Zima na pracovišti

Naši zaměstnanci si stěžují na zimu na pracovišti. Jsme firma zabývající se logistikou-skladováním. Teď jsou teploty ve skladu přibližně na 13 °C a budou klesat s přibývající zimou, nicméně nepředpokládáme, že teplota klesne pod bod mrazu. Můžou naši zaměstnanci v těchto podmínkách pracovat a jaké OOPP je zaměstnavatel povinen jim poskytnout?

Zde je třeba postupovat podle nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů a jeho ustanovení § 4, které pojednává o riziku způsobeném tepelnou zátěží, zátěží chladem a o minimálních opatřeních k ochraně zdraví zaměstnance. S tím pak souvisí tabulky přípustných hodnot a hodnocení mikroklimatických podmínek z hlediska ochrany zdraví zaměstnance v příloze č. 1. tohoto nařízení vlády. V první tabulce této přílohy jsou práce příkladně zařazeny do tříd podle celkového průměrného (brutto) energetického výdeje a této tabulce je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Podle ní je třeba zařadit zaměstnance do energetické třídy. Já Vám bez znalosti konkrétního pracoviště nemohu říci, jestli zaměstnanci mají být zařazeni do třídy IIa, IIb nebo dokonce IIIa, to záleží také na práci jakou vykonávají, tedy spíše jaká břemena přenášejí apod. Toto zařazení zaměstnanců by Vám měla stanovit Vaše odborně způsobilá osoba v prevenci rizik. Na tuto tabulku pak navazuje tabulka přípustných hodnot mikroklimatických podmínek pro celý rok v závislosti na používaném oděvu (třívrstvém – 1clo nebo dvouvrstvém 0,75 clo). 

Platí zásada, že teplota na pracovišti by neměla podkročit hodnoty operativní teploty to min. Podle citovaného ustanovení § 4 dále platí, že k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících trvalé práce na pracovištích, na nichž je operativní teplota 4 °C a nižší, musí být zřízeny ohřívárny s vybavením pro prohřívání rukou, na pracovištích, na nichž je operativní teplota od 10 °C do 4 °C, musí být zřízeny ohřívárny. Dále platí, že ochranný oděv pro práci při teplotách 4 °C a nižších musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu, daných teplotou tělesného jádra 36 až 37 °C. Pokud rychlost proudění vzduchu překračuje 1,8 m.s^-1, musí být tepelně izolační vlastnosti ochranného oděvu voleny tak, aby byla splněna uvedená podmínka v závislosti na teplotě vzduchu, korigované podle skutečné rychlosti proudění vzduchu na pracovním místě. Jestliže tepelně izolační vlastnosti ochranného oděvu nepostačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek organizmu, musí být práce přerušována a zaměstnancům musí být umožněn odpočinek v místnostech odpovídajících požadavkům uvedeným v bodu 3 části B přílohy č. 11 k tomuto nařízení. Teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu je uvedena v tabulce v části E přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

V současné době se připravuje nové nařízení vlády o ochraně zdraví při práci, které má nabýt účinnosti 1. ledna 2007 a tam je riziko zátěže chladem upraveno v samostatném ustanovení. Pro informaci Vám ho ocituji, i když ještě nařízení vlády není schváleno. Dá se však předpokládat, že toto konkrétní ustanovení dozná jen malých změn.

(1) Jestliže teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti jeho proudění poklesne pod 4 °C, musí být zaměstnanec vybaven vhodným typem pracovních rukavic. Vystavení nechráněné kůže těla zaměstnance vzduchu, jehož teplota korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu je nižší než –20 °C, nesmí překročit 20 minut.

(2) Pro práci v zátěži chladem se poskytuje pracovní oděv, který musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu vyjádřených teplotou tělesného jádra 36 až 37 °C, a vhodná pracovní obuv. Pro stanovení potřebných tepelně izolačních vlastností pracovního oděvu postačujících k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu se postupuje podle příslušné technické normy o ergonomii tepelného prostředí.

(3) Jestliže tepelně izolační vlastnosti pracovního oděvu nepostačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek organizmu při trvalé práci vykonávané při operativních teplotách od 10 °C do 4 °C nebo na pracovišti, na němž je operativní teplota 4 °C a nižší, má zaměstnanec nárok na bezpečnostní přestávku k odpočinku v ohřívárně. Při trvalé práci vykonávané při operativní teplotě 4 °C a nižší, musí být v ohřívárně rovněž zajištěno vybavení pro prohřívání rukou. Ohřívárna se nezřizuje pro trvalou práci při operativní teplotě vyšších než 10 °C, spojenou s manipulací s materiálem vyžadujícím přímý kontakt tepelně nechráněné kůže ruky, jehož teplota je 10 °C a nižší; zaměstnanci však musí být umožněno v průběhu směny prohřívání rukou.

(4) Ohřívárna musí odpovídat požadavkům upraveným v § 56 odst. 3. Ohřívárnou může být i místnost pro odpočinek podle § 56 odst. 4, vytápěná alespoň na 22 °C.

(5) Doba nepřerušovaného vystavení zaměstnance chladové zátěži musí být upravena tak, aby doba jejího trvání při teplotě vzduchu od 4 °C do -10 °C, korigované podle rychlosti jeho proudění upravené v tabulce části D přílohy č. 1 nepřesáhla 2 hodiny a při teplotě vzduchu od - 10 °C do - 20 °C, korigované podle rychlosti jeho proudění upravené v tabulce části D přílohy č. 1, nepřesáhla 75 minut. Chladová zátěž zaměstnance musí být upravena tak, aby zaměstnanec nekonal práci na pracovišti, na kterém je teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti jeho proudění nižší než - 30 °C.

(6) Vstupy do hal, které se využívají pro trvalou práci a během pracovní doby se otevírají přímo do venkovního prostoru, musí být zabezpečeny proti vnikání vzduchu o teplotě nižší než 4 °C.

(7) Pro přímý dotyk nechráněné kůže rukou s chladným povrchem platí, že pokud venkovní teplota klesne pod 4 °C, musí být zaměstnanec vybaven vhodným typem pracovních rukavic.

Toto ustanovení je tedy oproti ustanovení § 4 dosud platného nařízení vlády mnohem podrobnější. Nicméně pro Vás platí základní zásada, a to, že každý zaměstnavatel musí mít svoji odborně způsobilou osobu v prevenci rizik, která mu vyhledává rizik a tato by měla provést zařazení zaměstnanců do tříd podle energetického výdeje jejich práce a stanovit tomu odpovídající potřebná opatření, zejména rozhodnout, jaké osobní ochranné pracovní prostředky jim budou poskytnuty. Toto se bez znalosti pracoviště samotného nedá udělat. Nakonec by zajisté nebylo od věci konzultovat i s Vaším lékařem závodní preventivní péče, i on musí spolupůsobit při provádění prevence rizik na pracovišti.