Záchrana z hlubokých šachet

Zdroj: 
Požadavky na bezpečnost práce osob pracujících v nebezpečném prostředí svislého uzavřeného prostoru skýtajícího řadu rizik.

Záchrana z hlubokých šachet je termínem používaným pro popis
postupu při vyprošťování osob, uvízlých ve „svislém uzavřeném prostoru".
Je to problém, s nímž se setkávají hasiči a záchranáři na celém světě, a to
nejen v průmyslových oblastech, ale i tam, kde lidé spadnou do přírodních nebo
uměle vytvořených otvorů v zemi. Obtížnost záchrany z hlubokých šachet spočívá
v omezeném přístupu i výstupu a v možnosti uvíznutí zachránců. Ztížením je i 
nutnost vysoce specifických postupů a existence velmi reálného psychologického
faktoru klaustrofobie.

Bezpečnostní předpisy
Předpisy pro bezpečnost práce osob, které při výkonu svého povolání vstupují
do různých typů šachet a pracují v nich, ani předpisy pro záchranáře v určitých
typech šachet (např. v dolech, uzavřených průmyslových prostorech atd.), nemusí
vždy vyhovovat pro podmínky, se kterými se lze setkat při záchraně z hlubokých
úzkých šachet.
Každý hasič nebo záchranář, který se zúčastnil vyprošťování osoby uvízlé v hluboké
šachtě, může dosvědčit fyziologický, logistický, psychologický a fyzický účinek
pohledu dolů (nebo v některých případech nahoru) do otvoru na člověka, uvězněného
jako zátka v láhvi, nebo jinak zaklíněného v poloze, vyžadující spuštění (nebo
vyzdvižení) zachránce do téhož stísněného prostoru.

Požadované specifikace
Záchrana z hlubokých šachet je specifická v tom, že vyžaduje činnost, která
může vyžadovat lanové systémy, nouzové vzpěry a opěry, monitorováni atmosféry,
důlní a tunelovou záchranou techniku a další. Plni-li se šachta vodou, může
být nutno použit i potápěčskou techniku, nebo techniku pro záchranu z prudce
tekoucích vod.
Všichni příslušníci vstupující do nebezpečné oblasti musí být vycvičeni a vybaveni
pro všechna rizika uzavřených prostorů; je nutno přísně dodržovat i příslušná
bezpečnostní opatřeni.

Nebezpečí hlubokých šachet
Pokud se neprokáže jinak, pokládají se všechny hluboké šachty za prostředí bezprostředně
ohrožující život a zdraví. Největším nebezpečím hlubokých šachet je atmosféra
(nedostatek kyslíku, nadměrné množství kyslíku, výbušná atmosféra, nebo přítomnost
toxických látek ve vzduchu). V každém případě je nutno předpokládat, že při
vstupu může dojít k ohrožení života a zdraví. Rovněž je nutno počítat s fyzickou
pomocí v šachtě postiženému i jeho zachránci, pokud dojde k nepředvídané události,
jako je sesutí nerozepřených stěn šachty, porušení přívodní vzduchové hadice,
porušení lanového systému nebo ukotvení, atd. V některých případech může být
ale okamžitá pomoc obtížná nebo i nemožná; šachta může dovolovat vstup pouze
jedné osobě, nebo přistup do šachty může zablokovat nepředvídaná událost, jako
je zřícení stěn.

Nebezpečné prostředí
Velitel zásahu si musí uvědomovat možnost vzniku nebezpečné situace, vyvolané
konkrétní záchrannou činností v šachtě. Řezací, rozpěrné a zvedací operace znamenají
určité nebezpečí v každém prostředí. Hlavní pozornost je nutno věnovat látkám
znečišťujícím ovzduší. Při každém hlášení, že se v hluboké šachtě nachází osoba
v bezvědomí, je zde nutno předpokládat prostředí ohrožující život a zdraví do
té doby, než se pomoci odpovídajících přístrojů neprokáže jinak.
Hlavním nebezpečím v hlubokých šachtách je nedostatek kyslíku. I malé snížení
procenta kyslíku naznačuje, že někde probíhá proces aktivně snižující hladinu
kyslíku v šachtě.
Do hlubokých šachet mohou přirozeným způsobem proudit hořlavé plyny, nebo sem
mohou proniknout náhodně při práci v šachtě. Výbušné atmosféry se pak mohou
vznítit nebo explodovat.
Prostředí s nebezpečím výbuchu může vzniknout i uvolňováním chemických látek
ze stěn šachty. Ovzduší v hlubokých šachtách může obsahovat i dusivé a dráždivé
látky, které mohou způsobit onemocnění, zranění nebo smrt. V některých hlubokých
šachtách lze nalézt i oxid uhelnatý, vzniklý nedokonalým spalováním látek obsahujících
uhlík a rozkladem organických látek. CO je bezbarvý plyn bez zápachu a v uzavřeném
prostoru může jeho hladina rychle dosáhnout smrtelné úrovně, přičemž postižená
osoba nebo zachránce může být o jeho přítomnosti varován jen velmi málo nebo
vůbec ne.

Mechanické riziko
V hlubokých šachtách existuje i nebezpečí zasypání nebo sesutí materiálu. Podobné
nebezpečí existuje i v některých nadzemních uzavřených prostorech (např. v obilních
silech). V některých případech může se snižujícím se množstvím materiálu vzniknout
„krustový" most, tvořící tenkou vrstvu nad prázdným prostorem, která není
sice schopna unést váhu zachránců, avšak navenek vypadá jako dostatečně silná.

Pozornost je nutno věnovat i nebezpečí pádu. Je důležité zajistit standardní
prostředky jako jsou dvojité lanové systémy a vyloučit mechanická zařízení,
jako jsou navijáky pro zdviháni a spouštění příslušníků v těsných prostorech
(kde by mohlo selháni mechanického zařízení nebo chyba obsluhy zavinit zranění
zachránce nebo postižené osoby). Je nutno zajistit i ochranu před předměty padajícími
shora. Naprostou nezbytností jsou přilby, které musí být zajištěny pro zachránce
i pro zachraňované osoby.

Ochrana dýchacích cest
Standardní dýchací přistroj nemusí být vždy při sestupu nebo výstupu do úzké
hluboké šachty možný. Zachránci se však musí vyvarovat vstupu do uzavřeného
prostoru, pokud by si za tím účelem museli dýchací přistroj sejmout.
Není přijatelné ani spouštění dýchacího přístroje za zachráncem. Vyskytly se
případy, kdy se dýchací přistroj uvolnil a spadl, přičemž roztrhl masku na obličeji
zachránce, který tak byl vystaven nebezpečnému prostředí a v důsledku toho zemřel.

Nejúčinnější ochranou dýchacích cest v šachtách je sice dýchací přistroj s přívodem
vzduchu, ale i ten se může stát přítěží pro zachránce pracující v omezeném prostoru
úzké šachty. Veškeré příslušenství, které je nutno do šachty dodat, nejenže
blokuje přístup a omezuje nouzový únik, ale redukuje i množství dopadajícího
světla a představuje další riziko uváznutí pro zachránce i zachraňovanou osobu.

Činnost při prvotním zásahu
Činnost před příjezdem týmu specializovaného na záchranu z uzavřených prostorů
se musí obecně soustředit na následující priority:

  1. Zabránit postižení dalších osob (tj. nezkušených zachránců)

  2. Zřídit účinnou strukturu velitelství zásahu
  3. Posoudit způsoby, jimiž by zachránci mohli bezpečně zahájit
    nepřímou záchrannou činnost, aniž by vstoupili do šachty nebo do jiného uzavřeného
    prostoru.

Nepřímé záchranné metody zahrnují možnosti, jako je spuštění postroje
a lana k oběti pro podporovanou sebezáchranu; spuštění dýchacího přístroje k postižené
osobě, je-li při vědomí, spuštění hadic a dmýchadel pro odvětrání šachty a přívod
čerstvého vzduchu a další akce, které by postižené osobě pomohly, aniž by zachránci
museli vstoupit do nebezpečného prostředí.

Posouzení rizika vstupu
V hlubokých šachtách a jiných uzavřených prostorech smí být použito pouze schválené
bezpečné osvětlení a elektronické zařízení, určené pro nebezpečné prostředí.
Během pobytu v šachtě musí byt v provozu účinné prostředky pro spojení mezi
příslušníky uvnitř šachty a záložními zachránci.
Před vysláním příslušníků do prostředí hluboké šachty musí být posouzena situace
postižené osoby. Jsou-li podmínky takové, že přežití oběti lze hodnotit jako
nemožné, je nutno pečlivě zvážit, zda mají být riskovány životy zachránců při
jakékoliv činnosti v hluboké šachtě, přímo nesouvisející se záchranou životů.

ZDROJ:
KMOCH, V.: Záchrana z hlubokých šachet. 150 Hoří
č. 8 (2002), s. 20.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail