Významné změny v zákoníku práce

Dne 26. června 2020 vyšel zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony. Objevila se řada změn i v souvislosti s BOZP. S účinností od 30. července 2020 došlo ke změně například u výpovědi, agenturního zaměstnávání, doručování písemností, od 1. ledna 2021 například u dovolené nebo u jednorázové náhrady nemajetkové újmy pozůstalých. Zavádí se jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance; sdílené pracovní místo.

V § 104 se doplnilo, že osobní ochranné pracovní prostředky musí splňovat požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS.

Rozšiřuje se § 271b odst. 3, kde se upřesňuje: „…Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada po dobu zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Po skončení zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity postupuje u všech poškozených podle odstavce 1 (ten zůstal nezměněný – pozn. redakce).“

Nový § 271f Jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance stanovuje, že v takovém případě přísluší jeho manželovi, partnerovi, dítěti a rodiči jednorázová náhrada vzniklé nemajetkové újmy. Tato náhrada přísluší i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako vlastní újmu.

Lze očekávat, že půjde spíše o výjimečné případy nejtěžšího zdravotního poškození, a to zejména o kómatické stavy, závažná poškození mozku či o ochrnutí výrazného rozsahu, tj. o následky srovnatelné s usmrcením osoby, která je v tomto případě trvale vyřazena z většiny sfér společenského uplatnění, a smutek, strach, pocity zoufalství a beznaděje způsobují blízkým osobám nemajetkovou újmu.

Změny nastaly také v § 271 g, který se týká odškodňování pozůstalých po zaměstnanci, který utrpěl smrtelný pracovní úraz.

„Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem tvoří výdaje na zřízení pomníku nebo desky do výše nejméně jedenapůlnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém na tuto náhradu vznikne právo; výše této náhrady se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem tvoří dále výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým.“

Jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých (§ 271i) již není upravena pevnou částkou. Oproti předchozí právní úpravě se neváže u dětí zemřelého na jejich zletilost a u rodičů zemřelého na nutnost jejich žití ve společné domácnosti.

Přísluší pozůstalému nejméně ve výši dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém právo na tuto náhradu vzniklo; je-li náhrada vyplácena oběma rodičům, vyplatí se každému z nich polovina této částky.

Přísluší i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které smrt zaměstnance pociťují jako vlastní újmu, avšak za podmínky, že tyto osoby vznik nemajetkové újmy v konkrétním případě prokážou. Pro tyto případy není minimální výše jednorázové náhrady zákonem stanovena.

V případě, kdy poškozený v důsledku zvlášť závažného ublížení na zdraví zemře, soud při určení výše jednorázové náhrady nemajetkové újmy pozůstalých zohlední již přiznanou výši jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance (§ 271s).

V § 320a, který se týká odborových organizací, je důležité, že stát na základě dohody v Radě hospodářské a sociální dohody hradí příspěvek odborovým organizacím a organizacím zaměstnavatelů také na opatření v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Další změny

Mění se § 51a související s výpovědí, byla-li dána ze strany zaměstnance z důvodu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo z důvodu přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů.

V § 78 písm. e) se místo třísměnný pracovní režim práce uvádí vícesměnný pracovní režim práce.

Zákonem č. 285/2020 Sb. byl zrušen § 93a Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví.

V § 127 odst. 1 chybělo jednoznačné vymezení rozsahu náhradního volna, na jehož poskytnutí se může zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnout místo platu za práci přesčas. Nyní se to upřesňuje.

Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež upravuje nový § 203a, změna v této souvislosti je také v § 203 odst. 2 písm. h): „Zaměstnanci přísluší za podmínek podle § 203a pracovní volno související s akcí pro děti a mládež s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku nejvýše za 1 týden v kalendářním roce.“

Významná změna se týká dovolené a dodatkové dovolené - § 212 a následující. Dovolená se již nebude se odvíjet od počtu odpracovaných dní, ale od počtu odpracovaných hodin. Vznik práva zaměstnance na dovolenou je založen na jím odpracované stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní době, od níž se též odvozuje i délka dovolené. Poměrná část dovolené činí za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.

V § 218 se uvádí nový odst. 2: „S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, převést do následujícího kalendářního roku.“ A nový odst. 6: „Čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.“

U agenturního zaměstnávání se doplňuje § 309a, podle kterého je uživatel povinen v dostatečném předstihu informovat agenturu práce, která k němu dočasně přidělila zaměstnance k výkonu práce, o tom, že zaměstnance vyšle k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území jiného členského státu Evropské unie, a informace musí obsahovat údaje zde obsažené.

Zrušuje se povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání v případě ukončení dohody o provedení práce s výjimkou těch dohod, u kterých je prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami z odměny z dohody nebo které založily účast na nemocenském pojištění (§ 313).

Sdílené pracovní místo upravuje nový § 317a. Zaměstnavatel může se dvěma nebo více zaměstnanci s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce uzavřít dohody, podle nichž si zaměstnanci budou na sdíleném pracovním místě sami rozvrhovat pracovní dobu do směn po vzájemné dohodě tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období.

V § 319 se objevuje doplnění týkající se vyslání zaměstnance zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky a přidává se nový § 319a, který se týká doby vyslání tohoto zaměstnance.

Došlo ke zjednodušení při doručování písemností. Písemnost, kterou doručuje zaměstnavatel prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá zaměstnavatel na poslední adresu zaměstnance, kterou mu zaměstnanec písemně sdělil. Nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu. Zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si písemnost do 15 dnů (dříve do 10 dnů) vyzvedl. Doplňuje se § 335a Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím datové schránky. To lze jen v případě písemného souhlasu zaměstnance. Jestliže se zaměstnanec nepřihlásí do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání písemnosti do datové schránky, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty. V § 337, který se týká doručování písemnosti určené zaměstnavateli zaměstnancem, se v odst. 3 nově uvádí: „Jestliže zaměstnavatel odmítne převzít písemnost, neposkytne součinnost nebo jinak znemožní doručení písemnosti v místě sídla nebo v místě podnikání zaměstnavatele, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy k takové skutečnosti došlo.“ A přibyl nový odst. 6, který se týká datové schránky.

Změnil se také § 338 ohledně přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů.

Použité zdroje:

• Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony;
• Zákon č. 285/2020, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony.