lhůt pravidelných revizí pro konkrétně uváděné vnější vlivy.
Konstatováním, že již řadu let (od září roku 1995) se pro nově provozovaná elektrická zařízení určují vnější vlivy podle ČSN 33 2000-3, neřeknu jistě nic nového. Projektanti si již zvykli.
Moje zkušenost, podložená bývalou dozorovou činností, říká, že řada projektantů uvedenou normu spojuje jen s vnějšími vlivy, ač v samotném poli titulní strany normy, vyhrazeném jejímu názvu, se nemluví o vnějších vlivech, ale o stanovení základních charakteristik (elektrických zařízení).
Připomenu, že charakteristikami, které musí projektant zahrnout do projektu elektrického zařízení, představujícího dokumentování výběru elektrického zařízení, jeho instalaci a v neposlední míře rovněž i výběr způsobu ochrany pro zajištění bezpečnosti, jsou:
Jak se s nimi projektanti vypořádávají? Jak kdo (díky novele Živnostenského zákona, která projektování elektrických zařízení zařadila mezi volné živnosti, s odkazem na § 25 zákona nevyžadující prokazování odborné ani jiné způsobilosti!) a jak kdy.
Těm co nějakou způsobilost mají (způsobilost podle § 10 vyhl. č. 50/1978 Sb. Živnostenské úřady dnes nezajímá), nečiní vyhovět první charakteristice problémy. Vyhovět vnějším vlivům jako druhé charakteristice je již někdy složitější. Vzájemná slučitelnost bývá až na vyšší harmonické bez problémů (pozor stará ČSN 33 2000-5-51:1996 znala na rozdíl od vydání z roku 2000 jen AM1 a dnes máme AM-1-1 až AM-1-3) [1]. A pokud jde o vyhovění podmínkám údržby, platí ve většině případů posuzování projektových dokumentací: “hledej jehlu v kupce sena“.
Věřím, že nikdo nebude pochybovat o tom, že do podmínek údržby elektrických zařízení nutně patří i provádění jejich pravidelných revizí. S tím si však řada projektantů příliš hlavu neláme a v průvodní zprávě to odbude konstatováním, že pravidelné revize se provádějí podle ČSN 33 1500. Nejenže touto větou pomíjí již dvě v tomto směru provedené změny citované normy (tiskové změny *1 8.96 a *Z2 4.00), ale staví budoucího provozovatele (ne každý má a musí mít v řadách svých zaměstnanců příslušné odborníky) do situace, kdy si mnohdy neví rady, jaké lhůty pravidelných revizí zvolit, když v Tab. 1 nenajde to, co by tam asi podle protokolu o určení vnějších vlivů hledal a co jim dříve nabízela.
Pokusil jsem se odpovědět na položenou otázku již v publikaci Vnější vlivy a předpisy související s vnějšími vlivy na elektrická zařízení, a v situaci, kdy se na obzoru jeví v důsledku připravovaného vydání nové ČSN 33 2000-6-61 nutnost provedení změny ČSN 33 1500, předkládám tento svůj pohled na otázku porovnání lhůt pravidelných revizí podle Tab. 1 ČSN 33 1500 s určenými vnějšími vlivy.
Při porovnávání v této chvíli vycházím již z posledního vydání ČSN 33 0300 z roku 1988, a pro níže uvedené vnější vlivy mně srovnáním (uvádím jako analogie s konkrétním článkem této normy) vychází následující lhůty pravidelných revizí :
Při zaručeném dodržování uvedených podmínek:
5 let pro AA3, bude-li pro daný rozsah teplota vzduchu trvale nad -10°C a přitom nebude v průměru za 24 hodin nižší než -5°C – analogie s 3.1.2 a 3.2.1,
5 let pro AA4 a AA5, bude-li pro daný rozsah teplota vzduchu trvale pod max. +40°C a přitom nebude v průměru za 24 hodin vyšší než +35°C – analogie s 3.1.2 a 3.2.2,
5 let pro AA7, bude-li pro daný rozsah teplota vzduchu v rozmezí nad -10°C, přitom nebude v průměru za 24 hodin nižší než -5°C a pod max. +40°C a přitom nebude v průměru za 24 hodin nižší než -5°C a pod max. +40 °C přitom nebude v průměru za 24 hodin vyšší než + 35 °C – analogie s 3.1.2, 3.2.2.
Jinak pro AA1 až AA8
S plným využitím rozsahu dané teplotní třídy, kdy hrají roli minimální hranice teplot, platí 3 roky.
4 roky pro AB1 až AB3 a pro AB6 a AB8, jedná-li se o vnější (venkovní) prostory, bez ohledu na teploty a relativní či absolutní vlhkost vzduchu [2] - analogie 4.1.1 v případě 4.1.2.
Při zaručeném dodržení uvedených podmínek:
5 let pro AB3 a vnitřní prostor, bude-li pro daný rozsah teplota vzduchu trvale nad -10°C, a přitom nebude v průměru za 24 hodin nižší než -5°C - analogie s 3.1.2 a 3.2.1,
5 let pro AB5 a vnitřní prostor, bude-li pro daný rozsah teplota vzduchu trvale pod max. +40°C, a přitom nebude v průměru za 24 hodin vyšší než +35°C - analogie s 3.1.2 a 3.2.2,
3 roky pro vnitřní prostory s AB1 až AB7 a plným využitím rozsahu dané teplotní třídy, kdy hrají roli minimální a maximální hranice teplot.
Lhůty pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla.
1 rok pro AD2 až AD8 - analogie3.2.4. Pro AD6 až AD8 nebyl v ČSN 33 0300:1978 ekvivalent,
4 roky pro AD 4 ve venkovním prostoru, kdy jde o vodu z deště - analogie 4.1.1,
5 let pro AD1 - analogie 3.1.1.
3 roky pro AE2 až AE6 - analogie 3.2.7,
5 let pro AE1,
4 roky pro AE1 a venkovní prostor.
1 rok pro AF4 - analogie 3.2.6,
3 roky pro AF3 - analogie 3.2.5,
4 roky pro AF2 - analogie 4.1.1 a 4.1.2,
5 let pro AF1.
2 roky pro AG3 - analogie 3.2.8,
jinak 5 let.
2 roky pro AH3 - analogie 3.2.8,
jinak 5 let.
Lhůty pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla.
3 roky pro AK2 - analogie 3.2.9,
jinak 5 let.
3 roky pro AL2 - analogie 3.2.9,
jinak 5 let.
Lhůty pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla.
ČSN 33 1500 přímo neuváděla, ale bude-li se jednat o:
Lhůty pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla.
Třídy tohoto vnějšího vlivu se nepromítají do lhůt pravidelných revizí el. zařízení podle ČSN 33 1500, mají význam pouze pro revize hromosvodní ochrany.
Platí:
2 roky pro AQ1 až AQ3 u objektů s prostory s prostředím s nebezpečím výbuchu nebo požáru (vnější vlivy BE3 a BE2) a u objektu konstruovaných ze stavebních hmot stupně hořlavosti C1, C2 a C3 - viz vnější vliv CA2,
5 let pro ostatní druhy objektů.
Lhůta pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla .
ČSN 33 1500 přímo neuváděla, ale protože se jedná o vnější (venkovní) prostředí, lze říci že půjde vždy o lhůtu 4 let - analogie 4.1.1 a 4.1.2.
Zde je třeba rozlišovat s přihlédnutím k umístění elektrického zařízení:
Lhůta pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla.
Lhůta pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla.
Zde je třeba rovnež rozlišovat s přihlédnutím k umístění elektrického zařízení:
2 roky pro BD3 (pro kina skupin KT1 až KT3 ) a (pro divadla kategorií K1 – K3 s počtem sedadel 250 a více),
2 roky pro BD4 a prostory určené ke shromažďování více jak 250 osob, jinak 5 let.
Pro BE2N1, BE2N2 a BE2N3 2 roky – analogie 3.3.1, 3.3.2 a 3.3.3.
BE3N1 Nebezpečí výbuchu hořlavých prachů
2 roky – analogie 3.4.1.
BE3N2 Nebezpečí výbuchu hořlavých plynů a par
max. 3 roky - viz podmínka čl. 4.3.2 ČSN EN 60 079-17(3301530).
BE3N3 Nebezpečí výbuchu výbušnin
2 roky – analogie 3.4.3.
2 roky pro revize el. zařízení objektů nebo jejich částí provedených ze stavebních hmot stupně hořlavosti C2 a C3.
Vnější vliv CA2 se promítá rovněž do lhůt revizí hromosvodů na budovách konstruovaných ze stavebních hmot stupně hořlavosti C1, C2, C3 – viz vnější vliv AQ.
Lhůty pravidelných revizí podle ČSN 33 1500 norma přímo neuváděla, ale pozor, pro CB2 bude směrodatným umístění el. Zařízení ve výškových budovách-budovy se zvýšeným rizikem ohrožení osob, ať již to jsou kterékoliv objekty uvedené pod písmenem b) ve kterémkoliv bodu 1. až 3. v Tab. 1. ČSN 33 1500. Na závěr ještě poznámka a důležité upozornění.
Poznámka:
Tam, kde u konkrétní kategorie vnějšího vlivu uvádíme: "Lhůty pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla", budou pro určení lhůty pravidelných revizí rozhodující zbývající vnější vlivy uplatňující se v daném prostoru.
Upozornění:
U elektrických zařízení v kompetenci ČBÚ - platí od 1.dubna 2002 Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem č. 75/2002 Sb. Podle této vyhlášky se pro:
provoz elektrického zařízení třídy A [4] se dává řád prohlídek, údržby a revizí, kterým se určí
ZDROJ:
Melen, Jaroslav. ČSN 33 2000-3, aneb jak je to se lhůtami pravidelných revizí elektrických zařízení podle vnějších vlivů a podle Tabulky 1 ČSN 33 1500?. Zpravodaj technické inspekce, č. 2 (2003), s. 9 – 11.
Poznámky:
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.