Zaměstnance čeká nucená dovolená

Pokud mají vaši zaměstnanci nevyčerpanou dovolenou ještě za rok 2004, musí ji nastoupit povinně k 1. listopadu. Teprve podruhé se tak letos uplatňuje novelou upravený § 109 odst. 2 zákoníku práce, který zužuje dosavadní možnost nechat si zbylou dovolenou proplatit. Cílem zákonodárců bylo motivovat zaměstnance i zaměstnavatele ke skutečnému čerpání celého rozsahu volna na zotavenou a regeneraci sil.

Podle výzkumu firmy Monster, který se uskutečnil v šestnácti evropských zemích včetně České republiky *), si sice téměř 45 procent Evropanů vybírá svou dovolenou kompletně, více než třetina lidí je však zvyklá část nevyčerpané dovolené přesouvat do příštího roku a tři procenta si pak raději nechávají dovolenou proplatit.

Nedostatek odpočinku přitom vede k úbytku fyzických sil i k větší psychické zátěži zaměstnanců. Podle projektového manažera Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci Eusebia Rial-Gonzalese je stres v zaměstnání jednou z hlavních příčin rizikových situací na pracovišti a nemocí z povolání. Stres je odrazovou plochou pro mnoho fyzických i psychických zdravotních problémů – od bolestí zad, potíží se srdcem a žaludečních vředů, přes vysoký tlak a oslabenou imunitu až po poruchovost spánku, deprese, neschopnost se soustředit a potíže v mezilidských či rodinných vztazích.

Rial-Gonzales upozorňuje, že nedostatek odpočinku a následný stres negativně působí i na zdraví firem. Špatný vliv má samozřejmě nižší výkonnost a kvalita práce neodpočatých zaměstnanců, firmy ale díky zvýšené nemocnosti zaměstnanců či kvůli nárůstu nehod trpí také zvýšenou fluktuací zaměstnanců.

Zákonná pojistka proti stresu

V porovnání s ostatními evropskými zeměmi jsou Češi dovolenkovými typy, rádi si vybírají dovolenou celou a o proplácení moc nestojí (zatímco evropský průměr je 45%, v České republice dovolenou kompletně čerpá 55% zaměstnanců). Přesto zákonodárci v novele zákoníku práce, která nabyla účinnosti 1. října loňského roku, mysleli na určitou zákonnou pojistkou, která zaměstnance i zaměstnavatele nutí k tomu, aby čerpali dovolenou v celém svém rozsahu a neuchylovali se k peněžním náhradám za nevyčerpané dny dovolené na zotavenou. Finanční náhradu mzdy za nevyčerpané dny tak zaměstnanec v současnosti získá pouze v případě skončení pracovního poměru.

Jak to tedy bude letos? Pokud zbyla zaměstnanci ještě dovolená z roku 2004 a sám nebo na příkaz zaměstnavatele ji nevyčerpá do 31. října letošního roku, je „povinným“ dnem nástupu na tuto dovolenou  hned první následující pracovní den, tj. letos 1. listopad (v nástupu na tuto dovolenou mohou zabránit pouze stanovené překážky – výkon vojenské služby, dočasná pracovní neschopnost, čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené).

Pokud se tedy zaměstnanec rozhodne čerpat si zbylou dovolenou za rok 2004 od 1. listopadu 2005, prakticky mu v tom zaměstnavatel nemůže bránit, natož z toho vyvozovat nějaké sankce. Stejně tak i v opačném případě – pokud odmítne zaměstnanec příkaz zaměstnavatele čerpat si od 1. listopadu zbylou dovolenou, neměl by mu zaměstnavatel umožnit (po dobu, kdy má dovolenou čerpat) výkon práce.

Automatickému nástupu dovolené 1. listopadu lze předejít vzájemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kdy si obě strany do 31. října domluví nástup dovolené tak, aby ji zaměstnanec mohl čerpat jindy (ale do konce roku 2005), tedy například o Vánocích. Platí, že rozhodující slovo má při výběru termínu zaměstnavatel. Pokud zaměstnanec ovšem nevyčerpá svou dovolenou do zákonem určeného termínu (konec roku), nárok na ni mu zaniká. Nelze se přitom dohodnout se zaměstnavatelem, že by se zaměstnanec svého práva na dovolenou výhradně vzdal a firma mu ji proplatila.

Výše uvedená pravidla jsou platná pouze pro tzv. základní výměru dovolené. Ta činí pro všechny zaměstnance čtyři týdny (pokud u téhož zaměstnavatele odpracují celý kalendářní rok). Povinnost čerpat loňskou dovolenou do 31. října následujícího roku se týká jen nevyčerpaných dnů z této základní výměry – ať už se jedná o celé čtyři týdny nebo jenom o zbývajících pár dnů.

Výjimkou z pravidla se stává situace, kdy nevyčerpaná dovolená za rok 2004 přesahuje 4 týdny. Pokud by tyto přesahující dny nemohl zaměstnanec včas vyčerpat, má nárok na jejich proplacení (míněna je pouze ta část, která přesahuje zmíněnou základní výměru dovolené).


*)
Odpovídalo 10 327 respondentů z Belgie, České republiky, Dánska, Francie, Irska, Itálie, Lucemburska, Maďarska, Německa, Norska, Polska, Rakouska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Velké Británie.

ZDROJ:
Fetter, Richard W. Zbytek loňské dovolené už nelze převádět. Profit, č. 33, 2005, s. 40 – 41.
Cerqueirová, Andrea. Peníze nenahradí odpočinek od stresu. Profit, č. 34, 2005, s. 35.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail