Nejčastější závady při kontrole vyhrazených elektrických zařízení

Při výkonu kontrolní činnosti se inspektoři setkávají se dvěma základními skupinami závad vztahujících se k elektrickým technickým zařízením. První skupinu tvoří závady v dokladové části el. zařízení, druhou skupinu tvoří závady zjištěné prohlídkou nebo revizí kontrolovaných el. zařízení.

Vyhrazená technická zařízení nově definuje od 1. 7. 2022 zákon č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (dále jen zákon) v § 2 písm. a) takto: „Vyhrazeným technickým zařízením se rozumí zařízení tlakové, zdvihací, elektrické nebo plynové zařízení, které při provozu svým charakterem nebo akumulovanou energií, v důsledku nesprávného použití, výskytem provozních rizik vyvolávajících nebezpečné situace nebo nedodržením podmínek bezpečného provozu představuje závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob.“

V § 3 odst. 1 zákona je uvedeno, že: „vyhrazená technická zařízení se zařazují podle míry rizika, která svým provozem vyvolávají, do tříd, skupin a podskupin“. Vyhrazená technická elektrická zařízení doposud stanovovala vyhláška č. 73/2010 Sb., v § 2. Tato vyhláška je od 1. 7. 2022 nahrazena nařízením vlády č. 190/2022 Sb., které definuje zařízení v §1 a § 2 písm. a).

Hlavním smyslem kontrolní činnosti inspektorů je preventivní působení na kontrolované subjekty, ať již podnikající fyzické, nebo podnikající právnické osoby (§ 6 odst. 1 zákona 251/2005 Sb., o inspekci práce v platném znění), s cílem předcházet pracovním úrazům a z nich zejména smrtelným pracovním úrazům. Při výkonu kontrolní činnosti se inspektoři setkávají se dvěma základními skupinami závad vztahujících se k elektrickým technickým zařízením. První skupinu tvoří závady v dokladové části el. zařízení, a to zejména nevypracované nebo nedostatečně zpracované protokoly o určení vnějších vlivů (ČSN 33 2000-5-51 ed.3), chybějící dokumentace skutečného provedení el. instalace (ČSN EN 50110-1 ed.3, ČSN 33 2000-6 ed.2 změna Z2), chybějící nebo v nesprávných lhůtách prováděné revize el. instalace (ČSN 33 1500 vč. změn) a revize el. spotřebičů (ČSN 33 16 00 ed.2 vč. změn). Často chybí určení osoby odpovědné za provoz el. zařízení (NV č.101/2005 Sb., NV č.378/2001 Sb., ČSN EN 50 110-1 ed.3), není zpracován plán kontrol a revizí (zákon 309/2006 Sb.), nejsou vypracovány předpisy pro obsluhu a práci na el. zařízení (ČSN EN 50 110- 1 ed.3) a postrádáme i dokumentaci na ochranu před výbuchem (NV č.406/2004 Sb.). Dále je často nedostatečné nebo chybějící seznámení s riziky při práci (zákon č. 262/2006 Sb., ČSN EN 50110-1 ed.3).

Druhou skupinu tvoří závady zjištěné prohlídkou nebo revizí kontrolovaných el. zařízení. Jsou to uvolněné nebo vytržené vodiče ve vývodkách, poškozená izolace vodičů, utržené nástěnné zásuvky, zásuvky 400V/16A a 400V/32A připojené na stejný kabelový vývod, neúplné nebo poškozené doplňující pospojování zejména v mokrých prostorách, chybějící výrobní štítky v rozváděčích, poškozené nebo chybějící kryty svítidel, neoznačené hlavní vypínače strojů a rozváděčů, poškozené, neúplné nebo chybějící kryty na el. zařízení přístupném osobám bez elektrotechnické kvalifikace. Jako největší problém u první skupiny závad je podle našeho názoru klesající kvalita pracovníků v elektrotechnice, kteří se zabývají projektováním a revidováním nové nebo stávající instalace rozvodů a elektrického zařízení a jejich komponent. Je to problém nejen u mladých a začínajících elektrikářů, ale s podivem i u těch dříve narozených, kteří nejeví ochotu se seznamovat s novými skutečnostmi. Druhou skupinu závad lze přičíst na vrub nevšímavosti nebo neochotě hlásit závady, neboť se jedná o závady, které při troše pozornosti může identifikovat i laik, tedy osoba bez odborné kvalifikace v elektrotechnice.