Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž

Zdroj: 

Od dnešního odpoledne je spuštěna nová kampaň EU-OSHA na období 2020-2022 s názvem Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž. Na téma kampaně se již 30. září 2020 v Praze na Novotného lávce konal seminář, kde kromě informací o kampani zazněly i přednášky na téma Fyzická zátěž z pohledu ergonomie (Ing. Jiří Tilhon, Ph.D., LL.M.) a Muskuloskeletální poruchy a jejich prevence (Ing. Jiří Vala, Ph.D.). Seminář pořádala EU-OSHA ve spolupráci s Výzkumným ústavem bezpečnosti práce.

Ing. Jaroslav Hlavín, který zde zastupoval Český Focal Point pro BOZP a Ministerstvo práce a sociálních věcí krátce představil v zastoupení ředitele Davida Michalíka Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. (viz prezentace). Poté podal informace o nové kampani Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, která tentokrát poprvé bude probíhat déle než 2 roky v 35 zemích (EU, ESVO, kandidátské země). V historii se již kampaně na podobné téma objevily, například v roce 2000 Ukažme záda muskuloskeletálním poruchám nebo v roce 2007 Posviťme si na břemena, a toto téma je stále aktuální.

Přibližně 3 z 5 pracovníků v EU uvádějí, že mají muskuloskeletální potíže a celkem 60 % všech pracovníků v EU se zdravotními potížemi souvisejícími s prací považuje muskuloskeletální poruchy (MSD) za svůj nejzávažnější problém. V souvislosti s pandemií COVID-19 se v celé EU využívá více práce na dálku, a ta zvyšuje riziko muskuloskeletálních poruch.

Jaké materiály lze využít a jaké jsou možnosti zapojení do kampaně, najdete v prezentaci Ing. Jaroslava Hlavína v příloze.

Muskuloskeletální poruchy postihují záda, krk, ramena, horní a dolní končetiny a jsou nejčastějším zdravotním problémem spojeným s prací. Nejběžnějšími typy MSD hlášenými pracovníky jsou bolesti zad a svalů v horních končetinách. Nejčastěji identifikovanými rizikovými faktory jsou opakující se pohyby rukou nebo paží, dále zvedání, přenášení osob nebo těžkých břemen. Z faktorů přispívajících k rozvoji MSD můžeme jmenovat využití sil vysoké intenzity, v důsledku čehož dochází k akutnímu přetížení zatížených tkání; manipulace s břemeny po dlouhou dobu; často opakované manipulace s objektem nebo vystavení vibracím z pracovních nářadí. Vznik muskuloskeletálních poruch může ovlivňovat také řada individuálních nebo organizačních a psychosociálních faktorů. V případech, kdy nejsou dostačující jiná technická, organizační nebo ergonomická opatření, mohou být řešením pracovní exoskelety.

Více k tématu najdete v přiložené prezentaci Ing. Jiřího Valy, Ph.D., včetně kontrolních seznamů a odkazů na filmy s Napem.

Téma fyzické zátěže z pohledu ergonomie přiblížil Ing. Jiří Tilhon, Ph.D., LL.M. Ergonomie je mnohooborová disciplína, mohli bychom ji rozdělit na několik druhů (například fyzická, organizační, psychosociální, myoskeletární, rehabilitační ergonomie). Přímý vliv na fyzickou zátěž má fyzická ergonomie (vliv pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví), kognitivní (psychologické aspekty pracovní činnosti jako vnímání, paměť, usuzování) a organizační ergonomie (optimalizace sociotechnických systémů, vč. organizačních struktur, strategií, postupů). Základem je participativní ergonomie – zaměstnanci jsou informováni o možných škodlivých vlivech, vědí, čeho si mají všímat nejen na pracovišti, ale i na svém zdravotním stavu, a zaměstnavatel musí zaměstnancům naslouchat.

Podstata ergonomie tkví v tom, že pracoviště musí být přizpůsobeno pracovníkovi tak, aby práci zvládal mladý i starší člověk, žena nebo muž. Když se připravuje nové pracoviště, mělo by se tak dít za účasti odborně způsobilé osoby v prevenci rizik.

Důležitý je výběr pracovních sil – vybraná osoba musí přesně vědět, kam nastupuje, jakou práci bude konkrétně vykonávat. Vliv na ergonomii má i stres na pracovišti, který ovlivňuje pracovní polohu člověka. Člověk by se měl na pracovišti v ideálním případě pohybovat. Pracovní poloha vsedě je horší, než pracovní poloha vstoje. Ale jak uvedl Jiří Tilhon, vyloženě přijatelná pracovní poloha v podstatě neexistuje. Zdrojem velkého stresu jsou vztahy na pracovišti - v pracovním kolektivu nebo mezi vedoucím pracovníkem a kolektivem, na pracovníka působí i stresující záležitosti v osobním životě.

K vylepšení pracovních podmínek někdy stačí jednoduchá úprava, bez finančních nákladů. Veškeré změny je nutné realizovat po malých krůčcích, skoková změna má na zaměstnance negativní vliv a může mít opačný účinek - vytratí se a stav bude možná ještě horší, než předtím. Smyslem ergonomie je vytěžit z pracovníka maximum a k tomu musí mít vyhovující pracovní podmínky.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail