Dodržování bezpečnostních předpisů zaměstnanci

Je možno řešit dodatkem k pracovní smlouvě porušení bezpečnostních předpisů srážkou ze mzdy ve výši Kč 100,-?

Není, podle ustanovení § 121 zákoníku práce může zaměstnavatel zaměstnanci srazit ze mzdy pouze
a) zálohu na daň z příjmů fyzických osob,
 b) pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné veřejného zdravotního pojištění,
 c) zálohu na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy,
 d) částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem, správním úřadem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem,
 e) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady,
 f) náborové a jiné příspěvky, které byly zaměstnanci vyplaceny v náboru a které je zaměstnanec povinen podle právních předpisů vrátit,
 g) náhradu mzdy za dovolenou na zotavenou, na niž zaměstnanec ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl,
 h) přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je zaměstnanec povinen tyto přeplatky a neprávem přijaté částky vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů.
Ostatní srážky ze mzdy lze provést jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. Obdobné ustanovení obsahuje i zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
Z Vašeho dotazu nevyplývá, kdo by měl hodnotit ono „porušení bezpečnostních předpisů“, zda např. vedoucí zaměstnanec a o jaké „porušení bezpečnostních předpisů“ by se mělo jednat. Osobně se domnívám, že dodatek k pracovní smlouvě, v kterém by zaměstnanec dával zaměstnavateli „generální pardon“ k tomu, že mu může za každé porušení bezpečnostních předpisů bez dalšího srazit stokorunu by bylo neplatné, neboť by se tím zaměstnanec ve smyslu ustanovení § 242 odst. 1 zákoníku práce předem vzdával svých práv.
Vždy zastávám názor, že každý zaměstnanec má svého vedoucí zaměstnance a vedoucí zaměstnanci jsou ve smyslu ustanovení § 132 odst. 3 zákoníku práce odpovědni za své podřízené (viz „Za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci odpovídají vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí. Tyto úkoly jsou rovnocennou a neoddělitelnou součástí jejich pracovních povinností.“), takže za porušení bezpečnostních předpisů by měl být spíše postižen vedoucí zaměstnanec. Ovšem zase to nemůže být formou, že když jeho podřízení nebudou dodržovat bezpečnostní předpisy, že mu bude sražena stokoruna.
Nicméně dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl zaměstnanec řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele, je jednou ze základních povinností zaměstnance (viz ustanovení § 136 odst. 4 písm. c) zákoníku práce). Zaměstnavatel by proto spíše mohl skutečné porušení bezpečnostních předpisů než finančním postihem řešit jako porušení povinností zaměstnance a tedy i porušení pracovní kázně s následným upozorněním na možnost výpovědi ve smyslu ustanovení § 46 odst,1 písm. f) zákoníku práce.

JUDr. Eva Dandová