Vývoj ukazatelů pracovních úrazů v ČR

1 tabulka: Časové řady ukazatelů pracovních úrazů v ČR v letech 1994 - 2003, 5 grafů: Počet případů pracovních úrazů v ČR v letech 1994 - 2003, Četnost případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců v ČR v letech 1994 - 2003, Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v ČR v letech 1994 - 2003, Průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v ČR v letech 1994 - 2003, Bázické indexy ukazatelů pracovních úrazů v ČR v letech 1994 - 2003

Hodnoty ukazatelů pracovních úrazů v ČR v roce 2003
V tomto článku komentované ukazatele se vztahují ke 4 435 434 nemocensky pojištěným zahrnutým do zjišťování provedeného ČSÚ podle "Programu statistických zjišťování na rok 2003".
V roce 2003 bylo v České republice nově hlášeno celkem 83 019 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy. Ty měly za následek 3 599 340 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2003 ke snížení ukazatele počtu pracovních úrazů o 7 848 případů, tj. o 8,64%, které bylo spojeno se snížením počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, a to o 188 736 dnů (tj. o 4,98%).
Z výkazů též plyne, že 80 898 případů pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Z toho ve 22 180 případech byly déle než 3 dny práce neschopné ženy. Bez následné pracovní neschopnosti bylo v roce 2003 vykázáno celkem 37 486 případů pracovních úrazů, z toho v 7 067 případech u žen.

Z nově hlášených pracovních úrazů bylo 20 735, tj. téměř 25%, způsobeno ženám a 103, tj. 0,12%, mladistvým (Mladiství představují 0,21% z celkového počtu pojištěnců.). Proti roku 2002 to znamená pokles počtu pracovních úrazů o 1 565 případů u žen a snížení počtu pracovních úrazů o 92 případů u mladistvých. Četnost případů pracovních úrazů mladistvých na 100 mladistvých se proti předcházejícímu roku snížila, a to z hodnoty 1,95 na 1,46. U žen došlo u tohoto ukazatele k nepatrnému snížení, a to z hodnoty 1,06 na 1,00.
Při snížení počtu pracovních úrazů proti předcházejícímu roku o 8,64% případů a současném nepatrném snížení počtu pojištěnců o téměř 0,7% (o 31 265 osob) došlo k poklesu hodnoty ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců. Tento ukazatel poklesl z hodnoty 2,03 na hodnotu 1,87, to znamená snížení zhruba o 7,9%.
V roce 2003 proti roku 2002 stoupla hodnota ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, a to z hodnoty 41,69 kalendářního dne na hodnotu 43,36. To představuje vzestup o 1,67 kalendářního dne.
Ukazatel průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz proti předcházejícímu roku klesl, a to z hodnoty 0,232 na hodnotu 0,222, tj. pokles o 4,3%.
V roce 2003 bylo v důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz denně v práci nepřítomno v průměru 9 861 osob. To představuje o 517 nepřítomných osob méně než v předcházejícím roce.

Vývojové tendence ukazatelů pracovních úrazů v ČR
Vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovních úrazů v intervalu let 1994 až 2003 je zaznamenán v tabulce č. 1., ale tendence jejich vývoje budou nejlépe patrné z níže uvedených spojnicových grafů č. 1 až 4 popř. z grafu č. 5,  v němž je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů vyjádřen bázickými indexy.

Tabulka č.1: Časové řady ukazatelů pracovních úrazů v ČR v letech 1994 – 2003

A – Pojištěnci  B - Počet případů pracovních úrazů  C - Dny pracovní neschopnosti  D - Četnost případů na 100 pojištěnců  E - Průměrné procento pracovní neschopnosti . F - Průměrná délka trvání případu ve dnech  G - Průměrný denní stav práce neschopných  H - Počet smrtelných pracovních úrazů

Rok/Ukazatel

A

B

C

D

E

F

G

H

1993

4 711 075

109 908

3 655 633

2,33

0,213

33,26

10 015

253

1994

4 755 667

103 949

3 661 217

2,19

0,211

35,22

10 031

291

1995

4 708 151

106 275

3 829 076

2,26

0,223

36,03

10 491

281

1996

4 603 615

104 288

3 903 833

2,27

0,232

37,43

10 695

278



1997

4 833 831

108 704

4 187 154

2,25

0,237

38,52

11 472

296

1998

4 784 482

107 175

4 097 267

2,24

0,235

38,23

11 225

240



1999

4 578 688

95 971

3 781 345

2,1

0,226

39,4

10 360

200

2000

4 517 546

92 906

3 780 854

2,06

0,229

40,7

10 330

223

2001

4 483 455

93 280

3 787 692

2,08

0,231

40,61

10 377

231

2002

4 466 699

90 867

3 788 076

2,03

0,232

41,69

10 378

206

2003

4 435 434

83 019

3 599 340

1,87

0,222

43,36

9 861

199

 

V grafu č. 1 je zaznamenán vývoj hodnot ukazatele počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (počtu případů pracovních úrazů) v desetiletém intervalu. Z grafu vyplývá, že vývoj hodnot počtu případů pracovních úrazů neprobíhá monotónně a jsou v něm patrné jednotlivé etapy charakteristické odlišnými tendencemi vývoje.

Graf č. 1: Počet případů pracovních úrazů

Graf počet případů PÚ 

V prvních pěti létech počínajících rokem 1994 je vidět zřetelný útlum nebo spíše ustálení hodnot ukazatele počtu pracovních úrazů v úzkém rozpětí kolem 106 tisíců případů za rok. Tento útlum trval až do roku 1998.
I přes nepatrné zvýšení počtu případů pracovních úrazů v roce 2001 proti předcházejícímu roku je v posledních šesti létech opět naznačen počínající trend poklesu hodnot tohoto ukazatele v čase.
Podle dlouhodobého vývoje hodnot ukazatele počtu případů pracovních úrazů od konce 50. let (viz dílčí úkol Metody prognózování vývoje pracovních úrazů z projektu MPSV 57/00 Strategie zvyšování úrovně bezpečnosti práce v ČR) vzniká dojem, že vývoj hodnot tohoto ukazatele probíhá v určitých neustále se zkracujících cyklech charakterizovaných zpočátku plynulým a postupně se zpomalujícím poklesem hodnot v čase, který končí ustálením na určitých konstantních hodnotách.
Nabízí se hypotéza, že intervaly od počátku cyklu k jeho ukončení stabilizací hodnot závisejí na vnějších faktorech. Jde např. o zákonné úpravy z první poloviny 60. let týkající se náhrad škod při pracovních úrazech nebo náhrad nákladů léčebné péče či dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení vznikající státu, dále konstituování státního odborného dozoru nad bezpečností práce v létech 1968 a 1969, proces privatizace s následným poklesem počtu pojištěnců v 90. létech a rozpadem velkých ekonomických subjektů, postupné prosazování pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a úprava § 133c zákoníku práce a jej provádějícího nařízení vlády č. 494/2001 Sb.
Tak jako u ukazatele počtu případů pracovních úrazů lze sledovat obdobný vývoj i u ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců, který je zaznamenán v grafu č. 2.

Graf č. 2: Čestnost případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců

Graf četnost PÚ na 100 pojištěnců 

Dynamika pohybu hodnot ukazatele četnosti pracovních úrazů na 100 pojištěnců se od dynamiky ukazatele počtu případů pracovních úrazů nepatrně liší, jak je patrné zejména z grafu č. 5, a to tím, že vykazuje výraznější tendence k poklesu v čase.
V grafu č. 3 je zaznamenán vývoj hodnot ukazatele průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz.

 Graf č. 3: Průměrné procento pracovní neschopnosti

Graf průměrné procento pracovních neschopností 

Vývoj hodnot tohoto ukazatele byl v létech 1970 až 1989 charakterizován dlouhodobým plynulým, ale postupně se zpomalujícím poklesem hodnot v čase. Zpomalování bylo přímo závislé na plynulém růstu průměrné délky trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, který nastal po roce 1971.
Od roku 1990 vykazují hodnoty tohoto ukazatele značně nepravidelný vývoj. Ten souvisí nejen s trendem vývoje hodnot ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců, ale zejména se strmě stoupajícím trendem vývoje hodnot ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz.
Po rázném vzestupu tohoto ukazatele z hodnoty 0,199 na hodnotu 0,215, který byl zaznamenán v roce 1990, nastalo určité ustálení hodnot na této výši, které trvalo až do roku 1994.
Po roce 1994, v němž se až do roku 1998 ustálily hodnoty ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců na hodnotě kolem 2,25, je při současném trvalém růstu hodnot ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz patrný strmý vzestup hodnot ukazatele průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Ten trval až do roku 1997.
Po něm nastal výrazný pokles na hodnotu 0,226, který souvisel s tím, že v roce 1998 hodnota průměrné délky trvání případu nepatrně poklesla a že v dalších létech nastal výrazný pokles hodnot ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců.
Od roku 1999 je opět patrný růst hodnot tohoto ukazatele až do roku 2002, potom následuje v roce 2003 výrazný pokles na hodnotu 0,222, tj. pod úroveň roku 1995 (kdy měl hodnotu 0,223).
Narozdíl od naznačeného příznivého vývoje hodnot ukazatelů počtu případů pracovních úrazů a četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců, a to zejména v posledních létech, zůstává znepokojivým jevem vývoj hodnot ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, který má nepříznivý vliv i na vývoj ukazatele průměrného procenta pracovní neschopnosti.
Ukazatel průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz vykazuje od roku 1971, kdy bylo zaznamenáno lokální minimum hodnot tohoto ukazatele, trvale vzestupný trend. Od toho roku do roku 2003, kdy bylo zaznamenáno maximum, vzrostla hodnota tohoto ukazatele z 21,9 kalendářního dne na hodnotu 43,36 kalendářního dne. To představuje nárůst proti roku 1971 (lokální minimum) o téměř 98%.
Zejména od roku 1990 je patrný razantní růst hodnot tohoto ukazatele. Od toho roku do roku 2003, tj. za 13 let, vzrostla jeho hodnota z 28,1 kalendářního dne na 43,36 kalendářního dne. To znamená nárůst o 15,26 kalendářního dne, tj. o více než 54%.
Zdá se, že akcelerace růstu hodnot ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz od roku 1990 do značné míry souvisí s postupným prosazováním odpovědnosti zaměstnavatelů za škody, které vznikly jejich zaměstnancům při plnění pracovních úkolů, a to zejména z pracovních úrazů (viz poznámka č. 1).

Poznámka č.1: Byl to nejprve § 22 odst. 1 zákona č.105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, o rok později § 68 zákona č. 455/1991, o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), jímž bylo zavedeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škody vzniklé jeho zaměstnancům a konečně to byl zákon č. 231/1992 Sb., jímž byl nově zaveden § 205d zákoníku práce, kterým bylo stanoveno a zákonem č. 37/1993 Sb. definitivně upraveno zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Vývoj časové řady hodnot tohoto ukazatele je v grafu č. 4.

Graf č. 4: Průměrná délka trvání pracovního úrazu

Graf průměrná délka trvání PÚ 

V grafu č. 4 je patrný trend monotónně rostoucích hodnot ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v intervalu posledních desíti let.
Je patrné, že v časové řadě hodnot tohoto ukazatele byla zaznamenána nepatrně nižší hodnota proti předcházejícímu roku pouze v roce 1998 a v roce 2001. V letech 2002 a 2003 hodnota ukazatele opět stoupla.

Aby trendy vývoje jednotlivých ukazatelů pracovních úrazů lépe vynikly, byly v grafu č. 5 vyjádřeny bázickými indexy, v nichž jsou hodnoty ukazatelů zaznamenané v roce 1994 rovny 100%.

Graf č. 5: Bazické indexi ukazatelů pracovních úrazů

Graf bazické indexy ukazatelů PÚ 

Z grafu č. 5 je patrné, že pokles hodnot ukazatele počtu případů pracovních úrazů se vyvíjel v letech 1998 až 2000 dynamičtěji než pokles ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců, a to vlivem vývoje hodnot ukazatele počtu pojištěnců, který nevykazuje výraznější tendenci k poklesu hodnot v čase. Od rokem 2000 mají oba tyto ukazatele zhruba stejnou dynamiku.
V grafu 5 lépe vyniká trend trvale rostoucích hodnot ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz.

Související téma týdne: Analýza úrazovosti za rok 2003

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail