Bezpečnost práce při provozu zdvihacích zařízení

Zdroj: 

Náš seriál ohledně bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení pokračuje další částí, tentokrát zaměřenou na bezpečný provoz zdvihacích zařízení. Konkrétně se bude týkat poznatků z kontrolní činnosti. Zdvihací zařízení lze definovat jako souhrn konstrukčních prvků a mechanismů, které jsou určeny ke zdvihání a přepravě břemen i osob.

Zdvihací zařízení jsou zpravidla umístěna nad prostorem, který obsluhují, z čehož plynou například tato nebezpečí: pád osob při kontrolní, opravářské a údržbářské činnosti, ale i při cestě na stanoviště obsluhy, případně i pádu předmětů při manipulaci nebo ponechaných na zdvihacích zařízeních. Bezpečnost práce při provozu zdvihacích zařízení je ovlivněna nejen jejich technickým stavem, ale také dodržováním zásad bezpečnosti práce ze strany jeřábníků, vazačů (signalistů), tzn. je zde významná úloha lidského faktoru = riziko vzniku možného pracovního úrazu.

Zaměříme-li se na bezpečnost práce, a tudíž i riziko možného vzniku pracovního úrazu při provozu zdvihacích zařízení, a to bez rozdílu nosnosti, pak zdrojem vzniku pracovního úrazu, může být například:

  • nízké právní vědomí jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců, a to proto, že problematika pracovního práva a zásad bezpečné a zdraví neohrožující práce je v učebních osnovách odborných učilišť, středních a vysokých škol obsažena jen výjimečně,
  • nedostatečné povědomí o BOZP, zejména neseznámení se s konkrétními riziky dané práce,
  • v  návaznosti na vyhodnocená rizika zaměstnavatelé nepřidělují vhodné OOPP nebo zaměstnanci OOPP nepoužívají a vedoucí zaměstnanci nekontrolují jejich stav a používání,
  • zaměstnanci nejsou seznámeni s návody na obsluhu konkrétního zařízení nebo s místními provozními bezpečnostními předpisy, v případě provozu jeřábu se jedná o systém bezpečné práce (čl. 4.1 ČSN ISO 12480-1), který musí být dodržován při každé činnosti jeřábu, ať se jedná pouze o jednotlivý zdvih nebo o skupinu opakujících se operací, 
  • nedostatek pozornosti věnované BOZP, rozumí se vysoce rizikové chování mladých nebo i zkušených zaměstnanců,
  • nedostatečná péče o BOZP, tzn. v řadě případech nízká kontrolní činnost vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají (§101 odst. 2 zákoníku práce).

Základní povinnost zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti práce při provozu zdvihacích zařízení z pohledu legislativních požadavků

V oblasti bezpečnosti práce a bezpečného provozu zdvihacích zařízení, bez rozdílu nosnosti, musí zaměstnavatel stanovit, a to na základě vyhledaných rizik, účinný systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Podstatou tohoto systému řízení je nejen dodržování obecně platného právního předpisu, kterým je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (§ 101, § 102, § 103 atd.), ale také dodržování dalších souvisejících platných právních předpisů, kterými jsou například zákon č. 309/2006 Sb., dále nařízení vlády č. 378/2001 Sb., nařízení vlády č. 495/2001 Sb., nařízení vlády č. 101/2005 Sb., nařízení vlády č. 11/2002 Sb., ale i návody výrobce, místní provozní bezpečnostní předpisy – vnitřní organizační směrnice (systém bezpečné práce), které se vztahují k bezpečnosti práce a bezpečnému provozu technických zařízení, platné technické normy (minimální standard v dané problematice) například  ČSN ISO12480-1,  ČSN 27 0142, ČSN ISO 8792, ČSN ISO 9927-1 atd.

Další povinnosti zaměstnavatele při řízení provozu jeřábu 

Další velmi zásadní a důležité povinnosti zaměstnavatele při řízení provozu jeřábu jsou také uvedeny například v čl. 4.1 (systém bezpečné práce), a dále i v čl. 5.2 (pověřená osoba) ČSN ISO 12480-1. Z článku 5.2 vyplývá, že za technický stav zdvihacích zařízení, tzn. jeřábů a zdvihadel, zejména za jejich bezpečný provoz v konkrétní provozní jednotce nebo dílně odpovídá „pověřená osoba“. Tato pověřená osoba je písemně určená zaměstnavatelem a zodpovídá například za provoz a výběr jeřábu. Práva a povinnosti pověřené osoby musí být také uvedeny v místním provozním bezpečnostního předpisu, kterým je již výše citovaný systém bezpečné práce. Z poznatků z kontrolní činnosti však víme, že zaměstnavatelé v řadě případů tuto pověřenou osobu neurčí, a když ji určí, tak zpravidla buď není řádně vyškolena, nebo nejsou stanovena její práva a povinnosti.

Převažující nedostatky, se kterými se setkávají inspektoři práce při kontrolní činnosti provozu zdvihacích zařízení

V zásadě se jedná o porušení obecného právního předpisu, kterým je zákoník práce, ale také i předpisů souvisejících (zákon č. 309/2006 Sb. atd.). Budeme-li konkrétní, pak jde zejména o to základní: nedostatečné (nekonkrétní) školení. V řadě případech zaměstnanci školení považují za vítaný odpočinek, kterému není potřeba věnovat příliš pozornosti. Z kontrolní činnosti zjišťujeme, že v některých případech osnovy předložené při kontrolní činnosti zaměstnavatelem obsahovaly především obecně platné předpisy k zajištění bezpečnosti práce, bez ohledu na pracovní činnosti zaměstnanců tzn. „univerzální osnovy“.  V některých osnovách školení chybí např. návody na obsluhu konkrétních technických zařízení, např. mostových nebo mobilních jeřábů, ale i vázacích, závěsných a uchopovacích prostředků. V této souvislosti si položme otázku, podle čeho provedl školitel školení zdvihacích zařízení a vázacích prostředků, když postrádá základní materiál tzn. návod výrobce.

Z kontrolní činnosti také víme, že nejsou výjimkou případy, kdy při nástupu nového zaměstnance probíhá jen jeho formální seznámení s obecnými předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a to tak, že je mu předložena k podpisu osnova všeobecného vstupního školení a je mu řečeno, aby si obsah sám přečetl. Zaměstnanec je pak zařazen na pracoviště, aniž jsou mu zdůrazněny zásady bezpečného chování při práci na konkrétním pracovišti, a to nejen na vysoce rizikových pracovištích, kterými jsou staveniště, ale i průmyslové provozy.

V oblasti školení je vhodné upozornit na zvýšení důslednosti u národností, kde jsou i opakovaně zjišťovány nedostatky, které se týkají zásadní jazykové odlišnosti například u národnosti vietnamské, ukrajinské apod. Jsme toho názoru, že školitel u těchto zaměstnanců, a to nejen u těchto národností, sice ověří znalosti například testem, nejsme však přesvědčeni, že školený zaměstnanec problematice (ovládání technických zařízení - ovládacím prvkům) správně a dle požadavků návodu výrobce porozuměl a umí tedy příslušné technické zařízení (konkrétní zdvihací zařízení) řádně a bezpečně obsluhovat. Tato skutečnost je permanentně zjišťována v případě kontroly příčin a okolností pracovního úrazu, kdy ve většině případů od těchto postižených zaměstnanců obdržíte standardní odpověď: „Jsem tomu nerozuměl.“

Vážný problém ve zpracování místního provozního bezpečnostního předpisu, který v případě řízení provozu jeřábu má název systém bezpečné práce (čl. 4.1 ČSN ISO 12480-1), je zaznamenán zejména na staveništích. Na staveništích je standardní, že si jednotlivé organizace zaměstnavatele pronajímají například věžové jeřáby od jejich majitelů. Majitelé jeřábů současně s jeho pronájmem dodají organizaci zaměstnavatele také systém bezpečné práce, který je pouze základní a neřeší konkrétní provoz jeřábu na daném staveništi, například zajištění bezpečnosti osob nezúčastněných přímo při používání jeřábů a pro zajištění kontrol jeřábů na začátku směn, kdy jeřáb postupně obsluhuje více jeřábníků.

Charakteristické nedostatky zjištěné při kontrolní v oblasti bezpečného používání vázacích prostředků

Při kontrolní činnosti vázacích prostředků je velmi často zjištěno, že např. textilní popruhy nebyly označeny tak, aby bylo možno určit charakteristiky podstatné pro bezpečné použití. V řadě případů zaměstnavatel nepředložil doklad, kterým by prokázal, že zajistil provedení prohlídky dle požadavku návodu k použití konkrétního vázacího prostředku.

Uveďme si několik příkladů pracovních úrazů v oblasti zdvihacích zařízení

Úkolem postiženého bylo vytahování traverzy ze země pomocí autojeřábu a vibračního beranidla. Součástí této činnosti je také uvázání, a to na smyčku již vytažené ocelové traverzy ocelovým vázacím lanem a následné uvolněné této smyčky a položení této traverzy na určené místo. Jelikož k uvolnění smyčky nedošlo, bylo tedy snahou pohybem tuto smyčku uvolnit. Dochází však k neočekávanému prokluzu traverzy ve smyčce a následuje prudký pohyb traverzy k zemi. Kontrolou bylo zjištěno, že zaměstnavatel mimo jiné nemá v předloženém SBP navrženy veškeré činnosti s autojeřábem tak, aby byl prováděny bezpečně s přihlédnutím ke všem předvídatelným rizikům, jak požaduje čl. 4.1 písm. a) ČSN ISO 12480-1.

Další příklad pracovního úrazu

Postižený prováděl pracovní úkony pomocí vysokozdvižného regálového zakladače. Příčinou pracovního úrazu byl náraz regálovým zakladačem do stohu plných ohradových palet. Tím došlo k pádu stohu palet. Kontrolou příčin a okolností vzniku pracovního úrazu bylo také zjištěno, že zaměstnavatel nezajistil zaměstnanci podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, která se týkají jeho práce a pracoviště, neboť zaměstnavatel neseznámil postiženého s návodem výrobce k obsluze a údržbě tohoto zařízení, jak ukládá § 103 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

K zamyšlení nad touto problematikou uvádíme také příklad pracovního úrazu, kde byl zdrojem vázací prostředek. Úkolem postiženého bylo přemístění části technologického zařízení pomocí autojeřábu. Manipulace s břemenem se prováděla pomocí nekonečného textilního pásu. Při zvednutí tohoto technologického zařízení došlo přetržení vázacího prostředku a k následnému pádu břemene. Kontrolou příčin a okolností vzniku pracovního úrazu bylo zjištěno, že zaměstnavatel například nezajistil, aby vázací prostředky byly pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány, jak ukládá § 4 odst. 1 písm.  c) zákona č. 309/2006 Sb.

Správní delikty právnických osob na úseku bezpečnosti práce

Za spáchání správního deliktu právnických a fyzických osob na úseku bezpečnosti práce (například nezajistí přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, dále neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí) lze ve správním řízení, dle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, uložit pokutu až do výše 2 mil. Kč.

Autor - Ing Jiří Kysela je metodik pro manipulaci s materiálem a skladování a vyhrazená zdvihací zařízení Státního úřadu inspekce práce

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail