Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2023

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2023 zaznamenal pokles o 9 případů proti roku předcházejícímu a dosáhl celkového počtu 78 případů. Rozdílný byl i počet událostí (75) ve srovnání s rokem 2022 (86).

V prvních deseti letech existence České republiky (1993–2002) tento počet činil 200–296 případů za rok (průměrně 250). V dalších čtrnácti letech (2003–2016) se již počet dostal pod hranici 200 případů a činil 103−199 případů za rok (průměrně 142). V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok a v roce 2019 se tento rekord zopakoval se shodným počtem případů (94). V letech 2021 a 2022 tento pokles dále pokračoval (87 případů) a v roce 2023 bylo zaznamenáno historické minimum, a to 78 případů.

Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech v roce 2023 měly již tradičně dopravní nehody na pozemních komunikacích (silnice, kolejiště). Při 27 událostech se smrtelně zranilo 28 zaměstnanců. Z toho se 6 případů událo v železniční dopravě, u všech šlo o sražení chodce vlakem nebo vagonem. V roce 2016 došlo k meziročnímu snížení počtu usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR na 611 osob (tj. pokles o 127 osob). Tento trend pak pokračoval a další velký pokles byl evidován v roce 2020 na 518 osob, tj. o 100 osob méně. V roce 2021 bylo evidováno osob 532 a v roce 2022 pak 528 osob. Pro rok 2023 se uvádí odhadem údaj 530 zemřelých osob.

Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky se jako zdroje úrazu podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 3,1 %, na závažných úrazech již 14,6 % a na smrtelných dokonce 39,0 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím více se na tom podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou stále nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů při autonehodách se událo v odvětví Doprava a skladování (H.), a to 11.

Dalším velmi častým druhem nehod byly pády osob (z výšky, do hloubky, ze střechy apod.) a také pády na osobu (předmětu, břemene, stroje a stromu).

Smrtelné pracovní úrazy byly rozloženy téměř do všech odvětví a v rámci odvětví jejich vznik často souvisel především s prováděnými činnostmi, které zase souvisely se zaměstnáním zraněného zaměstnance (CZ-ISCO). Nelze se proto omezit jen na rozdělení případů podle odvětví podniků (CZ-NACE), ale i na odvětví událostí, které se často liší, dále na činnosti a zaměstnání zraněného zaměstnance.

Nejčastější příčinou u zaměstnance bylo používání nebezpečných postupů a způsobů práce, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru, což se stalo celkem v 9 případech. U zaměstnavatele to byla nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli (17 případů).

Byly zaznamenány 3 události, při nichž zemřeli vždy dva zaměstnanci (autonehoda, udušení a vražda). V roce 2016 nebyl zaznamenaný žádný hromadný případ. Ženy utrpěly čtyři smrtelné pracovní úrazy, z toho dva při autonehodě. Také byl zaznamenaný po mnoha letech jeden případ mladistvého zaměstnance, a to pád (14 m) ze střechy do nezakrytého stavebního otvoru pro světlík, protože se odepnul z jistícího lana.

Tabulka č.1 Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v letech 2014–2023

Tabulka č. 2 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách nehod v ČR v roce 2023 (VÚBP)

Ve výše uvedených skupinách nehod se výrazněji projevily následující typy nehod:

• Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (včetně mobilního stroje) – 19 případů

Většinou se jednalo o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o řízení automobilu a následný střet s jiným vozidlem nebo pevnou překážkou, a to stromem (5 případů) a domem (1 případ). Čelní střet automobilů byl evidovaný u 2 případů, střet automobilů zezadu byl zaznamenaný 1x a vyjetí z komunikace a převrácení nákladního automobilu na bok také 1x. Jeden případ byl pravděpodobně způsobený indispozicí řidiče. Zavinění těchto havárií bylo většinou na straně zraněného zaměstnance jako řidiče, v menší míře i jiných osob.

• Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně

Bylo evidováno 16 případů, z toho byly tři pády z lešení (z výše 4, 10 a 15 m). Ze střechy spadli dva pracovníci, dva propadli střešní krytinou, dva nezakrytým stavebním otvorem a jeden do výtahové šachty. Dále to byly dva pády z výše a po jednom z bednění, z lávky (z 6 m), do lomu (z 11 m) a ze závěsné plošiny (dokonce z 35 m).

• Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem

V této skupině nehod došlo k 13 případům. Ve 3 případech se jednalo o autonehodu, tedy sražení a přejetí chodce nákladním automobilem. V šesti případech to bylo sražení a přejetí pracovníka vlakem nebo posunovaným vozem. Čtyři úrazy byly způsobené vysokozdvižným vozíkem, a to sražením, přiražením k nákladnímu automobilu a převrácením.

• Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji

V těchto šesti případech se jednalo o stisknutí strojem v automatickém režimu, kdy si pracovník stroj nevypnul, než do něj vstoupil. Jednalo se o střihací výrobní linku, balicí linku, tryskací stroj, upichovací stroj a zemní vrtací zařízení. Došlo k přimáčknutí trupu, hlavy nebo více částí těla.

• Pád na osobu – stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí

V této skupině nehod došlo k 5 pádům předmětu na osobu. Ve dvou případech šlo o pád káceného stromu na pracovníka, který jej kácel. V ostatních případech to bylo přimáčknutí k zemi pásovým dopravníkem, sjetí plošiny a pád sloupku plotu.

• Pád na osobu – břemene, nákladu přepravovaného strojem

Čtyři zaměstnanci utrpěli úraz při strojní manipulaci s břemenem při skladování. Při vykládce kamionu vysokozdvižným vozíkem došlo k pádu nákladu, při manipulaci jeřábem se přeřízl úvaz a došlo k pádu plechů a jindy uvolněný úvaz způsobil pád trubky (1100 kg). V posledním případě byl pracovník zavalený balíkem slámy.

• Zasažení elektrickým proudem

Čtyři zaměstnanci utrpěli úraz při zasažení elektrickým proudem. Jednalo se o elektrický výboj v kobce odpojovače, elektrický proud v rozvaděči a elektrický oblouk v koši montážní plošiny. Jeden úraz se odehrál po vystoupení z nákladního vozidla, které se korbou dotklo drátů vysokého napětí.

Vybrané závady BOZP v roce 2023:

Chyby na straně organizace (zaměstnavatel, jiná firma):

• Nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli – 17 případů
• Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění – 14 případů
• Neprovedené školení zaměstnance, chybějící lékařská prohlídka – 11 případů
• Chybějící, nedostatečné nebo nevhodné OOPP 6 – případů

Chyby na straně zraněného pracovníka:

• Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání  v ohroženémprostoru – 9 případů
• Nedostatky osobních předpokladů k řádnému výkonu práce (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, okamžité psychofyziologické – 5 případů
• Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP – 4 případy

Ohrožení jinými osobami:

• Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru – 1 případ
• Úmyslné ohrožení – hádka, napadení – 1 případ

Tabulka č. 3 Smrtelné pracovní úrazy v ČR v roce 2023, činnost

Nejčastější jevy

Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (70 případů, tj. 90 %). Byly způsobené zejména dopravními nehodami, pády osob a pády předmětů na osoby. Dále pak sražením mobilním strojem a kontaktem se stacionárním strojem.

Nejčastější příčinou byla nesprávná organizace práce a neinformovanost mezi zaměstnavateli (17 případů). Celkem bylo evidováno 115 závad BOZP.

Porušených předpisů bylo shledáno 125, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma), a to 68. U dopravních nehod podniky neporušily žádný předpis, většina porušení byla na straně zaměstnance a jiné osoby. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno ve 24 případech zraněnému zaměstnanci a ve 39 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších 3 případech. U těchto případů nebyly informace k analýze k dispozici. Některé případy měly i několik viníků a porušení několika předpisů.

Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení (třída 83) vykázali v letech 2017–2022 nejvíce případů, v roce 2023 celkem 19. Řemeslníci a opraváři (hlavní třída 7) vykázali nejvíce případů v letech 2014–2016, a to 48 v roce 2014. V roce 2023 již jen 18.

Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2023 byl 47 a medián 49 let.

Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se stavebnictvím (20 případů), dále dopravou a skladováním (15 případů) a potom zpracovatelským průmyslem (13 případů).

V odvětví těžba a dobývání byly zaznamenány 3 smrtelné pracovní úrazy.

Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž k smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů (27) vykázala doprava a skladování.

Činností s největší četností smrtelných pracovních úrazů byla doprava silniční a závodová (23 případů), dále práce betonářské, zednické, stavebně montážní, tesařské a lešenářské (13 případů).

Hromadné smrtelné pracovní úrazy se udály tři, při každém zemřeli dva zaměstnanci. Jednalo se o dopravní nehodu (sražení vlakem), udušení v šachtě odvzdušnění horkovodu a vraždu střelnou zbraní.

Došlo ke 4 smrtelným pracovním úrazům žen. Jednalo se o dvě autonehody, stisknutí automatickou balicí linkou a vraždu.

Pod vlivem alkoholu byly způsobeny čtyři případy, a to při práci s kladivem pád na kámen (s 0,6 promile a THC), pád ze 4 m z lešení, autonehoda (1,6 promile) a vstup do kolejiště, kde projížděl posunovaný vůz (2,4 promile). Údaje o obsahu alkoholu nebyly v některých letech uváděny. Nejvyšší obsah alkoholu v krvi byl naměřený v roce 2006 (3,5 promile) po pádu ze střechy. V roce 2019 to byly 3,0 promile po pádu z lešení z výšky 7 m.

Celkem v 67 případech (86 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 11 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 166 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší trvala 114 dnů. V roce 2007 to bylo rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti.

Převážná většina (59, tj. 77 %) zraněných zaměstnanců bylo české státní příslušnosti, dále příslušnosti ukrajinské (12 případů), slovenské (4 případy), jeden příslušnosti polské a jeden gruzínské. Těchto 18 cizích státních příslušníků bylo zraněno v 11 případech po pádu osoby, ve 3 případech při autonehodě a po jednom případu sražením vlakem, sražením vysokozdvižným vozíkem, zasažením vysokým napětím a úmrtím.

Tabulka č. 4 Smrtelné pracovní úrazy v ČR v roce 2023, zdroje úrazu

Graf uvádí podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v odvětvích podniků v roce 2023 v ČR

pracovní úrazovost=stitek

statistiky=stitek

pracovní úrazovost=stitek

statistiky=stitek

pracovní úrazovost=stitek

statistiky=stitek