Výchozí a periodické prohlídky konstrukcí na stavbách

Zdroj: 
Tématem článku je dokumentace týkající se ocelových žebříků, ochranných zábradlí a dalších ocelových konstrukcí upevněných na pozemních a inženýrských stavbách. A výchozí a periodické prohlídky těchto konstrukcí.

Pro účel tohoto článku mám na mysli výrobky provedené na základě statických výpočtů, např. Pevné kovové žebříky pro stavby (ČSN 73 3282), žebříky pevně zabudované v objektech vodovodů a kanalizací (ČSN 75 0748), žebříky pevně zabudované v šachtách (ČSN EN 14396), žebříky, žebříková schodiště a madla, která jsou součástí vybavení plaveckých bazénů (ČSN EN 13451-2), ochranná zábradlí (ČSN 74 3305), ochranné a záchytné konstrukce (ČSN 73 8106). Dále také prostředky ochrany osob proti pádu – kotvící zařízení (ČSN EN 795), zařízení pro přístup na střechu – lávky, plošiny a stupně (ČSN EN 516),  trvale připevněné střešní žebříky (ČSN EN 12951) a další obdobné výrobky provedené v souladu s ČSN EN 1090-1,2 Provádění ocelových konstrukcí a hliníkových konstrukcí. V dalším budu uvádět pouze termín „konstrukce“, který bude zahrnovat všechny tyto výrobky.

Na řadě starších staveb lze najít tato zařízení ve stavu, který vzbuzuje obavy z  bezpečného použití. Periodická kontrola těchto zařízení oprávněnou osobou je spíše výjimkou než pravidlem.

Pro kontrolu a údržbu ocelových konstrukcí provedených na základě statického výpočtu – projektové dokumentace vypracované oprávněnou osobou platí ČSN 73 2604. Tato norma uvádí požadavky na kontrolu a údržbu ocelových konstrukcí a doplňuje ustanovení ČSN EN 1090-1 a ČSN EN 1090-2+A1. Dále uvádí požadavky na projektovou dokumentaci a na dokumentaci, která vzniká v průběhu provozu ocelových konstrukcí. Stanovuje rovněž odbornou způsobilost osob provádějících kontrolu, opravy a údržbu. Tato norma platí především pro konstrukce vyrobené z konstrukční oceli podle norem řady ČSN EN 10025 a ocelí podle dřívějších norem.

Lze se domnívat, že ČSN 73 2604 Ocelové konstrukce – Kontrola a údržba ocelových konstrukcí pozemních a inženýrských staveb (dále jen norma ČSN 73 2604), byla koncipována spíše pro konstrukce jiné než výše uvedené. Je však toho času základní normou, podle které je při kontrole a údržbě nutné postupovat. Z některých následujících citací této normy bude tato skutečnost patrná. Domnívám se však, že je možné normové požadavky aplikovat v rozsahu a charakteru, který odpovídá typu použitého výrobku.

Za potřebné považuji uvést některé termíny a definice z normy ČSN 73 2604:

Dokumentace konstrukce - dokumentace, která se uchovává a vede při provozu konstrukce; jedná se o projektovou a výrobně technickou dokumentaci vzniklou při projektování, výstavbě a rekonstrukcích a provozní dokumentaci zachycující průběh kontrol a údržby konstrukce.

Poznámka autora: vedení provozní dokumentace zachycující průběh kontrol a údržby konstrukce je v praxi velmi výjimečné. Termín provozní dokumentace může navozovat dojem, že půjde o rozsáhlou dokumentaci. Je nutné si však uvědomit, že dokumentace bude vycházet z typu daného výrobku.

Nevyhovující konstrukce - konstrukce, které nevyhovují některému z kritérií mezních stavů, vykazují mechanické, únavové, nepřípustné korozní nebo jiné poškození; mají nevyhovující protikorozní ochranu, konstrukce (případně jejich díly), které překročily deklarovanou životnost.

Poznámka autora: ve většině případů nejsou spolu s těmito konstrukcemi tyto požadavky předávány a často nejsou ani obsahem projektové dokumentace. Jeví se jako logické, že rozsah dokumentace bude odpovídat charakteru dané ocelové konstrukce (žebřík, zábradlí, kotvící zařízení apod.).

Dokumentace konstrukce - vlastník stavby s ocelovou konstrukcí, nebo jím pověřená osoba, má spravovat a uchovávat veškerou projektovou a inspekční dokumentaci. Má uchovávat také dokumentaci všech rekonstrukcí a oprav konstrukce. Uchováváním dokumentace se myslí její schraňování a organizace v elektronické či listinné podobě podle vyhl. č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, aby byla v případě potřeby jasně dohledatelná jakákoliv její část. Pro účely kontroly a údržby má vlastník uchovávat následující dokumentaci:

  • Dokumentaci pro provedení stavby a dokumentaci skutečného provedení;
  • Výrobně technickou a další dokumentaci ocelové konstrukce – dílenskou dokumentaci, specifikaci provádění, výrobní výkresy, výkaz materiálu, technologický předpis výroby, technologický postup svařování, specifikaci postupu svařování, technologický předpis protikorozní ochrany, dokumentace kvality i montážní dokumentaci.

Náhradní dokumentace - pokud není dokumentace k dispozici, nebo je dokumentace nedostatečná pro provádění kontrol, tj. neobsahuje či obsahuje neúplně některou z částí, kterou má obsahovat (poznámka autora: úplný výčet, co má obsahovat tato dokumentace, je uveden v normě), má se zpracovat náhradní dokumentace.

Uvádím některé normové požadavky na náhradní dokumentaci, které považuji s ohledem na téma tohoto článku za podstatné. To nevylučuje, že pro daný typ ocelové konstrukce není nutné vztáhnout další normové požadavky:

  • technickou zprávu obsahující popis, funkci a účel a všechny skutečnosti související s bezpečnou funkcí a provozem (významné například u kotvících zařízení dle ČSN EN 795);
  • posouzení konstrukce z hlediska únosnosti, použitelnosti, stability polohy;
  • výkresovou dokumentaci skutečného provedení;
  • předepsané zabezpečení osob pohybujících se po konstrukci (schodiště, žebříky, zábradlí, kotvící body, vedení pro zachycovače pádu apod.);
  • popis zábran vstupu na konstrukci nepovolaným osobám (poznámka autora: tento požadavek je významný například u žebříků).

Provozní dokumentace obsahuje zejména zápisy o provedených prohlídkách, protokoly o provedených zkouškách (poznámka autora: v případech, kdy jsou tyto zkoušky předepsány, nebo je vyžaduje aktuální stav konstrukce) a zápisy a/nebo předávací protokoly o provedených činnostech v rámci údržby.

Oprávnění ke kontrole dokumentace, posudkům a přepočtům

Kontrolu dokumentace, posudky a přepočty může provádět osoba se stejným oprávněním jako osoba oprávněná konstrukci navrhovat ve smyslu příslušného právního předpisu (zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a dále osoby k tomu oprávněné jinak (soudní znalci apod.).

Oprávnění k prohlídkám

Prohlídku provádějí osoby s odpovídající kvalifikací pro příslušný druh kontrolního úkonu, školením bezpečnosti práce a s prokazatelně pro tento účel uspokojivým stavem. (poznámka autora: s výjimkou zdravotní schopnosti pro práce ve výškách si pro zde řešené výrobky neumím dost dobře představit). V případě nedestruktivních kontrol svárů se vyžaduje kvalifikace osob stanovená v ČSN EN 1090-2+A1 (poznámka autora: většina žebříků, kotvících zařízení i značná část ochranných zábradlí je vyrobena pomocí svárů, tento požadavek se týká zařízení, která nepodléhají stavebnímu povolení. Vzhledem k tomu, že nejsem odborníkem na stavební právo, nedovoluji si vyslovit závěr, zda žebřík, zábradlí stavební povolení vyžaduje).

U konstrukcí nepodléhajících stavebnímu povolení může prohlídku provádět též výrobce konstrukce nebo osoba splňující požadavky předpisu příslušného státního odborného dozoru (poznámka autora: jaký předpis má norma na mysli, se mně zatím nepodařilo zjistit. Pokud čtenář ví, o jaký předpis se jedná, budu vděčný, pokud ho v reakci na tento článek uvede).

Výchozí prohlídka

Výchozí prohlídka se provede v rámci přejímky nové konstrukce nebo u starších konstrukcí, kde není k dispozici záznam s výsledky výchozí prohlídky, nebo kde neexistuje řádná provozní dokumentace. Mimo jiné se kontroluje:

  • soulad konstrukce s dokumentací, úplnost konstrukce, kvalita svárů a šroubových, nýtových spojů a protikorozní ochrana;
  • geometrický tvar konstrukce. Provádí se kontroly požadované v projektové dokumentaci, případně provozním předpisem pro kontrolu a údržbu.

Běžná prohlídka

V rámci běžné prohlídky se provede kontrola skutečného stavu konstrukce a zatížení s dokumentací – viz čl. 6.2.2 normy. Při této kontrole se nosná konstrukce s příslušenstvím kontroluje vizuálně. Dále se provede kontrola použitelnosti – viz čl. 6.2.7 normy (poznámka autora: například bezpečnostních prvků schodiště, žebříky, zábradlí, kotvící body, vedení pro zachycovače pádu apod.).

Kontroluje se (poznámka autora: zde uvádím pouze příklady, ne úplný výčet):

  • zda konstrukce vykazuje nadměrné deformace;
  • kotvení konstrukce;
  • zda nedošlo k poškození prvků a detailů konstrukce;
  • vizuálně šroubové, nýtové a svárové spoje;
  • stav protikorozní ochrany;zda nedošlo k významnému koroznímu poškození konstrukce (poznámka autora: u některých konstrukcí, např. kotvících zařízení, kdy speciální norma – ČSN EN 795 korozi vylučuje).

Intervaly prohlídek

Četnost je dána zařazením do třídy následků dle zařazení do třídy (CC1, CC2 a CC3). (poznámka autora: zařazením do třídy je určena četnost běžných a mimořádných prohlídek). U konstrukcí s prvky s omezenou životností se navíc provádí prohlídky před ukončením předpokládané životnosti jednotlivých prvků (poznámka autora: z čl. 7.1.3 normy vyplývá, že u konstrukcí s prvky s omezenou životností lze prodloužit životnost na základě provedených měření).

Údržba, opravy a opatření na základě zjištěných vad

  • Pokud je dokumentace neúplná nebo nedostatečná, nebo neodpovídá normám a předpisům, provede se doplnění;
  • V případě nesouladu konstrukce s dokumentací (např. chyby ve výrobní dokumentaci, chyby ve výrobě, následkem pozdějších úprav, pozdější změna způsobu užívání), posoudí se její spolehlivost podle čl. 6.1.4 normy);
  • V případě poškození a závad se po zjištění příčin postupuje podle projektu, resp. odborného návrhu, případně se v rámci údržby provede oprava a obnova nátěrů apod.

Opatření u nevyhovujících konstrukcí

Norma stanovuje postupy pro řešení těchto situací. Pokud konstrukce nesplňuje kritéria bezpečného provozu (schodiště, rampy, manipulační a kontrolní lávky, žebříky, zábradlí, kotvící body, vedení pro zachycovače pádu apod.) nebo jsou-li na konstrukci zjištěny závady, které mohou způsobit veřejné ohrožení, provedou se opatření k nápravě. Opatření k nápravě jsou uvedena v čl. 7.2.3 normy.

Na základě stavu konstrukcí u starších staveb, se kterými se setkávám, považuji za potřebné zvýšit úroveň kontroly stavu těchto konstrukcí.

www.mojmirklas.cz

Autor článku: 

Komentáře

doplnění článku

18.03.2015 - 19:51 Mojmír Klas
Vzhledem k tomu, že jsem obdržel zajímavý názor související s tímto článkem, dovoluji si touto formou článek doplnit o názor pana Martina Schora:ČSN 73 2604 z pohledu svařování v článku 5.2. uvádí dokumenty potřebné pro výrobu a montáž - " technologický postup svařování a specifikace postupu svařování" a "doklady o provedených nedestruktivních či destruktivních zkouškách svarových spojů" nedílnou součástí těchto dokumentů je určení metody kontroly svaru a jejich rozsah. Buď je to přímo dáno projekcí, nebo certifikovaným svářecím dozorem na základě výkresu a v tomto článku také citovaných " dokumentů kontroly použitých základních výrobků (pravděpodobně myšleno - základní a přídavný materiál). článek 6.2.1 j- kvalifikace dle ČSN EN 1090-2+A1 (až na výjimky) vyšší kvalifikaci vizuální kontroly svarů nepožaduje. Při rekapitulaci těchto faktů, vyplývá, že požadavky na certifikovaný personál provádějící vizuální kontrolu je závislý na výrobkových normách a jejich požadavcích. V tabulce 3 jsou uvedeny jednotlivé normy a jejich požadavky na personál provádějící vizuální kontrolu. Certifikát pracovníků vizuální kontroly dle EN 473/ISO 9712 je vyžadován výrobkovými normami pouze na vyšším stupni kontroly.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail