Tematické okruhy

Bezpečnostní strategie je základním dokumentem bezpečnostní politiky ČR a představuje přístupy, nástroje a opatření k zajištění bezpečnosti, obrany a ochrany občanů a státu.

Krizové řízení je souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností souvisejících s přípravou na krizové situace a jejich řešení a ochranou kritické infrastruktury. 

Zaregistrujete se u agentury práce, která vás pak vyšle pracovat do nějaké společnosti. Kdo je v takovém případě vaším zaměstnavatelem, na jakou mzdu máte nárok a jak je to s čerpáním dalších benefitů? Přinášíme přehled pravidel.

Za závislou práci podle § 2 se považují také případy, kdy zaměstnavatel na základě povolení podle zvláštního právního předpisu dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti

Požadavky na zvýšení počtu pracovníků ve výrobní firmě pro určité období lze řešit legálně na základě sjednaných smluv o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce mezi uživatelem a agenturou práce, tímto způsobem je možné zajistit větší flexibilitu pracovní síly v souladu se zákonem.

Novela zákona o zaměstnanosti nabyla účinnosti 29. července 2017. Změny nastávají zejména u agenturního zaměstnávání, zavádí se například kauce, kterou budou muset agentury práce složit.

Zákoník práce stanoví, že po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Podmínky agenturního zaměstnávání upravuje § 307a a §§ 308–309 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zprostředkování zaměstnání agenturami práce upravují §§ 58 až 66 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Agentury práce tak i nadále mohou bez omezení opakovaně uzavírat pracovní smlouvy na dobu určitou.

Pracovní doba a doba odpočinku v zákoníku práce 

Pracovní směna je předepsaný minimální počet hodin práce jednotlivce v jednom pracovním dni podle pracovní smlouvy; počet hodin se v různých průmyslových odvětvích liší, ale zpravidla se pohybuje mezi čtyřmi až osmi hodinami v každém intervalu 24 hodin.

Využití poznatků o vztahu člověka k pracovním podmínkám je základním předpokladem racionální organizace práce. Jde především o posouzení zvláštností a náročnosti pracovní činnosti na člověka a jeho výkonové schopnosti, tj.

Ustanovení o pracovních podmínkách by měla být, dle zákoníku práce, obsažena i v části desáté (Péče o zaměstnance), hlavě I § 224–226 zákoníku práce, nazvané pracovní podmínky zaměstnanců.

Zákonná definice otevřených dat je upravena v zákoně o svobodném přístupu k informacím (106/1999 Sb.) ve znění pozdějších předpisů. Ten v § 3 odst.

MPSV vede evidenci odborně způsobilých osob (fyzických osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik a fyzických osob k činnostem koordinátora BOZP na staveništi) za účelem zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle zákona č. 309/2006 Sb.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) poskytuje informace o výplatách nemocenských dávek v souvislosti s pracovními úrazy a nemocemi z povolání. Data jsou dostupná na webových stránkách ČSSZ zde https://www.cssz.cz/web/cz/nemocenska-statistika

Cílem této publikace je seznámit koordinátory BOZP na staveništi se stavebním právem z poněkud jiného úhlu pohledu, než je možno si z obvyklých zdrojů přečíst.

Úvodní část publikace představuje souhrnný a obecný úvod k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v tomto kontextu seznamuje s některými aspekty státního dozoru v této oblasti a problematikou školení zaměstnanců o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

V druhé části této publikace na téma prevence rizik u vybraných činností, oblastí, strojů a technických zařízení je pozornost soustředěna na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců ve stavebnictví a v železniční dopravě, na bezpečnost a ochranu zdraví osob provádějících práce ve výškách a nad

Třetí díl publikace je věnován bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců v zemědělství, lesnictví, textilním průmyslu, obchodu a veřejném stravování, v ubytovacích a stravovacích službách, v zařízeních sociálních služeb poskytovaných jako služby pobytové, ve zdravotnictví a v administrativě.

Poslední díl vybraných opatření pro prevenci rizik zahrnuje téma bezpečnosti práce zaměstnanců ve školách a školských zařízeních. Toto téma je posledním z těch, která se zabývají bezpečností a ochranou zdraví zaměstnanců v pracovněprávním vztahu, a která jsou obsažena v předchozích třech dílech.

Péče o malé podniky v oblasti ochrany zaměstnanců je hlavním úkolem národních služeb prevence. Hlavní odpovědnost za provádění prevence má podnikatel. Vzhledem k tomu, že správné provádění tohoto úkolu předpokládá znalosti, musí mít podnikatel k dispozici odpovídající informační materiál.

Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2023 vztahují k 4,767 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti.

Bezpečnost a zdraví by měly být důležité nejen pro velké firmy, ale především pro malé rodinné podniky. Úraz či onemocnění mohou mít pro existenci rodinné firmy vážné důsledky. Rizika se objevují všude - v dílně, na staveništi, v domě.