Švarcsystém u nedělnických profesí

V rámci širší odborné i laické veřejnosti by mohla přetrvávat zobecněná představa, že praktiky označované jako tzv. švarcsystém, tedy faktické zaměstnávání fyzických osob disponujících formálním živnostenským oprávněním, jsou doménou pouze velkých výrobních průmyslových podniků a nekvalifikovaných dělnických pracovních pozic v nich zastávaných. Konkrétní poznatky z činnosti orgánů inspekce práce však ukazují, že tato domněnka není ani zdaleka pravdivá.

Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem se v nedávné době při své kontrolní a správní činnosti setkal s případem, kdy byla hospodářská spolupráce na bázi švarcsystému navázána u takové obchodní společnosti a u takových pracovních pozic, kde to působilo vyloženě nečekaným až překvapivým dojmem.

V předmětné věci zdejší inspektorát kontrolou zjistil zaměstnávání živnostníků za situace, kdy jedna pracovnice vykonávala pro kontrolovanou osobu pracovní činnost dispečerky dopravy na základě smlouvy o poskytování přepravních služeb (kterou nadto s kontrolovanou osobou ani neuzavřela ona sama, nýbrž ji uzavřel její manžel) a jeden pracovník vykonával pro kontrolovanou osobu práci vedoucího oddělení dopravy na základě příkazní smlouvy. Inspektorát shledal při kontrole v pracovní činnosti obou dotyčných fyzických osob kumulativní naplnění všech znaků závislé práce ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákoníku práce a uzavřené obchodní smlouvy vyhodnotil jako simulovaná právní jednání, jejichž pravým účelem bylo zastřít skutečný stav věci odpovídající vztahu zaměstnavatele a zaměstnance.

Kontrola tak byla ukončena s kontrolním zjištěním konstatujícím umožnění výkonu nelegální práce podle ustanovení § 5 písm. e) bod 1 zákona o zaměstnanosti ve vztahu k oběma dotyčným fyzickým osobám. V navazujícím přestupkovém řízení byl obviněný inspektorátem uznán vinným, a to nejprve příkazem a následně také rozhodnutím, ze spáchání přestupku podle ustanovení § 140 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti, za což byla obviněnému uložena pokuta ve výši 445 000 Kč. Proti rozhodnutí inspektorátu podal obviněný prostřednictvím zmocněnce odvolání, o kterém bylo Státním úřadem inspekce práce jakožto odvolacím správním orgánem rozhodnuto tak, že odvolání bylo zamítnuto a rozhodnutí inspektorátu bylo v podstatné části potvrzeno, pročež se jedná o pravomocně skončené přestupkové řízení.

Rozhodujícím aspektem při právní kvalifikaci zmíněného případu byla podle správního uvážení inspektorátu míra začlenění obou dotyčných pracovníků do organizační struktury „zaměstnavatele“. V případě pracovnice, která vykonávala práci dispečerky dopravy, tato zcela standardně a na každodenní bázi spolupracovala s ostatními odděleními zaměstnavatele, jejichž požadavky na zajištění dopravy vyřizovala. U pracovníka vystupujícího v pozici vedoucího oddělení dopravy tento organizoval, řídil a kontroloval práci jemu podřízených zaměstnanců, ačkoliv sám formálně zaměstnancem nebyl, když jeho postavení bylo v rámci společnosti pouze fakticky respektováno. Z výše popsaných informací tak vyplývá, že na nelegální práci ve formě švarcsystému lze narazit i u takových pozic, u nichž je vyžadována značná kvalifik