Živnostníci, resp. OSVČ a jejich vztah k požadavkům BOZP

Zdroj: 

Vybraný souhrn dotazů od osob samostatně výdělečně činných (živnostníků) a jejich vztah k BOZP a plnění požadavků souvisejících právních předpisů. Na téma: Co musí mít OSVČ zajištěné z hlediska BOZP?

1. Úrazy u osob pracující jako OSVČ.
Jak je to u osob pracujících jako OSVČ bez zaměstnanců, a to  v případě, že se jim stane úraz při práci, pokud má smlouvu s osobou, která nepodniká /např. soukromá osoba/? Je to pracovní úraz a vztahuje se na ně NV 494/2001 Sb.?

Tazatelka má zřejmě na mysli otázku, zda se jedná o pracovní úraz (PÚ) a zda vzniká nárok na náhradu škody podle zákoníku práce (ZP).

Evidence úrazů při výkonu činnosti OSVČ:

Podle ustanovení § 12 zákona č. 309/2006, o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, platí nová zásada, že na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti  nebo poskytování  služeb mimo pracovněprávní vztahy, jde-li o zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje, fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu, spolupracujícího manžela  nebo dítě těchto osob, fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí, se vztahuje  § 101 odst. 1 a 2, § 102, 104 a 105 zákoníku práce a § 2 až 11 tohoto zákona s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu. Z toho vyplývá, že i na OSVČ se vztahuje v plném rozsahu povinnost šetření a evidence pracovních úrazů ve smyslu ustanovení § 105 zákoníku práce a nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, jako na každého běžného zaměstnavatele.

Kompenzace úrazů při výkonu činnosti OSVČ:

OSVČ má nárok na dávky důchodového a nemocenského pojištění pokud se OSVČ těchto pojištění účastní a poskytnutí lékařské péče v rozsahu zdravotního pojištění. Tyto systémy nerozlišují dávky a plnění z titulu pracovních úrazů (nemocí z povolání). OSVČ se neúčastní zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle § 205d z. č. 65/1965 Sb. (platí až do nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění zaměstnanců, viz § 365 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce). Nárok na další kompenzaci může vzniknout z titulu předchozího komerčního pojištění pro pojištěná rizika nebo může v určitých případech vzniknout nárok na náhradu způsobené škody podle občanského práva.

Smlouva OSVČ se soukromou osobou:

Pokud OSVČ uzavře např. smlouvu o dílo se soukromou osobou podle občanského zákoníku a utrpí při výkonu činnosti pro tuto osobu (např. malíř OSVČ v bytě soukromé osoby) úraz, postupuje podle § 12 zákona č. 309/2006, o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, § 105 zákoníku práce a nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Znamená to tedy, že musí úraz nahlásit v případě, že jde o úraz s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, sepsat záznam o úrazu a odevzdat ho institucím uvedeným v nařízení vlády č. 494/2001 Sb.

Vztah OSVČ k nařízení vlády č. 494/2001 Sb.:

Vzhledem k tomu, že podle § 12 zákona č. 309/2006, o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se ustanovení § 105 zákoníku práce vztahuje i na OSVČ, platí pro OSVČ i nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Podle § 394 zákoníku práce bude toto nařízení vlády platit do vydání nového nařízení vlády. V novém nařízení vlády budou muset být provedeny některé změny s ohledem na vyvíjející se legislativu, např. s ohledem na z. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

Na otázku odpověděl Vladimír Janoušek, VÚBP. Ing. Vladimír Janoušek

 

2. Co musí mít OSVČ zajištěné z hlediska BOZP?

Manžel je OSVČ - pokrývač. Pracuje sám, občas někoho zaměstnává na dohodu o provedení práce na pár dní či týdnů. Co všechno musí mít zpracované, aby měl v pořádku doklady týkající se bezpečnosti práce?

Podle dnes platné právní úpravy § 12 z. č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, platí, že se ustanovení § 101 odst. 1 a 2, § 102, 104, 105 zákoníku práce a § 2 až 11 z. č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se vztahují s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu na:
a) zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje,

b) fyzickou osobu, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu,

c) spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené v písmenu a) nebo b),

d) fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí.

To znamená, že i dnes na každou OSVČ, která pracuje sama a nikoho nezaměstnává plně platí § 101 odst. 1 a 2, § 102, 104 a 105 zákoníku práce a § 2 až 11 z. č. 309/2006 Sb. a pak oněch 13 prováděcích nařízení vlády k nim dosud vydaných spolu samozřejmě  s dalšími předpisy (ochrana zdraví, požární ochrana atd.). V červenci 2005 byl přijat z. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce,  který stanoví skutkové podstaty porušení pracovněprávních a bezpečnostních předpisů jak fyzickým osobám tak právnickým osobám a podle toho dnes už mohou orgány inspekce práce ukládat pokuty přímo OSVČ, která nikoho nezaměstnává, v řádu až několika milionů korun. To všechno je proto, aby i tyto  osoby BOZP nepodceňovaly a aby je kontrolní orgány nemohly kontrolovat.  Jinak samozřejmě platí, že každý živnostník, byť se stane na několik dnů zaměstnavatelem (tedy přijme do pracovního poměru někoho nebo s někým uzavře některou z dohod konaných mimo pracovní poměr), musí bez pardonu plnit povinnosti zaměstnavatele uložené mu zákoníkem práce a zákonem č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Navíc, když píšete, že Vás manžel je pokrývač. To je práce ve výškách a tato práce je nadmíru riziková, ochranou před riziky vyplývajícími z této práce se zabývá samostatné nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.

3. Školení řidičů referentských vozů a OSVČ 

Jsem OSVČ v oboru projektování a montáž vyhrazených elektrických zařízení bez zaměstnanců. Dnes jsem se dozvěděl, že jsem prý povinen absolvovat tzv. referentské školení řidičů. Jelikož jsem celou dobu žil v domnění, že jako fyzická osoba, která jezdí s OA zahrnutém v majetku firmy nemusí tato školení absolvovat, jelikož se jedná podle zákona o stejný status jako fyzická osoba - nepodnikající občan. Musím tedy absolvovat referentské školení řidičů nebo ne?
Dále bych se chtěl dotázat na skolení bezpečnosti práce. Jakým způsobem mám k této problematice přistupovat, kde a jak a které školení absolvovat? Měl jsem zato, že proškolení o bezpečnosti práce provádí organizace jako taková a pokud jsem OSVČ bez zaměstnanců, tak bych vlastně školil sám sebe. Jediné zkoušky které pravidelně absolvuji jsou vyhláška 50/1978 Sb. takzvaná padesátka, na jejímž základě mohu samostatně pracovat a řídit práci na el. zařízeních.
Byl bych Vám velice vděčný za zodpovězení mých dotazů, jelikož v problematice nemám jasno a velice rád bych pracoval v souladu s platnými zákony a vyhláškami ČR.

Vzhledem k tomu, že nejsou nikde přesně stanovena pravidla pro OSVČ, není tedy ani nikde stanoveno, zda jsou nebo nejsou potřeba školení pro "řidiče referenty".
ZP se nevztahuje na OSVČ, ale jen na zaměstnavatele a zaměstnance.


Chcete vědět víc?

Vzhledem k tomu, že je součastná právní úprava v problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci velmi nepřehledná a dělá někdy potíže i odborníkům, natož živnostníkům, resp. osobám samostatně výdělečně činným, doporučujeme Vám proto dále pokračovat článkem "Podnikám bez zaměstnanců", který by Vám měl pomoci se v celé této problematice zorientovat.  

Zdroje a autoři: Na dotazy odpověděli  JUDr. Eva Dandová a Lenka Charvátová; oborový portál BOZPinfo.cz, rubrika Otázky a odpovědi.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail