Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí patří mezi základní povinnosti zaměstnavatele. Zahrnuje identifikaci potenciálních nebezpečí, analýzu jejich pravděpodobnosti a závažnosti, a posouzení vlivu na pracovníky a organizaci. Rizikovými faktory jsou zejména faktory fyzikální, chemické, biologické činitele, prach, fyzická zátěž, psychická a zraková zátěž a nepříznivé mikroklimatické. Zaměstnavatel je povinen omezovat jejich působení technickými, technologickými a jinými opatřeními, kterými jsou zejména úprava pracovních podmínek, doba výkonu práce, zřízení kontrolovaných pásem, používání vhodných osobních ochranných pracovních prostředků nebo poskytování ochranných nápojů. Cílem tohoto procesu je minimalizovat rizika a vytvořit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí, které podporuje produktivitu a pohodu zaměstnanců.
FAQ Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo zdravotnictví Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce Státní zdravotní ústav Technická inspekce ČR Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Výzkumný institut práce a sociálních věcí
Státní úřad inspekce práce (SÚIP) v letošním roce dokončil necelých 20 tisíc kontrol. Díky jejich lepšímu zacílení bylo porušení zákona zjištěno ve více než 60 procentech případů. Nejvíce porušení zjišťují inspekce v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to v 78 procentech.
Nařízení vlády o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí
S ohledem na zvyšující se pracovní tempo a nároky kladené na logistiku je zajištění bezpečného provozu vysokozdvižných manipulačních vozíků s vlastním pohonem (dále jen VZV) na pracovišti důležitou součástí řízení bezpečnosti a ochrany zdraví.
Téměř v každé společnosti je nějakým způsobem prováděna manipulace a skladování nebezpečných látek. Ve většině kontrolovaných subjektů, kde je manipulováno s velkým množstvím chemických látek a směsí (dále jen CHLaS), je věnována dostatečná pozornost i při jejich skladování.
Může si organizace uvést do vnitřní směrnice, že pracovník první měsíc po nástupu do pracovního poměru nosí svoji vlastní pevnou obuv? A je legislativou stanoven termín, do kdy by si měl pracovní obuv obstarat? Jak se bude řešit pracovní úraz, pokud bude mít obuv vlastní?
Potřeboval bych vyhodnotit, zda je nutné vysílat akademického pracovníka vysoké školy na pracovnělékařskou prohlídku, pokud prakticky vyučuje elektrotechnické předměty (míněno práce na elektrických zařízeních pod napětím v laboratořích VŠ). Nejde mi tedy o to, zda potřebuje § 6 nařízení vlády č.
Momentálně se snažím pochopit problematiku OOPP, především však ochranné přilby.
Chtěl bych vás poprosit o informace o kontrole bezpečnosti v podniku, kde jsem zaměstnaný (práce v nástrojárně). Zajímalo by mě, co musí kontrola splňovat vzhledem k povaze provozu. Musí sama použít pracovní obuv, oděvy a ochranné prostředky? Může bez prokázání, o koho jde, legitimovat zaměstnance?
Nejnovější kampaň Evropské agentury pro BOZP (EU-OSHA) pro období 2023–2025 se tentokrát zaměřuje na bezpečnou a zdravou práci v digitálním věku. Zvyšuje povědomí o digitalizaci a BOZP a poskytuje další praktické zdroje. Můžete se do ní zapojit i vy.
Je možné, aby student vysoké školy využíval v rámci praxe (sběr vzorků v terénu) služební vozidlo zaměstnavatele? Není ani v pracovním poměru, ani nepracuje na dohodu o pracovní činnosti nebo provedení práce, a tudíž neprošel vstupní lékařskou prohlídkou.
Odborná způsobilost v elektrotechnice se dá rozdělit do dvou bodů, a to na oprávnění a osvědčení. Jaký je mezi tím rozdíl a další pojmy týkající se odborné způsobilosti v elektrotechnice objasňuje tento článek.
Ruce jsou při práci vystaveny nejrůznějším rizikům. Mezi ta nejčastější jsou rizika mechanická. I tato rizika lze dále členit z nejrůznějších hledisek, která vycházejí z konkrétních pracovních činností.
Účinky rizik ohrožujících lidské oko mohou způsobit závažné zdravotní následky, proto musí být výběru vhodných prostředků na ochranu očí a obličeje věnována patřičná pozornost.
Ruční manipulace s horkými předměty, případně ohrožení rukou vyzařovaným teplem, horkým materiálem nebo ohněm – to jsou rizika, při nichž je vždy potřeba uvažovat o vhodné ochraně rukou. Se specifickými riziky se setkávají například svářeči nebo hasiči.
Ochranné rukavice jsou používány proti nejrůznějším rizikům. Jedno z nich představují i chemikálie, které mohou být různého charakteru a mít i různou koncentraci.
Pro ochranu dýchacího ústrojí před netoxickými, dráždivými a toxickými, tuhými nebo kapalnými aerosoly, mikroorganismy nebo i viry je možno použít různé prostředky. Jednoduchý, ale efektivní způsob je použití respirátoru, jehož správné technické označení je filtrační polomaska.
Podrobnější informace týkající se ochrany dýchadel. Prostředky, které chrání jednotlivce před riziky, jsou osobní ochranné prostředky. Prostředky, které chrání jednotlivce před riziky, jsou osobní ochranné prostředky.
Práce ve výšce patří k velmi rizikovým činnostem. Následky pádu z výšky jsou zpravidla velmi vážné. Správná volba druhu a používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) je důležitým předpokladem odpovídají ochrany proti pádu.
Ochrana lidí při práci může být buď tzv. kolektivní nebo individuální. Kolektivní ochrana má přitom přednost před individuální ochranou a teprve pokud nelze použit kolektivní ochranu, přicházejí na řadu prostředky osobní (individuální ochrany), kterým se říká osobní ochranné pracovní prostředky.
Žádným právním předpisem není závazně stanoven obsah činnosti odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik. Zde předkládám vzorový seznam činností, které by pro zaměstnavatele měla zajišťovat (pokud je to smluvně dohodnuto).
Od nabytí platnosti a účinnosti zákona, t j. od 1. 1. 2007, uplynulo více jak 10 let. Na základě zkušeností a poznatků především orgánů inspekce práce se potvrdilo, že se nový zákoník práce a zákon, které jsou založeny na nové filosofii zajišťování BOZP, a to prevenci rizik, již vžily.
Prevence rizik v oblasti BOZP spočívá v kontinuálním vyhledávání nebezpečí a rizik, v jejich vyhodnocování a přijímání opatření k ochraně před nimi. Účelem politiky prevence rizik v oblasti BOZP je její postupné zavádění a zvyšování úrovně prevence rizik na všech pracovištích.
Článek se věnuje problematice inspekční činnosti (řízení rizik) pracovišť na základě zahraniční dobré praxe, výzkumu a české judikatury.
Řízení BOZP, tzv. bezpečnostní management je efektivní, samoregulující se systém, zajišťující integrované řízení bezpečnosti v podniku, který realizuje vedení podniku na základě bezpečnostní politiky.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1 - Nové Město
IČO: 00025950
DIČ: CZ00025950