Dohoda ADR v zemědělství

Při každé přepravě nebezpečných věcí se objevují tři hlavní účastníci – odesílatel, dopravce a příjemce. Každý subjekt vystupující v roli jednoho ze zmíněných účastníků musí plnit povinnosti stanovené Dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (dále jen Dohoda ADR) a zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a to bez ohledu na předmět jeho podnikatelské činnosti (s výjimkami některých vynětí z platnosti). Povinnosti vyplývající z Dohody ADR musí plnit i nemálo zemědělských společností.

Ve většině případů bude zemědělská společnost minimálně takzvaný příjemce, ať už kusové nebo cisternové přepravy. Přijímá různé chemikálie pro postřikování rostlin, pesticidy na ničení škůdců nebo i koncentrovaná hnojiva a samozřejmě častokrát i větší množství PHM pro svůj vozový a strojová park. V tomto případě nemá zemědělec stanoveno tolik povinností, jelikož zde je na konci procesu přepravy. Je jich několik základních: nesmí zdržovat bez pádných důvodů převzetí nebezpečných věcí a po vykládce ověřit, že jsou dodrženy předpisy ADR, které se ho týkají; musí dodržet ustanovení o vykládce, případně čištění vozidla; musí mít bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí a pravidelně zajišťovat školení ostatních osob podílejících se na přepravě s ohledem na změnu předpisů.

Každé větší zemědělské družstvo nebo agropodnik vlastní i čerpací stanici. Nerozlišuje se, zda je to stanice veřejná či soukromá. V tomto případě se zemědělec dostává opět do role příjemce, tentokrát však pro cisternový druh přepravy. U cisternové přepravy nelze aplikovat vynětí z platnosti pro tzv. podlimitní množství, takže se účastník automaticky ocitá v roli příjemce od jakéhokoliv přijímaného množství pohonné hmoty a musí mít bezpečnostního poradce, mít vypracované výroční zprávy za každý rok a plnit další zmíněné povinnosti jako v případě kusového příjmu. Běžně přijímanou nebezpečnou věcí je zde UN 1202 nafta. Některé podniky však přijímají i UN 1203 benzin. Pro cisternovou přepravu od 3000 litrů benzinu platí mimo zmíněné navíc povinnost mít vyhotovený bezpečnostní plán, jelikož se řadí mezi vysoce rizikové nebezpečné věci. „Vysoce rizikové nebezpečné věci jsou takové nebezpečné věci, které mají potenciál být zneužity při teroristické akci a které mohou jako výsledek vyvolat vážné důsledky, jako jsou hromadné oběti na životech, hromadné ničení nebo, zejména pro třídu 7, hromadný socio-ekonomický rozvrat.“ Kompletní seznam vysoce rizikových nebezpečných věcí je uveden v tabulce 1.10.3.1.2 ADR. V případě, že se dopravci, odesilatelé, příjemci a ostatní účastníci přepravy (nakládce, vykládce, balič, plnič nebo provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny) podílejí na přepravě vysoce rizikových nebezpečných věcí, musí přijmout, aplikovat a dodržovat bezpečnostní plán. Bezpečností plán je dokument, který obsahuje části dle ustanovení 1.10.3.2.2 v Dohodě ADR.

Po příjmu nebezpečných kusů následuje jejich využití. Pro zásobování polí nebo distribuci kusů na další místa určení se zemědělský subjekt dostává do role odesílatele. Zde už však zahajuje nový okruh přepravy nebezpečných věcí. I přes to, že v těchto případech se bude jednat především o odesílání v limitech dle 1.1.3.6 ADR, tedy o tzv. podlimitní množství, musí odesílatel plnit některé povinnosti, protože se jedná pouze o částečné vynětí z platnosti Dohody ADR.

Odesílatel v tomto případě není výrobcem a přijímá již zabalený a označený nebezpečný náklad. Je povinen dodržovat podmínky, které se ho týkají. Nebezpečnou látku smí odesílat v certifikovaných obalech, které pro konkrétní nebezpečnou věc předepisuje ustanovení 4.1.4 ADR a které jsou opatřeny tzv. UN kódem dle 6.1.3.1 ADR. UN kód uvádí, že obal, který jím je opatřen, odpovídá plně odzkoušenému konstrukčnímu typu a že splňuje ustanovení, která se vztahují na jeho výrobu. Na obalu samotném pak kontroluje čitelné a viditelné bezpečnostní značky (ve velikosti minimálně 100 x 100 mm), případně značky pro látky ohrožující životní prostředí a UN čísla. Pokud jde o obal nad 30 litrů nebo 30 kg musí být velikost UN čísla minimálně 12 mm. (Podrobnější informace o velikosti UN čísel na obalech udává ustanovení 5.2.1.1 ADR.)

Pro přepravovaný nebezpečný náklad musí odesílatel vystavit přepravní doklad (nákladní list, dodací list apod.), jehož vizuální formu Dohoda ADR nespecifikuje, ale přesně udává informace, které se musí v dokladu bezpodmínečně nacházet. Vždy musí být dodržen postup zápisu nebezpečné látky v následujícím pořadí: UN číslo, oficiální pojmenování pro přepravu, čísla vzoru bezpečnostních značek, obalová skupina (pokud je stanovena) a kód omezení pro tunely (pokud je stanoven). Dále musí být v dokladu vždy uvedeno celkové množství každé položky nebezpečných věcí, a pokud je to aplikovatelné, tak i počet a popis kusů. V neposlední řadě doklad musí obsahovat jméno a adresu odesilatele a jméno a adresu příjemce. O předepsaných údajích v přepravních dokladech mluví ustanovení 5.4.1 ADR. U zemědělců je možné pro zápis využít i tzv. příkaz k aplikaci od agronoma, který pak bude sloužit zároveň i jako přepravní doklad ADR.

Další činnost, u které se společnosti mohou dostat do role odesílatele, je odesílání nebezpečných odpadů, kde nestačí splňovat jen požadavky zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ale i výše zmíněné povinnosti. Jedním z nejčastějších problémů u odpadů je záměna možností odesílání formou kusové přepravy a přepravy ve volně loženém stavu. Každá forma přepravy má jiné specifikace a musí být dodržována jiná pravidla. Obaly, ve kterých se běžně skladují nebezpečné odpady (kovové sudy, plastové popelnice apod.), jsou vhodné pro shromažďování odpadu, ale nelze je použít pro následnou kusovou přepravu. Pro tuto formu přepravy, musí být obaly odzkoušené a certifikované (opatřené UN kódem) a musí být uzavřené, aby během jízdy po silnici nebezpečný obsah neunikl. Všechny kusy (obaly) musí být označeny dle ADR. V jednom vozidle je pak možná přeprava více druhů nebezpečných odpadů s různými UN čísly, ale každý ve svém uzavřeném, certifikovaném a označeném obalu. Dopravní jednotka musí být (mimo tabulku s černým nápisem „A“) označena oranžovými tabulkami bez čísel zepředu a zezadu. Je předepsané, aby odesílatelem byla provedena vizuální kontrola vozidla, povinné výbavy ADR, hasicích přístrojů a dokladů. U tohoto druhu je možné využít částečné vynětí z platnosti dle 1.1.3.6 ADR.

V případě odesílání nebezpečného odpadu (klasifikovaného pod jedno stejné UN číslo) formou volně ložené přepravy je nutné, aby bylo vozidlo označeno (mimo tabulku s černým nápisem „A“) oranžovými tabulkami s čísly (ve spodní části UN číslo a v horní části identifikační číslo nebezpečnosti) a velkými bezpečnostními značkami. Zde si musíme dávat pozor na to, aby nebezpečnou věc bylo dle ADR možné přepravovat ve volně loženém stavu. (Např. UN 3077 Látka ohrožující životní prostředí, tuhá a UN 3082 Látka ohrožující životní prostředí, kapalná; tuhou látku máme povoleno přepravovat jako volně loženou, ovšem u kapalné tuto formu přepravy dohoda ADR nepovoluje.) Vozidlo, vybavení i doklady musí být odesílatelem kontrolovány stejně jako u kusové přepravy. Pokud bychom potřebovali předat k přepravě na jednom vozidle zároveň více druhů nebezpečného odpadu (klasifikace pod různá UN čísla) ve volně loženém stavu, musíme dbát na to, aby byly mezi odpady vyloučeny nebezpečné reakce. Vynětí z platnosti pro množství přepravovaná jednou dopravní jednotkou, tzv. podlimit, není možné aplikovat na formu přepravy ve volně loženém stavu.

Takže ať si to zemědělci nepřipouštějí nebo neuvědomují, až na malé výjimky jsou součástí přepravy nebezpečných věcí – ADR a tento předpis musí dodržovat. Ideální je mít svého bezpečnostního poradce, ať už vlastního nebo externího, který tento předpis ovládá a umí řešit všechny zákonné náležitosti.

doprava=stitek

nebezpečné chemické látky=stitek

přeprava=stitek

zemědělství=stitek