Roboti v práci: změna, která (ne)bolí. Jak robotizace ovlivňuje psychické zdraví zaměstnanců?

Roboti už dávno nepatří jen do sci-fi filmů. Stávají se běžnou součástí továren, skladů i dalších pracovišť. Ale jak vlastně vnímají tuto tichou revoluci samotní zaměstnanci? Přináší jim robotizace více stresu, nebo naopak úlevu? A jaké jsou skutečné dopady na jejich duševní zdraví? To přesně jsme se rozhodli zjistit ve výzkumu, který probíhal pod záštitou Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v letech 2023–2025.

Výzkum probíhal ve dvou vlnách ve 4 firmách v Čechách i na Slovensku. Zaměřili jsme se jak na práci s průmyslovými, tak i s kolaborativními roboty. Metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory se zaměstnanci na pozicích operátorů, techniků i manažerů.

Roboti jako pomocníci i výzva

Z našich výzkumů vyplývá, že většina operátorů a teamleaderů vnímá zavádění robotizace spíše pozitivně. Největší výhodou je jednoznačně úleva od fyzicky náročné, špinavé nebo zdraví škodlivé práce. Roboti přebírají monotónní úkoly a lidé se tak mohou více věnovat kreativnějším a zajímavějším činnostem.

Zaměstnanci oceňují, že jsou méně unavení a práce je pro ně bezpečnější a také je více baví.

Ne vždy splněná očekávání

Jedním z nejčastěji zmiňovaných rozčarování zaměstnanců je nesoulad mezi původními představami o přínosech robotizace a skutečnou zkušeností z praxe. Mnozí pracovníci doufali, že zavedení robotů povede ke zkrácení pracovní doby, snížení objemu práce nebo dokonce ke zlepšení finančního ohodnocení. Ve skutečnosti však většina firem využívá – zcela logicky – robotizaci především ke zvýšení produktivity a efektivity výroby, což často znamená, že objem práce zůstává stejný nebo se dokonce zvyšuje. Zaměstnanci tak místo očekávaného ulehčení mnohdy čelí vyšším nárokům na výkon a větší zodpovědnosti za řešení technických problémů.

Zaměstnanci také často očekávají, že robotizace odstraní rutinní a monotónní práci, což se v mnoha případech děje, ale zároveň to zvyšuje nároky na kognitivní dovednosti, flexibilitu a ochotu učit se novým věcem. Současně mohou být přítomny i obavy ze ztráty zaměstnání. Ti, kteří nejsou připraveni nebo nemají dostatečné technické dovednosti, mohou mít pocit, že jim robotizace zvyšuje stres nebo komplikuje práci.

Stres a adaptace: každý to má jinak

Zajímavé je, že vnímání stresu je velmi individuální. Někteří zaměstnanci, považují práci s roboty za více stresující, jiní naopak říkají, že se jejich práce zklidnila. Většina se ale shoduje, že největší stres přináší samotné zavádění robotů a učení se novým věcem, ne již pak běžný provoz.

Práce s roboty klade větší nároky na pozornost, soustředění a paměť. Toto však mnozí pracovníci vnímají jako výhodu a jako příležitost, která jim umožňuje rozvíjet své schopnosti. Zaměstnanci musí být ochotní učit se nové postupy a zvládat technické dovednosti, jako je ovládání jednoduchých zařízení či logické myšlení. Výhodou je zájem o techniku a chuť se rozvíjet.

Bezpečnost a podpora jsou klíčové

Většina zaměstnanců se cítí bezpečně díky dobře nastaveným bezpečnostním opatřením. Důležitým faktorem je možnost obrátit se na techniky či vedení, když nastane problém – právě tato podpora výrazně snižuje stres a nejistotu. Dalším faktorem, který přispívá k pocitu bezpečí, je týmová spolupráce a personifikace a humanizace robotů. Současně jako velmi důležité bylo vnímáno kvalitní zaškolení. Zaměstnanci také oceňují možnost učit se v praxi a vzájemně si pomáhat.

Sociální vztahy a týmová spolupráce

Robotizace výrazně nezměnila sociální vztahy na pracovišti. Naopak, zaměstnanci častěji spolupracují, řeší technické problémy a pomáhají si navzájem. Práce s roboty tak může paradoxně posílit týmového ducha.

Závěrem můžeme konstatovat, že robotizace přináší do pracovního života zaměstnanců i firem celou řadu pozitivních změn, které se dotýkají jak každodenní praxe, tak dlouhodobé strategie firmy. Jedním z hlavních přínosů pro zdraví zaměstnanců je výrazné ulehčení fyzicky náročné, monotónní, špinavé či zdraví škodlivé práce – roboti přebírají úkoly, které byly dříve spojeny s únavou, rizikem úrazů nebo prací v nebezpečném prostředí. Díky tomu jsou zaměstnanci méně unaveni, mají lepší fyzické zdraví a práce je pro ně zajímavější.

Významnou výhodou je i zvýšení bezpečnosti práce – roboti přebírají rizikové úkoly, čímž snižují pravděpodobnost pracovních úrazů a zlepšují celkové pracovní podmínky. Robotizace zároveň zvyšuje prestiž firem na trhu a může přispět k lepšímu pracovnímu klimatu. Zaměstnanci často oceňují, že se mohou více rozvíjet, učit se novým dovednostem a být součástí inovativního prostředí. V dlouhodobém horizontu tak robotizace nejen zvyšuje efektivitu a konkurenceschopnost firem, ale také zlepšuje kvalitu pracovního života zaměstnanců a podporuje jejich odborný růst.

Aby však mohla být robotizace skutečně přínosná pro firmy i jejich zaměstnance, je klíčové, aby se podniky zaměřily nejen na samotné zavádění technologií, ale především na zaměstnance, kteří s nimi budou pracovat.

Firmy by měly aktivně podporovat kvalitní a prakticky zaměřené zaškolení zaměstnanců, které jim umožní nejen zvládnout nové technologie, ale také jim dodá jistotu a sebevědomí v každodenní práci. Stejně důležitá je i motivace k dalšímu učení – zaměstnanci by měli mít prostor a podporu pro rozvoj svých dovedností, ať už technických, nebo měkkých, jako je komunikace a týmová spolupráce.

Otevřená komunikace na všech úrovních firmy je zásadní. Zaměstnanci potřebují vědět, na koho se mohou obrátit, když narazí na problém, a cítit, že jejich názory a zkušenosti jsou brány vážně. Právě taková firemní kultura pomáhá překonávat počáteční obavy a zvyšuje ochotu učit se novým věcem a přispívá k přijetí změny. Zároveň neméně důležitou skupinou, která potřebuje podporu, jsou i pracovníci na manažerských pozicích, kteří změnu zavádějí.

Pokud firmy dokážou tyto oblasti rozvíjet, může být robotizace skutečně cestou k lepšímu, zdravějšímu a spokojenějšímu pracovnímu prostředí.

nové technologie=stitek

robotizace=stitek

výzkum=stitek

nové technologie=stitek

robotizace=stitek

výzkum=stitek