Základní pojmy pro krizové řízení - specifické pojmy používané v krizovém řízení

Tabulka specifických pojmů používaných v krizovém řízení.

Úvodní článek Základní pojmy pro krizové řízení

Tabulka č. 2 Specifické pojmy pro rizikovou analýzu

 

Tabulka 1

Specifické pojmy používané v krizovém řízení

Pojem

Význam (definice) pojmu

Anglický ekvivalent

Základní funkce státu

Základní funkce státu je zajistit ochranu chráněných zájmů státu a trvale udržitelný rozvoj státu.

Fundamental State Functions

Chráněné zájmy státu

nebo

Předmět nouzového plánování

nebo

Základní zájmy státu

Chráněné zájmy (předmět nouzového plánování)  či základní zájmy státu  jsou cíle státu, které jsou prioritně ochraňovány (obvykle životy a zdraví lidí, majetek, životní prostředí, existence státu).

Pozn.  1 -  Chráněné zájmy jsou definovány v základních právních předpisech.

Pozn. 2 - Chráněné zájmy (předmět nouzového plánování) v ČR jsou životy a zdraví lidí, majetek, životní prostředí a existence státu.

Protected (Defended) State Affairs

or

Emergency Planning Objectives

or

Fundamental State Affairs.

Bezpečnost

Bezpečnost je stav, při kterém je přijatelná pravděpodobnost vzniku újmy na chráněných zájmech.

Safety

Nebezpečí

Nebezpečí je stav, při kterém vzniká nebo může vzniknout újma na chráněných zájmech.

Danger   or

Jeopardy

Škoda 

Škoda je újma na životě a zdraví lidí, majetku,  životním prostředí a lidské společnosti.

Damage or

Harm

Zranitelnost

Zranitelnost je náchylnost ke vzniku škody.

Vulnerability

Dopad

Dopad je nepříznivý účinek (působení) jevu v daném místě a čase na  chráněné zájmy.

Impact

Nepřípustný dopad

Nepřípustný dopad je dopad, který způsobí škodu na jednom či více chráněných zájmech.

Inadmissible Impact

Ohrožení

Ohrožení danou pohromou je určeno  velikostí jevu, kterou lze  očekávat v daném místě za specifikovaný časový interval s pravděpodobností rovnou stanovené hodnotě.  Není-li určeno jinak, tak s pravděpodobností výskytu jevu větší nebo rovnou  0.05 za rok pro časový interval sto let. 
Pozn.: pro klasifikaci některých pohrom existují stupnice založené na jejich  fyzikální velikosti i stupnice založené na ocenění velikosti jejich dopadů podle popisných znaků.

Hazard

Riziko

Riziko je nebezpečí vzniku nepřijatelných dopadů  vyvolaných pohromou. Je to skutečnost, že vznikne nebo může s určitou pravděpodobností vzniknout událost nebo soubor událostí, které zcela mění původně předpokládaný stav či vývoj chráněných zájmů státu z hlediska jejich celistvosti a funkce. Je určeno ohrožením od  daného jevu a zranitelností chráněných zájmů státu (životů a zdraví lidí, majetku, životního prostředí, společnosti, státu) v daném místě a v daném časovém intervalu, tj. je místně a časově specifické.

Riziko je úměrné ohrožení, technické zranitelnosti a zranitelnosti vyvolané počtem lidí.

[Riziko = ohrožení x zranitelnost].

Risk

Hrozba

Hrozba je nebezpečí vzniku  útoku (teroristického nebo vojenského). Je to skutečnost, že vznikne nebo s určitou pravděpodobností může vzniknout událost nebo soubor událostí,  zcela odlišných od předpokládaného stavu či vývoje chráněných zájmů státu z hlediska jejich celistvosti a funkce.  Je určena schopností útočníka, zranitelností chráněných zájmů státu (životů a zdraví lidí,  majetku, životního prostředí, společnosti, státu)  a úmyslem útočníka.

[Hrozba = schopnost útočníka x zranitelnost x úmysl].

Threat

Pohroma

Pohroma je  jev, který vede nebo může vést ke značné škodě na  chráněných zájmech státu (životy a zdraví lidí, majetek, životní prostředí, společnost, stát). Tj.  je to jev, který vede nebo může  vést   k nepřijatelnému dopadu na chráněné zájmy státu.

Pozn. 1  -  v českém jazyku jsou v definovaném smyslu používány pojmy  „porucha, nehoda, havárie, pohroma, kalamita, katastrofa“, mezi kterými jsou významové rozdíly.

Pozn. 2 – z pohledu kybernetiky je pohroma jeden z možných stavů systému životního prostředí v nejobecnějším smyslu, který vede nebo může vést ke škodě  na jednom či více chráněných zájmech státu.

Disaster

(ojediněle,   v hovorové řeči calamity, catastrophe)

Nouzová situace

Nouzová situace je stav, který vyvolá vznik pohromy.

Emergency

or 

Emergency Situation

Kategorie nouzové situace 

Kategorie nouzové situace  je mírou závažnosti nouzové situace z hlediska jejich dopadů na chráněné zájmy státu.  Závisí na  době trvání, intenzitě dopadů pohromy,  velikosti oblasti zasažené dopady pohromy a na množství lidí zasažených  dopadem pohromy. Rozlišují se následující kategorie:

0: zanedbatelné z hlediska života občana,

1: nedůležité z hlediska občana,

2: důležité z hlediska občana,

3: závažné z hlediska společnosti,

4: velmi závažné z hlediska společnosti, 

5: ohrožující existenci či podstatu společnosti.

Emergency Categories

Nástroje státu k zajištění ochrany chráněných zájmů  a k zajištění rozvoje státu

Nástroje státu k zajištění ochrany chráněných zájmů  a k zajištění rozvoje státu jsou:

  • výchova a vzdělání občanů,
  • specifická výchova technických a řídících pracovníků ,
  • technické standardy, normy a předpisy, tj. regulace procesů, které mohou nebo by  mohly vést k výskytu (vzniku)  pohromy,
  • inspekce,
  • výkonné složky ke zvládnutí  nouzové situace,
  • nouzové plánování,
  • krizové řízení.

Pozn. - systém vzdělávání ČR zajišťuje, že každý občan je schopen zvládnout   nouzovou situaci kategorie 1 a 2,  díky své  výchově a přípravě.

State Tools for Emergency Planning Objectives (Protected State Affairs)  Achievement

Nouzové plánování

Nouzové  plánování je soubor opatření pro:

  • předcházení a zabránění výskytu pohrom, kterým zabránit lze,
  • zmírnění dopadů pohrom, kterým nelze zabránit,
  • zvládnutí  nouzových situací kategorie 2 – 4.

Tj.  zahrnuje havarijní plánování ve smyslu zákona č. 239/2000 Sb. a plánování, jehož cílem je předejít a zabránit výskytu přírodních pohrom  a technologických havárií či zmírnit dopady těchto pohrom. Nouzové plánování též obsahuje plánování pro předcházení a zabránění vzniku pohrom či zmírnění jejich dopadů na chráněné zájmy v oblastech jako: ekonomika, informatika, bankovnictví, životní prostředí (epidemie, epizootie, epifytie) aj.

Emergency Planning

Krizové plánování

Krizové plánování je soubor opatření která:

  • sníží na přijatelnou míru výskyt nouzových situací kategorie 5,
  • umožní tyto situace zvládnout,
  • zmírní dopady nouzových situací kategorie 5 na chráněné zájmy státu,
  • zajistí obnovu a další rozvoj chráněných zájmů státu.

Krizové plánování je součástí krizového řízení a navazuje na nouzové plánování. 

Crisis Planning

Hodnocení pohromy a hodnocení rizik

Hodnocení pohromy a hodnocení rizik spojených s pohromou v daném místě  jsou pracovní metody rizikového inženýrství.

Podle charakteru pohromy se použijí u:

  • měřitelných pohrom příslušné (technickými normami nebo obdobnými právními předpisy stanovené) deterministické nebo pravděpodobnostní přístupy,
  • u neměřitelných pohrom (oblast veřejného pořádku, ekonomiky, peněžnictví, informatiky, terorismu aj.) přístupy založené na agregaci (zásady agregace jsou  určené technickými normami nebo obdobnými právními předpisy) statistických znaků.

Disaster Assessment and Risk Assessment

Scénář  pohromy

Scénář (model) pohromy je soubor izolovaných i propojených dopadů v prostoru a čase, který vyvolá nebo může vyvolat vznik  událostí lišících se od předpokládaného stavu či vývoje systému (objektu),  jeho celistvosti a funkce. Jedná se o časový sled událostí po vzniku pohromy v prostoru postiženém dopadem pohromy.

Disaster Scenario

Relevantní   pohroma 

Relevantní  (významná) pohroma  je pohroma, která v daném území  má  nebo může mít dopady.

Relevant Disaster

Specifická pohroma

Specifická pohroma je relevantní pohroma, která  v daném území za  určený časový interval (není-li stanoveno jinak, tak 100 let) má nebo může mít nepřípustné dopady.

Specific Disaster

Kritická pohroma 

Kritická pohroma  je specifická pohroma, která  v daném území za určený časový interval (není-li stanoveno jinak, tak 100 let) má nebo může mít nepřípustné dopady takové intenzity nebo rozsahu, které vedou k destabilizaci státu či jeho části.

Critical Disaster

Kritická situace

Kritická situace je nouzová situace vyvolaná výskytem kritické pohromy nebo nouzová situace kategorie 4 - 5.

Critical Situation

Monitoring

Monitoring je zvláštní způsob sledování a vyhodnocování, sloužící pro získání poznatků potřebných pro rozhodnutí o určitém záměru anebo k vydání výstrahy či předpovědi.

Pozn. – To znamená, že monitoring je způsob sledování umožňující následné vyhodnocení získaných poznatků pro získání podkladů pro rozhodnutí o určitém záměru anebo k vydání výstrahy či předpovědi.

Monitoring

Opatření

Opatření je nástroj k odvrácení a ke  zmírnění dopadů pohromy  v prostoru a čase, (vede k odvrácení, zmírnění  či likvidaci nouzové situace) nebo k zajištění obnovy a rozvoje chráněných zájmů  státu.

Measure

Ochrana

Ochrana je  soubor opatření pro zachování a rozvoj chráněných zájmů. Je založena na principu předběžné opatrnosti.

Protection

Zvládnutí nouzové situace

Zvládnutí nouzové situace je  skutečnost (dosažení stavu), při které škody   vzniklé v důsledku výskytu nouzové situace  jsou tak nízké, že jsou snadno odstranitelné nebo přijatelné.

To put (bring) emergency situation under control

Odezva

Odezva (zásah)  na nouzovou situaci je  provedení souboru opatření, který  vede ke zvládnutí nouzové situace, tj. k:

  • stabilizaci situace v postižené oblasti a jejím okolí,
  • zamezení a případně alespoň  omezení dalšího rozvoje nouzové situace,
  • zamezení a zmírnění dopadu  na lidi, majetek, životní prostředí a lidskou společnost.

U pohrom, které jsou předvídatelné a nebo vznikají  pozvolna lze stanovit několik vývojových fází (stavů) a dle nich rozdělit  odezvu (zásah) a její přípravu do několika etap:

  • bdělost – varování,
  • pohotovost,
  • vlastní zásah.

Response

Obnova

Obnova je soubor opatření pro zajištění stability, likvidaci odstranitelných škod a pro zahájení (nastartování) dalšího rozvoje.

Return or Renovation

Scénář odezvy

Scénář odezvy (zásahu) je  propojený soubor opatření v čase a prostoru, který stanovuje postup ke zvládnutí  nouzové situace.

Response Scenario

Specifický scénář odezvy

Specifický scénář odezvy je scénář odezvy na specifickou pohromu, který je založen na znalostech podstaty pohromy a jejich dopadů. Připravuje výkonná ho složka, která je odpovědná za zvládnutí této pohromy.

Specific Response Scenario

or

Response Scenario to Specific Disaster

Kritický scénář odezvy

Kritický scénář odezvy  je scénář odezvy  na kritickou pohromu. S ohledem na charakter kritické  pohromy ho připravují vláda a ústřední správní úřady.

Critical Response Scenario

or

Scenario to Critical Disaster

Scénář obnovy

Scénář obnovy  je propojený soubor opatření, který vede ke stabilizaci situace, k likvidaci odstranitelných škod a k nastartování dalšího  rozvoje.

Renovation Scenario

Prevence

Prevence je  soubor opatření pro snížení pravděpodobnosti vzniku nouzové situace a popř.  pro provádění opatření na zmírnění nouzové situace předem.

Prevention

Připravenost

Připravenost je  vypracování příslušných scénářů odezvy, zajištění příslušných výkonných složek, pomůcek, osob, technických prostředků a financí pro realizaci příslušných scénářů odezvy.

Preparedness

Výkonná složka

Výkonná složka je zvláště vytvořená, speciálně vzdělaná, vyškolená a vybavená složka určená k provádění zásahu při nouzových a kritických situacích.

Pozn. – V ČR je  tvořená buď  složkami Integrovaného záchranného systému, stanovenými v zákoně č. 239/2000 Sb. a  nebo specializovanými týmy vytvořenými a připravenými k likvidaci pohrom v ekonomice, peněžnictví, informatice apod.

Effective Force (Units)

or

Force (Units)

Řízení

Řízení obecně tvoří soubor postupů a procedur pro hledání a řešení problémů. Skládá se z plánování, vedení  a organizace pracovní činnosti lidí, rozdělování prostředků, hodnocení účinnosti postupů, kontroly stavu a v případě potřeby  i aplikace nápravných opatření.

Management

Řízení rizika

Řízení rizika je plánování, organizování, přidělování pracovních úkolů a kontrola zdrojů organizace tak, aby  byly  minimalizovány ztráty, škody, zranění nebo úmrtí vyvolané různými událostmi. Snižuje se snížením zranitelnosti objektů, populace, životního prostředí, státu atd.

Risk Management

Řízení bezpečnosti

Řízení bezpečnosti  spočívá v plánování, organizování, přidělování pracovních úkolů a v kontrole využívání zdrojů organizace s cílem dosáhnout požadované úrovně bezpečnosti. Zvýšení   bezpečnosti se dosáhne využíváním (aplikací, realizací, implementací)      technických, právních, organizačních, vzdělávacích aj. ochranných opatření.

[Běžné při řízení technických zařízení a objektů – továrny, elektrárny, přehrady aj.]

Safety Management

Krizové řízení

Krizové řízení je  nedílnou součástí řízení státu, organizace či jiné instituce, které mají zájem na svém rozvoji. Jeho cílem je:

  • předcházet vzniku možných kritických situací,
  • zajistit přípravu na  zvládnutí možných kritických situací,
  • zajistit zvládnutí možných kritických situací v rámci vlastní působnosti orgánu krizového řízení a plnění opatření a úkolů uložených vyššími orgány krizového řízení,
  • nastartovat obnovu a další rozvoj. 

Krizové řízení vyvíjí nástroje  pro zvládnutí nouzové situace kategorie 5.

Pozn. - Krizové řízení je nástroj pro zajištění trvale udržitelného rozvoje společnosti, organizace, území a státu.

Crisis Management

Matice odpovědnosti

Matice odpovědnosti určuje pro danou činnost způsob řízení, tj. určuje koordinující resort a resorty,  které podporují  činnost tohoto resortu dle jeho pokynů.

Responsibility Matrix

Zázemí státu nutné pro splnění cílů krizového řízení

(kritická infrastruktura)

Zázemí státu nutné pro splnění cílů krizového řízení (kritická infrastruktura) je tvořeno službami a příslušnou technickou infrastrukturou, jejichž správná činnost  je nutná  pro zajištění  ochrany chráněných zájmů státu.

Emergency Support Functions

or

Critical Infrastructure

Krizový plán

Krizový plán je základní podklad pro  implementaci cílů krizového řízení. Stanovuje postupy pro předcházení pohromám,  postupy na zvládnutí kritických situací s přijatelnými ztrátami a zdroji a postupy na zajištění obnovy a dalšího rozvoje státu.

Obvykle se zpracovávají tři druhy plánů, a to:

  • krizový plán území,
  • krizový plán úřadu státní správy,
  • krizový plán ústředního úřadu státní správy (v ČR tzv. soubor typových plánů).

Emergency Plan

 

Civilní nouzové plánování

Civilní nouzové plánování je nouzové plánování zaměřené na splnění cílů aliance NATO.

Civil Emergency Planning

Vybrané specifické pojmy, používané v rizikové analýze, které jsou nutné pro nouzové a krizové plánování, tj.  pro nezbytné výpočty, modelování a zobrazení výsledků, jsou v tabulce 2. Řada z nich je upravena normami ČSN. Pojmy jsou převzaty z přírodních i humanitních věd, především z fyziky, matematiky (lineární i nelineární problémy), matematické statistiky, nauk o technologiích a z teorie řízení a umělé inteligence.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail