Změny v odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění

Zdroj: 

Současně s novelou zákoníku práce č. 205/2015 Sb., která nabyla účinnosti 1. října 2015 a mimo jiné zrušila z. č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, mělo nabýt účinnosti i nařízení vlády o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Vyšlo 26. 10. 2015 pod č. 276/2015 Sb. s účinností v den jeho vyhlášení.

Náhrada za bolest představuje jednorázové odškodnění za bolest, kterou poškozený pociťuje nejen při samotném poškození zdraví úrazem, ale i při léčení a jeho průběhu. Odškodnění ztížení společenského uplatnění má nahradit následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví.  

Otázku výše, do které bylo možno ji poskytnout, zákoník práce svěřoval vyhlášce č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Tato vyhláška nabyla účinnosti 1. 1. 2002 a nyní platný zákoník práce ji v r. 2007 převzal s tím, že platí do nabytí účinnosti nové úpravy úrazového pojištění. Stejně tak postupoval i občanský zákoník č. 40/1964 Sb. platný do konce roku 2013, jehož § 444 obsahoval shodný text s § 372 zákoníku práce. Také stanovil rámcově, že při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění a dále odkázal, že Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupoval tedy také podle vyhlášky č. 440/2001 Sb.

Nový OZ č. 89/2012 Sb. však tuto vyhlášku zrušil bez náhrady. Jeho autoři to odůvodnili tím, že pokud jde o nemajetkové újmy na zdraví nebo náhrady při usmrcení, opouštějí pojetí § 444 odst. 2 a 3 starého OZ a myšlenku, že by sazebník výše náhrad měl a priori stanovit zákon nebo dokonce podzákonný předpis, aby se tak zjednodušilo rozhodování soudů. Odkazovali především na francouzský Code civil nebo švýcarský Zivilgesetzbuch, které tyto otázky vůbec neřeší a dávají volnou ruku soudci.

Pro oblast pracovněprávní však je třeba, aby otázku odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění z titulu pracovního úrazu z důvodu právní jistoty poškozeného zaměstnance řešil právní předpis.

Cílem nového nařízení vlády je zajistit plynulý přechod systému odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. na systém modernizovaný, který ale i nadále bude respektovat individuální hodnocení důsledků poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nárok na odškodnění je podmíněn hodnocením specifických skutečností souvisejících s újmou na zdraví, a proto je potřebné stanovit specifická kritéria, která by zajišťovala jednotný postup ve srovnatelných případech, tj. stanovení výše náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění a určování výše náhrady v jednotlivých případech.

Nová právní úprava - nařízení vlády, kterým se stanoví výše náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, vymezuje základní pojmy jako je bolest a ztížení společenského uplatnění, a to se zohledněním psychosociálních konsekvencí poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nedílnou součástí stanovení výše náhrady za poškození zdraví je zohlednění životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb, včetně ztížení jejich dostupnosti pro poškozeného, stanovení postupů při bodovém ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění, způsob bodového ohodnocení pro určení výše náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění, včetně zohlednění mimořádné léčby a komplikací. Dále se nově stanoví hodnota jednoho bodu ze 120 Kč na 250 Kč a postup v situacích, kdy před utrpěním pracovního úrazu či nemoci z povolání již existovala újma na zdraví z obecných příčin a postup v situaci, kdy v průběhu doby dojde k dalšímu zhoršení ztížení společenského uplatnění.

Zároveň se nařízením vlády stanoví postup při vydávání lékařského posudku a vymezí jednotným způsobem náležitosti lékařského posudku o ohodnocení bolesti a lékařského posudku o ztížení společenského uplatnění tak, aby hodnocení mělo jednotnou strukturu, bylo přezkoumatelné a dávalo spolehlivý podklad pro určení výše náhrady a odškodnění. Součástí právní úpravy jsou čtyři přílohy nařízení vlády. Přílohy č. 1 a č. 2 obsahují bodové ohodnocení bolesti pro pracovní úraz a nemoc z povolání, přílohy č. 3 a č. 4 obsahují bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění zapříčiněné úrazem nebo nemocí z povolání.

Autor článku: 

Komentáře

Ono (vono) se to nepovedlo

09.11.2015 - 23:32 Zdenek Šenk
Ono (vono) se to nepovedlo Zásadní doplnění informací k uvedenému článku: 1. Od kdy a podle čeho odškodňovat bolest a ztížení společenského uplatnění u pracovních úrazů a nemocí z povolání (dále jen odškodňování)? 1.1 Do 30. září 2015 odškodňování probíhalo podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. 1.2 Dne 1. října 2015 byl zrušen § 394 odst. 2 ZP a tím byla zrušena vyhláška č. 440/2001 Sb. 1.3 Od 1. října 2015 do 26. října 2015 na odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání nedopadá žádný pracovněprávní předpis. Na základě ustanovení § 4 ZP: ,,Pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů", lze odškodnění zaměstnanců v tomto období řešit prostřednictvím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 1.4 Dne 27. října 2015 nabylo účinnosti nové nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Od tohoto dne musí odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání probíhat podle uvedeného právního předpisu (NV č. 276/2015 Sb.). 1.5 Pokud nebyl v období od 1. října 2015 do 26. října 2015 (včetně) vystaven lékařský posudek pro účely odškodnění (lékařský posudek podle zásad uvedených v občanském zákoníku), postupuje se podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., viz. přechodné ustanovení § 10 NV č. 276/2015 Sb.: ,,Byla-li bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobena přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a nebyl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle tohoto nařízení." Tzn. účinnost tohoto předpisu není v těchto případech od 27. října 2015, ale už od 1. října 2015. Poznámka: Od 1. října 2015 nelze vystavovat posudek o odškodnění podle neplatné vyhlášky č. 440/2001 Sb. 2. Co by měl zaměstnavatel zajistit? 2.1 Bezodkladně informovat svoje zaměstnance o změně v právních předpisech (změny v ZP a nové NV č. 276/2015 Sb.). 2.2 Změnit právní registr, osnovy a obsah školení BOZP, vnitřní předpisy a případně další dokumenty v kterých je řešena problematika odškodňování zaměstnanců. 3. Ono (vono) se to nepovedlo. KDYBY SE TO POVEDLO (kdyby byl vydán a nabyl účinnosti nový prováděcí předpis pro odškodňování zaměstnanců dne 1. 10. 2015), tak měl tento článek jen jeden bod: ,,Dne 30. 9. 2015 se ruší na základě změny v ZP, (viz výše uvedené) vyhláška č. 440/2001 Sb. K následujícímu dnu (od 1. října 2015) nabývá účinnosti nové nařízení vlády č. 276/2015 Sb." PROTOŽE SE TO NEPOVEDLO, došlo k právní nejistotě, která dopadá především na slabší stranu pracovněprávního vztahu - na zaměstnance. Vzhledem k výše uvedenému se dají očekávat (zbytečné) soudní spory o řádné odškodnění případných pracovních úrazů a nemocí z povolání, které vznikly ve sporném období po 30. září 2015 do 26. října 2015. Dne 9. 11. 2015, zpracoval: Bc. Zdeněk Šenk

Re: Ono (vono) se to nepovedlo

10.11.2015 - 19:51 Tomáš Neugebauer
V mnohém máte pravdu. Přesto s vámi nemohu souhlasit zcela, neboť mám některé výhrady. Je pravdou, že i pro pracovněprávní vztah byla platnost vyhlášky č. 440/2001 Sb. ukončena k 1. říjnu 2015, a že nařízení vlády č. 276/2015 Sb. nabylo účinnosti až 27. října 2015, a že tak nebyla zajištěna kontinuita prováděcího předpisu. V praxi to prakticky znamená, že od 1. října do 26. října, tedy pouhých 26 dní nemohlo být vydáno právoplatné ohodnocení ve smyslu ustanovení § 271c zákoníku práce, ve znění č. 205/2015 Sb. Pokud v tomto období bylo vydáno, tak je podle mého názoru neplatné a je nutné požádat lékaře o vydání nového v souladu s nařízením vlády č. 276/2015 Sb. Pokud je vydáno počínaje 27. říjnem, tak se využije přechodného ustanovení v § 10 nařízení vlády. Tedy podle mého názoru vzniknul pouze administrativní problém. Ten by měli, v případě, že došlo k vydání neplatného ohodnocení, eliminovat zaměstnavatelé, případně pojišťovny. Domnívám se, že očekávání soudních sporů není na místě, neboť k nim není důvod. Vaše úvaha o použití občanského zákoníku je podle mého názoru chybná, neboť od 1. října 2015 bylo účinné ustanovení § 271c odst. 1 zákoníku práce, ve znění č. 205/2015 Sb.: "Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2". Tedy vyplácení náhrady za bolest a za stížené společenské uplatnění musí být prakticky prováděno podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. již od 1. října 2015, a to bez ohledu na to, že v té době ještě nebylo účinné, neboť to požaduje k tomuto datu účinné znění zákoníku práce.

Re: Ono (vono) se to nepovedlo

23.11.2015 - 14:44 Vladimír Drak
ad.1.1 - kde jste přišel na onu formulaci "Do 30. září 2015 odškodňování probíhalo podle vyhlášky č. 440/2001 Sb."? Dle mého názoru je to špatně, protože očkoli si jisté subjekty (pojišťovny, zaměstnavatelé atd.) práci ulehčují tím, že chtějí takto úrazy odškodňovat, tak je to dle mého názoru v rozporu se zákonem, který v podobě nového OZ jasně říká, že se vyhl.440 ruší. Na druhé straně propojky ze ZP tedy kdysi byla vyhl.440. Účinností NOZ tedy na druhé straně propojky na předpis vypočítávající odškodné není od 1.1.2014 NIC. Tedy nechápu, jek se může odškodňovat podle něčeho co není. Myslím, že si v tomto směru zmíněné subjekty dělají co chtějí a práci usnadňují. Na druhou stranu NOZ neříkal, jak se má odškodňovat, tedy jako metodiku výpočtu lze použít jak vyhl.440, tak metodiku NS. Bereme.li však v úvahu, že vyhl.440 byla zrušena z důvodu její nevhodnosti (poškozuje dále poškozené výpočty, jež nekorelují se skutečnou škodou poškozeného), pak by,dle mého, měly být posudky zpracované podle ní od 1.1.2014 jako odporující dobrým mravům. Protože sám NS seznal ve "své" metodice, že nevyhovovala. Dělat podle ní posudky dál byl nesmysl. Říci tedy ndes, že se posudky takto dělaly od 1.1.2014 do 1.10.2014 je vytrženo z kontextu, my jsme zpracovávali posudky na prac.úrazy podle Metodky NS.

Re: Ono (vono) se to nepovedlo

23.11.2015 - 14:44 Vladimír Drak
ad.1.1 - kde jste přišel na onu formulaci "Do 30. září 2015 odškodňování probíhalo podle vyhlášky č. 440/2001 Sb."? Dle mého názoru je to špatně, protože očkoli si jisté subjekty (pojišťovny, zaměstnavatelé atd.) práci ulehčují tím, že chtějí takto úrazy odškodňovat, tak je to dle mého názoru v rozporu se zákonem, který v podobě nového OZ jasně říká, že se vyhl.440 ruší. Na druhé straně propojky ze ZP tedy kdysi byla vyhl.440. Účinností NOZ tedy na druhé straně propojky na předpis vypočítávající odškodné není od 1.1.2014 NIC. Tedy nechápu, jek se může odškodňovat podle něčeho co není. Myslím, že si v tomto směru zmíněné subjekty dělají co chtějí a práci usnadňují. Na druhou stranu NOZ neříkal, jak se má odškodňovat, tedy jako metodiku výpočtu lze použít jak vyhl.440, tak metodiku NS. Bereme.li však v úvahu, že vyhl.440 byla zrušena z důvodu její nevhodnosti (poškozuje dále poškozené výpočty, jež nekorelují se skutečnou škodou poškozeného), pak by,dle mého, měly být posudky zpracované podle ní od 1.1.2014 jako odporující dobrým mravům. Protože sám NS seznal ve "své" metodice, že nevyhovovala. Dělat podle ní posudky dál byl nesmysl. Říci tedy ndes, že se posudky takto dělaly od 1.1.2014 do 1.10.2014 je vytrženo z kontextu, my jsme zpracovávali posudky na prac.úrazy podle Metodky NS.

Re: Ono (vono) se to nepovedlo

26.11.2015 - 20:51 Tomáš Neugebauer
Pane Dračko, váš příspěvek mne v jednom bodě velice zaujal. Jedná se o: "my jsme zpracovávali posudky na prac. úrazy podle Metodky NS". Zajímalo by mne, kdo je tím "my", a jak na tyto posudky reagovaly pojišťovny a zaměstnavatelé? Předem děkuji za odpověď. Na problém, zda vyhláška č. 440/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byla pro poskytování náhrad za škody vzniklé v důsledku pracovních úrazů a nemocí z povolání platná po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, nemají jednotný názor ani právníci. Takže těžko to zde vyřešíme (i vydání nového nařízení vlády bylo značně blokováno, takže pravděpodobně nejde ani tak o platnost předpisu, jakož spíše o prosazení systému uplatněného pro oblast občanského zákoníku i v pracovněprávních vztazích). Není vůbec pravdou, že používáním postupu podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., by si pojišťovny něco ulehčovaly a zaměstnavatelé již vůbec ne. Problém je v tom, že vyhláška č. 440/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byla prováděcím předpisem dvou zákonů, a to zákona č. 40/1964 Sb. (starý občanský zákoník) a zákona č. 65/1965 Sb. (§ 203 starého zákoníku práce). Nový zákoník práce v § 394 odst. 2 stanovil, že do doby nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění se postupuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., ve znění č. 50/2003 Sb. Tedy do doby zrušení tohoto ustanovení se postupovalo podle uvedené vyhlášky, jež byla prováděcí vyhláškou k ustanovení § 203 zákona č. 65/1965 Sb. a nic na tom neměnilo to, že nový občanský zákoník ji zrušil. Tolik jen stručně k obhájení platnosti. Pochopitelně můžete se setkat s doložením, proč nebyla v uvedené době platná. Jak již jsem uvedl, ani právníci nemají zcela jednotný názor. To, že NOZ vyhlášku zrušil, není zcela rozhodující pro to, zda je nebo není platná v jiné oblasti. Uvedu vám podobný příklad. Zákon č. 262/2006 Sb. zrušil zákon č. 65/1965 Sb. (starý zákoník práce), jakož i jeho novelu č. 231/1992 Sb., která do starého zákoníku práce zavedla § 205d. Přesto § 205d je stále platný, neboť v § 365 zákoná č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů je stanoveno: "Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti jiné právní úpravy pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se řídí zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ustanovením § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 231/1992 Sb.,". Tedy řídí se již zrušeným právním předpisem. Tolik jen na doplnění.

Re: Ono (vono) se to nepovedlo

27.11.2015 - 13:32 Vladimír Drak
K Vašemu dotazu kdo "my" - nevím jistě, zda bych chtěl a zda mám oprávnění uvádět zde subjekt, o který jde. Nicméně nic nezkazím asi tím, že jde o subjekt se specializací na náhrady škody na zdraví. S jakým výsledkem? Zatím bez výsledku, v řešení. Zase tak moc jsme toho shodou okolností neměli. K Vašemu poslednímu odstavci - Jde o přechodná ustanovení. Tam se dá čekat doběhový odkaz na něco co bylo zrušeno. Ale jinak vám rozumím, principiálně je možná o to samé. Možná pokud by bylo v NOZ uvedeno, že se vyhl.440 pro účely odškodnění podle NOZ ruší. Nerozumím systému > něco zruším a pak no to stále odkazuji. To je něco, co se vzájemně musí vylučovat, pokud není např. uvedeno, že jde o dočasný jev. Stále dle mého platí, že odškodňování podle v.440 od 1.1.2014 do 1.10.2015 je pro zaměstnance poškozující pokud byla vyhl.440 uznána za nevyhovující. Tedy odporující dobrým mravům. Ale to už by bylo asi filosofování o tom, kde končí dobrý mrav a kde začíná špatný mrav a kdo to určí. Asi soud. Nemůže dle mého pojímat ve stejné věci (zranění) jiné ochrany občan nezaměstnanec a jiné ochrany občan zaměstnanec. To mi pak zavání vlastně jistým druhem diskriminace zaměstnance. Soud, pokud by to k němu došlo, by asi toto měl zvažoval. To je můj názor.

Re: Ono (vono) se to nepovedlo

28.11.2015 - 13:40 Tomáš Neugebauer
Děkuji vám za odpovědi na mé dotazy. Nyní ještě k vaší reakci. I u 440 se jednalo pouze o přechodné ustanovení (příklad jsem vybral záměrně, neboť je zcela totožný). Dobré mravy s tím nemají nic společného.

Re: Ono (vono) se to nepovedlo

30.11.2015 - 15:10 Vladimír Drak
I já děkuji. Ano, chápu, jak to myslíte a umím si představit, že většina subjektů by takový pohled a přístup (řídit se vyhl.440 i když je zrušena) považovala za správný, protože je to v naší legislativě zřejmě běžná praxe i v rámci jiných předpisů a podobných situací.

Re: Ono (vono) se to nepovedlo

23.11.2015 - 15:01 Vladimír Drak
ad 1.2 - Nerozumím - čistě , jak může být, dle Vás, zrušením § 394 odst. 2 ZP zrušena vyhláška č. 440/2001 Sb.", když, zákon č.205/2015 hovoří, že "§ 394 se odstavec 2 zrušuje." A § 394 odstavec říká, že" Do doby nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění se postupuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění vyhlášky č. 50/2003 Sb.". Tedy dle mého se tím jasně ruší propojka na vyhl.440/2001Sb. Nikoli vyhl.440 samotná. Ta byla přece zrušena již v přechodných ustanoveních NOZ. Opět se dostáváme k tomu, že dle mého není možné odškodňovat podle něčeho co neexistuje. Z toho vyplývá, pokud není metodika (není, protože vyhl.440 je zrušena již k 1.1.2014) pak je nutno postupovat podle OZ (resp.NOZ). Ten metodiku nestanovil, takže je na poškozeném, jak svou škodu prokáže - jakou metodu zvolí. Pokud NS sám doporučil metodiku Společnosti medicínského práva jako spravedlivou a neodporující dobrým mravům, pak je možné se jí řídit stejně jako metodou neexistující vyhl.440. Nicméně nemůže si žádná strana dle mého vynucovat ohodnocování podle vyhl.440 jako nutnosti ze zákona. Hovořím o období od 1.1.2014 do 1.10.2015 (resp. do 26.10.2015, podle data zpracování posudku). Zpracováváme případy poškozených na jejich straně, jeví se mi, že konkrétní dopady na ně, nikdo co se týče změny zákonů a jakým způsobem se předpisy použijí neposuzuje. Všichni si jen usnadňují práci v tom, jak předpis naplnit i když to zcela odporuje jeho češtinářskému výkladu. Resp.výkladu slova. Zákon řekne "modrá" a ten, kde se jím má řídit z různých pohnutek (usnadnění, úspora financí) řekne - "tím je myšleno červená" a podle toho koná.

Re: Ono (vono) se to nepovedlo

26.11.2015 - 21:09 Tomáš Neugebauer
Máte pravdu v tom, že vyhláška č. 440/2001 Sb. byla zrušena novým občanským zákoníkem. Ustanovení § 394 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. nebylo však pouhou "propojkou", ale zmocňovacím ustanovením postupovat podle ní do doby nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění (tedy podle mého názoru formulace pana Šenka i vaše jsou nepřesné). Ustanovení výše uvedeného paragrafu stanovilo, že do 30. září 2015 se postuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 50/2003 Sb.

Re: Ono (vono) se to nepovedlo

27.11.2015 - 12:32 Vladimír Drak
Dobrý den, pane Neugebauere. Rozumím tomu co píšete, ale já nemohu prostě souhlasit s takovým postojem k věci. Pokud udělíme zmocnění k používání předpisu, který neexistuje (vyhl.440), pak takové zmocnění sice může být, ale nemůže být proveditelné přece. Je to jako bych Vám řekl ať jdete se projet autem, které bylo sešrotováno. Díval byste se na mně jako na blázna. Doufám, že čeština říká to, co chápu z ustanovení § 3080, NOZ, Zrušuje se: bod.č 237 - "Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění." Tedy že říká to, že vyhl.440 byla sešrotována a tedy NENÍ. Jak můžeme používat něco co není? Mohu zmocnit kupříkladu souseda, aby za mne něco udělal, ale když soused zemře, tak zmocnění (teoreticky a zjednodušeně) zůstává, ale není kdo by jej naplnil. Jak je tedy možné, že v případě zrušení vyhl.440 tento fakt zrušení ignorujeme, když nikde jinde by nás to ani nenapadlo? Skutečnost, že vyhláška leží v šuplíku natištěná na papíře, přece ještě neznamená, že má statut vyhlášky. Jde jen o souhrn písmenek a slov na papíře. Ano, je tím zachována možnost ji využít jako metodiku k ohodnocení čehokoli. Ale nemůžeme jí už říkat vyhláška a tedy není možné si podle ní vynucovat zákonem nějaké postupy. Podle mého názoru pokud odkazujeme na předpis, který neexistuje, tak musíme podle toho také logicky jednat. Předpis neexistuje, tedy musíme se řídit jiným předpisem, který existuje a který věc nějak (jakkoli) řeší. A tím je odkaz ze ZP na OZ (NOZ), konkrétně § 4 ZP: ,,Pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů". Protože někomu nevyhovuje zdlouhavé zpracování posudků, zejména ZSU podle MKF, jako jedinou metodikou pak může použít metodiku vyhl.440 a předpokládám, že tyto položky pojišťovny rády uhradí (jsou nižší než podle Metodiky NS) . Ale podle OZ je volba na stanovení výše škody na poškozeném, respektive má ji prokázat. Tedy může si zvolit jakoukoli metodu, která určí výši škody v penězích adekvátně a v souladu s dobrými mravy. Nevím nic o tom, že by třeba Metodiku NS někdo označil za takovou, která dobrým mravům odporuje. Naopak sám NS se za ni určitým způsobem postavil. Tedy dle mého kromě technických obtíží takový posudek vypracovat (kdo, kdy, jak, za kolik) o ní nemůže být pochyb. Ale to je trochu jiné téma vlastně. Nicméně mám za to, že tady někde funguje lobby, které našeptalo Ministerstvům, jaký postoj zaujmout. Spočítali si akcionáři pojišťoven, kolik by je stály výdaje na posudky ZSU podle MKF. Zákon je zákon a ten hovoří, že něco je zrušeno. Jiný zákon, který na něco zrušeného odkazuje sice platný je, ale není dle mého realizovatelný-vynucovatelný v praxi. A další důvod, proč mám z to, že vynucovat ohodnocování podle vyhl.440 (1.1.2014-1.10.2015) je špatně, je to, že společensky byla vyhl.440 označena za nevyhovující a svou metodou neohodnocující to, co hodnotit má podle jejího vlastního textu a podle ZP (potažmo OZ). Má ohodnotit vše co souvisí s bolestným a ZSU (samozřejmě také nemoci z povolání). A to ona vyjádřením politiků, jiných autorit a NS NEDĚLÁ!! Důkazem toho, že to nedělá správně (adekvátně s ohledem na skutečný objem dopadů na poškozené, což nedělá, to mohu říci zcela objektivně), je její zrušení samotné. Tedy společensky byla uznána za špatnou, nevyhovující. Dle mého by tedy bylo řízení se jí v rozporu s dobrými mravy. Jak se můžeme řídit předpisem, který odporuje dobrým mravům, když opominu, že je zrušený?? :-) Stále, i přes Vaše vysvětlení, mi připadá, že si tady překrucujeme významy textů tak, jak se komu hodí do krámu s logikou, která nekopíruje pravý účel zákona - ochrana občana. A ne jen částečná, napůl či méně ale úplná!! Spokojil by se obchodník, kdyby mu někdo rozbil výlohu a soud přikázal úhradu jen části škody? Proč by se s tím měl spokojit? A řídit se vyhl.440 to znamená přesně tohle. Mít uhrazeno jen část škody. A kolikrát velice malou část v porovnání s tím, jak velká škoda skutečně lidem vzniká. Nevím, nakolik jste tuhle věc někdy studoval (to je jen otázka filosofická a ukazující na skutečné jádro problému, kde jej vidím já, nikoli kritická). To co popisujete Vy, bez urážky a při vší úctě k Vám, dle mého nekoresponduje s textem a významem zákona, ale s logikou, kterou si vyvodil někdo z ničeho. Dále. Pokud má ZP vytvářet větší a přesnější ochranu občana coby zaměstnance pak ji zmocnění - propojka na vyhl.440 netvoří, protože pokud byla ona vyhl.440 zrušena pro její nesprávnou funkčnost a nové metody sledují vyšší ohodnocování, pak z toho vyplývá, že vyhl.440 ohodnocovala nedostatečně (nízké sumy), pak ona zvýšená ochrana občana nefunguje. Křečovité rozhodování o určení náhrady podle ní tedy vytváří poškozující výsledky pro zaměstnance a musí se tedy postup řídit jiným způsobem (zákonem, metodou), který to umožňuje. A to je propojka §4 ZP do NOZ a případně do Metodiky NS, či jiné metody. Konec konců výstižné, dle mého, je vyjádření ÚS v nálezu ÚS 2221/07, cituji: Soudu tedy jednoznačně přísluší, aby se zabýval otázkou, zda mechanická aplikace zákona nemůže přinést absurdní důsledky, a v případě, že tomu tak je, aby takovou interpretaci pomocí redukce ad absurdum odmítl, a aby zvolil výklad, jenž bude v souladu se smyslem a účelem zákona a jenž bude racionální a spravedlivý (rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 1126/07, dostupné na www.judikatura.cz). Smyslem a účelem zákona je chránit občana. Dle mého tedy. Aplikace podle vyhl.440, která je společensky uznána špatnou (jinak by nebyla zrušena) není chráněním občana, ale jeho druhým poškozením (prvním byl úraz samotný). To, když opominu, že není dle mého možné se řídit předpisem který neexistuje, protože byl zrušen. A ještě jedna úvaha: V řízení o náhradu škody na zdraví jsou obecné soudy vázány ústavním principem proporcionality a odškodnění přiznávaná přímo z titulu náhrady škody na zdraví by tak měla být dostatečná, důstojná a adekvátní. Jak pravil pro oblast náhrady za ztížení společenského uplatnění při vzniklé škodě na zdraví Ústavní soud v nálezu ze dne 29. 9. 2005, sp. zn. III. ÚS 350/03 (k němuž se přihlásil rovněž v nálezu ze dne 16. 10. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 50/05), moderním ústavním nepsaným pravidlem, které podle dnes již konstantní judikatury Ústavní soud rovněž aplikuje, je totiž právě princip proporcionality. Ten náleží mezi obecné zásady právní, jež sice nejsou v právních předpisech výslovně obsaženy, avšak v evropské právní kultuře se bezezbytku uplatňují. Taková interpretace se pak promítá i do výkladu jednotlivých právních předpisů. Porušením pravidla proporcionality může dojít k zásahu do ústavně zaručených práv, a to konkrétně práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Dle mého, jak jsem psal výše, je odškodnění podle vyhl.440 porušením pravidla proporcionality, ve smyslu - objem reálné škody vs. výše vypočítaného odškodného. Rozhodování o výši škody podle ní tedy dle mého musí být porušením tohoto principu. Omlouvám se za délku. Cením si Vaší reakce, děkuji.

Re: Ono (vono) se to nepovedlo

28.11.2015 - 14:29 Tomáš Neugebauer
Pokusím se ještě jednou vám věc vysvětlit. V době, kdy v zákoně č. 262/2006 Sb. došlo k zmocnění postupovat podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. byla tato vyhláška platná. Zmocnění bylo provedeno z toho důvodu, že byla prováděcím předpisem k starému zákoníku práce (č. 65/1965 Sb.). Tedy stala se tak na přechodnou dobu i prováděcím předpisem nového zákoníku práce (zmocnění bylo zároveň časově omezeno). Vzhledem k tomu, že občanský zákoník je v otázkách pracovněprávního vztahu zákonem obecným a zákoník práce zákonem speciálním, má ustanovení zákoníku práce v těchto otázkách přednost, tedy uplatní se zmocňovací ustanovení nového zákoníku práce, a to na dobu, kterou stanovil. Přirovnání k sešrotovanému automobilu je zcela chybné, neboť vyhláška č. 440/2001 Sb. nebyla sešrotována, ale pro oblast pracovněprávních vztahů nadále existovala (vyhláška byla vydána jako prováděcí předpis dvou zákonů; abych se přidržel vašeho přirovnání s automobilem, tak nastala situace, že motorové vozidlo bylo vyřazeno z evidence, byl odebrán a zničen techničák, tedy tímto vozidlem není možné jezdit po veřejných komunikacích, avšak máte-li dostatečně velký soukromý pozek, může po něm tímto automobilem jezdit a žádný právní předpis neporušujete, přesto motorové vozidlo je zrušeno, resp. vyřazeno z evidence). Nelze tedy uplatnit postup podle NOZ, resp. podle § 4 nového zákoníku práce. V některých vašich úvahách se zcela mýlíte. Mám na mysli například vaše tvrzení, že akcionáři pojišťoven by doplatili na posuzování podle metodiky NS. To je absolutní nesmysl, neboť jich se to nijak nedotkne. Jediný, kdo by na to doplatil je stát, neboť ten by měl menší příjem. Nikomu jinému by finanční újma nevznikla. Na závěr ještě jedna poznámka. Stále uvádíte, jak byl zaměstnanec vyhláškou č. 440/2001 Sb, poškozován. Je však nutné si uvědomit, že princip náhrady škody podle ZP a OZ je ve své podstatě zcela rozdílný. Při vzniku pracovního úrazu nebo přiznání nemoci z povolání je zaměstnavatel povinen vždy škodu nebo nemajetkovou újmu nahradit (výjma zákonem stanovených výjimek). Tedy i v případě, že vzniklou škodu nebo újmu nezpůsobil (zaměstnanec nemá povinnost prokázat).

Re: Ono (vono) se to nepovedlo

30.11.2015 - 16:14 Vladimír Drak
Opět děkuji za Vaši nemálo obsáhlou reakci a výklad. Víte, rozumím tomu, jak už jsem napsal v jiném příspěvku, že podle mnohých (možná většiny) je platnost odkazu na vyhl.440 z Vámi uvedených důvodů platný a trvalý (do 1.10.2015). Chápu i důvody, které uvádíte. Nicméně nemohu se s nimi ztotožnit z důvodu výkladu významu vět jako takových. Víte - několikrát jsem poznamenal, že výklad věty "ruší se", je, myslím si, zcela jasný pro jakoukoli oblast našeho života. Pokud platí má domněnka a názor, že výklad "ruší se" znamená, že prostě daná věc přestala jako celek existovat. Protože ve větě není uvedeno, že se ruší z daného celku ruší jen část nebo, že se pro určité a konkrétní činnosti či návaznosti. U Vašeho příkladu s autem pak, že se ruší třeba jen část auta (kdy zbylá se dá užívat) nebo, že se ruší ano, jeho technické oprávnění (a je možné s ním jezdit po vlastním pozemku). Pokud, dle mého, nějaký předpis sdělí, že se něco ruší, pak ze sestavy slov a jejich významu je patrno, že daná věc přestala existovat. Pokud řeknu, že auto bylo zrušeno, pak přestalo existovat jako auto. Tedy bylo rozebráno, nebo uvedeno do takového stavu, že autem v jeho slova smyslu přestalo být. Váš příklad ukazoval jen na zrušení oprávnění provozovat vozidlo na komunikacích. Mohli bychom si ukazovat příklady další a další a zřejmě by to bylo jen o přehazování názorů. Víte, v kauzách a při posuzování čehokoli podle našich předpisů se na slovíčka a významy vět jednotlivých ustanovení hraje velice přesně a to je asi v pořádku. Jsme schopni kvůli výkladu čehokoli na úroveň "ale, a když, a" anebo "nebo" hnát případy k soudům vyššího stupně pro ochranu práv. Živnostenské úřady, finanční úřady, Policie atd. - všichni velice přesně hlídají, zda občan plní zcela vše a na úroveň jednotlivého slova, neřku-li věty ve svých povinnostech. Proto mám za to, že platí-li, že významem věty "ruší se" je vyhl.440 podle významu věty z češtinářského hlediska prostě zrušena jako celek bez výjimek (neb nejsou uvedeny!!), pak nerozumím, jak můžeme si vytvářet nějakou (soudní atd.) praxi, která by dále dělala že daný předpis zrušený nebyl. Češtinářsky bych to viděl tak, kdybych chtěl, ať se vyhl.440 ruší JEN pro účely NOZ, že se uvede, že se ruší zmocňovací ustanovení využívat vyhl.440 (zjednodušeně). A tím by pro účely OZ přestala platit vyhl.440 (resp.odkaz na ni) a bylo by vše zcela jasné. Pokud tak (či obdobně) psáno v NOZ není, pak je dle mého jasné, že odkazujeme na neexistující právní předpis a tedy onen odkaz nemůže být ve výsledku vymahatelný soudně na tom si ve výkladu slova a věty "ruší se" stojím dále. Prostě mi jde o to, že si v sestavování zákonů nebo v jejich výkladu hrají zákonodárce, ministerstva atd. se slovy někdy tak, jakoby ta slova neměla jasný význam a ohýbají je podle aktuální potřeby. Pak je zvláštní, že to samé nemůže dělat občan, když se domáhá svého. To je mu hned ukázáno, jaký má věta (slovo) "správný" význam a je odkázán plnit své povinnosti či přijde o to, co považuje za svá práva. Mé úvahy o tom, že využití vyhl.440 odporuje dobrým mravům už byla další úvaha (nástavba), aby jsme si uvědomili, že takové ohodnocování a laškování jakou metodu zvolíme vyloženě zaměstnance poškozuje. Že tady nehovoříme o rohlících, jestli jsou rovné nebo ohnuté, ale o tom, že volba metodiky znamená pro tisíce lidí konkrétní, dle mého názoru ne úplně pozitivní, dopady do života. K tomu, zda by za oceňování podle Metodiky doplatil stát nebo pojišťovny: Měl jsem za to, že pracovní úrazy se hradí z pojistného zaměstnavatelů, které se platí v rámci monopolů České pojišťovně a.s. a Kooperativa pojišťovně a.s. Obojí jsou dle mého akciové společnosti. Jakou roli v tom tedy hraje stát nevím. Ano, možná nižší daně (snížením zisku) od obou subjektů.. K Vašemu poslednímu odstavci. Princip náhrady škody podle OZ (NOZ) a ZP je dle Vás rozdílný. Ale v čem? U obojího se (hodně zjednoduším) hovoří o tom, že se má v penězích a jednorázově nahradit újma na bolestném a ZSU. V čem je definice podle ZP jiná oproti OZ? Fyzická bolestivost je dle mého stejná ať se jedná o dopr.nehodu nebo o pracovní úraz. Také ZSU je z obou situací stejné. Nedá se, myslím, předpokládat, že by ztížení spol.uplatnění bylo jiné do života z dopr.nehody (např.) nebo z prac.úrazu. Pokud přijmeme fakt, že pro obě situace je také stejná hodnota peněz v zemi, pak i metody a jejich přepočty na peníze by měly být zejména ve výsledném čísle stejné. Jiná situace by asi byla, kdyby ZP používal oproti OZ (NOZ) třeba jiné termíny místo bolestného a ZSU. Váhám si představit, že z nějakého (nyní nevím jakého) důvodu, by způsoby oceňování obojího bylo rozdílné. Jediné co vidím jako důvod k rozdílnosti, by byla příčina nehody. Zaměstnanec si často přivodí úraz sám na rozdíl příhod podle OZ (NOZ), kde odpovědnost nese někdo jiný. Zaměstnavatel mu tedy vlastně platí jakousi úrazovku, kde už si umím z titulu příčiny nehody a jiného účelu povinnosti nahradit újmu představit jiné způsoby hodnocení odlišné od OZ (NOZ). Ale to by i předpis sám asi měl znít jinak, aby z něj bylo patrné, že se hradí něco trochu jiného a jinak. Třeba jako u úrazovek ne ZSU ale TN (trvalé následky). Pokud se užívají termíny bolestné a ZSU a jejich popis je shodný s ustanovením OZ, resp. vyhl.440, resp. Metodiky, pak by i metoda jejich ohodnocení měla být stejná nebo stejně žádná (jako v NOZ). Aby i zaměstnanci vznikl prostor - a to je důležité > ohodnotit škody opravdu adekvátně k jejich rozsahu a hodnotě peněz v ČR atd. A ne jen částečně a tak, že vystihují maximálně polovinu reálné škody. Což je naše praxe s vyhl.440. Další úvaha, kterou jsem nikde zatím nečet, že by ji někdo řešil: Představme si dopravní nehodu, která se stala zaměstnanci při plnění pracovních povinností... Dosavadní úprava umožnila uplatnit škodu jak na povinném ručení, tak u zaměstnavatele bez výraznějších rozdílů. Metodika byla stejná -vyhl.440. A nyní? To samé, pokud škodu způsobí zaměstnavatel, kde si umím představit řešit náhrady podle NOZ, protože jde sice o pracovní úraz, ale ten má metody ohodnocení nižší oproti Metodice zejména u ZSU. Bolestné je "výhodností" podle Metodiky na hraně zejména díky značně omezenějšímu rozsahu možností bodové hodnocení navýšit. Zraněnému bylo doteď v zásadě jedno podle čeho se nehoda hodnotila. Teď bude chtít hodnocení směrovat na DN kvůli výhodnosti výše odškodného (pokud najde někoho, kdo mu udělá u soudu obhajitelný posudek) a celý proces se bude komplikovat a spory. Ale to už asi zacházím do sice související, přesto jiné problematiky. Vidím, že debata se změnila v diskusi dvou lidí a navíc si myslím, že naše názory jsou natolik rozdílné, že se dál nepohneme a ani nemáme šanci něco změnit. Ani nevím, zda to koho jiného zajímá, takže navrhuji povídání ukončit i když nemohu říci, že by bylo nezajímavé. Samozřejmě pokud k tomu něco napíšete, rád si to přečtu. Pokud ne, tak přeji hezký den a díky za Vaše zprávy a výklady, nemohu říci, že bych nad nimi nepřemýšlel. V.D.

Re: Ono (vono) se to nepovedlo

30.11.2015 - 18:08 Vladimír Drak
Ještě doplnění k Vaší poznámce o potenciálně sníženém zisku akcionářů. Omlouvám se, máte pravdu, zisk vytvořený rozdílem vybraného pojistného a vyplacených náhrad se odvádí do rozpočtu. Tedy předpokládané vyšší náklady na výplaty odškodného zejména ZSU podle Metodiky NS by znamenaly nižší příjem do rozpočtu, jak jste správně řekl. Ale. Naše praxe zatím ukázala, že posudky ZSU zpracované podle Metodiky jsou vyšší až 10x. To už by asi bylo i pro rozpočet něco jiného, než odhadovaný nárůst výdajů jen 2,6x (z 300 mil. na 780 mil.) podle odhadů důvodové zprávy k Nařízení č.276. Rozpočet by asi zvládal navýšení odškodného za ZSU 10x (ne 300 mil., ale už 3 mld. poměrně těžce pokud se v důvodové zprávě zvažuje, že rezerva (zisk) činí jen 2 mld. včetně bolestného. Pokud by se odškodňovaly prac.úrazy podle NOZ, tedy asi podle Metodiky NS, pak by to znamenalo buď zatížit rozpočet do záporných čísel na zisku na vybraném pojistném, nebo zvýšit samotné pojistné. Tedy jestli správně uvažuji. I tady se naskýtají teoretické důvody proč se vracet v metodice k principům vyhl.440. Je dle mého stále levnější i přes navýšení bodu a přes přepracování položek a zvýšení samotného bodového hodnocení. Bohužel i přesto, že poškozený nemá uhrazeno vše adekvátně rozsahu škody a hodnotě peněz. Mnoho lidí si jistě řekne, že alespoň něco než nic. A je to taky do jisté míry pravda, pokud si neuvědomíme, že do toho rozpočtu odvádíme my všichni a zisk se nám nijak nevrací třeba v nadstandardní nemocniční péči.Naopak u některých postižení a nemocí musí lidé ponižujícím způsobem organizovat sbírky. No úprava podle Nařízení č.276 je dočasná, tak uvidíme co přinese vývoj.

Re: Ono (vono) se to nepovedlo

23.11.2015 - 15:25 Vladimír Drak
Omlouvám se chyby v textu, píšu v práci narychlo a za to, že jeden článek jsem odeslal asi 2x. Také používám zkrácené odkazy na předpisy. Kdo zná, bude vědět doufám i tak o čem píšu.

Poznámečka

10.11.2015 - 12:24 Radoslav Vlasák
Už jsem to někdy dřív nejspíš zmínil - řada zainteresovaných (mj. i ČMKOS, Stálý výbor pro sociální a zdravotní problematiku Rady vlády pro BOZP apod.) na možné problémy právě v odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění v souvislosti s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku v loňském roce (a tedy současným zrušením předmětné vyhlášky č. 440/2001 Sb.) několikrát příslušná místa včas upozorňovala, avšak bez jakéhokoliv efektu. Nejsem právník - ale vlastně ani odškodňování podle zmíněné vyhlášky od 1. 1. 2014 až do 1. 10. 2015, resp. do 26. 10. 2015, nebylo nejspíš tak úplně "košer" (i přes dřívější společné stanovisko obou zainteresovaných ministerstev). Ono to tak bohužel bývá obecně dost často - na náhledy a upozornění lidí profesně se dlouhodobě a kvalifikovaně tou či onou oblastí zabývajících není většinou brán potřebný zřetel. Samozřejmě pak vznikají nežádoucí problémy - ke škodě všech.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail