Výkon státního požárního dozoru

Zdroj: 
Stručný průvodce v oblasti státního požárního dozoru.

Následující článek je stručným průvodcem v oblasti výkonu státního požárního dozoru (dále jen SPD). Zahrnuje základní informace – ustanovení právních předpisů, na jejichž základě je vykonáván. V praxi se občas vyskytují případy, že se na Hasičský záchranný sbor ČR obracejí občané nebo podnikatelé s žádostí o vyřešení problémů, které však nespadají do kompetence tohoto orgánu.

Orgán státní správy na úseku požární ochrany

Správními úřady na úseku požární ochrany jsou Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen MV – generální ředitelství HZS ČR) a hasičské záchranné sbory krajů. Hasičský záchranný sbor kraje je složen z krajského ředitelství a územních odborů.

SPD vykonává místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje (§ 26 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „zákon o požární ochraně“) a ve vyjmenovaných případech MV – generální ředitelství HZS ČR (§ 32 zákona o požární ochraně).

SPD se vykonává (§ 31 zákona o požární ochraně):

  • kontrolu dodržování povinností, stanovených předpisy o požární ochraně,
  • posuzování stavební dokumentace k novým i měněným stavbám (posuzování stavební dokumentace k novým i měněným stavbám se nevykonává u jednoduchých a drobných staveb, kromě staveb, určených pro výrobu a skladování a zemědělských staveb a stavebních úprav, včetně udržovacích prací, jejichž provedení by mohlo ovlivnit požární bezpečnost stavby),
  • ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb v rámci stavebních řízení,
  • schvalováním posouzení požárního nebezpečí,
  • zjišťováním příčin vzniku požárů,
  • ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků při kontrolní činnosti a kontrolou plnění těchto opatření.

Státní požární dozor u fyzických osob se vykonává v rozsahu plnění povinnosti podle § 2 odst. 2 a § 7 zákona o požární ochraně.

Požární kontroly

Za přepisy o požární ochraně se považují zákon o požární ochraně, předpisy vydané na jeho základě nebo jiné předpisy, upravující povinnosti na úseku požární ochrany.

Při požární kontrole může být kontrolována požární ochrana v celém rozsahu zákonných povinností – komplexní kontrola nebo částečně v rozsahu, který si určí orgán státního požárního dozoru – tematická kontrola. Odstranění nedostatků, zjištěných při komplexní nebo tematické kontrole, se kontroluje v rámci kontrolní dohlídky [§ 45 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)]. Povinnost oznámit požární kontrolu je upraveno zákonem o požární ochraně pouze v případě komplexní kontroly. V ostatních případech není orgán SPD povinen svou kontrolu oznamovat.

Z požárních kontrol se vyhotovuje zápis, který se projednává se statutárním zástupcem právnické osoby nebo s podnikající fyzickou osobou nebo jejím odpovědným zástupcem, kteří jsou povinni podat orgánu SPD písemnou zprávu o odstranění závad, uvedených v zápise z požární kontroly ve stanoveném termínu.

Posuzování stavební dokumentace

Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků je stanovisko, které je podkladem k řízení podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. (§ 31 odst. 4 zákona o požární ochraně).

Zajišťování příčin vzniku požárů

Výsledky a závěry zjišťování příčin vzniku požárů se uvádějí do odborných vyjádření a znaleckých posudků, které slouží k dalšímu řízení. Při tomto výkonu zpravidla orgán SPD spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení (§ 51 vyhlášky o požární prevenci).

Schvalování posuzování požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím

Výsledkem je rozhodnutí o schválení, popř. neschválení této dokumentace požární ochrany. (§ 49 vyhlášky o požární prevenci).

Povinnosti a oprávnění osob, vykonávajících SPD

Osoby, pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo po splnění úkolu (§ 89 zákona o požární ochraně).

Příslušníci HZS ČR jsou oprávněni (§ 5 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů):

  • provádět potřebná zjištění a služební úkony (tj. Činnost, prováděná při výkonu státní správy v oboru působnosti Hasičského záchranného sboru ČR),
  • nahlížet do příslušné dokumentace,
  • požadovat potřebnou součinnost,
  • vstupovat do objektů a zařízení a ke vstupu na nemovitost na dobu nutnou k řádnému provedení těchto činností, (v určených případech se uplatňují přísnější podmínky, stanovené správním řádem a zákonem o přestupcích).

Pokuty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám (§ 76 zákona o požární ochraně)

Za porušení každé povinnosti, stanovené zákonem o požární ochraně, může být uložena pokuta až do výše 1 000 000 Kč, respektive 10 000 000 Kč za zrušení jednotky požární ochrany bez souhlasu hasičského záchranného sboru kraje (§ 76 zákona o požární ochraně). Za opětovné porušení povinnosti, za kterou jí byla v předchozích třech letech uložena pokuta pravomocným rozhodnutím, může být uložena další pokuta až do výše dvojnásobku.

Uložení pokuty nezbavuje podnikatele povinnosti odstranit závadný stav ve stanovené lhůtě. Uložením pokuty zůstává nedotčena odpovědnost za způsobenou škodu a postih zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů.

Hrozí-li bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor je oprávněn vyloučit věc z užívání, zastavit činnost nebo zastavit provoz. Užívat věc, obnovit provoz nebo činnost lze až po odstranění nedostatků a jen s písemným souhlasem orgánu SPD, který ve výše uvedených věcech rozhodl (§ 36 zákona o požární ochraně).

  • Řízení o uložení pokuty I vyloučení věci z užívání a zastavení činnosti nebo provozu se řídí pravidly, uvedenými ve správním řádu. Proto má účastník řízení právo se proti těmto rozhodnutím odvolat. Odvolacím orgánem je Ministerstvo vnitra – generální ředitelství HZS ČR. Odvolání se podává způsobem, uvedeným v rozhodnutí.
  • Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděl orgán vykonávající SPD, a musí být pravomocně skončeno do tří let od porušení povinnosti.
  • Proti rozhodnutí o vyloučení věci nebo zastavení provozu je možné podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek.
  • Vydání rozhodnutí o zastavení provozu musí být předem projednáno se statutárním orgánem, s podnikající fyzickou osobou anebo jejím odpovědným zástupcem.

Pokuty fyzickým osobám (§ 78 zákona o požární ochraně)

Za porušení každé povinnosti stanovené zákonem o požární ochraně může být fyzické osobě uložena pokuta za přestupek až do výše 25 000 Kč.

Součinnost s orgány státní správy

Orgány SPD při své činnosti spolupracují s ostatními správními úřady, orgány samosprávy, jinými orgány a organizacemi. Zjistí-li při své činnosti nedodržení předpisů a nejsou oprávněni požadovat zjednání nápravy, oznamují tuto skutečnost příslušným orgánům, které mají pravomoc v dané věci konat.

ZDROJ:
Skalská, Květoslava. Výkon státního požárního dozoru. 112, č. 1 (2004), s. 14 – 15.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail