Vyhledat v katalogu
Parametrické vyhledávání
Kalendář akcí
Autoři
Horizon: The EU Research & Innovation Magazin
Nový způsob uvažování o robotech na pracovišti je tedy založený na myšlence robotů a lidí jako spolupracovníků.
Italská průmyslově-automatizační společnost Comau vyvinula robota, který dokáže spolupracovat s pracovníky, zvyšovat jejich bezpečnost v přísných čistých prostorách ve farmaceutickém, kosmetickém, elektronickém, potravinářském a nápojovém průmyslu. Inovace je známá jako kolaborativní robot neboli cobot.
Cobot Comau ve tvaru paže, který je navržen pro manipulační a montážní úkoly, může automaticky přepnout na nižší rychlost, když osoba vstoupí do pracovního prostoru. Tato nová funkce umožňuje použití jednoho robota místo dvou, což maximalizuje produktivitu a chrání pracovníky.
„Pokrok je v tom, že umožňuje duální režim provozu,“ řekl dr. Sotiris Makris, robotik na univerzitě v Patrasu v Řecku. „Můžete ho použít buď jako konvenčního robota, nebo, pokud je v režimu spolupráce, pracovník ho může uchopit a pohybovat s ním jako s asistenčním zařízením.“
Makris je koordinátorem právě dokončeného projektu SHERLOCK financovaného EU, který zkoumal nové metody bezpečného kombinování lidských a robotických schopností z pohledu psychosociální pohody.
Roboti provádějí opakující se únavné úkoly, což umožňuje pracovníkům zapojit se do kreativnějších činností. A robotické technologie, které dokážou efektivně spolupracovat s pracovníky, by mohly pracoviště učinit inkluzivnějšími, například tím, že budou pomáhat lidem s postižením.
Těchto příležitostí je třeba využít, protože se mění struktura a věkový profil evropské pracovní síly. Například podíl lidí ve věku 55 až 64 let se zvýšil z 12,5 % zaměstnanců EU v roce 2009 na 19 % v roce 2021.
Kromě sociálního rozměru je zde také ekonomický prospěch z vyšší průmyslové účinnosti.
„Po celém světě roste konkurence s novými pokroky v robotice,“ řekl Makris. „To vyžaduje opatření a neustálé zlepšování v Evropě."
Makris má na mysli humanoidní roboty, které vyvíjí automobilka Tesla pod vedením Elona Muska. Vyvíjí se také nositelná robotika, bionické končetiny a obleky s exoskeletony, které slibují zlepšení schopností lidí na pracovišti.
Rychle postupující vlna robotiky však představuje velké problémy, pokud jde o zajištění jejich účinné integrace na pracovišti a při práci s nimi, aby byly uspokojeny individuální potřeby lidí.
Projekt SHERLOCK také zkoumal potenciál chytrých exoskeletů určených k podpoře pracovníků při přenášení a manipulaci s těžkými díly na místech, jako jsou dílny, sklady nebo montážní místa. Ke sledování lidských pohybů byly použity nositelné senzory a umělá inteligence.
Výsledkem bylo zjištění, že exoskeleton se může přizpůsobit potřebám konkrétního úkolu a zároveň pomáhá pracovníkům udržet ergonomickou pozici, aby se zabránilo zranění.
„Použití senzorů ke sběru dat o tom, jak exoskeleton funguje, nám umožnilo vidět a lépe porozumět lidskému tělu,“ řekl doktor Makris. „Díky tomu jsme si mohli udělat představu o tom, jak bude potřeba exoskeletony v budoucnu dále předělávat a vyvíjet, v závislosti na různých uživatelských profilech a různých zemích.“
SHERLOCK, který nyní po čtyřech letech skončil, spojil 18 evropských organizací z různých oblastí robotiky v různých zemích od Řecka přes Itálii až po Velkou Británii.
Množství účastníků umožnilo v projektu využít širokou škálu úhlů pohledu, což bylo podle doktora Makrise přínosné také ve světle rozdílných národních pravidel pro integraci robotické technologie.
CO-ADAPT, další projekt financovaný EU, který letos skončil, pomáhal pomocí cobotů starším lidem orientovat se na digitalizovaném pracovišti.
Pracovní stanice vybavená coboty pomáhala lidem při montážních úkolech, jako je výroba telefonu, auta nebo hračky, nebo dokonce kombinování libovolné sady jednotlivých komponent do hotového produktu během výroby. Stanice dokáže přizpůsobit výšku a osvětlení pracovního stolu fyzickým vlastnostem a zrakovým schopnostem člověka. Speciální brýle pro sledování očí zachycují informace o psychické zátěži.
„Nacházíte zajímavé rozdíly v tom, co by měl zvládnout stroj a co člověk, a jak moc by se měl stroj snažit dávat pokyny a jakým způsobem,“ řekl profesor Giulio Jacucci, koordinátor projektu CO-ADAPT a počítačový vědec na Helsinské univerzitě ve Finsku. „Toto je důležitá práce, která sahá až k matkám a šroubům, aby to fungovalo. Nicméně pracoviště vybavená coboty, která mohou plně využít a reagovat na duševní stavy lidí v reálném životě, mohou být ještě několik let vzdálenou budoucností. Je to tak složité, protože je tam obsažena celá mechanická část a navíc se snaží pochopit stav lidí podle jejich psychofyziologického rozpoložení,“ doplnil.
Nové technologie lze použít mnohem jednoduššími způsoby ke zlepšení pracoviště. CO-ADAPT také prozkoumal digitalizaci šířeji.
Jednou z oblastí byl software, který umožňuje tzv. inteligentní plánování směn. Plánuje pracovní dobu na základě osobní situace pracovníků. Ukázalo se, že tento přístup snižuje pracovní neschopnost, stres a poruchy spánku u pracovníků sociální a zdravotní péče.
„Zaměření na jednotlivce je klíčem k budoucnosti dobře integrovaných digitálních nástrojů a robotiky. Řekněme, že na montážním úkolu musíte spolupracovat s nějakým robotem, otázka zní: měl by si robot být vědom kognitivních a jiných schopností pracovníka? A jak bychom měli rozdělit úkol mezi ty dva? Základním poselstvím projektu je, že existuje spousta prostoru pro zlepšení a rozšíření pracovního prostředí. Ukazuje to, jak velký je nevyužitý potenciál,“ uzavřel profesor Jacucci.
Související zdroje