Zaměstnanec šel pro hrnek do auta a přitom se zranil. Je to pracovní úraz?

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Náš zaměstnanec utrpěl úraz kolene (zřejmě natržení menisku) při vystupování z nákladního vozidla, kam před započetím pracovního výkonu šel pro hrnek na kafe. Uvádí, že se domníval, že je již na posledním schodu, a udělal vlastně "krok do prázdna". Na zraněné končetině nemá kvůli předchozímu úrazu křížové vazy, tak ho při prudkém dopadu na nohu koleno nepodrželo. Ráda bych věděla, zda jde o pracovní úraz, když se nestal v příčinné souvislosti s pracovním úkonem, a zda právě okolnost, že z předchozího úrazu nemá křížové vazy a za normálních okolností by to ustál, nevylučuje možnost pracovního úrazu. Jinak o této indispozici zaměstnavatele neinformoval, ani závodní lékař v potvrzení o lékařské prohlídce toto neuvedl jako omezující činitel, pro který by bylo třeba stanovit zvláštní podmínky.

Tady musíte především vyšetřit, zda zaměstnanec již byl tzv. v práci, to znamená, jestli už měl nějak potvrzen začátek pracovní doby (měl „odpíchnuto“), abychom mohli uvažovat nad tím, jestli k úrazu došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. V dotazu píšete „před započetím výkonu práce“, pod tím upřímně nevím, co si mám představit. Jestli zaměstnanec nastoupil do práce a na pracovišti si šel do auta pro onen hrnek na kafe, pak se domnívám, že o pracovní úraz jde se vším všudy. Kdyby z toho hrnku pil kafe a zalknul se, pak by to úraz nebyl, protože stravování je z přímé příčinné souvislosti s plněním pracovních úkolů vyloučeno, ale cesta za stravováním (za pitím) vyloučena není. Na našem webu jsme řešili řadu takových „podivných“ úrazů, které se nakonec považovaly za úrazy pracovní (např. úraz při vstávání ze záchodové mísy apod.), zaměstnanec je pouze člověk a není to stroj, takže i tak musíme přistupovat k jeho případným zdravotním omezením. V dotazu uvádíte, že zaměstnanec měl koleno již v minulosti operováno. To také nic neznamená a nevylučuje ani nijak neomezuje tzv. objektivní odpovědnost za pracovní úraz. Již stará judikatura z r. 1963 konstatovala, že „Existence určitého chorobného stavu, byť latentního, nemůže vyloučit závěr, že mezi úrazovým dějem a jím vyvolaným následným stavem je přímá příčinná souvislost, a že tedy vyvolání tohoto chorobného stavu bylo způsobeno jako jednou z hlavních příčin, které je vyvolaly, pracovním úkonem zaměstnance, při jehož provádění k němu došlo. Na tom nemůže ničeho měnit skutečnost, že na vznik poškození zdraví vyvolaného úrazovým dějem spolupůsobily i jiné vnitřní faktory, vrozené nebo získané, jež vyvolávají pro organismus neobvyklé podmínky, jako je tomu u disposice vyvolané dříve vzniklým chorobným stavem.“ Z uvedeného tedy vyplývá, že i kdyby měl dotyčný koleno operováno třeba třikrát, že se jedná o pracovní úraz. To, že lékař pracovnělékařké péče se o jeho předchozím úrazu nedozvěděl, je věc mezi lékaři, jeho ošetřující lékař to měl sdělit lékaři pracovnělékařské péče, ale stejně si nedovedu představit, jaké „zvláštní“ podmínky byste měli v takovém případě stanovit, když chodit se musí a upadnout může každý nejen při vystupování z auta, ale i na čisté rovině.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail