Výzkum BOZP v ČR a EU

Rámec a význam výzkumu BOZP v České republice a Evropské unii

Česká republika se po celkové ekonomické a společenské transformaci vyrovnává s významnými změnami. Aktivní zapojení ČR do tvorby politik EU, včetně reflexe, zpětných vazeb a vyhodnocování účinnosti konkrétních opatření na národní úrovni v oblasti BOZP, která je významnou součástí celé sociální politiky, předpokládá kvalifikované řízení BOZP a pružné reagování na dynamické změny ve sféře práce a pracovních podmínek (měnící se formy práce, tlak na flexibilitu, nová rizika v souvislosti s novými technologiemi, zvyšující se tlak na konkurenceschopnost ekonomiky apod.). Je zřejmé, že reakce na tyto procesy musí být založena na kvalitní vědecko-výzkumné práci při uplatňování širšího multidisciplinárního přístupu. Průřezový charakter problematiky, jehož ústředním tématem je člověk v různých pracovních a souvisejících životních situacích předurčuje využívání poznatků širokého spektra odborností, přírodních, technických, ekonomických, právních, sociologických, psychologických, lékařských a dalších věd.

Vlády ČR dosud více či méně efektivně podporovaly BOZP. Mezi priority zařazovaly vytváření bezpečných a zdraví neohrožujících podmínek, zvyšování kultury práce a prevence rizik. V programových prohlášení dávaly najevo, že podpora péče o bezpečnost a ochranu zdraví občanů je nedílnou součástí politiky státu, a že  budou prosazovat efektivní a systémová řešení.

Úspěšné a efektivní řízení celé oblasti BOZP, zajištění žádoucího posunu na úroveň odpovídající nejen současným národním požadavkům a požadavkům EU, ale i reálně existujícím vývojovým trendům, vyžaduje a bude stále ve větší míře vyžadovat odpovídající odborné zázemí jak pro strategická rozhodování, tak i pro implementaci a prosazování přijatých požadavků v praxi.

Vymezení dlouhodobých cílů politiky výzkumu a vývoje BOZP v resortu MPSV vychází z jeho zákonných kompetencí, z reakcí na politiku a přijaté strategické dokumenty EU i ČR. Výzkumná činnost v oblasti BOZP je cílena k soustavnému rozšiřování socioekonomické poznatkové základny jako objektivního podkladu pro koncepční, legislativní, metodickou a rozhodovací činnost MPSV, ostatních správních úřadů a sociálních partnerů v zájmu zvyšování kvality pracovního života, při respektování konkurenceschopného a udržitelného rozvoje společnosti. Dále i  k výzkumu nových faktorů, které mají vliv na charakter jednotlivých systémů sociální ochrany obyvatelstva, řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kvalitu pracovního života včetně otázek prevence rizik, s možností jejich interdisciplinárního sledování ve spolupráci s dalšími výzkumnými a odbornými pracovišti.

Řada existujících i očekávaných problémů (jako jsou například zvyšující se globalizační tlaky na konkurenceschopnost a flexibilitu české ekonomiky, rostoucí pracovní migrace, nepříznivý demografický vývoj vedoucí ke stárnutí populace, přetrvávající strukturální problémy na trhu práce a udržování sociálního smíru, nová rizika a jejich vliv na kvalitu pracovního života) představují výzvu, na kterou bude v  resortu práce a sociálních věcí třeba reagovat.

Význam odborného národního výzkumu v oblasti BOZP zdůrazňuje i Evropská unie

Ve sdělení Komise Evropskému parlamentu (2007) je upozornění na to, že se rozšiřují některé druhy nemocí z povolání (poškození svalové a kosterní soustavy, infekce a nemoci související s psychologickým tlakem). Povaha pracovních rizik se mění ve spojitosti s urychlováním inovací, rozvojem nových rizikových faktorů (násilí na pracovišti, včetně sexuálního a psychického obtěžování, faktory závislosti) a proměnou práce (pracovní život je více rozdrobený). Tyto změny vyžadují lepší pochopení fenoménu prostřednictvím odborného výzkumu, aby se mohla stanovit účinná preventivní opatření.

Mezi hlavní stanovené cíle strategie Společenství v BOZP na období 2007 až 2012 patří také napomáhat rozvoji a provádění národních strategií; podporovat změny chování pracovníků, jakož i prosazovat kladný přístup ke zdraví u jejich zaměstnavatelů. Národní strategie by proto měly dát přednost provedení souboru nástrojů, které zaručí vysokou úroveň dodržování právních předpisů, zejména v MSP a ve vysoce rizikových odvětvích: šíření osvědčených postupů na místní úrovni; školení vedoucích a ostatních pracovníků; vypracování jednoduchých nástrojů pro snadnější hodnocení rizik; šíření jednoduše formulovaných informací a hlavních zásad, které mají být snadno pochopitelné a použitelné; lepší šíření informací a lepší přístup ke konzultačním zdrojům.

Oba výzkumy, základní i aplikovaný, jsou nezbytné pro zlepšení znalostí v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je důležité zajistit popis případů expozice, identifikaci příčin a účinků a koncepci preventivních opatření a inovačních technologií. Vědecký výzkum poskytuje argumenty a důkazy, na nichž se musejí zakládat politická rozhodnutí. Priority v oblasti výzkumu musejí zejména zahrnovat psychosociální otázky, poškození svalové a kosterní soustavy, nebezpečné látky, znalost reprodukčních rizik, řízení bezpečnosti a ochrany zdraví, rizika související s několika křížovými faktory (například organizace práce a koncepce pracovišť, ergonomie, kombinovaná expozice fyzickým a chemickým činitelům) a případná rizika spojená s nanotechnologiemi. Problémy související se špatným duševním zdravím představují v současné době čtvrtou nejčastěji se vyskytující příčinu pracovní neschopnosti. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že do roku 2020 se deprese stane hlavní příčinou pracovní neschopnosti. Pracoviště může být vhodným místem, pokud jde o předcházení psychologickým problémům a podporu lepšího duševního zdraví.

Na úrovní Společenství se bude pokračovat ve zvyšování úsilí mimo jiné v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum s podporou technologické platformy pro bezpečnost práce a bezpečnost životního prostředí, která zveřejnila svůj strategický plán pro výzkum v roce 2006. Bylo již stanoveno několik témat pro budoucí výzvy k předkládání návrhů v několika oblastech (zdraví, nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie, sociálně-ekonomické a humanitní vědy) tohoto rámcového programu: hodnocení ekonomického rozměru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a expozice pracovníků nanočásticím, řízení průmyslového rizika, ochranné prostředky a strukturální bezpečnost. Je třeba doplnit, že je nezbytné lépe koordinovat národní výzkumné programy. Vytvoření národních technologických platforem může hrát v tomto ohledu důležitou úlohu.

Evropská agentura byla Komisí EU vyzvána, aby podporovala národní výzkumné ústavy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při stanovení společných priorit, výměně výsledků a zařazení potřeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do výzkumných programů. Středisko pro sledování rizik evropské agentury by mělo zlepšit předjímání rizik, včetně rizik, která souvisejí s novými technologiemi, biologickými riziky, složitými rozhraními člověk – stroj a dopadem demografického vývoje. Komise vybízí členské státy a sociální partnery, aby podporovali rychlé uplatňování výsledků základního výzkumu v praxi a poskytli podnikům, zejména MSP, jednoduché preventivní nástroje.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail