Vývoj pracovní úrazovosti v ČR v roce 2004

V roce 2004 bylo v České republice nově hlášeno celkem 81 688 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, které se vztahují ke 4 389 251 nemocensky pojištěným osobám. Ty měly za následek 3 565 634 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2004 ke snížení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 1 331 případů, tj. o 1,6 %, což bylo spojeno se snížením počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, a to o 33 706 dnů (tj. o 0,9 %). Z výsledků statistického zjišťování NemÚr též plyne, že 79 166 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Bez následné pracovní neschopnosti bylo v roce 2004 vykázáno celkem 27 555 pracovních úrazů.  

Při snížení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností proti předcházejícímu roku a současném snížení počtu pojištěnců o téměř 1 % (o 46 183 osob) došlo k zanedbatelnému poklesu četnosti těchto pracovních úrazů na 100 pojištěnců, z hodnoty 1,87 na hodnotu 1,86. V roce 2004 proti roku 2003 stoupla průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, a to z hodnoty 43,36 kalendářního dne na hodnotu 43,65. To představuje mírný vzestup (o 0,29 kalendářního dne). Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz proti předcházejícímu roku zůstalo na stejné hodnotě, a to 0,222. V roce 2004 bylo v důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz denně v práci nepřítomno v průměru 9 742 osob. To představuje o 119 nepřítomných osob méně než v předcházejícím roce. Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2004 poklesl proti roku 2003 o 12 případů, tj. o 6 %. Tyto změny ovlivnily nepatrně četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců, proti předešlému roku došlo ke snížení z hodnoty 0,45 na 0,43. Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů se mírně zvýšil (z 0,22 % na 0,23 %).

Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy za posledních deset let postupně klesal (viz graf). Tento pokles se odráží i ve vývoji četnosti pracovní úrazů s pracovní neschopností. Při interpretaci tohoto vývoje je třeba vzít v úvahu několik skutečností, které jej ovlivňují:

Ve sledovaném období (1995 – 2003) nadále probíhaly změny v organizační struktuře národního hospodářství provázené zmenšováním počtu velkých podniků a zdvojnásobením počtu ekonomických subjektů. Vznikaly především malé a střední podniky, zabývající se v největší míře obchodem a službami. Tento proces ovlivňuje ukazatele pracovní úrazovosti příznivě. Poslední údaje z vývoje organizační struktury národního hospodářství v roce 2004 však signalizují, že se proces drobení podniků zastavil. Počet velkých organizací nad 25 zaměstnanaců se zvýšil a počet malých organizací se naopak snížil, což v dalším období ovlivní i vývoj pracovní úrazovosti v České republice.

V roce 2004 došlo zákonem č. 421/2003 Sb. ke změně výše vyplácených dávek z nemocenského pojištění zaměstnanců. Zejména se projevilo snížení nemocenského z 50 % na 25 % z denního vyměřovacího základu v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. To se velmi významně odrazilo na celkovém počtu případů pracovní neschopnosti. Celkový počet případů pracovní neschopnosti poklesl proti roku 2003 přibližně o 25 %. Počet vykázaných případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz však v tomto období poklesl jen o 1,6 %. Uplatňují se protichůdné trendy, které lze dokumentovat níže uvedenými údaji uvednými v tabulce. Ačkoli došlo k mírnému poklesu evidovaných pracovních úrazů, změny v nemocenském pojištění vyvolaly zvýšenou snahu uplatnit nároky na náhradu škody podle zákoníku práce. Celkový počet odškodněných pracovních úrazů se dle údajů ČSÚ meziročně zvýšil o 5,7 %. Rovněž zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele dle údajů ministerstva financí vykázalo nárůst odškodněných případů o 2,7 %, ačkoli tyto ukazatele v předchozích letech trvale klesaly.

Za těchto okolností je z uvedených údajů poměrně obtížné stanovit, do jaké míry se projevuje snaha podnikatelské sféry a orgánů státní správy o zlepšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a do jaké míry se uplatňují změny v nemocenském pojištění. Že je vývoj pozitivní však naznačuje trvalý pokles smrtelných pracovních úrazů, u nichž poslední meziroční pokles četnosti činil 4,6 %. Pokud vycházíme z předpokladu, že smrtelné pracovní úrazy jsou zpravidla řádně evidovány, pokles jejich výskytu zpravidla indikuje pozitivní vývoj, který nasvědčuje tomu, že dochází k celkovému poklesu evidovaných i neevidovaných pracovních úrazů. 

Tabulka

Na vývoji pracovní úrazovosti jsou nápadná období let 1996 - 1998 a 2000 - 2002, charakterizovaná mírným vzrůstem nebo stagnací počtu pracovních úrazů a jejich četnosti, po nichž následuje jejich pokles v roce 1999 a 2003. Do tohoto vývoje se kromě postupného příznivého vývoje v oblasti bezpečnosti práce promítl patrně i vývoj míry nezaměstnanosti. V uvedených obdobích nezaměstnanost postupně vzrůstala a to z hodnoty 3,52 % v roce 1996 na hodnotu 9,37 % v roce 1999 a z hodnoty 8,78 % v roce 2000 na hodnotu 10,31 % v roce 2003. V roce 1999 a 2003 současně došlo k přechodnému, avšak výraznému zvýšení počtu a četnosti případů pracovní neschopnosti pro nemoc, což je obvyklý jev zejména v oblastech s vysokou nezaměstnaností a u nižších příjmových skupin zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že se zvýšená nezaměstnanost a související zvýšená pracovní neschopnost týká skupin zaměstnanců, které vykazují nejvyšší míru pracovní úrazovosti, přispívá zřejmě kolísání míry nezaměstnanosti ke kolísání jejích ukazatelů.

Pracovní úrazovost v odvětvích

V grafu č. 4.1 je uveden podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností, ke kterým došlo v jednotlivých odvětvích v roce 2004. Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností vzniká ve Zpracovatelském průmyslu (D), a to 45,7 %. Je ale nutno upozornit, že toto odvětví zahrnuje 28,1 % nemocensky pojištěných.

Tabulka č. 1 

Absolutní ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2004 podle oddílů OKEČ

Tabulka č. 2

Relativní ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2004 podle oddílů OKEČ