Zamyšlení nad činností odborně způsobilé osoby v prevenci rizik

Zdroj: 

Cílem článku je zamyšlení se nad pozicí odborně způsobilé osoby v prevenci rizik (dále jen OZO). Co musí zajistit, za co odpovídá, co spolurozhoduje, s kým pracuje v součinnosti a jak může podpořit zlepšení úrovně BOZP v ČR.

Část 1. Pracovní náplň OZO

Část 1. Pracovní náplň OZO

Legislativní základ vztahující se na OZO BOZP všichni znají, proto uvedu jen čísla paragrafů a označení právních předpisů:

  • celý § 9 (především však odst. 2 a odst. 5) zákona č. 309/2006 Sb.,
  • § 10, § 10a zákona č. 309/2006 Sb.,
  • § 102 odst. 2 ZP,
  • článek XVIII. zákona č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákoník práce,
  • nařízení vlády č. 592/2006 Sb.

Zdůraznit bych chtěl především § 102 odst. 2 ZP, protože na toto ustanovení, které je definicí prevence rizik, se někdy v souvislosti s OZO zapomíná.

Co je pracovní náplní OZO?

Nedávno mě pobavilo konstatování paní Mgr. v odborném článku, cituji: ,,Konkrétní náplň činnosti odborně způsobilé osoby není zatím českou legislativou jednoznačně stanovena.“  Nezdá se vám divné, že si dovolím vůbec takovou otázku položit a debatovat o tom, co má OZO vlastně pro organizaci dělat, co má podepisovat, atd. Mnozí z vás, kteří čtete můj článek, jste velice pravděpodobně OZO a přesto čekáte, co se dozvíte nového, nebo jaký má názor na tuto věc autor článku. Proč to už dávno není úplně jasné? Proč stále probíhají diskuze: kdo může školit zaměstnance a jestli má OZO něco podepsat, nebo nemusí nic podepisovat? Jestli je součástí hodnocení rizik a souvisejících opatření i školení zaměstnanců? Další moje otázka k tématu: ,,Jak mohou některé OZO pracovat pro svého zaměstnavatele a nebo objednatele a zároveň nevědět, co přesně je obsahem jejich pracovní náplně a nebo předmětem obchodní smlouvy o zajištění BOZP?“

Zkusím srozumitelně odpovědět na shora uvedené otázky. Paní Mgr. necháme čekat, až jí někdo jednoznačně stanoví konkrétní náplň činnosti odborně způsobilé osoby. Shora uvedené otázky už jsem řešil a popsal před skoro třemi roky v mojí knize BOZP prakticky a přehledně podle normy OHSAS 18001:2008, v kap. 4.3.1 a za svým názorem si stále stojím a není nutné ho revidovat, cituji: "OZO zajišťuje ve spolupráci se zaměstnavatelem plnění úkolů v prevenci rizik. Na základě shora uvedeného požadavku (§ 102 odst. 2 ZP) se musí OZO podílet na všech opatřeních, která směřují nebo podporují efektivní řízení rizik. Tzn. vstupní školení zaměstnanců i vedoucích zaměstnanců může provést personalista, který není OZO, ale podklady pro školení (osnovu školení, testy pro ověření znalostí apod.) musí zpracovat nebo alespoň potvrdit správnost zpracovaných dokumentů odborně způsobilá osoba v plnění úkolů v prevenci rizik. Obdobný režim musí být nastaven u všech dalších níže uvedených i neuvedených případů.   

Částečný přehled opatření:

  • školení zaměstnanců o požadavcích právních a ostatních předpisů, včetně informací o rizicích,
  • spolupráce OZO BOZP s odpovědným zaměstnancem na plánech údržby strojů a zařízení a nářadí,
  • rozmístění bezpečnostních značek a zavedení signálů,
  • určení kolektivní ochrany zaměstnanců (zábradlí, odsávání),
  • určení OOPP (např. brýle, pracovní oděv a obuv),
  • spolupráce při stanovení havarijních zásad,
  • spolupráce při zpracování nebo změnách pracovních postupů,
  • spolupráce při monitorování a kontrole BOZP,
  • dále viz § 102 odst. 5 zákoníku práce.

Úskalí

Opakují se případy, kdy i v odborných časopisech BOZP je posuzování/hodnocení rizik vnímáno a popisováno jako něco, co stojí mimo praktickou, každodenní pracovní činnost vedoucích zaměstnanců, což samozřejmě nemůže být pravdou, viz. shora uvedená právní ustanovení. Současně je prosazován jiný nesprávný názor, že např. do školení zaměstnanců k problematice BOZP nemusí OZO vůbec zasahovat, protože problematika nepatří do řízení rizik. Správná praxe: Školení zaměstnanců může realizovat vedoucí zaměstnanec nebo např. personalista (oba nemusí být OZO), ale podklady pro školení (osnovu školení, časový plán, skripta, …) musí zpracovat (podepsat) OZO.

Za zajištění BOZP v organizaci/na pracovišti, tzn. i za prevenci rizik, odpovídá příslušný vedoucí zaměstnanec a dále podle stanovených pravomocí a odpovědností až vrcholový vedoucí organizace. OZO odpovídá za navržení/zpracování opatření k minimalizaci rizik (která musí být v souladu s právními a ostatními předpisy), ale konečná odpovědnost za zajištění BOZP je opět na organizaci/zaměstnavateli. Důvod je zřejmý - opatření navržená OZO upraví zaměstnavatel podle svých možností a nebo nejsou realizovány vůbec a za tuto situaci nemůže nést odpovědnost OZO." Konec citace z knihy BOZP prakticky a přehledně podle normy ČSN OHSAS 18001:2008.

Zopakuji hlavní legislativní zásady a k tématu doplním několik úvah.
OZO musí pro organizaci:

  • zajistit plnění úkolů v prevenci rizik (§ 9 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb.), tzn.:

    • úkoly v prevenci rizik = všechna opatření vyplývající z právních... (§ 102 odst. 2 ZP), včetně hodnocení rizik a navržení opatření na minimalizaci rizik,
    • zaměstnavatel musí kontrolním orgánům (OIP), případně u soudu doložit, jak splnil svoji zákonnou povinnost, tzn. povinnost zajistit plnění úkolů v prevenci rizik pomocí OZO. Zaměstnavatel a OZO musí vykonané činnosti a stanoviska obou stran zdokumentovat a podepsat. Tímto způsobem zaměstnavatel prokáže splnění svojí zákonné povinnosti (plnit úkoly v prevenci rizik pomocí OZO). 
  • úkoly v prevenci rizik musí OZO zajistit pro organizaci v součinnosti s příslušnými vedoucími zaměstnanci (se zaměstnavatelem), se zástupci zaměstnanců (s odbory a nebo se zástupcem pro oblast BOZP) a případně s dalšími odborně způsobilými osobami (§ 9 odst. 5 zákona č. 309/2006 Sb.). 

Autor článku: 

Komentáře

Zkouška

22.05.2012 - 08:07 Tomáš Neugebauer
Zkouška

Před lety jsem pro BOZPinfo

22.05.2012 - 11:43 Tomáš Neugebauer
Před lety jsem pro BOZPinfo napsal obdobný článek - http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/tema_tydne/cinnostapostaveniozz.html. Rozběhla se pod ním zajímavá diskuse. Doufám, že tomu tak bude i pod tímto článkem. Bohužel technické nedostatky týkající se vstupu do diskuse, které stále přetrvávají, jí asi zabraňují. Nyní již k obsahu článku. K podnětu k napsání článku se nelze vyjádřit, neboť autor zapomněl citát označit bibliografickou citací. Nelze tedy hodnotit vytrženou větu ve větším kontextu. Lze pouze uvést, že věta uvádí pravdivou informaci, avšak, zda tato pravdivá informace má hodnotu pozitivní nebo negativní z uvedeného úryvku nelze určit. Je možné pouze doplnit, že snahy o zákonné stanovení povinností a odpovědnosti OZO formou novelizace zákona č. 309/2006 Sb. jsou a byly předloženy MPSV. Obsah návrhu neznám, takže se k němu nemohu vyjádřit (snad obdoba, jak stanoveny povinnosti pro OZO v PO). Problematice odborně způsobilé osoby k prevenci rizik (zákoník práce uvádí zkrácený název "...k prevenci rizik", nikoliv "v prevenci rizik"), včetně výše jejich mzdy, jsem věnoval pět kapitol ve své knize "Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v kostce neboli o čem je současná BOZP". Jedna z nich je věnována povinnostem této osoby. V mnohém se s p. Šenkem shodujem. Avšak p. Šenk se v některých místech tohoto článku zásadně mýlí a někde dokonce chybuje. Mýlí se v tom, že problémem je nepřesná definice "právních a ostatních předpisů". Nepřesná je definice "prevence rizik". Ta je zásadní! Od ní se vše odvíjí. I ta je navržena k novele. Dojde-li k tomu je však otázkou. Mnozí "odborníci" na BOZP se ještě dnes domnívají, že prevence rizik je podmnožinou BOZP ve smyslu prevence rizik se týká pouze vyhledání a vyhodnocení rizik při práci - viz v článku uvedené příklady školení atd. Tento termín je opravdu nutné obsahově novelizovat a já osobně bych mu věnoval v ZP samostatný paragraf, aby se zdůraznil jeho obsahový význam. Zcela mylné je tvrzení p. Šenka, že definice právních a ostatních předpisů nepojímá předpisy pro práci v lese, jakož i předpisy EU (p. Šenk neškolí zaměstnance pracující v lese z požadavků nařízení vlády? - podle něj nemusí!). Zde je vidět nedostatečná znalost systému práva. Blíže o něm např.: http://bozppo.vfn.cz/teorie_prava.htm. V § 349 odst. 1 zákoníku práce je uvedeno, že "právními a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou PŘEDPISY NA OCHRANU ŽIVOTA A ZDRAVÍ... Předpisy na ochranu života a zdraví jsou právě nařízení vlády pro práci v lese, se zvířaty atd. Obdobné je to s přímo použitelnými předpisy EU (nařízení). U v článku uvedených nařízení se jedná o předpisy o zacházení s chemickými látkami, jež upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví. Většina požadavků BOZP z EU do našeho právního řádu nevstupuje přímo, neboť většinou se jedná o Směrnice ES. Ty jsou prakticky adresovány vládám jednotlivých zemí. Neplatí přímo a jejich požadavky musí být do stanoveného termínu zapracovány do národního právního řádu (nařízení ES platí přímo a není nutné jej zapracovat do národního právního řádu). Značně polemický je bod "mzdový předpis zaměstnavatele". Zapracování požadavku § 300 zákoníku práce bude v praxi v zcela jiných dokumentech, než mzdovém předpise. Např. v pracovním postupu. S bodem č. 2 lze jen souhlasit. Jedná se o klasický transfer rizika. Též řešení účasti OZO na pracovním úrazu je více než diskutabilní (tak jak je popsáno), neboť OZO je poradcem, nikoliv "plnitelem" zajištění BOZP. Nemá právo někomu něco nařídit či zakázat. On se nemůže spolupodílet na stanovení opatření, on může pouze navrhnout opatření. To je z právního hlediska zásadní rozdíl. Zde je jeden z pramenů snahy stanovit povinnosti a odpovědnost OZO. Závěr článku je značně idealistický a nevychází z praxe. Je zde výzva k tomu, aby inspektoři důsledně řešili problematiku OZO, bez uvědomění si, že počet kontrol je tak nízký (před lety jsem někde četl, že ročně se překontroluje cca 5 % firem), a domnívám se, že se stále v oblasti BOZP snižuje, že systémově toto řešení nemá zásadní význam.

Re:

22.05.2012 - 21:23 Jaroslav Krabica
Nepřijde mi Vaše ta polemika příliš šťastná. Zdá se mi, že hledáte problémy tam, kde nejsou. Zaměstnavatel si zajistí OZO, aby mu plnila úkoly prevence rizik (odst. (2),§ 102, ZP), tedy všechna opatření, k zajištění BOZP. Z § 9, z.č.309/06 můžeme vyčíst, že zaměstnavatel PLNÍ úkoly prevence rizik sám, jinak je ZAJISTÍ OZO. Nepřijde mi tedy, že by OZO byla zase až tak pasivní osoba - poradce, naopak, OZO je ten, kdo aktivně plní úkoly prevence rizik a náplň je daná ZP, odst. (2), § 102, tedy VŠE !

Re:

23.05.2012 - 01:18 Tomáš Neugebauer
OZO nemůže aktivně plnit úkoly v prevenci rizik, neboť k tomu nemá potřebné pravomoci. Pokud OZO vidí zaměstnance pracovat na brusce bez obličejového štítu, který i nadále visí na háčku u brusky, nemá právo tomuto zaměstnanci nařídit, aby si tento štít vzal. To může pouze vedoucí zaměstnanec. Povinností OZO je na tuto skutečnost ihned upozornit příslušného vedoucího zamastnance a doporučit mu, nikoliv nařídit, tedy poradit, aby zaměstnanec si vzal obličejový štít. V pravomoci vedoucího zaměstnance je rozhodnout, zda zaměstnanci nařídí, aby si štít vzal, či nikoliv. Dobře si přečtěte ustanovení § 9 zákona č. 309/2006 Sb. Nejenom, že v něm není uvedeno, že zaměstnavatel plní úkoly, jak uvádíte, ale zaměstnavatel je povinen zajistit, což je velice podstatný rozdíl, ale především je v něm uvedeno, že zaměstnavatel je povinen, v uvedených případech zajistit úkoly odborně způsobilým zaměstnancem, resp. osobou, nikoliv, že OZO je povinna je plnit. Opět se jedná o podstatný rozdíl. BOZP, potažmo prevenci rizik, má vždy povinnost zajistit zaměstnavatel, potažmo vedoucí zaměstnanec, a to i v případě, že zaměstnavatel má povinnost zajistit si OZO. OZO nemá povinnost zajistit úkoly v prevenci rizik. Je to pochopitelné, neboť, kdo není vybaven pravomocí nemůže být ani odpověděn (např. OZO nemůže být odpovědna za obsah interního předpisu řešící otázky BOZP). OZO opravdu není k tomu, aby zaměstnavateli plnila úkoly v prevenci rizik. To mohou pouze jeho jednotliví vedoucí zaměstnanci. Zajišťovat BOZP je přímo jejich povinnost (viz § 302 zákoníku práce), a to i v případě, že zaměstnavatel má zajištěnu OZO.

Re:

28.05.2012 - 16:57 Josef Burant
Souhlas, ještě zdůrazním ustanovení § 101 zákoníku práce zejména odst. 2) - Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle odstavce 1 nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají.

Předpokládám, že zmiňovanou

22.05.2012 - 20:56 Marcela Dobřanská
Předpokládám, že zmiňovanou paní Mgr. myslel pan Bc. Šenk mně. Proto reaguji a vkládám celý svůj příspěvek, který byl publikován v časopise Poradce BOZP číslo 5/2011 dotaz č. 5. Cituji: Dotaz: Chci se zeptat touto cestou na váš názor, kdo má nebo by měl zpracovat u organizace provozní řády např. skladů, dílenských zařízení, ČS PHM, nabíjecí stanice, sběrných míst odpadů apod. a jaké by měl mít vzdělání a popřípadě v jakém oboru? Vím, že provozní řády by měly být součástí projektu, ale není tomu tak. Absolventi kurzu BOZP se tomuto tématu úspěšně vyhýbají. Osobně si myslím, že provozní řády by měli zpracovávat oni nebo se na nich podílet. Odpověď: Z Vašeho dotazu není zcela zřejmé o jaký kurz BOZP se jedná. Předpokládám, že máte na mysli odborně způsobilou osobu k zajišťování úkolů v prevenci rizik podle § 9 a 10 zákona č. 309/2006 Sb., v platném znění se zkouškou a s platným osvědčením. Konkrétní náplň činnosti odborně způsobilé osoby není zatím českou legislativou jednoznačně stanovena. Co však stanoveno je, tak to jsou okruhy znalostí odborně způsobilých osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb.: a) znalost právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, b) znalost povinností zaměstnavatele a práv a povinností zaměstnanců a práv povinností odborové organizace nebo zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, c) znalost všeobecných preventivních zásad pro identifikaci nebezpečí, hodnocení, odstraňování popřípadě minimalizaci rizik při práci včetně metod předcházení pracovním úrazům nemocem z povolání, d) dovednost při prevenci rizik spočívající v posouzení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně zpracování stanovené dokumentace, e) znalost povinností a podmínek poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, jejich používání, evidence a kontroly Vnitřní předpisy by měla samozřejmě zpracovávat odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik ve spolupráci s vedoucími zaměstnanci jednotlivých provozů. Pokusím se shrnout seznam činností odborně způsobilé osoby - tento seznam může být samozřejmě v každé firmě jiný, dle konkrétních podmínek ve firmě a na jednotlivých pracovištích. Hlavním úkolem ustanovených odborně způsobilých osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik je napomáhat zaměstnavateli ve vyhledávání rizik, zjišťovat jejich zdroje a příčiny, hodnotit rizika, navrhovat opatření k jejich odstranění, napomáhat prosazovat je na pracovištích a napomáhat při plnění ostatních úkolů zaměstnavatele. Rozhodování o tom jaká opatření budou přijímána je však plně v kompetenci zaměstnavatele. Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají (§ 101 odst. 2 zákonáku práce). Náplň odborné činnosti odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik je taková: a) radí zaměstnavateli a ostatním vedoucím zaměstnancům zejména při: - projekci, výstavbě a provozu podnikových zařízení, - výběru strojů, zařízení, materiálů a látek, - vypracování pracovních postupů, - výběru ochranných prostředků a pracovních pomůcek, - vytváření pracovišť s ohledem na uspořádání, vybavení a udržení vhodného pracovního prostředí, b) ověřují zda výrobní a pracovní prostředky a zařízení při jejich přejímání a uvádění do provozu odpovídají požadavkům z hlediska zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, c) ověřují zásady bezpečnosti práce a úrazové prevence tím, že: - organizují po odborně metodické stránce pravidelně kontrolu jednotlivých pracovišť, písemně sdělují zjištěné nedostatky zaměstnavateli a vedoucím zaměstnancům kontrolovaných pracovišť, - předkládají návrhy opatření na odstranění zjištěných nedostatků a spolupracují při jejich realizaci, - sledují používání ochranných pracovních prostředků a pracovních pomůcek, - vyšetřují nebo spolupracují při vyšetřování příčin vzniku pracovních úrazů, provádí analýzy pracovní úrazovosti a stanovují návrhy opatření proti jejich opakování ze stejných zdrojů a příčin, - evidují pracovní úrazovost v podniku, d) spolupracují při školení a zacvičování: - zaměstnanců podniku, zaměstnanců spolupracujících podniků a fyzicky podnikajících osob, pracují-li pro zaměstnavatele, nebo na stejném pracovišti, zástupců zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, - vyjadřují se k obsahu dohod při zadávání zakázek dodavatelům prací a služeb - z hlediska zajištění bezpečnosti práce a spolupracují při získávání podkladů a předávání informací o rizicích, plní-li úkoly zaměstnanci více zaměstnavatelů na jednom pracovišti, - spolupracují s lékařem závodní preventivní péče, se zástupci zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a se závodní radou. K vašemu konkrétními dotazu - osoba odborně způsobilá k zajišťování úkolů v prevenci rizik by se na tvorbě vnitřních předpisů měla podílet, minimálně alespoň kontrolovat jejich úroveň, přiměřenost a vhodnost z hlediska minimalizace rizik na konkrétním pracovišti. Za touto svou odpovědí si stojím, ale věřím, že někdo může mít jiný názor. Na vydání příslušné legislativy nečekám s rukama v klíně, ale aktivně se účastním zpracování návrhů změn zákoníku práce, zákona č. 309/2006 Sb. zákona č,. 251/2005 Sb. a dalších předpisů. Mgr. Marcela Dobřanská, ROVS - Rožnovský vzdělávací servis s. r. o.

Re:

23.05.2012 - 12:24 Tomáš Neugebauer
Z uvedeného vyplývá, že p. Šenk potřeboval podnět/záminku pro napsání svého článku, neboť Vaše odpověď na dotaz v žádném případě není tím, co p. Šenk ve svém článku naznačuje (p. Šenk si rád přizpůsobuje svým představám, tím se ani netají - "BOZP podle Šenka", tedy nikoliv podle práva a faktů, alespoň tak jeho slogan chápu já). Vaše odpověď je zcela korektní. Doplním jen jedno, a to, že OZO by měla zpracovávat pouze návrhy interních předpisů z oblasti BOZP. Jejich výsledná podoba musí být kolektivním dílem všech, jež předpis připomínkují. Interní předpis zpracovaný pouze OZO je špatný předpis. U provozních předpisů, kam patří i provozní řády, je situace opačná OZO by měla být jednou z osob, které k návrhu zpracovaným vedoucím zaměstnancem pracoviště, pro které provozní řád má platit, vznáší své připomínky. OZO nezná a nemůže znát provozní podmínky, pro které má být řád zpracován. Jejich znalost je povinností vedoucího zaměstnance, jež má provoz řídit. Tedy zpracování dokumentace má být vždy kolektivním dílem, aby co možná nejlépe sloužilo k řízení činnosti.

Posuňme se v diskuzi dál

24.05.2012 - 18:07 Zdenek Šenk
Všichni diskutující jsou v zásadě ve shodě. Jediný vážnější rozpor v názorech na OZO BOZP zatím spatřuji ve stanovení a nebo nestanovení konkrétní náplně činnosti OZO BOZP. Navrhuji posunout se v diskuzi dál a diskutovat o původním článku, ale žádám všechny, tzn. i ty kteří se zatím do diskuze nezapojili, aby se vyjádřili k tomu zda je nutné a potřebné v právním předpise stanovit konkrétní pracovní náplň OZO BOZP. Bez toho abych chtěl někoho ovlivňovat, napíšu svůj názor. Konkretizovat pracovní náplň OZO BOZP v právním předpise vnímám jako krok zpět a nebo jako krok špatným směrem. Proto jsem i takovým způsobem reagoval na větu v článku paní Dobřanské, cituji: ,,Konkrétní náplň činnosti odborně způsobilé osoby není zatím českou legislativou jednoznačně stanovena.", konec citátu. Domnívám se, že stávající formulace problematiky OZO BOZP ve vztahu k vykonávaným činnostem je velmi dobrá, respektivě je určitě lepší, než když začneme přidávat paragrafy do ZP nebo zákona č. 309/2006 Sb. a záležitost konkretizovat. Na závěr mám otázku: ,,Co dosáhneme když bude právním předpisem konkretizována pracovní náplň OZO BOZP? Co je cílem a nebo účelem této aktivity?

Re: Posuňme se v diskuzi dál

24.05.2012 - 19:11 Vladimír Jindra
Dosáhneme jasnějšího postavení OZO v BOZP a tím naši lepší ochranu proti názorům typu "záznam o úrazu" sepisuje "bezpečák". Už samotné přetrvávání termínu mluví za vše, nehledě na to, že záznam má sepisovat vedoucí zaměstnanec. V otázce vedoucí zaměstnanec vs. OZO v BOZP jsem v absolutní shodě s p. Neugebauerem. Cílem je tedy jasné vymezení se v konkrétních odpovědnostech. Právní systém je daleko složitější než je Váš jednoduchý výklad. Proto Vaši větu "Nedávno mě pobavilo konstatování paní Mgr. v odborném článku" beru za zcela nepochopitelný úlet, který by se někomu, kdo zde volal po autocenzuře rozhodně stávat neměl. Pokud by totiž KONKRÉTNÍ náplň byla tak jasná jak tvrdíte, pak byste zřejmě nemusel psát obdobný článek ...

Re: Posuňme se v diskuzi dál

24.05.2012 - 19:19 Norbert Chalupa
Dobrý den, pane Šenku, na toto téma mohou být nekonečné polemiky. Vezměme si jen zákon o požární ochraně a jeho prováděcí vyhlášku. Jak v zákoně, tak ve vyhlášce je jasně stanoveno co může a má dělat OZO a požární technik. Proto také na toto téma nejsou příliš časté diskuze, poněvadž je to jasně stanoveno (až na možné výjimky). V oblasti BOZP to takto stanoveno nemáme a proto neustále diskuze co OZO může a nemůže. Existují různé metodiky, normy, pokyny, ale právní předpisy konkrétně činnost OZO nestanoví. Proto si myslím, že lepší specifikace činnosti OZO by nebyla naškodu. Z Vašeho názoru tedy vyvozuji, že novela zák. č. 133/1985 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 246/2001 Sb. byl krok zpět už před 10 roky. Kupodivu velmi dobře to v oblasti PO funguje dosud ....

Re: Posuňme se v diskuzi dál

25.05.2012 - 10:39 Tomáš Neugebauer
Pane Šenku, kolegové vám uvedli ten nejpodstatnější důvod, proč by se nejednalo o krok zpět, ale naopak o velice progresivní krok. Našli bychom mnoho dalších důvodů. Uvedu jen jeden z nich, též velmi podstatný. Byla stanovena kvalifikace odborně způsobilých osob k prevenci rizik, jejíž součástí je úspěšné složení kvalifikační zkoušky. Z čeho však má být zkoušeno, když není jednotně stanoveno, co má dotyčná osoba provádět. Proto výsledky úrovně kvalifikace OZO jsou takové, jaké jsou. Přitom po zavedení odborné způsobilosti v PO velmi výrazně vzrostla úroveň techniků PO a OZO v PO. Významně se na tom právě podílelo to, že bylo jasně definováno, co mají ovládat a z toho byli zkoušeni. To v BOZP chybí. V BOZP, co akreditovaná firma, to jiný přístup ke zkouškám a k jejich obsahu (tento problém jsem podrobně popsal ve svém článku "Kvalifikace pro bezpečnost práce" v BHP č. 3/2008). Chápu, že vám více vyhovuje současný stav v BOZP, neboť jako předseda zkušební komise můžete zkoušet adepty ze znalostí "BOZP podle Šenka". Ale pouhým nahlédnutím do seznamu OZO, je zcela zřejmé jaký způsob OZO preferují, u jaké společnosti drtivá většina zkoušky absolvovala (podle zveřejněných počtů absolventů, některé jsou jen do počtu). Volila těžší zkoušky, ale profesionálnější přístup, jež mimo jiné vychází ze znalosti potřeb a problematiky. Většina OZO chce být společností pozitivně vnímána, což mimo jiné vyžaduje, aby bylo zřejmé, čím se zabývá. Když se na tom neshodnou odborníci, jak to mají vnímat laikové? Já jsem tvrdým zastáncem liberálního přístupu k zajištění BOZP. Avšak je nutné, aby tento přístup měl i své pevné záchytné body. Dvěma z nich jsou určitě definovaný obsah prevence rizik a definovaný obsah činnosti OZO.

Re: Posuňme se v diskuzi dál

25.05.2012 - 14:03 Vladimír Jindra
V otázce přezkušování OZO v BOZP jsem pro, aby zkušební komise byla složena z inspektorů OIP, s jasně vymezenými tématy, obdobně jako je tomu u PO ... Přezkoušení u komise HZS na OZO v PO má zcela jistě větší váhu, než kdyby toto oprávnění mohli vydávat samotné společnosti provádějící kurzy. I kurzy samotné mají vysokou úroveň, aby adepti byli dobře připraveni ... Na bezpečnostního technika podle vyhl. 298/05 Sb. jsem byl také přezkoušen komisí inspektorů OBÚ a myslím si, že to je jen dobře a tak to má být. Přeci v případě kontroly na BOZP, šetření úrazů atd. jsou OZO v BOZP hlavními partnery inspektorům OIP ...

Re: Posuňme se v diskuzi dál

25.05.2012 - 15:28 Václav Syrový
Dobrý den pane Neugebauere. Pefekt pane Neugebauere. Pokud jsem dělal v hornictví, tak mě jako technika přezkušovali inspektoři OBŮ, korektně, ale náročně, a ne za pět let, ale každé tři roky. Pokud jsem dělal bezpečáka tak mě přzkušoval vedoucí inspektor OBŮ, také každé tři rkoy a ještě náročněji než inspektoři, a někdy si na mě a na ředitele přijeli hoši dokonce z ČBÚ. A vůbec mě to nebylo na škodu. A jak jsem psal ráno že nebudu asi mít čas, tak teď jsem se vrátil od zákazníka ze školení a měl jsem v poště od jiného zákazníka dát dohromady registr enviromentálních požadavků pro ISO. Registr patných předpisů pro firmu už mám rozpracovaný. Na tu enviromentaliku jsem se ještě ani nepodíval. Takže ten příští týden asi také nevyjde, Přeji pěkný den, nejen Vám ale také kolegovi Jindrovi.

Re: Posuňme se v diskuzi dál

25.05.2012 - 16:25 Vladimír Jindra
Děkuji a také přeji pěkný den. Ano, vidím to stejně jako Vy. Nemám OZO v BOZP dlouho (4 roky) a než jsem šel na zkoušku tak mě jeden z kolegů (mimo naší společnost) ubezpečoval, že tyto zkoušky jsou oproti PO brnkačka ... Podotýkám, že on si dělal přezkoušení u jiné společnosti než já, kdyby někdo chtěl zjišťovat kde to bylo tak nehledejte kde jsem zkoušky dělal já :-) a jeho jméno samozřejmě nesdělím ... Také se mě jeden kolega ptal kde najde hodnoty prachu pro zařazení do kategorií prací, jak je to určeno ... Prostě kvalita nás OZO v BOZP je opravdu velmi různá a spřísnění zkoušek před nezávislou komisí inspektorů OIP by nebylo rozhodně na škodu. Pro někoho by to možná znamenalo konec profesní kariéry, ale to je daň za zvýšení kvality OZO v BOZP a za to, že bude jasné, že OZO je opravdu OZO ... Tedy předpokládám, že inspektoři OIP by stejně jako inspektoři OBÚ a členové HZS nebyli finančně zainteresováni na výsledku zkoušky a proto by dbali na kvalitu jimi prověřených OZO. Pan Neugebauer to zde již psal několikrát (a nejen zde) a já s ním plně souhlasím - požární ochrana je léty prověřená praxe, bez zbytečně komplikovaných smyček, s jasně danými pravomocemi, odpovědnostmi atd. ... včetně systému preventistů, hlídek, techniků, OZO ... paráda v takovém systému pracovat. Proč to obdobně nejde i v BOZP? Líbil se mi i jednou zmiňovaný návrh na techniky, specialisty a manažery BOZP ... ( http://www.bozpinfo.cz/win/reakce_2.html?diskuse=28857&reakce=4290446 ) To je dobrý nápad, proč ne?

Konkrétní pracovní náplň OZO BOZP je fiktivní problém

05.06.2012 - 13:13 Zdenek Šenk
Za BOZP v organizaci odpovídá zaměstnavatel. Zaměstnavatel = všichni vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení. Moje otázka č. 1: Má zaměstnavatel stanoveno právními předpisy, za co konkrétně v oblasti BOZP odpovídá? Moje odpověď: Zaměstnavatel má stanoveno právními předpisy, za co odpovídá v oblasti BOZP, ale povinnosti nejsou definovány zcela konkrétně. Příklad povinnosti stanovené § 104 odst. 1 ZP pro zaměstnavatele, která je formulována volně: ,,Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům OOPP. OOPP jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem." (§ 104 odst. 1 ZP). Výsledkem shora citovaného ustanovení je situace, kdy dva a nebo i více zaměstnavatelů při stejné pracovní činnosti mají rozdílné nároky na minimalizaci rizik a proto mají zaměstnanci různých zaměstnavatelů i rozdílnou výbavu OOPP. Moje otázka č. 2: Jak může zaměstnavatel odpovídat za svoje podřízené zaměstnance, když není konkrétně stanoveno, za co za všechno vlastně z hlediska BOZP odpovídá? Moje odpověď: Není nutné formulovat v právních předpisech zcela konkrétní odpovědnosti a povinnosti, protože většího efektu se dosáhne volnější formulací právních požadavků. Poznámka: Zaměstnavatelé si nestěžují, že neví za co odpovídají a jaké mají povinnosti v oblasti BOZP, OIP ukládá při neplnění těchto ,,nekonkrétních povinností" zaměstnavatelům příslušné sankce a soudy si při zdůvodňování svých rozsudků z oblasti BOZP také vědí rady. Moje poslední otázka: Jak můžete prosazovat názor, že konkrétní pracovní náplň OZO BOZP předsadíte před povinnosti zaměstnavatele, který za BOZP odpovídá a zcela konkrétním způsobem nemá svoje povinnosti stanoveny? Proč vás tolik trápí, že OZO BOZP neví, co má pro zaměstnavatele nebo objednatele dělat? Proč vás víc nezajímá, že zaměstnavatel neví, jaké záležitosti má s OZO BOZP konzultovat a které věci může vyřešit zaměstnavatel bez OZO BOZP? Odpovím na položenou otázku z mého pohledu: Zaměstnavatel má právními předpisy stanoveno, co má s OZO BOZP konzultovat. Tyto informace jsou především v § 102 odst. 2 ZP a dále v § 9 zákona č. 309/2006 Sb. a velmi dobrá a z mého pohledu přesná a konkrétní formulace je především v § 9 odst. 4 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb.: ,,Zaměstnavatel je povinen: c) poskytnout odborně způsobilé osobě dokumentaci a informace o všech skutečnostech a okolnostech, o nichž je mu známo, že mají nebo by mohly mít vliv na bezpečnost zaměstnanců nebo vést k poškození jejich zdraví". Ustanovení není ani přesné, ani konkrétní, ale je to z mého pohledu nejlepší možná formulace a především dosahuje požadovaného cíle nutí zaměstnavatele, aby s OZO BOZP vše konzultoval. V této souvislosti bych chtěl ocenit stručné a jasné stanovisko, které vyslovil pan Jaroslav Krabica, cituji: ,,Nepřijde mi ta Vaše polemika příliš šťastná. Zdá se mi, že hledáte problémy tam, kde nejsou. Zaměstnavatel si zajistí OZO, aby mu plnila úkoly prevence rizik (§ 102 odst. 2 ZP), tedy všechna opatření k zajištění BOZP. Z § 9 zákona č. 309/2006 Sb. můžeme vyčíst, že zaměstnavatel PLNÍ úkoly prevence rizik sám, jinak je ZAJISTÍ OZO. Nepřijde mi tedy, že by OZO byla zase až tak pasivní osoba - poradce, naopak, OZO je ten, kdo aktivně plní úkoly prevence rizik a náplň je daná § 102 odst. 2 ZP, tedy VŠE!" Konec citátu. Pan Tomáš Neugebauer sice vaše stanovisko napadl a váš text překroutil, ale to co v § 9 zákona č. 309/2006 Sb. pan T. N. cituje - tam rozhodně není. Je to tradiční a stále se opakující scénář, který pan T. N. používá překrucovat texty ostatních diskutujících. Postupoval tak i v reakci na můj článek, ale já si jeho průhledných a nekorektních aktivit nevšímám. Vzpomenu si vždy na přísloví: ,,Pokud tě někdo kope do zad, znamená to, že je za tebou". Zpět k naší záležitosti. Také si myslím, že hledáme problém tam, kde není. Zaměstnavatel má povinnost z pohledu prevence rizik (při počtu 26 zaměstnanců a více): 1. zajišťovat úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance a 2. provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance, ale jen v případě, že je zaměstnavatel odborně způsobilý (OZO BOZP). Pokud není zaměstnavatel OZO BOZP, ZAJIŠŤUJE I PROVÁDÍ úkoly v hodnocení a v prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců vlastní nebo externí OZO BOZP. Ustanovením uvedeným v § 9 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. zaměstnavatel ze zajišťování úkolů v prevenci rizik ,,vypadl". Někteří čtou v tomto paragrafu to, co tam není, resp. co by tam chtěli mít. V § 9 zákona č. 309/2006 Sb. NENÍ především napsáno že: - OZO BOZP zajišťuje úkoly v prevenci rizik (zajišťuje servis, sbírá a vyhodnocuje podklady, navrhuje opatření, pro rozhodovací proces, který přísluší dle ZP zaměstnavateli, - a zaměstnavatel provádí (realizuje) úkoly v prevenci rizik, tzn. na základě podkladů zpracovaných OZO BOZP určuje svým rozhodnutím (vnitřním předpisem, přidělením OOPP, zajištěním školení, ), jak bude BOZP zaměstnanců zajištěna. Tady je prostor pro zpřesnění a pro změnu právního předpisu, tzn. aby se dostal § 9 zákona č. 309/2006 Sb. do většího souladu s ustanovením části páté ZP. Školní příklad pro praktické vysvětlení mého postoje Firma rozhodne na poradě vedení společnosti, že starý, zvětralý a drobící se azbestový plot okolo celé firmy odstraní vlastní četa údržbářů. Rozhodnutí bylo přijato jednomyslně bez připomínek. Termín realizace ihned, nejpozději do tří dnů. Varianta č. 1: Druhý den je azbestový plot okolo celé firmy odstraněn a naházen v kontejneru na odpad. OZO BOZP a ekolog firmy se cestou z práce nestačí divit co se to děje (o akci nebyli informováni) a v noci se oběma zdají divoké sny (příplatek za noční práci jim nebyl vyplacen). Varianta č. 2: Akce ,,azbestový plot" je konzultována s OZO BOZP a ten naznal po odborné úvaze, že sice jde o nebezpečný azbest, ale jde o krátkodobou expozici a proto není třeba stanovit žádná další opatření. Pro uvedenou práci nebyly zaměstnancům přiděleny ani žádné OOPP. Varianta č. 3: OZO BOZP byl předběžně informován vedením firmy o záměru odstranit azbestový plot a měl za úkol se na jednání připravit. Na poradě OZO BOZP společně s ekologem přednesli a navrhli odpovídající způsob realizace akce tak, aby byl zajištěn soulad s požadavky právních předpisů. Školní příklad - závěr U všech tří popsaných variant není důležité, zda OZO BOZP měl stanovenu konkrétní pracovní náplň nebo zda OZO ví, co má pro zaměstnavatele dělat (zajišťovat), ale důležitá je jiná zásadní a prvořadá záležitost OZO BOZP MUSÍ MÍT POTŘEBNÉ ODBORNÉ ZNALOSTI o problematice BOZP! Tzn. pokud nemá OZO BOZP odpovídající odborné znalosti, nemá ani možnost zajistit pro zaměstnavatele takové služby v oblasti BOZP, aby byl zajištěn soulad zaměstnavatele (objednatele) s právními předpisy. Detailní vysvětlení jednotlivých variant školního příkladu Varianta č. 1: OZO BOZP nepřipravil nebo nezajistil pro vrcholové vedení a pro další vedoucí zaměstnance řádné školení o problematice BOZP. Pokud by školení proběhlo řádně, bylo rozhodnutí porady vedení společnosti podmíněno odborným stanoviskem OZO BOZP a z pohledu ŽP i odborným stanoviskem ekologa firmy. Řádně proškolený vedoucí údržby by neposlal svoje podřízené do takové akce bez projednání záležitosti s OZO BOZP. Varianta č. 2: Stručně řečeno OZO BOZP nemá potřebné znalosti o problematice BOZP. Varianta č. 3: OZO BOZP má odborné znalosti na očekávané výši a bez toho, aby měl stanovenu konkrétní pracovní náplň svojí práce ví co je nutné v dané situaci udělat a zajišťuje úkoly v prevenci rizik v souladu s právem. Další postup už přísluší zaměstnavateli / objednateli. Kde je tedy příčina neutěšeného stavu BOZP v organizacích? Kořenovou příčinou selhání zaměstnavatele (objednatele) a selhání OZO BOZP tedy rozhodně není absence konkrétní pracovní náplně OZO BOZP. Tzn. příčinou není to, že OZO BOZP neví, co má pro zaměstnavatele dělat, ale příčinou je to, že NEMÁ POTŘEBNÉ ZNALOSTI o problematice BOZP. Proto tak tvrdošíjně zastávám názor, že úroveň neuspokojivých služeb poskytovaných velkému procentu zaměstnavatelů/objednatelů nevyřešíme konkrétně stanovenými povinnosti pro OZO BOZP. Problémů které způsobují tento stav, je více a jsou určitě závažnějšího rázu, než otázka konkrétní pracovní náplně pro OZO BOZP. Přesto opravdově a bez ironie oceňuji aktivní přístup paní Mgr. Dobřanské a dalších, kteří mají snahu a zájem pozvednout úroveň BOZP v České republice. Rozdíl je v tom, že každý z nás spatřuje těžiště toho problému jinde. Také nesedím s rukama v klíně a snažím se přispět ke zdaru věci. Jak už jsem uváděl dříve, napsal jsem knihu 1309 testových otázek BOZP, protože mě rozčiloval přístup některých akreditovaných organizací, které měly velký problém vytvořit 300 a nebo dokonce 400 otázek. Názor: Z čeho máme tolik otázek vytvořit? Vypovídá o odborné úrovni těchto lidí. Maximalistický soubor testových otázek pro OZO BOZP se pohybuje zhruba na hodnotě 1300 až 1500 otázek (nedá se totiž ze všech ustanovení v právních předpisech vytvořit srozumitelná otázka a tři odpovědi). Do knihy je také vložena vzorová smlouva mezi OZO BOZP a organizací požadující služby BOZP. Těchto několik stran textu smlouvy mně dalo víc práce a starostí než zbývajících cca 400 stran testových otázek. Těší mě, že jsem smlouvu, která je průkopnickým dílem ve spolupráci s paní JUDr. Danou Ondrejovou vytvořil. Snad pomocí ní některé firmy donutí svoje OZO BOZP, poskytovat lepší služby. Průkopnickým dílem byla i moje kniha BOZP prakticky a přehledně podle normy OHSAS, která jako jediná na knižním trhu popisuje BOZP pomocí systémového přístupu a je zde zdůrazněna vazba na požadavky právních předpisů. Kniha patří k nejprodávanějším knihám o BOZP na trhu. V této souvislosti je vhodné vysvětlit moje logo BOZP podle Šenka. Rád dělám věci nově a jinak, protože to, co se dělá dlouho, může být stále dobré, ale také zastaralé, zkostnatělé a nefunkční. BOZP je v ČR hodně zkostnatělá, viz. například probíhající diskuze k závodní preventivní péči, alias k pracovnělékařské péči, alias k poskytovateli pracovnělékařských služeb je toho dokladem, protože názvy se mění, ale směrnice z roku 1967 platí stále. Jen pro info někteří lékaři již účtují 800,- Kč za jednu vstupní lékařskou prohlídku zaměstnance! Snažím se být aktivní i ve vztahu k připomínkování záležitostí BOZP směrem k MPSV. Před nedávnem jsem předal na MPSV poměrně rozsáhlý dokument s připomínkami a náměty ke zkouškám OZO BOZP. Závěr Uvedu několik poznámek k zamyšlení a k úvaze, zda některé z těchto problémů nepatří k těm, co brzdí a nebo znemožňují lepší fungování BOZP v ČR? 1. Cituji z časopisu BHP č. 10/2009, str. 6: Ministr práce a sociálních věcí, JUDr. Petr Šimerka prohlásil na výročním zasedání k 40. výročí SOD: ,,Za své činnosti v této problematice neví, že by byla uložena pokuta, která by měla likvidační charakter", konec citátu. Moje stanovisko k uvedenému: Myslím, že nikdo z nás nechce zaměstnanost za každou cenu. Firma nemůže mít na svědomí opakovaně mrtvé dělníky a dál podnikat. Není prakticky ani teoreticky (statisticky) možné, aby v ČR nebyly případy, kdy bylo rozumnější firmu donutit finančními sankcemi k likvidaci než sečítat mrtvé a zraněné s trvalými následky. 2. Pokud zaměstnanec při pracovním úrazu zemře, je to pro zaměstnavatele finančně výhodnější, než když má zaměstnanec po pracovním úrazu trvalé následky a pobírá rentu. 3. V rozsudku Nejvyššího soudu č. 1117/2007 je uvedena informace o pokutě firmě od IBP v hodnotě 30.000,- Kč (žádná nula neschází - 30 tis. Kč) za smrt dvou dělníků ve výkopu, při 50 % zavinění. 4. Mimo morální motivaci není zaměstnavatel motivován, aby nedocházelo k pracovním úrazům a k poškození zdraví zaměstnanců. 5. Není stejná úroveň zkoušek OZO BOZP, respektive úroveň zkoušek je velmi rozdílná. To není můj dojem, tuto informaci si poměrně často ověřuji a zjišťuji u účastníků svých kurzů. Zjistil jsem i některé OZO BOZP (po absolvování zkoušky OZO u cizí organizace), že nemají vůbec žádné znalosti o BOZP (byly nepolíbení BOZP). 6. Snižuje se počet kontrol OIP zaměřených na BOZP, převládá kontrola pracovních smluv na pracovišti a podobných ,,papírových" záležitostí. 7. Snižuje se úroveň vydávaných právních předpisů, viz. NV č. 201/2010 Sb., zákon č. 373/2011 Sb. oba předpisy lze zařadit do skupiny ,,paskvilů". 8. Neustálé změnování právních předpisů pro oblast BOZP. Zákon č. 133/1985 Sb. se změnil od roku 1985 13x, ale naprostá většina změn se netýkala odborné stránky předpisu (změny byly vyvolány změnami v jiných předpisech). Vyhláška č. 246/2001 Sb. je od roku 2001 bez jediné změny. Výčet problémů k řešení by mohl být určitě mnohem delší a mohl by mít různé varianty podle toho kdo by je psal a co by výčtem sledoval. Myslím, že je prospěšné, že se alespoň tímto způsobem o problémech hovoří a že dojde i na praktické kroky směřující k nápravě. Pro potřeby VÚBP, zpracoval: Bc. Zdeněk Šenk

Re: Konkrétní pracovní náplň OZO BOZP je fiktivní problém

05.06.2012 - 21:27 Vladimír Jindra
Myslím si, že jste se tím školním příkladem moc netrefil ... Kdyby byly stanoveny pravomoci OZO (ať už v ZP nebo jiném předpisu - třeba i interním zaměstnavatele) pak byste těch možností měl méně, ne tři, ale dvě. Prvotní problém proč Vaše školní příklady mají 3 hlavní řešení a ne třeba jen 2 je, že nemáte jasný popis pracovní funkce OZO. Ona i ta možnost 3 jak jste sám ukázal je jen proto, že je jasné k čemu se má OZO vyjádřit a kde je "jeho pole působnosti". Vaše první varianta totiž říká "on neví, protože mu to nikdo neřekl". Druhá a třetí pak říká, že jednal špatně/správně, protože se o problmatice dozvěděl. Já jako OZO jsem součástí porad vedení a mám tu možnost se k takovým věcem vyjadřovat, protože mám jasně dané vymezení a v organizační struktuře naší společnosti jsem přímo podřízen řediteli ... Váš příklad především v prvním řešení bere v úvahu OZO, která není součástí vedení organizace a to je špatně. Tedy pro mě jste nevyvrátil to, že je třeba v první řadě mít jasné úkoly a odpovědnosti, tedy pracovní náplň OZO a pak se můžeme teprve bavit o jeho odbornosti. Pokud mám jasně určenou pracovní náplň, pak můžu říct, jakou OZO potřebuji, co by měla znát a na jaký obor se orientovat. OZO v současné době složí zkoušky z oboru, kde se předpokládá, že bude pracovat, ale může pak OZO provádět v jakémkoli oboru, ale to je stále až druhý problém. Tedy shrnu-li - pokud by byla konkrétní pracovní náplň OZO, pak by byla debata jen nad její kvalitou, takto se budeme bavit jestli věděl, měl vědět, mohl vědět a pak se teprve budeme bavit o kvalitě ... ps. počet prodaných publikací nic neříká o kvalitě publikace ... "Otázky" jste mi právě tak nějak potvrdil to co jsem si myslel (že jste tomu moc nedal) a tato byla pro mě vyloženě zklamáním, ale někomu třeba pomůže. Druhá už byla lepší, tam mě zaujal projekt "Hela" a abych byl zcela upřímný na daleko vyšším levelu jsou pro mě publikace p. Novotného - Lexikon BOZP a ing. Kočího - pracovní úrazy věc veřejná a i jiné, nemá cenu je zde všechny jmenovat :-).

Re: Konkrétní pracovní náplň OZO BOZP je fiktivní problém

05.06.2012 - 22:09 Tomáš Neugebauer
Ano, plně s vámi souhlasím. P. Šenk požaduje řešit problém pod písmenem B, neboť jej chápe jako zásadnější než pod písmenem A. Neuvědomuje si však, že vyřešením problému pod písmenem A se zároveň výrazně redukuje problém pod písmenem B.

Re: Konkrétní pracovní náplň OZO BOZP je fiktivní problém

06.06.2012 - 09:56 Vladimír Jindra
p. Šenk měl bych na Vás jednu otázku. Účastnil jste se někdy šetření smrtelného pracovního úrazu oblastním inspektorátem práce?

Re: Konkrétní pracovní náplň OZO BOZP je fiktivní problém

06.06.2012 - 10:42 Václav Syrový
Dobrý den pane Jindra. Sice jste tu otázku nepokládal mně. ale mohu odpovědět, že bohužel několik desítek jsem jich šetřil. Něktreré dokonce za báňský úřad i za IBP, mě pověřil IBP neo OBÚ když momentálně nebyl volný inspektor, takže vím na co se ptají a na co se ptát při šetření. A umím si naprosto přesně představit, jaká by měla být nápň práce OZO, stačí opsat zákon o PO a použít jiné ( vhodné) termíny a není co řewšit, podorobnosti se mohou doladit novelami. Povbinnosti BT (OZO( byly kdysi dány výnosy ȡBÚ za platnosti starého horního zákona. A fungovalo to naprosto perfektně. Možná, že ty výnosy dokonce někde mám založené.

Re: Konkrétní pracovní náplň OZO BOZP je fiktivní problém

06.06.2012 - 18:06 Pavel Kvěch
Zdravím, a teď pane poradče prosím tu pohádku o Budulínkovi. Nebo ještě další pohádku, jak jste to vzal za předsedu ČUBP nebo GI SUIP když nebyl momentálně volný ?

Konkrétní pracovní náplň OZO BOZP je fiktivní problém?

05.06.2012 - 21:49 Tomáš Neugebauer
P. Šenk, který, pokud je mi známo, má v BOZP převážně teoretické znalosti, považuje schopnost využívat platné legislativy požadovaným směrem za překrucování. Je velice pohodlné, to co neumím, označit za negativní vlastnost, a tím se pozitivně profilovat. Mimochodem, ve smyslu p. Šenka překrucuje i advokát, neboť dělá totéž. OZO má být právě "advokátem" zaměstnavatele pro oblast BOZP (i když vím, že zaměstnavatel pochybil, musím se snažit najít skulinku, která alespoň zmírní jeho pochybení [tak dlouho musím předkládat vhodné argumenty kontrolnímu orgánu, až dosáhnu svého cíle] - to je základní součást práce OZO a p. Šenk již několikrát zde dokázal, že právě toto mu chybí, což je jeden z důvodů jeho černobílého vidění BOZP). Nebudu zde podrobně rozebírat v čem všem se ve svém příspěvku p. Šenk mýlí a kde plete jablka s hruškami, neboť obojí je to ovoce (po poslední polemice s ním jsem dostal několik podporujících e-mailů, jež označili p. Šenka za pouhého teoretika, kterému chybí praktické znalosti, ale má výrazný obchodní talent [já jeho příspěvky chápu jako reklamu na jeho publikace - naznačil jsem to již odkazy na své publikace v reakcích na příspěvky p. Šenka] - proč ne, ale měl by si uvědomit, že je třeba i praktických zkušeností, hlubších teoretických znalostí a především schopností analytických, kombinačních a dedukčních). Již jen tato polemika p. Šenka a ostatních je jasným dokladem, že definování náplně činnosti OZO je potřebné, neboť jinak bychom o tom nediskutovali. Byla by to pro nás ztráta času, jakož i pro ty, kteří připravují různé návrhy řešení tohoto problému. Jak my, tak i p. Šenk pociťuje potřebu tento problém pojmenovat a zaujmout k němu stanovisko. Nejedná se tedy o fiktivní problém. Důkazem toho je kolik energie tomuto "fiktivnímu" problému p. Šenk věnoval (tak dlouhý příspěvek na BOZPinfo snad nikdy nebyl; na reklamu by stačil kratší). Vlastně, jak on se zde prezentuje, tak se mýlíme my všichni a jedině on má ten správný názor směřující do budoucnosti (náš směřuje zpět). Zrovna však prožívá těžké období, zákon č. 373/2011 definoval povinnosti lékaře pracovnělékařských služeb, a to dosti konkrétně (§ 57), a to včetně "udávání" (to je zrovna si myslím zajímavý bod pro polemiku, neboť zde je jasně definováno, že tento lékař je povinen částečně hájit i zájmy státu v oblasti BOZP, u OZO toto nemáme - případný další důvod ke stanovení náplně jeho činnosti). Lékař pracovnělékařských služeb je prakticky totéž, co OZO v bezpečnosti práce, v ochraně zdraví při práci (v jednom z návrhů zákona o OZO byly dokonce tyto funkce řešeny společně k podtržení tohoto významu). Tvůrci zákona (373) nepochopili, že je to krok zpět! A tak pro BP nemáme definovánu činnost odborné osoby a pro OZP naopak máme (BP + OZP = BOZP). Co je pokrokové a co zpátečnické?

Nové subtéma pro diskusi

07.06.2012 - 12:30 Tomáš Neugebauer
V některých příspěvcích zde zaznělo, že přezkoušení OZO by měl provádět OIP (obdoba v PO či "baňařině"). Dávám do diskuse trochu jiné řešení. Za předpokladu, že by úrazové pojištění bylo v kompetenci jednotlivých pojišťoven, zaměstnavatel by si mohl vybrat tu, jež by mu nabízela pro něj nejvhodnější podmínky, pojišťovny by mohly využívat přirážek a bonusů, tedy pojišťovny by se výrazným způsobem podílely na zajištění úrovně BOZP v jednotlivých firmách (zajišťovaly by poradenskou činnost, prováděly by si vlastní hodnocení rizik pro stanovení výše pojistného atd.) by přezkoušení OZO prováděly jednotlivé pojišťovny, případně jednotlivé komise složené ze zástupců různých pojišťoven nabízejících úrazové pojištění. Jaký je váš názor na tento "nástřel"? Díky za stanoviska.

Re: Nové subtéma pro diskusi

07.06.2012 - 13:12 Vladimír Jindra
Stanovisko by bylo asi takové, že z mého pohledu je to mezikrok mezi současným stavem (osvědčení vydávají akreditované osoby) a návrhme na OIP. Teoreticky by to mohlo zvýšit kvalitu, zřejmě by přezkoušení bylo "tvrdší". Jako pozitiva: - pojišťovny si budou chtít ohlídat úroveň BOZP na pracovištích a mohlo by to celkově zlepšit úroveň Jako negativa vidím: - stále je zde finanční zainteresovanost pojišťoven (obdoba současného stavu = boj o klienta) - cena za zkoušky OZO bude (zřejmě) promítnuta do výše pojistného (to není tak podstatný problém, už takhle se za zkoušky platí ...) jako největší problém vidím toto: - OZO na živnostenský list budou muset mít několik přezkoušení (pro každou pojišťovnu), nebo si budou moc vybrat pojišťovnu, která bude provádět zkoušky? s tím mám asi největší problém, byť nepodnikám (ŽL ale mám) V podstatě s tím nemám problém, ale stále se mi jeví varianta přezkušování OIP lepší ...

Dotazy pro p. Šenka

08.06.2012 - 07:44 Vladimír Jindra
1) pokud jsou jasně stanovené povinnosti OZO, je nutné mít s objednatelem smlouvu o 10ti stranách? vizte svou knihu "otázky" 2) kolik z firem, kde jste jako auditor SM BOZP, nedostalo certifikaci normy OHSAS? 3) v čem je "BOZP podle Šenka" novým přístupem? Zatím jsem se jen dočetl, že prosazujete, hájíte, podporujete ... zavádění SM BOZP podle normy OHSAS, promiňte, ale to není nový přístup. Nový přístup je něco nového, něco co zde není, za což normu OHSAS nepovažuji. děkuji za odpovědi a jsem s pozdravem

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail