Zaměstnanost a pracovně právní vztahy

Kontroly zaměřené na pracovní podmínky zaměstnanců s dočasnou ochranou z Ukrajiny jsou realizovány od 22. 4. 2022, kdy byl modifikovaný Roční program kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce schválen Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Zaměstnavatel skončil pracovní poměr se zaměstnankyní ve zkušební době bez udání důvodu. Ta ovšem tvrdila, že to bylo z důvodu jejího těhotenství a požadovala náhradu nemajetkové újmy kvůli diskriminaci.

Zaměstnanec utrpěl pracovní úraz a podle lékařského posudku pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce. Zaměstnavatel ho nepřevedl na jinou práci, ani nedal výpověď podle § 52 písm. d) zákoníku práce. Zřejmě proto, aby mu nemusel vyplatit odstupné. Zaměstnanec se domáhal náhrady škody.

Zaměstnankyně se obrátila na soud v případě šikany ze strany svojí nadřízené. Požadovala zveřejnění omluvy a odškodné. Jak rozhodly soudy?

Při kontrolách zaměřených na oblast diskriminace a nerovného zacházení či odměňování zaměstnanců u některých zaměstnavatelů se v posledních letech objevují vnitřní předpisy vydané zaměstnavatelem s cílem významně finančně motivovat zaměstnance k vyšší výkonnosti, efektivitě a k setrvání zaměstnance

Úvodem příspěvku je nejprve potřeba zmínit, že s ohledem na hlavní důsledek práce přesčas spočívající ve zvýšení zátěže na zaměstnance, připouští zákoník práce výkon této práce jen výjimečně (viz ustanovení § 93 odst. 1). Zároveň pak v ustanovení § 114 odst.

Policy Briefs VÚBP na téma Zaměstnávání cizinců z tzv. třetích zemí: několik úvah k možným vývojovým tendencím právní úpravy.

Policy Briefs VÚBP na téma Vývoj webové stránky práce občanů EU v České republice.

Od vzniku oddělení nelegálního zaměstnávání (dále jen NLZ) se inspektoři NLZ setkávají s mnohým porušením právních předpisů, zejména pak při tzv. zastřeném zprostředkování zaměstnání.

Pracovník se domáhal odškodnění pracovního úrazu. Zjistilo se, že ač OSVČ, jeho práce vykazovala znaky závislé práce. Jak rozhodly soudy?

Jde plně nahradit utrpěnou ztrátu a bolest ze smrti blízkého člověka penězi? Družka zaměstnance, který utrpěl smrtelný pracovní úraz, tuto plnou náhradu požadovala. Jak to vyřešily soudy?

Policy Briefs VÚBP tentokrát na téma Právní úprava agenturního zaměstnání v komparaci s jinými státy Evropské unie a vysílání zaměstnanců dle § 43a zákoníku práce v kontextu BOZP.

Zaměstnanec nastoupil do práce a ten samý den přišel o život. Podle zaměstnavatele nedodržel bezpečnostní pokyn. Mají pozůstalí nárok na odškodnění, nebo se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela? Jak rozhodly soudy, čtěte v tomto článku.

Česká republika se během pandemie covid-19 potýkala s řadou nově vzniklých problémů, na které bylo potřeba promptně reagovat a s touto novou náročnou situací se musely vypořádat také orgány inspekce práce, neboť i oblast pracovněprávních vztahů byla pandemií covid-19 znatelně zasažena.

Shrnutí novinek, které do našeho právního řádu přinese směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152, ze dne 20. 6. 2019, o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.

Zaměstnanec se soudně domáhal odškodnění pracovního úrazu, zaměstnavatel požadoval zproštění odpovědnosti s odůvodněním, že zaměstnanec porušil pokyn BOZP tím, že k vykonání osobní potřeby, kterou před úrazem vykonal, nepoužil sociální zařízení, ale místo venku za halou, kde k úrazu došlo.

Stále nám posíláte dotazy na úpravu pracovní doby. Nejčastěji rozvrh svých směn s otázkou, jestli je to takto v souladu se zákonem. Úprava pracovní doby je zdánlivě jednoduše popsána v zákoníku práce části čtvrté § 78 – 100, mnohem složitější je však uplatňování těchto ustanovení v praxi.

V rámci širší odborné i laické veřejnosti by mohla přetrvávat zobecněná představa, že praktiky označované jako tzv.

Systematické provádění kontrol na úseku agenturního zaměstnávání patří mezi stálé priority SÚIP od počátku jeho činnosti.

Pojišťovna odmítla odškodnit pracovní úraz z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání kvůli neplatnosti pracovní smlouvy uzavřené mezi zaměstnavatelem a poškozeným zaměstnancem. Pracovní smlouvu za obě strany uzavřel tentýž člověk. Jak rozhodly soudy?

Problémový zaměstnanec odmítl po změně pracovních podmínek nastoupit do práce a soudně se bránil proti výpovědi a následnému okamžitému zrušení pracovního poměru. Jak rozhodly soudy?

Tento video spot je jedním z výstupů výzkumného úkolu Problematika nelegální práce s důrazem na pracovněprávní aspekty a související zajištění BOZP, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal výzkumný tým VÚBP ve spolupráci s Ústavem státu a práva Akademie věd ČR.

Zaměstnanec se domáhal zaplacení ušlé mzdy, protože mu zaměstnavatel dal, podle jeho názoru, neplatnou výpověď. Jak rozhodly soudy?

Cílem výzkumného úkolu je analyzovat, zmapovat aktuální stav, komparaci s relevantní zahraniční praxí, zpracovat návrhy vhodných změn, úprav, co se týče pracovněprávních aspektů, BOZP, související legislativy a předpisů, dále pak doporučení pro orgány inspekce práce.