Zaměstnanost a pracovně právní vztahy

Cílem projektu je navrhnout úpravu a doplnění příslušných předpisů pro posílení ochrany zaměstnanců pracujících pro více zaměstnavatelů, současně pro jejich zaměstnavatele vytvořit metodickou podporu řešení problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u takovýchto zaměstnanců.

Cílem projektu je podpora výchovy žáků základních škol a žáků vyšších stupňů víceletých gymnázií k ochraně fyzického, duševního a sociálního zdraví a k odpovědnosti za něj.

Cílem výzkumného úkolu je vytvořit odbornou základnu pro potřebnou úpravu, doplnění, specifikaci právní úpravy agenturního zaměstnávání v rámci ČR.

Hlavním cílem je zajistit aktualizovanou subjektivně vnímanou kvalitu pracovního života ekonomicky aktivních obyvatel ČR – získat aktualizovanou, poznatkovou základnu v daném směru.

Zaměstnanec se domníval, že mu nástupce bývalého zaměstnavatele vyplácí náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti kvůli starému pracovnímu úrazu v nesprávné výši. Ten argumentoval tím, že zaměstnanec bez vážných důvodů odmítl jím nabízenou práci. Jak rozhodly soudy?

Dne 26. června 2020 vyšel zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony. Objevila se řada změn i v souvislosti s BOZP.

Zaměstnankyně se soudila se zaměstnavatelem o zaplacení přesčasů. Zaměstnavatel se hájil tím, že jí nikdy výslovně ústně ani písemně práci přesčas nenařídil a že bylo možné práci stihnout v osmihodinové pracovní době.

V tomto případě se žalobce domáhal odškodnění nemoci z povolání. Soudy jeho žalobu zamítly. Důležitým závěrem bylo umožnění zaměstnavateli, i když zaměstnanec u něj mohl pracovat v podmínkách, za nichž zjištěná nemoc z povolání vzniká.

Tato odborná publikace je výstupem výzkumného úkolu V06-S4 Právní úprava agenturního zaměstnávání v komparaci s jinými státy Evropské unie a vysílání zaměstnanců dle § 43a zákoníku práce v kontextu BOZP.

Vyšla brožura Odraz Obecného nařízení o ochraně osobních údajů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele a ochrana osobních práv zaměstnance.

Zaměstnanec byl podle posudku z mimořádné pracovnělékařské prohlídky shledán zdravotně způsobilým k práci. S tímto závěrem nesouhlasil, a proto podal proti lékařskému posudku odvolání. Zaměstnavatel mu z tohoto důvodu nepřiděloval práci a rozhodl o překážkách v práci na straně zaměstnance.

Podněty směřující na diskriminaci z důvodu věku patří spíše k výjimečným, proto považuji za přínosné podělit se o svou zkušenost při kontrole, při níž byla taková diskriminace prokázána, a to u příspěvkové organizace zřízené obcí, zaměstnávající větší počet pracovníků.

Zaměstnankyně, které skončil dlouhodobý pracovní poměr pro nadbytečnost, se domáhala u soudu vyššího odstupného stanoveného v kolektivní smlouvě, které jí zaměstnavatel odmítal přiznat z důvodu jejího nároku na starobní důchod. Jak rozhodly soudy?

Zaměstnanec vinou nesprávného jednání utrpěl úraz. Z důvodu jeho odškodňování soudy rozhodovaly o tom, zdali porušil právní předpisy, nebo jednal lehkomyslně. Obojí dohromady totiž nelze.

Zaměstnanec uzavřel pracovní smlouvu podle práva USA. V případě výpovědi, kterou obdržel od zaměstnavatele, však soudy rozhodly o jeho ochraně podle českého práva.

Téma přestávek řidičů stále není zcela jasné. Zaměstnavatelé často upřednostňují zisk před bezpečností zaměstnanců i ostatních účastníků silničního provozu a přestávky zaměstnancům neumožňují, nemají potřebné znalosti v oblasti BOZP nebo zaměstnancům nedávají dostatečné informace.

Pojem minimální mzda, zdá se, patří mezi nemnoho pojmů pracovního práva, které jsou všeobecně známy drtivé většině široké veřejnosti. Alespoň pokud možno soudit z pohovorů v rámci výběrových řízení konaných na Oblastním inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj.

Zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony (dále jen zákon č. 285/2020 Sb.), přinesl významné změny do oblasti pracovního práva.

Zaměstnanec se soudil se zaměstnavatelem o náhradu ušlé mzdy za dobu, kdy byl zdravotně nezpůsobilý, šetřila se jeho nemoc z povolání a zaměstnavatel mu nemohl přidělovat práci. Jak rozhodly soudy?

Koupí podniku nebo jeho části může převzít kupující (agentura práce) od prodávajícího, který není agenturou práce, mimo jiné také zaměstnance prodávajícího. Koupě a prodej podniku nebo jeho části je ve smluvní dispozici kupujícího a prodávajícího.

Společnost se přela se svým zaměstnancem o neplatnost rozvázání pracovního poměru kvůli porušení pracovních povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Jak rozhodly soudy?

Opět nastal čas letních brigád. I přes složité období spojené s pandemií covid-19 je o pracovníky stále velký zájem, přestože pracovní trh se nyní trochu změnil. Brigádníky většinou nazýváme zaměstnance na dohody o pracovní činnosti nebo provedení práce.

Za špatně provedenou zakázku - vytištění materiálu s chybou po mně zaměstnavatel požaduje náhradu škody v hodnotě 30 tis. Kč. Problém je v tom, že by to po mně měl někdo kontrolovat, a to se nestalo, nadřízený toto nerespektuje a chce po nás, abychom si práci po sobě zkontrolovali sami.

Sdělení, kterým se vyhlašuje výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění. Od 1. ledna 2025 výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění činí 11500 Kč.