Muskuloskeletální poruchy jsou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti prakticky ve všech členských státech Evropské unie. Jednou z priorit evropské agentury EU-OSHA (European Agency for Safety and Health at Work) je podporovat prevenci nemocí souvisejících s prací. Z tohoto důvodu, se v jednotlivých členských státech Evropské unie, v letech 2020-2022, uskuteční kampaň zaměřená na předcházení muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací.
V současnosti se hledají nové přístupy k technickému řešení problémů nemocí pohybového ústrojí souvisejícího s prací. Jedním z těchto trendů je použití exoskeletů (nositelných kompenzačních pomůcek) na pracovištích. V rámci tohoto vývoje v oblasti práce se však nesmí opominout i případná nová a nově vznikající rizika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, která může zavádění těchto nových trendů sebou přinést.
Po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 byl NRNP napojen na statistický systém Statistického úřadu Evropské Unie (EUROSTAT). V rámci mezinárodní spolupráce se informace o nemocech z povolání a ohrožení nemocí z povolání hlášených v ČR každoročně předávají Eurostatu do systému European Occupational Diseases Statistics (EODS).
Souvisejícím dokumentem je nařízení č. 1338/2008 EP a Rady o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a ochrany zdraví a bezpečnosti při práci.
Muskuloskeletální poruchy související s prací
V souladu se strategickým rámcem EU pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 2014–2020 je jednou z priorit agentury EU-OSHA podporovat prevenci nemocí souvisejících s prací.
Mezi nemoci související s prací patří:
Bolest, nepříjemné pocity nebo snížená funkčnost zad, krku nebo končetin jsou v dnešní době běžným jevem u zaměstnanců. Tyto zdravotní potíže se obvykle označují jako muskuloskeletální poruchy (MSD – Musculoskeletal Disorders).
Mezi fyzikální faktory přispívající ke vzniku muskuloskeletálních poruch patří:
Muskuloskeletální poruchy krční páteře a horních končetin související s prací (WRULD - Work-related neck and upper limb musculoskeletal disorders) patří k nejběžnějším pracovním onemocněním, které postihuje miliony pracovníků v Evropě ve všech sektorech.
Poruchy krku a horních končetin související s prací jsou postižení tělesných soustav, například svalů, kloubů, šlach, vazů, nervů, kostí a oběhového systému, které způsobuje nebo zhoršuje převážně práce a prostředí, v němž je vykonávána.
Příznaky poruch WRULD, projevující se někdy až po dlouhé době, jsou bolesti, nepříjemné pocity, znecitlivění a brnění. Zaměstnanci mohou trpět také otoky kloubů, sníženou hybností nebo silou úchopu nebo změnou barvy pokožky rukou nebo prstů.
Hlavní rizikové faktory jsou:
Činnosti zvyšující riziko vzniku poruch WRULD (poruchy krku a ramen):
Činnosti zvyšující riziko vzniku poruch WRULD (poruchy loktů, zápěstí a rukou):
Některé další rizikové faktory poruch WRULD:
Jediné řešení neexistuje, existuje však mnoho řešení, která nejsou nákladná, například poskytnutí vozíku pro manipulaci se zbožím nebo přeorganizování věcí na pracovním stole.
V rámci řešení muskuloskeletálních poruch by zaměstnavatelé měli používat kombinaci hodnocení rizik a účast zaměstnanců.
Preventivní opatření:
V současnosti probíhají odborné diskuze o tom, jak může být v budoucnosti ovlivněna bezpečnost a ochrana zaměstnanců novými vývojovými trendy na pracovištích. Jedním z těchto technických trendů je například použití exoskeletů (nositelných kompenzačních pomůcek) na pracovištích.
Exoskelety mají za cíl zmírnit fyzické zatížení a zabránit tomu, aby u pracovníků došlo ke vzniku muskuloskeletálních poruch. Prototypy exoskeletonů se osvědčily již v oblastech, jako je například lékařská péče. Exoskeletony se jeví jako nový přístup k řešení problému nemocí pohybového ústrojí souvisejících s prací (WRMSD – Work-related Musculoskeletal Disorders).
Je však otázkou, zda tyto nové trendy nepřinesou sebou i určitá rizika, a to například z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.
Zpráva předkládá první analýzu hlavních zjištění a závěrů třetího průzkumu ESENER, který agentura EU-OSHA uskutečnila v roce 2019. Bylo dotazováno více než 45 000 podniků ve 33 zemích. Další data budou k dispozici v průběhu roku 2020 a v následujících letech.
V rámci průzkumu byly dotazovány podniky a organizace v celé Evropě na:
Nejčastěji identifikovanými rizikovými faktory v EU-28 jsou opakující se pohyby rukou nebo paží (65 % podniků), jednání s obtížnými zákazníky, žáky, pacienty (61 %) a zvedání nebo přenášení osob nebo těžkých břemen (54 %).
V sektorech služeb je často uváděno, že se musí vypořádat s obtížnými zákazníky, žáky, pacienty, zatímco faktory vedoucí k poruchám pohybového ústrojí (MSD) jsou rovnoměrněji uváděny ve všech odvětvích, s výjimkou zvedání nebo přenášení osob nebo těžkých břemen.
V roce 2020-2022, pod záštitou Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, EU-OSHA (European Agency for Safety and Health at Work), se v jednotlivých členských státech Evropské unie, uskuteční kampaň zaměřená na předcházení muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací.
Muskuloskeletální poruchy jsou jedním z nejčastějších typů zdravotních problémů souvisejících s prací v Evropě. Rizika související s pracovními polohami, vykonávání opakovaných pohybů, zaujímání nepřirozených poloh, přemísťování těžkých břemen na pracovištích, jsou rizikovými faktory, které mohou vést až k muskuloskeletálním poruchám.
Kampaň, vzhledem k důležitosti této problematiky, se bude zabývat právě příčinami vzniku muskuloskeletálních poruch. Dále v rámci této kampaně budou poskytovány relevantní informace o této problematice, podporován integrovaný přístup k jejich řešení a nabízeny praktické nástroje a řešení, které mohou být využity na pracovištích.
Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání.
Nemoci z povolání jsou uvedeny v seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu nařízení vlády č. 290/1995 Sb.
Pro uznávání nemocí z povolání podle tohoto nařízení příslušnými poskytovateli zdravotních služeb platí jiné právní předpisy (zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů).
Kapitola II – Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory (vybrané položky; kapitola má v současnosti 10 položek)
Položka |
Nemoc z povolání |
Podmínky vzniku nemoci z povolání |
6. |
Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními. Objektivně prokázaný Raynaudův syndrom nejméně čtyř článků prstů rukou v chladu, ověřený plethysmografickým vyšetřením. |
Nemoci vznikají při práci s pneumatickým nářadím ručně ovládaným nebo při práci s vibrujícími nástroji s takovými hodnotami zrychlení vibrací, které jsou podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci. |
7. |
Nemoci periferních nervů horních končetin charakteru ischemických nebo úžinových neuropatií při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními. Ischemické poškození středového nervu, loketního nervu nebo obou nervů, s klinickými příznaky a s patologickým EMG nálezem, odpovídajícími nejméně středně těžké poruše. Poškození nervů horních končetin charakteru úžinového syndromu s klinickými příznaky a s patologickým EMG nálezem, odpovídajícími nejméně středně těžké poruše. |
|
8. |
Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními. Aseptické nekrózy zápěstních nebo záprstních kůstek nebo izolovaná artróza kloubů ručních, zápěstních nebo loketních, spojené se závažnou poruchou funkce vedoucí k výraznému omezení pracovní schopnosti. |
|
9. |
Nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování. Objektivními vyšetřovacími metodami potvrzené vleklé formy nemoci vedoucí k výraznému omezení pracovní schopnosti. |
Nemoci vznikají při práci, při které jsou příslušné struktury přetěžovány natolik, že přetěžování je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci. |
10. |
Nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování s klinickými příznaky a s patologickým nálezem v EMG vyšetření, odpovídajícími nejméně středně těžké poruše. |
„Nemoci z povolání“ jsou podle § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 290/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek.
„Ohrožením nemocí z povolání“ se podle § 347 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání.
Lékařský posudek o ohrožení nemocí z povolání vydává poskytovatel zdravotních služeb příslušný k vydání lékařského posudku o nemoci z povolání.
Profesionální onemocnění v České republice |
||
Počet onemocnění – NzP / ohrožení NzP |
||
2016 |
2017 |
2018 |
1242 / 55 |
1370 / 92 |
1282 / 60 |
Počet pracovníků, u kterých bylo hlášeno – mužů / žen |
||
543 / 508 |
566 / 551 |
531 /503 |
Pozn.: NzP … nemocí z povolání
U jedné osoby může být ve sledovaném roce uznáno více případů nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání (profesionálních onemocnění).
Nejčastěji byla diagnostikována kombinace syndromu karpálního tunelu na pravé a levé ruce vzniklého při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji.
Důležité: Problémem zůstávají nemoci z povolání, které vznikly v důsledku působení fyzikálních faktorů (vibrace a přetěžování končetin) u prací původně zaměstnavatelem zařazených do nerizikových kategorií 1 a 2. V rámci šetření nemoci z povolání bylo KHS ověřeno, že podmínky vzniku nemoci z povolání byly splněny, znamená to, že u těchto případů byla původní kategorizace prací provedena zaměstnavatelem chybně!
Práce s vibrujícími nástroji a zařízeními (položky II. 6 – II. 8) |
||
Počet onemocnění / % ze všech NzP v daném roce |
||
2016 |
2017 |
2018 |
199 / 16 % |
217 / 17 % |
178 / 14,6 % |
Onemocněli zejména zámečníci (včetně důlních), horníci-raziči, brusiči kovů-svářeči, kováři.
U osob byl diagnostikován Raynaudův syndrom prstů rukou z práce s vibrujícími nástroji (v roce 2018 diagnostikován u 10 osob celkem 12krát), poškození periferních nervů horních končetin z práce s vibrujícími nástroji (nejčastěji zjištěn syndrom karpálního tunelu – v roce 2018 zjištěn 126krát), onemocnění kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z práce s vibrujícími nástroji (například v roce 2018 artróza v oblasti loketních kloubů 12krát a artróza drobných kloubů rukou 5krát).
Nemoci z přetěžování končetin (položky II. 9 – II. 10) |
||
Počet onemocnění / % ze všech NzP v daném roce |
||
2016 |
2017 |
2018 |
445 případů 35,8 % |
535 případů (394 osob) 42 % |
483 případů (353 osob) 39,5 % |
Například v roce 2018 nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin bylo u 125 osob zjištěno celkem 186 případů a nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování byly zjištěny u 241 osob celkem 297krát. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 285krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel. Z profesí byli nejčastěji zastoupeni montážní dělníci a operátoři výroby.
Přenos vibrací z pracovních nástrojů na horní končetiny může vést k rozvoji nemoci z vibrací. Vibrace přenášené z pracovních nástrojů na horní končetiny jsou příčinou různých vaskulárních, nervových, svalových i skeletálních poruch. Přenos vibrací z pracovního nástroje na ruku, přetěžování ruky a repetitivní pohyby ruky jsou důležitými rizikovými faktory rozvoje profesionálních onemocnění z vibrací. Z vaskulárních symptomů to bývá nejčastěji intermitentní zbělení prstů – Raynaudův fenomén a z neurologických příznaků je to například přechodné brnění prstů a pocity píchání jehliček. Při diagnostice se využívá chladový test, pletysmografie i EMG (elektromyografie).
Syndrom karpálního tunelu je nejčastější nemocí z povolání. Jde o kompresivní neuropatii v oblasti zápěstí, která vzniká vlivem dlouhodobého, nadměrného a jednostranného přetěžování ruky a zápěstí a vlivem vibrací s přenosem na ruce. Postižení se kvantifikuje pomocí EMG (elektromyografie).
Obecně se jedná o pracovníky vykonávající práci, pro kterou je charakteristická nadměrná, dlouhodobá a jednostranná lokální svalová zátěž drobných svalů ruky a předloktí, ať už ve smyslu používání větší svalové síly s nižší četností pohybů, nebo menší svalové síly s vysokou četností pohybů.
Často jde o manuální práce využívající flexi, nebo extenzi zápěstí, rotaci ruky a zápěstí (například práce se šroubovákem), silnější stisk ruky při držení ručního těžšího nářadí, nebo nepřirozené polohy zápěstí a ruky.
Další pracovní příčinou je vliv vibrací s přenosem na ruce při práci s ručním vibrujícím nářadím, například s motorovou pilou, sbíječkami, pneumatickými kladivy nebo utahováky, vrtačkami a podobně. Každý z uvedených faktorů práce může na nerv působit zvlášť, avšak jsou určité typy prací, kdy tyto faktory působí současně a jejich vliv se tímto zvyšuje. Příkladem takovéto práce je například broušení ručními bruskami. Ruka v úchopovém postavení fixuje pracovní nástroj, vyvíjí určitý tlak na broušený povrch, ruka a zápěstí vykonává četné pohyby ve smyslu pronace a supinace a současně zde působí i vliv vibrací přenášených z používaného vibračního nástroje.
Vyšetření:
Pro označení nemoci, jako „nemoc z povolání“ musí být splněno několik podmínek. Jednou z podmínek je, aby nemoc byla zařazena do seznamu nemocí z povolání, který je uveden v příloze nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Další podmínkou je, aby nemoc splňovala určitý stupeň závažnosti, a dále pak také to, jestli osoba, u které je podezření na nemoc z povolání, vykonávala práci za podmínek a v prostředí, kde může dané onemocnění vzniknout.
Požadavky na posuzování a uznávání nemocí z povolání jsou uvedeny v § 61 až § 64 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, k němuž byla vydána prováděcí vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání). Citovaná vyhláška určuje detailnější požadavky na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání.
Zdravotní stav osoby v souvislosti s nemocí z povolání zjišťují a posuzují poskytovatelé pracovnělékařských služeb.
Nemoci z povolání posuzují, uznávají a vývoj zdravotního stavu osoby s uznanou nemocí z povolání sledují poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání, pokud v zákoně č. 373/2011 Sb. není uvedeno jinak. Pro tyto účely mohou též provádět, je-li to účelné, vyšetření pro zjištění zdravotního stavu. Posuzujícím lékařem je lékař se specializovanou způsobilostí nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství.
Poskytovatel v oboru pracovní lékařství, který získal povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání, nemoci z povolání uznává na základě zjištění zdravotního stavu poskytovatelem pracovnělékařských služeb, a to včetně zjištění zdravotního stavu před vznikem onemocnění a výsledků jím vyžádaných odborných vyšetření a jeho stanoviska; výsledků dalších odborných vyšetření, pokud je to důvodné, vyžádaných nebo provedených poskytovatelem v oboru pracovní lékařství, který získal povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání a ověření podmínek vzniku nemocí z povolání.
Ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání provádí příslušné orgány ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví; Státní úřad pro jadernou bezpečnost, jde-li o podezření na vznik nemoci z povolání v souvislosti s prací v podmínkách ionizujícího záření; poskytovatel v oboru pracovní lékařství, který získal povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání, jde-li o podezření na vznik nemoci z povolání při výkonu práce v zahraničí, k níž byl zaměstnanec vyslán zaměstnavatelem se sídlem v České republice, a to na základě sdělení posuzovanou osobou a podrobného písemného vyjádření vysílajícího zaměstnavatele o podmínkách, za kterých byla práce v zahraničí vykonávána, popřípadě dalších zjištění z místa výkonu práce.
Výsledky ověření podmínek vzniku nemoci z povolání jsou pro poskytovatele posuzujícího nemoc z povolání závazné.
Poskytovatel pracovnělékařských služeb a registrující poskytovatel za účelem posouzení a uznání nemoci z povolání předá poskytovateli v oboru pracovní lékařství, který získal povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání, kopii zdravotnické dokumentace v rozsahu potřebném k posouzení nemoci. Obdobně se postupuje, nesplňuje-li nemoc posuzované osoby nadále podmínky pro trvání nemoci z povolání stanovené prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 104/2012 Sb.).
V případě osob trvale žijících v zahraničí se při posuzování a uznávání nemocí z povolání vychází z lékařské zprávy vydané v zemi pobytu posuzované osoby a ověřené k tomu příslušným orgánem země, pokud z vyhlášených mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nevyplývá jinak; k lékařské zprávě musí být připojen její úředně ověřený překlad do českého jazyka; překlad se nevyžaduje, jde-li o lékařskou zprávu ve slovenském jazyce.
Ošetřující lékař je povinen odeslat k poskytovateli pracovnělékařských služeb nebo poskytovateli v oboru pracovní lékařství, který získal povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání, osobu, u níž na základě odborného vyšetření vzniklo důvodné podezření na nemoc z povolání, nebo k poskytovateli v oboru pracovní lékařství, který získal povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání, je-li podezření, že nemoc již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání.
Povinnost odeslat zaměstnance k poskytovateli pracovnělékařských služeb nebo poskytovateli v oboru pracovní lékařství, který získal povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání, má též zaměstnavatel, má-li důvodné podezření na vznik nemoci z povolání, nebo k poskytovateli v oboru pracovní lékařství, který získal povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání, má-li podezření, že nemoc již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání.
V případě, že poskytovatel v oboru pracovní lékařství, který získal povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání, zjistí, že vycházel při posuzování nemoci z povolání z nesprávných údajů, vyrozumí o této skutečnosti posuzovanou osobu a osoby, kterým v souvislosti s uplatněním lékařského posudku vznikají práva a povinnosti, jsou-li mu tyto osoby známy, a provede z vlastního podnětu nové posouzení zdravotního stavu posuzované osoby; na základě nového posouzení vydá nový lékařský posudek a zajistí neprodleně jeho předání posuzované osobě a osobě, která o posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby za účelem vydání posudku oprávněně požádala, není-li posuzovanou osobou a dalším osobám, jejichž okruh je vymezen prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 104/2012 Sb.).
V případě podezření na vznik nemoci z povolání nebo podezření, že nemoc již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání, je posuzovaná osoba povinna podrobit se odbornému vyšetření indikovanému poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo poskytovatelem v oboru pracovní lékařství, který získal povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání, a to u poskytovatele, kterého mu tento poskytovatel určí.
Poskytovatel pracovnělékařských služeb nebo poskytovatel v oboru pracovní lékařství, který získal povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání, určenému poskytovateli sdělí skutečnosti, které vedly k podezření na vznik nemoci z povolání nebo podezření, že nemoc již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání. Určený poskytovatel je povinen provést odborné vyšetření v termínu dohodnutém s posuzovanou osobou, nejdéle však do 30 dnů od dne sdělení poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
Jestliže se posuzovaná osoba odmítne podrobit odbornému vyšetření, nahlíží se na ni jako na osobu, která nemocí z povolání netrpí. Uvedenou skutečnost musí poskytovatel sdělit prokazatelným způsobem osobě povinné k náhradě újmy na zdraví a jiné nemajetkové újmy, pokud je mu známa. Lékařský posudek se nevydá.
Zaměstnavatel je povinen umožnit pověřeným zaměstnancům poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo poskytovatele v oboru pracovní lékařství, který získal povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání, vstup na pracoviště, kde zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec pracuje nebo pracoval za podmínek, jejichž vlivem posuzovaná nemoc z povolání vznikla, a to za účelem zjištění dalších skutečností nebo provedení klinického testu, popřípadě odebrání vzorku materiálu nebo pořízení audiovizuálního záznamu potřebného k posouzení nemoci z povolání.
Zaměstnavatel je též povinen pro zajištění objektivity šetření a ověření podmínek vzniku nemoci z povolání umožnit vstup na pracoviště bývalému zaměstnanci.
Zaměstnavatel je rovněž povinen umožnit pro účely ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání vstup na pracoviště pověřeným zaměstnancům orgánu ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, jde-li o podezření na vznik nemoci z povolání v souvislosti s prací v podmínkách ionizujícího záření.
Ministerstvo zdravotnictví udělilo povolení k poskytování pracovnělékařských služeb v rozsahu diagnostické, dispenzární a posudkové péče k uznávání nemocí z povolání poskytovatelům zdravotních služeb, uvedeným na následujících webových stránkách https://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/poskytovatele-k-uznavani-nemoci-z-povolani_3706_5.html.
VALA, Jiří. Předcházení muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací. Bezpečnost a hygiena práce, 2020 roč. 70, č. 1, s. 11-12, 17-22. ISSN 0006-0453.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1 - Nové Město
IČO: 00025950
DIČ: CZ00025950