Platformová práce přináší výzvy v BOZP

Práce je zprostředkována pomocí digitální (online) platformy, která prostřednictvím specializované aplikace (určené k použití na mobilním zařízení nebo ve webovém rozhraní) propojuje zákazníky a pracovníky nabízející svou pracovní činnost. BOZP se zde prosazuje obtížněji.

Definicí pojmu „platformová práce“ se zabývají nejrůznější mezinárodní instituce, například Evropská komise, Mezinárodní organizace práce, OECD nebo Evropská agentura pro BOZP (EU-OSHA). Dá se zobecnit, že základní rysy platformové práce spočívají především v trojstranném vztahu, jehož účastníky jsou daná platforma, pracovník a koncový zákazník. U rozvozových platforem tito účastníci mohou být dokonce čtyři, do vzájemného vztahu může vstupovat například restaurace nebo obchod.

K zadávání pracovních úkolů v rámci digitálních platforem dochází online. Práce je řízena a přerozdělována algoritmem, nikoliv vedoucím pracovníkem. Pracovní úkoly se zadávají online. Práce je uskutečňována na základě vyžádání, a to buď dočasně, nebo úkolově po částech. K výkonu práce může docházet zcela v online prostředí (a v zásadě z libovolného místa), nebo algoritmus zajišťuje propojení pracovníka a zákazníka v závislosti na jejich aktuální poloze. Digitální platformy jsou vhodné k výkonu činností velmi variabilního charakteru. Jde přitom o činnosti, jež se navzájem odlišují místem výkonu práce, mírou kontroly digitální platformy nad pracovníkem nebo vyžadovanou kvalifikací k výkonu dané činnosti. 

Pro účely hodnocení rizik platformové práce rozlišuje agentura EU-OSHA čtyři základní typy digitálních platforem. Jedná se o doručovací a taxi platformy (např. Foodora, Uber), platformy poskytující služby v domácnosti a řemeslné práce (např. Nejremeslnici.cz), platformy typu mikropráce (např. Ivyzkumy.cz) a platformy pro vysoce kvalifikované činnosti profesionálů typu programování nebo design (např. Webtrh.cz).

Z hlediska zajišťování BOZP při práci prostřednictvím digitálních platforem má zásadní význam fakt, že naprostá většina pracovníků ji pro příslušné digitální platformy vykonává v režimu samostatně výdělečných osob (dále jen OSVČ). Tento fakt má na platformové pracovníky významný dopad. V případně pracovního poměru má zaměstnavatel vůči svým zaměstnancům řadu povinností a úkolů na úseku BOZP. Digitální platformy však v rámci svého podnikání nevystupují v pozici zaměstnavatele, ačkoliv zejména u některých typů platforem může být míra kontroly, kterou nad pracovníkem mají, značná. Platformoví pracovníci jako OSVČ si tudíž nesou odpovědnost za vlastní bezpečnost samy, což může být spojeno s určitými problémy, na které poukazuje například agentura EU-OSHA. Na OSVČ se rovněž nevztahují ustanovení příslušných právních předpisů, která upravují problematiku minimální mzdy, dovolené nebo nemocenské.

Dalším typickým rysem platformové práce je využívání algoritmického managementu. Prvky algoritmického managementu se v rámci fungování platforem mohou projevovat například digitálním dohledem, zpravidla ne zcela transparentními hodnotícími mechanismy vč. uživatelských hodnocení nebo automatickým přidělováním pracovních úkolů. O možném negativním vlivu algoritmického řízení na pracovníky se zmiňuje řada vědeckých studií, přičemž nejčastěji uváděnými efekty jsou menší rozmanitost pracovních úkolů, nedostatek pracovní autonomie a pracovní přetížení.

Zmínit je třeba rovněž to, že některé aspekty platformové práce (především její dočasnost a bezprostřednost vykonávání úkolů po obdržení požadavku) ztěžují možnost realizace kontrol ze strany inspekce práce. Dále také mají také platformoví pracovníci ztížené podmínky při uplatňování hospodářských a sociálních práv v rámci odborů i při jejich kolektivním zastupování. Platformová práce je svým charakterem spjata s rizikem sociální izolace a nadměrné pracovní zátěže. Jedná se o prekérní formu práce, která je spojena s nejistotou práce a příjmů a která pracovníkům přináší určitá rizika, která se ve standardních pracovních vztazích běžně nevyskytují.

Na úrovni EU bude v souvislosti s ochranou pracovníků platforem do budoucna stěžejní Směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem, jejíž návrh předložila Evropská komise v prosinci 2021. Návrh směrnice definuje odpovídající zaměstnanecký status osob pracujících pro digitální platformy a dále zavádí poprvé na úrovni EU pravidla pro používání umělé inteligence (AI) na pracovišti. Ministři zemí EU pro zaměstnanost a sociální věci 11. března 2024 potvrdili předběžnou dohodu ohledně směrnice o práci prostřednictvím platforem, jíž bylo mezi předsednictvím Rady a vyjednavači Evropského parlamentu dosaženo dne 8. února 2024. 

Různými aspekty platformové práce se zabývá článek autorek Jany Ranglové a Lenky Scheu Práce prostřednictvím digitálních platforem a související aspekty zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

O možných legislativních i nelegislativních přístupech k ochraně platformových pracovníků v Evropě pojednává článek stejných autorek s názvem Evropské iniciativy ke zlepšení pracovních podmínek a ochrany pracovníků digitálních platforem.

V těchto článcích jsou současně uvedeny odkazy na další zdroje i relevantní studie.

Afiliace

Ing. Jana Ranglová, Mgr. Josef Havelka - Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. 

Dedikace

digitalizace=stitek

BOZP=stitek

platformová práce=stitek