JOSRA 2 - 2009

Nemoci z povolání prenosné a parazitární na jizní Morave v letech 1997-2007

31.07.2009 | AUTOR: MUDr. Markéta Petrovová

INFECTIOUS OCCUPATIONAL DISEASES IN THE PERIOD FROM 1997-2007 IN THE REGION OF SOUTH MORAVIA, CZECH REPUBLIC

Markéta Petrovová¹

¹Klinika pracovního lékarství LF MU Brno a FN u sv. Anny Brno, marketa.petrovova@fnusa.cz

Abstrakt

Práce hodnotí výskyt infekcních nemocí z povolání v období 1997 – 2007 na jizní Morave. Bylo uznáno 347 nemocí z povolání prenosných a parazitárních, coz je 22% ze vsech uznaných nemocí z povolání v dané lokalite a období. Vek postizených byl 19 az 69 let, významne casteji byly postizeny zeny. Podle odvetvové klasifikace ekonomických cinností melo dominantní postavení zdravotnictví, veterinární a sociální cinnosti (N.85), významný byl i podíl pracujících v zemedelství, myslivosti a lesním hospodárství (A01 a A02). U onemocnení interhumánne prenosných  prevládal svrab, virové hepatitidy a tuberkulóza. U zoonóz slo nejcasteji o boreliózu, trichofytózu a hrboly dojicu. Tropické infekce byly zastoupeny malárií, amébózou, dengue a virovou hepatitidou C. Infekcní onemocnení mají zdravotní, sociální i ekonomické dusledky, je potreba venovat i nadále pozornost jejich prevenci.

Klícová slova: nemoci z povolání, profesionální infekce, svrab, virové hepatitidy, zoonózy, tuberkulóza, malárie

Abstract

This work evaluates occurrence of infectious occupational diseases in the period from 1997-2007 in the region of South Moravia. The number of confirmed contagious and parasitic diseases was 347, and it altogether forms 22% of all confirmed occupational diseases in this locality and time period. The age of patients ranged from 19 to 69 years; and, prominently, percentage of female patients was higher. As to professions of the patients, they were mostly workers in the field of medicine, zoopharmacy, social workers, farmers and foresters. Out of diseases which are transferable from person to person, the most frequent ones were scabies, viral hepatitis and tuberculosis. With zoonoses, the most frequent were boreliosis, trichofytosis and erysipeloids. Among tropical infections, the ones with the highest occurrence were malaria, amoebosis, dengue and viral hepatitis C. Infectious diseases have sanitary, social as well as economic consequences and it is essential to keep paying attention to their prevention.

Keywords: occupational diseases, professional infection, scabies, viral hepatitis, zoonosis, tuberculosis, malaria

Úvod

Mozným dusledkem expozice biologickému ciniteli v pracovním prostredí je vznik profesionálního infekcního onemocnení [1]. Za nemoc z povolání (NZP) prenosnou nebo parazitární jsou v Ceské republice povazována onemocnení ve smyslu narízení vlády c. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.  V kapitole páté seznamu nemocí z povolání jsou uvedeny pod polozkou 1-3 nemoci prenosné interhumánne (z cloveka na cloveka), zoonózy (prenos ze zvírat na cloveka  prímo nebo prostrednictvím prenasecu) a tropické infekce. Profesionální infekcní onemocnení vznikají pri práci s prokázaným rizikem nákazy, tropické infekce pak pri práci v epidemiologicky obtízných oblastech s rizikem nákazy.

Soubor a metodika

Rozbor charakteristik pacientu i nemocí byl proveden na souboru infekcních onemocnení uznaných a ohlásených jako nemoc z povolání Klinikou pracovního lékarství FN u sv. Anny Brno u pracovníku této spádové oblasti v letech 1997-2007.

Výsledky

Celkem bylo ve sledovaném období uznáno 1545 nemocí z povolání. Infekcních nemocí bylo 347 prípadu, zaradily se tak na tretí místo za nemoci z povolání z fyzikálních vlivu a nemoci dýchacích cest a plic. Rozdelení nemocí dle jednotlivých polozek seznamu ukazuje tabulka 1. Interhumánne prenosných onemocnení bylo 234 prípadu (68%), zoonóz 101 prípadu (29%) a tropických infekcí 12 prípadu (3%). Nejvyssí výskyt infekcí byl zjisten v r. 2002 (51 prípadu), nejnizsí v r. 2000 (17 prípadu). Prehled zjistených NZP podle diagnóz je obsahem tabulky c. 2. Profesní infekcí onemocnely casteji zeny, celkem ve 250 prípadech. V dobe ohlásení nemoci z povolání se pohyboval vek postizených v rozmezí od 19 do 69 let. Nebylo hláseno více NZP u jedné osoby. Podle odvetvové klasifikace ekonomických cinností OKEC melo dominantní postavení zdravotnictví, veterinární a sociální cinnosti (N.85), významný byl i podíl pracujících v zemedelství, myslivosti a lesním hospodárství (A01 a A02).

1. Onemocnení prenosná z cloveka na cloveka

Tato onemocnení byla zastoupena zejména svrabem, virovými hepatitidami a tuberkulózou, k castejsím patrily dále plané nestovice, zardenky, salmonelóza a infekcní zánet spojivek. Dominovala profesionální onemocnení ve zdravotnictví, ale objevila se i ve skolství, ve sluzbách sociální péce, pri doprave osob.

Svrab, vysoce  nakazlivé parazitární onemocnení kuze, byl uznán nemocí z povolání v poctu 202 prípadu, z toho 25 prípadu (12%) bylo sporadických a 177 prípadu (87% !) v celkem 16 závaznejsích epidemických výskytech. Svrab u zdravotníku se vyskytl hromadne v 10 luzkových zdravotnických zarízeních v regionu, ve 3 zarízeních opakovane, epidemie zasahovaly i do dvou po sobe následujících let. Nejcasteji bylo onemocnení zjisteno na oddeleních LDN, geriatrie, psychiatrie, interna. Rada onemocnení se objevila u personálu v ambulantních ordinacích ci zarízeních sociálních sluzeb. 122 onemocnení (60%) bylo u SZP, 51 pr. (25%) u PZP, 17 pr. (8%) a 12 pr. (6%) u ostatních zdravotníku., nejvíce postizenou skupinou byly tedy zdravotní sestry a pomocnice.

Virové hepatitidy (zánety jater vyvolané viry) byly uznány jako profesní nemoc v poctu 37 prípadu. Onemocnení se vyskytla u zdravotníku na oddeleních LDN, ARO, infekcní, psychiatrické, dále v ambulantních, laboratorních a úklidových provozech a u studentky SZS. Slo 6x o infekci virovou hepatitidou A, z toho 3 prípady probehly v rámci výskytu na detském oddelení (onemocnení zdravotních sester, pecujících o detské pacienty s VHA), dalsí 3 prípady byly bez vzájemné epidemiologické souvislosti. 19x byla zjistena VHB (51%), prevládala akutní forma onemocnení (11x) nad formou chronickou (2x), 6x nebyla forma uvedena. 11x byla uznána VHC (30%), 1x akutní a 9x chronická forma onemocnení, 1x neuvedeno. Byla zachycena i vzácná virová hepatitida typu G u operatéra.

Tuberkulóza jako profesionální infekce byla uznána v poctu 15 prípadu, bez vzájemné souvislosti. Zdravotnický personál pocházel z oddelení TRN, chirurgie, psychiatrie, endoskopie, neurochirurgie, traumatologie, laboratorního a úklidového provozu. Doba práce v riziku uvádena od 5 mesícu do 24 let. 9 prípadu onemocnení (53%) se vyskytlo u SZP, 4 prípady (33%) u lékaru, po 1 prípadu u pomocnice a laborantky. Podle klinické klasifikace slo v 11 prípadech o tuberkulózu plic, 2x o tuberkulózní zánet pohrudnice a 2x tuberkulózu mimoplicní – kostní.

Varicella se vyskytla v 9 prípadech, z toho u sedmi zen, vse ve zdravotnických  profesích. Rubeola byla uznána rovnez v 9 prípadech, onemocnelo 8 zen a jeden muz, krome zdravotníku i jedna ucitelka, ve vsech prípadech se jednalo o osoby neockované. Infekcní keratokonjunktivitida byla zjistena 6x, casteji u zen, v jednom prípade vyústila do tezkého trvalého postizení rohovky.

2. Onemocnení prenosná ze zvírete na cloveka

Mezi zoonózami prevazovala onemocnení muzu (65%) nad onemocneními zen (36%). Etiologicky slo nejcasteji o boreliózou (33 pr.), trichofytózu (25pr.) a hrboly dojicu (9 pr.), významneji byly dále zastoupeny tularémie, leptospiróza, klístová encefalitida a erysipeloid [2], ostatní diagnózy se vyskytly ojedinele. Nemocní byli zamestnáni prevázne v lesním hospodárství, zemedelství a myslivosti, méne ve veterinární cinnosti a zpracovatelském prumyslu. Onemocnení lymeskou boreliózou bylo uznáno jako nemoc z povolání u 15 zen (45%) a 18 muzu (55%), nejcasteji v profesích lesní delník, traktorista, drevorubec, pestební pracovník. Kozní forma onemocnení zjistena 5x, kloubní forma 8x a neuroforma 5x, v ostatních prípadech nespecifikováno. Hrboly dojicu zjisteny v 9 prípadech, z toho 7 prípadu onemocnení hláseno v roce 1997. Vzdy onemocnely zeny, profesí dojicky ci osetrovatelky skotu. Trichofytóza postihovala casteji muze (6x) nez zeny (9x), z profesí prevazovali osetrovatelé zvírat, krmici, chovatelé, zootechnici. Klinicky uzavrena diagnóza 21x jako trichophytosis superficialis, 2x jako trichophytosis profunda, 2x neuvedeno. Nejkratsí zjistená expozice byla 1 mesíc. Klístová infekce s obrazem meningitidy ci meningoencefalitidy zjistena v 10 prípadech. Eryspieloid zjisten v 5 prípadech u pracovníku pri masovýrobe. Leptospiróza hlásena u 4 muzu a jedné zeny, 4x onemocnení probíhalo jako morbus Weil, ikterická forma onemocnení, etiologicky zjistena Leptospira icterohaemorragiae. Z raritních diagnóz mozno zmínit hantavirové onemocnení u geodeta (virus Puumala) a atypickou mykobakteriózu s kozními projevy u prodavacky akvaristiky.

3. Tropické nemoci prenosné a parazitární

Tropické nemoci prenosné a parazitární byly zastoupeny celkem 12 prípady onemocnení, prevazovala klasická tropická onemocnení (malárie 6x, amébóza 3x, dengue 2x, virová hepatitida typu C 1x). Postizeni byli pouze muzi, ve veku 29-51 let, pracovali jako montéri, inzenýri, technici, geodeti, ve verejné správe a ve stavebnictví. Nejcastejsí nákazou bylo onemocnení malárií. Místem akvirace byl 4x  Kamerun, dále Nigérie a Indie. Jako puvodce zjisteno 3x Plasmodium falciparum, 1x Plasmodium vivax, 1x Plasmodium ovale, 1x agens nebylo dourceno. Onemocnení amébózou získaná v Maroku, Indonésii a na Filipínách probehla u dvou nemocných pod obrazem akutní amébové úplavice 2x, u jednoho ve forme  jaterního abscesu. Virová dengue horecka byla zjistena u dvou pracovníku, operátora a montéra, pobývajících na Filipínách a v Kamerunu. Chronická virová hepatitida typu C byla zjistena u 52letého technika, kterou se nakazil behem 10 mesícního pracovního pobytu v Iránu v 80. letech.

Diskuse

NZP prenosné a parazitární tvorily 22% z celkového poctu vsech uznaných NZP v regionu ve sledovaném období. Trend výskytu nemocí z povolání infekcní etiologie byl sestupný, stejne jako u vsech ohlásených nemocí z povolání [3]. Pokracování tohoto príznivého trendu lze ocekávat i do budoucna. Prícinou je zejména zlepsení pracovních podmínek a zavedení prísnejsích hygienických opatrení na pracovistích, dále zlepsení primární závodní lékarské péce. Trend muze být ovlivnen i reálnou podhláseností poctu nemocí z povolání. V praxi existuje stav podhlásenosti daný prístupem a zájmy zamestnavatelu, pracovníku i diagnostikujících lékaru.

Ve srovnání s predcházejícími desetiletími lze konstatovat, ze ve sledovaném období poklesl podíl zoonóz a nemocí tropických a zvýraznila se problematika nemocí prenosných z cloveka na cloveka, jejich zastoupení se ve sledovaném období nezmenilo, kvantitativne dominoval výskyt scabies [4].

Celkový pocet onemocnení s interhumánním prenosem sice v prubehu let poklesl, v jednotlivých letech ale nastaly výkyvy a nekolikrát se pocet hlásených profesních onemocnení zvysoval. Tento nárust kopíroval zejména celkove nepríznivou epidemiologickou situaci ve výskytu scabies v regionu, mohl být ovlivnen i zlepsující se úrovní statistického hlásení onemocnení. Pacienti s diagnózou svrabu, kterí kolují po ruzných zdravotnických a sociálních zarízeních, predstavují nahromadení zdroju puvodce onemocnení, coz je následne prícinou onemocnení vetsího poctu zdravotnického personálu.

Pocet virových hepatitid, dlouhodobe razených na druhé místo, poklesl. Zde je prícin nekolik. Dlouhodobe príznivá epidemiologická situace ve výskytu hepatitidy A a stále casteji vyuzívaná moznost prevence ockováním na zádost pacienta. U hepatitidy B pozitivní vliv povinného ockování zdravotníku proti VHB provádeného od r.1986, dále zavedení prísnejsích hygienických opatrení na pracovistích, masivní rozsírení jednorázových pomucek, výchova personálu [5]. Naopak chronický charakter onemocnení VHC, zkvalitnení a plosné rozsírení diagnostiky a nemoznost preventivního ockování brzdí významnejsí pokles jejího výskytu a je mozno ocekávat pokracování tohoto trendu. Pocet onemocnení tuberkulózou klesal jen velmi mírne. Prícinou muze být pocetní nárust zdroju v obecné populaci, zejména z rad imigrantu a sociálne slabsích osob. S sírením nemoci souvisí i riziko rozsírení multirezistetních kmenu mykobakterií.

U zoonóz byl zjisten klesající pocet evidovaných onemocnení, s výjimkou roku 2004, kdy doslo k významnejsímu nárustu poctu onemocnení trichofytózou. Naopak nejpríznivejsí byl rok 2007 s jediným hláseným onemocnením. Vlivem  dlouhodobejsích zmen pocasí ve smyslu oteplování dochází ke zmenám epidemiologické situace u nákaz s prírodní ohniskovostí, rozsirují se lokality s mozným výskytem infikovaných klístat i ve smyslu nadmorské výsky. U klístové encefalitidy zatím vliv profylaxe ockováním není prokazatelný.

U onemocnení tropických se jednalo sice o jednotlivé prípady onemocnení s etiologii dle navstívené zemepisné oblasti, ale zato se závazným prubehem. Významná je zde individuálne zamerená medicínská péce venovaná informování, edukaci a event. profylaxi pracovníku pred odjezdem. Ani rádne podávaná anitmalarická profylaxe vzhledem k narustající resistenci plasmodií není zárukou 10% ochrany pred onemocnení. Rovnez je nutno nepodcenovat predepsané zdravotní prohlídky po návratu pracovníka z rizikových oblastí [6].

Z hlediska závaznosti zdravotního postizení ci vzniku trvalých následku infekcní onemocnení mívají spíse príznivý prubeh a dobrou prognózu, postizení se po úzdrave vetsinou mohli vrátit ke své puvodní profesi. Závazné mohou být zdravotní následky zejména u hepatitid, ve smyslu rozvoje chronického zánetlivého ci nádorového onemocnení jater.

Záver

Pres pozitivní dlouhodobe sestupný trend zustávají profesionální infekcní nemoci medicínsko-spolecenským problémem, zejména u zdravotníku. Preventivní opatrení mají i nadále své opodstatnení. S menící se sociální, ekonomickou a hygienicko-epidemiologickou situací lze ocekávat dalsí zmeny ve skladbe nemocí z povolání.

Tabulková a grafová cást

Tab. 1 Podíl jednotlivých polozek na poctu infekcních NZP, jizní Morava, 1997-2007

Tab. 2 Prehled infekcních NZP podle diagnóz, jizní Morava, 1997-2007

Graf 1 Infekcní onemocnení jako NZP podle polozek kapitoly V seznamu NZP, JM, 1997-2007

Graf 2 Podíl polozek 1-3 na celkovém poctu NZP dle kapitoly V, JM, 1997-2007

Graf 3 NZP prenosné a parazitární podle polozek kapitoly V seznamu NZP, JM, 1997-2007

Graf 4 TBC u zdravotníku jako NZP, JM, 1997-2007

Graf 5 Virové hepatitidy jako NZP podle etiologického agens, JM, 1997-2007

Graf 6 Virové hepatitidy u zdravotníku jako NZP, JM, 1997-2007

Graf 7 Virové hepatitidy jako NZP u zdravotníku, JM, 1997-2007

Graf 8 Scabies u zdravotníku, JM, 1997-2007

Graf 9 Scabies jako NZP u zdravotníku, JM, 1997-2007, rozdelení dle profese

Literatura

1. MADAR, R.; PODSTATOVÁ, R. Profesionální infekce ve zdravotnictví. Sestra, 2008, c. 10, s. 35-37.
2. BRHEL, P.; DASTYCHOVÁ, E. Profesionální dermatózy v Ceské republice. Pracovní lékarství, 2000, roc. 52, c. 4, s. 172-175.
3. Zdravotnická rocenka Jihomoravského kraje 2000 [online]. Praha : Ústav zdravotnických informací a statistiky CR, 2007. Nove hlásené nemoci z povolání. Dostupný na www: <http://www.uzis.cz/download.php?ctg=10&region=62&mnu_id=3972&mnu_action=select>.
4. Nemoci z povolání uznané stredisky nemocí z povolání v Ceské republice [online], Praha : Ústav zdravotnických informací a statistiky CR, SZÚ, 1997-2007. Dostupný na www: <http://www.szu.cz/data/nemoci-z-povolani-a-ohrozeni-nemoci-z-povolani-v-ceske-republice>.
5. SRÁMOVÁ, H. …[et al.]. Nozokomiální nákazy II. Praha : Maxdorf-Jessenius, 2001. S. 112.
6. BRHEL, P.; MANOUSKOVÁ, M.; HRNCÍR, E., Pracovní lékarství : základy primární pracovnelékarské péce. Brno: Národní centrum osetrovatelství a nelékarských zdravotnických oboru, 2005. S.133-136.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM