Zřizovatel MŠ požaduje, aby učitelky pracovaly místo dovolené

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Zřizovatel mateřské školy chce celoprázdninový provoz MŠ. Učitelky by dostaly proplacenou dovolenou, provozní zaměstnanci část, protože mají dovolenou kratší a v době své dovolené by měli další pracovní poměr, který by zřizovatel platil - refundoval. Domnívám se, že proplatit dovolenou a v organizaci dál pracovat, i když na další pracovní poměr, nelze. Jako zaměstnanci se bráníme, ale potřebuji mít jistotu ve svém tvrzení.

Tak předně. Zaměstnavatel nemůže zaměstnance v době jeho dovolené zaměstnat na stejnou práci. Tomu brání ustanovení § 13 odst. 4 zákoníku práce (ZP) – cituji „Zaměstnanec v dalším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u téhož zaměstnavatele nemůže vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny.“

Dovolená je obecně určena na zotavenou, byť její název v druhém ZP již přívlastek „na zotavenou“ neobsahuje.  Ustanovení § 213 odst. 1 ZP o tom, že výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce, je převzaté ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby, je kogentní a zaměstnavatel se od něj může odchýlit pouze ve prospěch zaměstnance (viz § 363 odst. 1 ZP).  Stejně tak je kogentní i ustanovení § 213 odst. 3 ZP o tom, že dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce.

Nástup dovolené však určuje zaměstnavatel s tím, že má přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance. ZP dále v § 218 odst. 1 stanoví, že každý zaměstnavatel musí v každém roce poskytnout zaměstnanci minimálně 4 týdny dovolené, to platí i pro učitelky mateřské školy. Pokud tomu brání překážky v práci na straně zaměstnavatele (provozní situace), pak je třeba nevyčerpanou část dovolené převést a dočerpat např. v následujícím roce – viz ustanovení § 218 ZP. Část dovolené, která přesahuje 4 týdny, je možné nakonec převést podle § 218 odst. 5 ZP ještě do třetího roku po roce, v kterém vzniklo právo na dovolenou (příklad - právo na dovolenou vznikne v roce 2011, do konce roku 2012 se nedočerpá a převede se do roku 2013, neboť platí, že do konce roku 2012 se musí vyčerpat u pedagogických pracovníků 4 týdny a zbývající  4 týdny dovolené z roku 2011 se mohou u učitelů čerpat ještě v roce 2013). To je podstata právní úpravy dovolené – dovolenou je třeba čerpat, nikoliv za ni proplácet náhradu mzdy nebo platu.

Směrnice o některých aspektech pracovní doby v souvislosti s dovolenou výslovně zdůrazňuje, že minimální dobu placené dovolené za kalendářní rok nelze nahradit finanční náhradou, s výjimkou případů ukončení pracovního poměru. Proto také naše právní úprava  v § 222 ZP připouští náhradu mzdy nebo platu pouze v případě skončení pracovního poměru. Zvlášť se tu též zdůrazňuje, že pedagogickým pracovníkům přísluší náhrada mzdy nebo platu nejvýše za 4 týdny nevyčerpané dovolené. Proto i kdyby si učitelky MŠ dovolenou nečerpaly, mohla by jím být proplacena náhrada pouze za 4 týdny dovolené.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail