V rámci doprovodného programu mezinárodních veletrhů PYROS, ISET a INTERPROTEC se 18. května 2006 konala na brněnském výstavišti 4. mezinárodní konference Crisis management Bezpečnost - Připravenost - Ochrana obyvatelstva.
V rámci doprovodného programu mezinárodních veletrhů PYROS, ISET a INTERPROTEC se 18. května 2006 konala na brněnském výstavišti 4. mezinárodní konference Crisis management Bezpečnost - Připravenost - Ochrana obyvatelstva. Konferenci uspořádaly Univerzita obrany, Brno, MV-generální řediteství HZS ČR a Veletrhy Brno, a.s. pod záštitou ministra obrany ČR JUDr. Karla Kühnla, generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministra vnitra genmjr. Ing. Miroslava Štěpána a rektora - velitele Univerzity obrany brig. gen. prof. Ing. Rudolfa Urbana, CSc.
Cílem konference bylo umožnit setkání a diskuzi zástupců ústředních správních úřadů, odborníků z oblasti krizového řízení a představitelů složek integrovaného záchranného systému. V popředí zájmu účastníků konference byl tentokrát dokument Bezpečnostní rady státu a vlády ČR Optimalizace současného bezpečnostního systému ČR a s ním související koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení.
Z úvodního příspěvku prvního náměstka ministra vnitra Mgr. Miloslava Koudelného vyplynulo, že mezi hlavní priority státu patří posílení pravomocí orgánů krizového řízení a zvyšování bezpečnosti obyvatelstva. V tomto duchu bude nutné upravit legislativu, která je nepřehledná a roztříštěná do mnoha právních norem, zaměřit se na ochranu kritické infrastruktury, vzdělávání v oboru bezpečnostního řízení, dále na hledání lidského potenciálu, např. na širší využití dobrovolných záchranných složek a zákonné zřízení jednotné zdravotnické záchranné služby odpovídající územnímu pokrytí a poskytující právní ochranu členům této služby.
Bezpečnostní systém ČR a spolupráce v rámci Evropy
V první části konference se hovořilo o úloze ČR a začlenění jejího bezpečnostního systému do systémů evropských mezinárodních uskupení, zejména EU a NATO. Bezpečnostní prostředí světa se mění a bezprostřední reakcí je preventivní ochrana obyvatelstva a připravenost zdolávat nouzové situace. Nejdůležitější opatření, nad kterými je nutné se zamýšlet jsou taková, která vedou ke zmírňování mezinárodního napětí při vzrůstající ekonomické krizi, zvláště některých zemí. Příkladem může být, jak bylo uvedeno, narušení toku přírodních zdrojů jako je např. ropa. Druhým vážným nebezpečím je narušení infrastruktury, ať již vlivem živelních pohrom nebo člověka samotného a v neposlední řadě přírodní katastrofy a jejich zvládání. Zejména mimořádné události extrémního rozsahu a terorizmus nás nutí ke spolupráci ve všech rovinách, a to civilních složek i armády, která se podílí na civilním nouzovém plánování. Humanitární aktivity NATO, nadnárodní pomoc a spolupráce s EU je koordinována, činnosti společenství se vzájemně doplňují. Operační a informační středisko MV-generálního ředitelství HZS ČR je kontaktním místem za Českou republiku v systému civilního nouzového plánování EU (Monitorovací a informační středisko EU), NATO (Euro-atlantské koordinační středisko pomoci při pohromách NATO) a OSN (Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN).
Havarijní a krizové plánování většinou řeší zmírnění dopadu mimořádných událostí. Koncepce civilního nouzového plánování v ČR počítá se zajištěním připravenosti k předcházení vzniku mimořádných událostí a nouzových situací, opatření jsou výsledkem civilní a vojenské spolupráce na národní i nadnárodní úrovni.
Stále dokonalejší informační technologie
Druhá část konference se zabývala vyhodnocováním informací a poznatků získaných při řešení mimořádných událostí na našem území z pohledu tvorby státních rezerv. Účastníkům konference byl představen rozsáhlý informační systém logistiky, umožňující v krizové situaci operativní poskytování nejen potřebných sil a prostředků a veškerého hmotného zajištění, ale i například typové plány pro jednotlivé druhy krizových situací, informace o hydrometeorologické situaci nebo aktuální hygienicko-epidemiologické stanovisko. Významný je také systém zjišťování, předávání, vyhodnocování a využívání údajů o radiační, chemické a biologické situaci v ČR, který bude reagovat na rizika a včas upozorní na nutnost přijetí efektivních opatření k ochraně obyvatelstva. Díky softwarové podpoře bude možné včas zjistit, vyhodnotit a předat údaje také o chemickém, biologickém, radiačním, nukleárním ohrožení a ohrožení před výbušnými zařízeními. Konkrétnější příklad počítačových programů podporujících krizové řízení byl demonstrován v přednášce o simulovaném zásahu v prostředí jaderné elektrárny Dukovany. Zajímavý byl i příspěvek o využití geografických informačních systémů v hutním provozu.
Boj proti terorismu
Mezi nejnovější druhy ohrožení patří terorizmus - forma násilí, která může využívat pro dosažení svých cílů nebezpečné látky, dopravní prostředky, psychologické působení jako vydírání, zastrašování apod. Boj proti terorizmu se stává jednou z hlavních priorit bezpečnostní politiky státu. Situace v ČR se zdá být klidná, ale právě to může být důvodem k činnosti teroristických skupin, jejichž kontaktní osoby využívají polohu našeho státu k tranzitu. Vyskytlo se několik případů podezření na jejich opakovanou přítomnost. V roce 2002 vznikla první verze Národního akčního plánu boje proti terorizmu a poslední text z listopadu roku 2005 úzce souvisí s optimalizací bezpečnostního systému ČR a dokumenty EU (Evropská protiteroristická strategie, Akční plán EU proti terorizmu, Haagský program, atd.) Zdroj ohrožení pro ČR na úseku vnitřní bezpečnosti spatřují odborníci v uzavřených přistěhovaleckých komunitách. Důležitou roli zde hraje schopnost zpravodajských služeb včas získávat informace o struktuře teroristických organizací, jejích činností a finanční podpoře.
Zdravotnický záchranný systém
V odstátněném zdravotnictví je obtížnější zajistit jednotnou permanentní připravenost chránit životy a zdraví obyvatel za každé situace a plnit tak úkoly v duchu evropského konceptu bezpečnostní politiky. Proto bude nutná právní úprava a změny v organizaci zdrojů, kterými systém disponuje. Cílem nové koncepce krizové připravenosti zdravotnictví je vytvořit na právním podkladu součinnostní vazby na ZZS. Týká se to poskytovatelů léčebně preventivní péče, jako nemocnic s traumacentry, orgánů a zařízení ochrany veřejného zdraví, tedy krajských hygienických a zdravotnických ústavů, správních úřadů včetně Ministerstva zdravotnictví apod. Kromě toho je nutné zařadit zdravotnická zařízení mezi významné subjekty kritické infrastruktury a stanovit zdroj financí pro zajištění zdravotních výkonů nemocnic při mimořádných událostech, tedy hromadných urgentních příjmech pacientů. Z toho vyplývá například i zařazení nemocnic s traumacentry do cvičení složek IZS.
Bezpečnostní výzkum a vzdělávání
Ochrana životních zájmů státu a občanů a zajištění jejich bezpečí je povinností vlády ČR. Vzdálenosti světových událostí se zkracují a globalizace je procesem, který urychluje integraci světové ekonomiky, spolupráci ve vědních oborech, výzkumu a vývoji. Bezpečnostní výzkum bude jednou z tematických priorit připravovaného 7. rámcového programu EU pro výzkum a vývoj. Jeho součástí je účelové financování, které se zaměří na nejzávažnější bezpečnostní rizika. Usnesení vlády ČR č. 661/2005 o Dlouhodobých základních směrech výzkumu bylo impulzem pro vytvoření Koncepce bezpečnostního výzkumu na léta 2006 až 2013. Předpokládá navázat užší spolupráci s českými pracovišti, jejichž výzkumná činnost souvisí s problematikou bezpečnosti občanů a využít samozřejmě také dosavadních celosvětově dosažených poznatků v tomto oboru.
K důležitým tématům konference patřilo také vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnostní politiky a prosazování nové koncepce vzdělávání na všech stupních, která by měla zahrnovat výuku zaměřenou na lidskou bezpečnost, krizové řízení a udržitelný rozvoj.
Bezpečnost je věcí všech zúčastněných
Vzdělávání a informovanost platí také pro obyvatelstvo, které musí vědět, jak se zachovat při mimořádné události, jak postupovat v nouzové situaci, jak poskytnout první pomoc raněnému nebo nemocnému atd. Při cvičeních integrovaného záchranného systému je nutné počítat s přesnou informací pro obyvatele žijící v bezprostřední blízkosti objektu, kde dojde k zásahu a s informací určenou pro tisková media, televize apod. Zajištění bezpečnosti tedy také závisí na podílu a přístupu nás všech, počínaje výchovou v rodině.
Setkání odborníků splnilo své poslání
Konference přinesla další poznatky o možných destabilizačních rizicích bezpečnostní situace, které se mohou lišit mírou pravděpodobnosti a časovými charakteristikami jejich vzniku a aktivace, rozsahem působení a charakterem ohrožení cílových objektů a také významem z hlediska zájmů ČR. Jejich eliminace bude zpravidla vyžadovat přijetí součinnostních opatření i nestandardních postupů státních a aliančních struktur a struktur EU s nasazením připravených osob, technologicky náročných druhů techniky, materiálu, případně zbraní a vojenské techniky.
Ze závěrů konference vyplynulo, že je důležité věnovat se přípravě preventivních opatření a přípravě ke zvládání mimořádných událostí jak profesionálními pracovníky, tak obyvatelstvem.
ZDROJ:
Cikhartová, Zuzana - Horák, Rudolf. Zvyšovat bezpečnost obyvatelstva. In 112 [online]. Praha : Ministerstvo vnitra a Policejní prezidium ČR, 2006 [cit. 03-07-2006]. Dostupný z WWW: <http://www.mvcr.cz/casopisy/112/2006/cerven/cik_horak.html>.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.