Zvýšení bezpečnosti na pracovišti zavedením metody 5S

Zdroj: 

Existuje řada metod k prevenci úrazů a poškození zdraví. Jednou z možností je využití metody 5S, i když tato metoda nebyla primárně vyvinuta k tomuto účelu. Po jejím zavedení získáte přehledné a uspořádané pracoviště, a s takto čistým a uspořádaným pracovištěm bude práce určitě bezpečnější a příjemnější.

Jedná se v podstatě o „udělání si pořádku na pracovišti“. S využitím metody 5S se zbavíte nepotřebných věcí a v případě správné implementace rovněž docílíte i změny chování zaměstnanců. Metodika 5S pochází z Japonska a sestává se z pěti základních kroků, přičemž S je počáteční písmeno slova Seiri, Seiton, Seiso, Seiketsu, Shitsuke. Jedná se o metodu založenou na pěti principech, jejichž pomocí získáte a udržíte čisté a organizované pracoviště.

Jednotlivé kroky programu 5S

1. Seiri (Sort):

  • úklid, vše přebytečné odstranit, ponechat pouze používané a funkční prostředky.

2. Seiton (Set in order):

  • pořádek, uložit každý předmět na své místo, zvýšit přehlednost a funkčnost.

3. Seiso (Shine):

  • čištění, dodržování pořádku na pracovišti jako základ vyšší kvality práce.

4. Seiketsu (Standartize):

  • standardizace, pomocí standardů podporovat návyky v pořádku, čištění, úklidu.

5. Shitsuke (Sustain):

  • disciplína, dodržovat předpisy a normy na pracovišti.

Na každém pracovišti časem dochází k vytvoření nepořádku a nahromadění se již nepotřebných věcí, čímž se pracoviště stává potenciálně nebezpečným. Metoda 5S je založena na principu zajištění systematického pořádku a jeho udržení. Po zavedení metody 5S se na pracovišti budou nacházet pouze věci potřebné k výrobě produktu nebo poskytnutí služby.

Cílem 5S je určení rozmístění předmětů na pracovišti, stanovení jasných pravidel na pracovišti, zavedení čistoty a pořádku na pracovišti, zlepšení pracovního prostředí, a s tím související zvýšení bezpečnosti na pracovišti.

1. krok (úklid, odstranění nepotřebných věcí)

V této fázi je důležité určit předměty, které na pracovišti musí být, které nemusí být v bezprostřední blízkosti a které musí být odstraněny (nepotřebné nebo nepoužívané). Určení potřebnosti jednotlivých předmětů se provádí v závislosti na frekvenci jejich používání. Posuzování zahrnuje všechny předměty na pracovištích, včetně obsahu skříní, zásuvek a kufříků. Výhodné je vytvoření soupisu jednotlivých položek.

Rozdělení předmětů na potřebné a nepotřebné je prvním krokem k dosažení čistého pracoviště. V této fázi se doporučuje používání červených visaček. Samotní zaměstnanci na svém pracovišti označí věci nepotřebné nebo nepoužívané právě touto červenou visačkou.

2. krok (uspořádání, správné uložení)

V tomto kroku je důležité nalézt vhodné místo pro jednotlivé předměty, a to na základě frekvence jejich používání. Jednotlivé předměty umísťujeme v souladu s ergonomickými pravidly. Podpora umístění předmětů jejich vizualizací (barevné stíny ve tvaru nástrojů nebo reliéfy tvarů nástrojů), využívá se i prosklených skříní (okamžitá kontrola pořádku ve skříni). Určení zodpovědnosti za udržování pořádku a správného ukládání pracovních nástrojů (umístění popisek).

3. krok (úklid, čištění)

Cílem je zabezpečení a udržování čistoty na pracovišti (zbavení se veškerých nečistot a udržování stále čistého pracoviště). U čistého pracoviště snadno odhalíte jakékoliv abnormality (například únik prachu, olejů nebo poškození zařízení). Čistota a úklid je definován standardem s vizualizací (co, proč, jak, čím, kde, kdo, kdy se čistí).

4. krok (standardizace, kontrola)

Tento krok naplňuje předchozí kroky. Všechny aktivity jsou standardizované, a to za účelem provádění předepsaných činnosti stejným způsobem. Vymezení pravomocí a odpovědností konkrétních pracovníků a stanovení jasných pravidel. Standard je součástí řízené dokumentace a podpořen vizualizací. Pro podporu dodržování pravidel je vytvořen systém odměn.

5. krok (sebedisciplína, dodržování standardů)

Neustálé zlepšování při dodržování stanovených standardů a zajištění neustálé kontroly (provádění pravidelných auditů). V organizaci se musí u zaměstnanců vytvářet povědomí důležitosti a nutnosti zavedení systému 5S. Důležitou roli v tomto úsilí hraje vrcholový management.

Vizuální management v systému 5S

Je známo, že člověk vnímá nejvíce informací zrakem. „Vizuální management“ je o poskytování informací a instrukcí o jednotlivých pracovních krocích jasným a jednoznačným způsobem. Za pomocí vizuálního managementu může každý zaměstnanec okamžitě jednoduše rozpoznat zavedený standard a odchýlení se od tohoto standardu.

Využití programu 5S pro praxi

V rámci programu 5S se hojně využívají výhody vizualizace, která zaměstnanci přináší potřebné informace jednoduchým a srozumitelných způsobem. Podíváme-li se na § 106 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, tak ten jednoznačně hovoří o tom, že zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením, a hlavně to, že informace musí být pro zaměstnance srozumitelná.

Každý z nás je schopen přijímat informace v určitém rozsahu, a tak jako bychom měli přizpůsobit pracovní zařízení zaměstnanci, tak právě způsob předávaní informací by měl odpovídat schopnostem a možnostem vnímání jednotlivých zaměstnanců. Právě způsob předávání informací zaměstnancům je v praxi velkým problémem. V mnohých případech je pro zaměstnavatele prvořadé pouze splnit zákonnou povinnost a na kvalitu se často až tak nehledí. Jedná se tedy většinou jen o formální splnění zákonné povinností pro případ kontroly inspekčních orgánů.

Z praxe dále vychází i poznatek, že vizualizace je rovněž výhodná v případě nových zaměstnanců (v případě vyšší fluktuace na pracovištích), kdy zajistíte předávání informací zaměstnancům stejným způsobem a ve stejném rozsahu.

V § 2 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, se uvádí, že zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště a aby na pracovištích byla zajištěna pravidelná údržba, úklid a čištění. Dále v § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, se uvádí, že před uvedením pracoviště do provozu a používáním je nutné zajistit určení osob, k jejichž povinnostem patří zajišťovat bezpečný provoz, používání, údržbu, úklid, čištění a opravy pracoviště.

Zavedením programu 5S zajistíte na pracovištích provádění standardizovaného úklidu a čištění. U čistého a uklizeného pracoviště pak budou patrnější případné poruchy zařízení, jelikož na čistém pracovišti jsou tyto abnormality zřetelnější.

Důležitým prvkem po zavedení programu 5S je zajištění udržování nastavených standardů, a tak jako hodnocení rizik není jen jednorázovou činností, tak program 5S je zapotřebí neustále udržovat funkční. Nejedná se tedy o krátkodobou záležitost. Myšlenky programu 5S se musí stát součástí každodenního života a vnímání zaměstnanců.

Z výše uvedeného vyplývá, že zavedením programu 5S na pracovištích docílíte splnění některých legislativních požadavků a především to, že v případě správného způsobu implementace dojde ve vaší organizaci i ke změně myšlení a chování zaměstnanců v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví. Pro úspěšnost celého programu 5S je klíčová změna myšlení a kultury v organizaci a silný závazek a vedení vrcholovým managementem.

Metodu 5S je možné zavést u organizace jakéhokoliv typu a odvětví. Program je založen na pochopení důležitosti udržování pořádku na pracovišti a zvyšování zodpovědnosti všech zaměstnanců. Na pracovištích se zavedeným programem 5S dochází ke zvýšení bezpečnosti a kultury práce.

Pro úspěšné fungování programu 5S musí být jeho zavádění prováděno ve spolupráci se zaměstnanci. Úspěšnost zavedení programu 5S záleží na celkové kultuře BOZP v organizaci. Přínosem implementace 5S je zlepšení bezpečnosti, zvýšení produktivity a zlepšení kvality.

Použitá literatura

  • VYTLAČIL, M., MAŠÍN, I. Týmová společnost: Podnik v globálním prostředí. 1. vyd. Liberec: Institut průmyslového inženýrství, 1998. 415 s. ISBN 80-902235-2-4.
  • MAŠÍN, I., VYTLAČIL, M. TPM: Management a praktické zavádění. 1. vyd. Liberec: Institut průmyslového inženýrství, 2000, ISBN 80-902235-5-9.
  • PLURA, J. Plánování a neustálé zlepšování jakosti. Praha: Computer Press, 2001, ISBN 80-7226-543-1.
Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail