Vývoj ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR v letech 1999 - 2003

Časové řady ukazatelů smrtelných pracovních úrazů spolu s časovou řadou počtů nemocensky pojištěných jsou uvedeny v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1: Časové řady ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR v letech 1994 – 2003

Hodnoty ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2003
V roce 2003 bylo v informačních systémech ČÚBP, VÚBP a ČBÚ SBS zaznamenáno celkem 199 případů smrtelných pracovních úrazů.
Z toho bylo v roce 2003 zaznamenáno 180 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému ČÚBP. Z toho čtyři případy, které nebyly inspektoráty bezpečnosti práce do subsetu Úrazy (ČÚBP) v prvním, ani dodatečně ve druhém. pololetí vloženy, buď zaznamenaly okresní statistické správy (2 případy) nebo pro ně inspektoráty vypracovaly zprávy o vyšetřování příčin smrtelného úrazu a zaslaly je do VÚBP.
20 smrtelných pracovních úrazů zaznamenaly nebo vyšetřily obvodní báňské úřady (ČBÚ SBS). Z toho byl jeden úraz, který byl uveden v seznamu zaslaném ČBÚ, vyšetřen IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj.
Ze souborů smrtelných pracovních úrazů, které za první a druhé pololetí poskytl ČÚBP, bylo 19 případů vyřazeno, protože zranění po ověření případů krajskou reprezentací ČSÚ buď žijí (10 případů) nebo nebyly případy uznány za pracovní úrazy (3 případy) či byly případy překvalifikovány na úmrtí na pracovišti (2 případy) nebo byly případy uvedeny dvakrát. Ve dvou případech šlo o smrtelné pracovní úrazy příslušníků Hasičského záchranného sboru.
V souboru bylo ponecháno šest případů, které ČSÚ nevede, protože zaměstnavatelé či zraněné podnikající osoby nejsou plátci nemocenského pojištění a do souboru byl zařazen jeden ze dvou sporných případů, který byl upřesněn jako smrtelný pracovní úraz až po uzavření souboru smrtelných pracovních úrazů krajskou reprezentací ČSÚ. Takže se počet případů v souboru liší proti počtu uvedenému v publikaci Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2003 o 7 případů (ČSÚ přešetřil 171 případů a 21 případů zůstalo nedošetřeno).
Mezi zraněnými bylo 15 osob s cizí státní příslušností. Z nich mělo 8 osob státní příslušnost slovenskou, 4 ukrajinskou, 2 polskou a 1 bulharskou.
Počet smrtelných pracovních úrazů zaznamenaný v roce 2003 představuje snížení počtu smrtelných úrazů proti roku 2002 o 7 případů, to znamená pokles o 3,4%.
Zvýšení hodnoty tohoto ukazatele bylo zaznamenáno zejména v území působnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj, kde došlo ke zvýšení o 12 případů (tj.o 38,7%), IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu, kde se počet smrtelných pracovních úrazů zvýšil o 5 případů, (tj. o 21,7%) a dále v území působnosti IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj, v němž vzrostl počet zaznamenaných případů o 4, (tj. o 11,8%). Ke  zvýšení o 2 případy, (tj. o10,5%) došlo i v území působnosti IBP pro hl. m. Prahu. Je třeba poznamenat, že v území působnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj je vedeno i 13 smrtelných pracovních úrazů, které se staly v podnicích nebo při činnostech, které podléhají dozoru orgánů ČBÚ.
Naopak, výraznější snížení bylo patrné v území působnosti IBP pro Královéhradecký a Pardubický kraj (o 13 případů), IBP pro Ústecký a Liberecký kraj (o 12 případů) a IBP pro Plzeňský a Karlovarský kraj (o 5 případů). V území působnosti IBP pro Středočeský kraj zůstal počet smrtelných pracovních úrazů stejný jako v roce 2002.
Tyto změny ovlivnily nepatrně i hodnoty ukazatele četnosti případů smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců. Hodnota tohoto ukazatele se v ČR snížila proti předešlému roku z hodnoty 0,46 na 0,45.
Proti předcházejícímu roku se nepatrně snížil i podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů (z 0,23% na 0,22%).

Vývoj ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR
Časové řady základních ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR (ukazatel počtu smrtelných pracovních úrazů a ukazatel četnosti případů smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců) jsou uvedeny v tabulce č. 6 v tabulkové části této přílohy a v grafech č. 1 a č. 2.
Aby byly patrnější tendence jejich vývoje, byly vyjádřeny v grafu č. 3 řadami bazických indexů se základem v roce 1994, v nichž hodnoty ukazatelů vykázaných v  roce 1994 jsou považovány za 100%.
Graf č. 3 byl navíc doplněn řadou bazických indexů průměrného počtu nemocensky pojištěných. 

Graf č. 1: Počet případů smrtelných pracovních úrazů

V grafech č. 1 a č. 2 je patrná podobnost vývoje obou ukazatelů smrtelných pracovních úrazů. Odlišnosti v jejich vývoji však lépe vyniknou, budou-li v grafu č. 3 časové řady vyjádřeny bazickými indexy.

Graf č. 2: Četnost případů smrtelných pracovních úrazů na
10 000 pojištěnců

Ve vývoji hodnot obou ukazatelů smrtelných pracovních úrazů jsou patrné určité nepravidelnosti.
Po delším období charakterizovaném trendem poklesu hodnot obou ukazatelů, které lze sledovat od roku 1981 (přerušeného jen v roce 1990 (Důlní neštěstí, k němuž došlo 18.10.1990 a při němž bezprostředně zahynulo 30 osob.)) až do roku 1993, došlo rázem k výraznému zvýšení hodnot obou ukazatelů a poté k jejich stabilizaci na téměř konstantních hodnotách. Tato etapa trvala od roku 1994 do roku 1997.

 Graf č. 3: Bázické indexy ukazatelů smrtelných pracovních úrazů

Po ní následoval v roce 1998 a vzápětí i v roce 1999 razantní pokles hodnot jak ukazatele počtu případů smrtelných pracovních úrazů, tak ukazatele četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců.
V  letech 2000 a 2001 je opět patrný výrazný růst hodnot obou ukazatelů. V roce 2002 a 2003 pak opět nastává pokles obou ukazatelů téměř k hodnotám roku 1999.
Z grafu č. 3 je patrné, že se ukazatel počtu smrtelných pracovních úrazů vyvíjel dynamičtěji než ukazatel četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců. To souvisí s vývojem ukazatele průměrného počtu pojištěnců, u nějž je od roku 1997 patrná tendence k poklesu jeho hodnot v čase.