V loňském roce navzdory pandemii výrazně vzrostl počet smrtelných pracovních úrazů 

Zdroj: 

V loňském roce zaznamenaly Státní úřad inspekce práce a Český báňský úřad dohromady 108 smrtelných pracovních úrazů, což znamená nárůst oproti 95 případům z roku 2019.

Z toho na oblastní inspektoráty práce bylo nahlášeno 106 smrtelných pracovních úrazů a zbývající 2 smrtelné úrazy podléhají výkonu vrchního dozoru ČBÚ. Ke zvýšení počtu pracovních úmrtí došlo navzdory tomu, že ekonomika byla dlouhé měsíce omezena kvůli pandemii covid-19. Zahraniční pracovníci se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílejí necelými 13 procenty. K šesti smrtelným pracovním úrazům došlo při činnostech vykonávaných v zahraničí.

Vzhledem k závažnosti smrtelných pracovních úrazů je v tabulce níže uvedeno srovnání delší časové řady, tzn. od roku 2002, kdy bylo zjištěno celkem 206 smrtelných pracovních úrazů. Následně jejich počet každoročně klesal až na 152 smrtelných pracovních úrazů v roce 2006. V letech následující hospodářské konjunktury opět počet smrtelných pracovních úrazů o něco vzrostl, ovšem vzápětí v roce 2009 výrazně klesl na 105 případů. V následujících letech počty kolísaly mezi 110–120 případy, načež v roce 2016 přišel pokles na 104 případů a v roce 2017 dokonce na 95 případů. V roce 2018 byl zaznamenán nárůst na celkový počet 123, který byl způsobený důlním neštěstím ve Stonavě na Karvinsku, ale hned v následujícím roce došlo opět k poklesu smrtelných pracovních úrazů na 95. 

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů za období let 2002–2020

rok SÚIP ČBÚ celkem
2002 195 11 206
2003 179 20 199
2004 166 21 187
2005 157 7 164
2006 147 5 152
2007 182 6 188
2008 162 12 174
2009 98 7 105
2010 116 5 121
2011 114 11 125
2012 105 8 113
2013 109 4 113
2014 106 11 117
2015 122 9 131
2016 102 2 104
2017 93 2 95
2018 103 20 123
2019 92 3 95
2020 106 2 108

Z dlouhodobého hlediska lze tedy říci, že od roku 2002 dochází k pozvolnému snižování počtu smrtelných pracovních úrazů s občasnými meziročními výkyvy. Největší meziroční pokles přišel v roce 2009, kdy se počet smrtelných pracovních úrazů snížil o celkem 69 případů.

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v letech 2002-2018

Smrtelné pracovní úrazy podle krajů

Z pohledu regionálního, tj. podle místa, kde k úrazu došlo, se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v krajích Ústeckém (18), Jihomoravském (14) a Plzeňském (11). K pouze jedinému smrtelnému pracovnímu úrazu došlo v Libereckém kraji.

Počet smrtelných pracovních úrazů v letech 2015–2020 podle místa úrazu

Kraj, kde k úrazu došlo 2015 2016 2017 2018 2019
Hl. m. Praha 8 9 7 9 10
Středočeský kraj 17 10 15 21 12
kraj Vysočina 7 4 7 6 7
Jihočeský kraj 4 8 7 8 6
Plzeňský kraj 13 10 5 5 2
Karlovarský kraj 3 2 2 3 2
Ústecký kraj 16 8 8 11 7
Liberecký kraj 5 2 0 2 5
Královéhradecký kraj 9 5 2 1 8
Pardubický kraj 6 4 5 5 5
Jihomoravský kraj 5 8 10 13 10
Zlínský kraj 6 9 4 7 3
Olomoucký kraj 14 8 5 5 4
Moravskoslezský kraj 4 11 12 23 7
zahraničí 14 6 6 4 7
Celkem smrtelných pracovních úrazů 131 104 95 123 95

Zdroje smrtelných pracovních úrazů

Nejčastějším zdrojem byla pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky (34 smrtelných pracovních úrazů), převážně šlo o dopravní nehody. Smrtelnými pracovními úrazy, které vznikly při dopravních nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se inspekce práce v rámci své kontrolní činnosti nezabývá, na rozdíl od pracovních úrazů, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách. Druhým nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byly budovy, konstrukce, povrchy, kdy se jedná hlavně o pády z výšky a do hloubky (15). Třetím nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byla kategorie materiály, předměty, výrobky, součásti strojů a vozidel, úlomky a prach, kdy se jedná převážně o úrazy způsobené nedostatečným zajištěním těžkých břemen, materiálu a součástek při jejich přemisťování a převážení (9).

Příčiny smrtelných pracovních úrazů

Podobně jako v předchozích letech, i loni se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, a to v téměř 56 procentech (61 úmrtí). Další významnou příčinou je také používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru (12). Ostatní kategorie příčin pracovních úrazů jsou v záznamech o smrtelných pracovních úrazech uváděny v mnohem menší míře.

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů podle vztahu k zaměstnavateli 

Nejvíce smrtelných pracovních úrazů utrpěli zaměstnanci v pracovním poměru (86 úmrtí), téměř 80 % z celkového počtu. Dále se na smrtelných pracovních úrazech podíleli osoby vykonávající činnosti nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy (12) a zaměstnanci zaměstnaní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (9). Tzv. agenturní zaměstnanci (zaměstnanec agentury práce nebo dočasně přidělený k výkonu práce) byli obětmi smrtelných pracovních úrazů v necelém 1 procentu případů (1).

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů podle vztahu k zaměstnavateli

Vztah k zaměstnavateli 2017 2018 2019

2020

SÚIP

2020

ČBÚ

Zaměstnanec v pracovním poměru 73 95 78 84 2
Zaměstnanec zaměstnaný na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr 11 11 11 9 0
Zaměstnanec agentury práce nebo dočasně přidělený k výkonu práce 2 5 0 1 0
Osoba vykonávající činnosti nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy (§ 12 zákona č. 309/2006 Sb.) 9 12 6 12 0
Celkem 95 123 95 106 2

Příklady smrtelných pracovních úrazů 

V zemědělství

Ke smrtelnému pracovnímu úrazu zaměstnance došlo při jeho vstupu do prostoru venkovního výběhu skotu za účelem označení telete. Úrazem postižený zaměstnanec se po vstupu do prostoru venkovního výběhu začal pohybovat směrem ke stádu krav s telaty, kde jej následně jedna z krav povalila na zem a začala ho napadat hlavou a kopyty, což mu způsobilo zranění, na jejichž následky zemřel.

V terciární sféře (pád z výšky)

Úrazem postižený zaměstnanec, který byl zaměstnancem obce, s dalšími zaměstnanci prováděl přístavbu přístřešku na budově v dané obci, jenž byl ve výšce od 3 do 4 metrů nad okolním terénem. Po namontování krovů, zakrytí části střechy budovy přiléhající k přístřešku a přibití dřevěných palubek se dotyční zaměstnanci rozhodli střechu přístřešku zakrýt folií. Úrazem postižený zaměstnanec začal rozkulovat na přístřešku folii z nachystané role a postupně couval. Došlápl na okraj střechy a po zádech přepadl dolů, kde dopadl na asfaltovou komunikaci. Vzhledem k závažnému poranění hlavy (krvácení do mozku) na druhý den zemřel v nemocnici.

Ve zpracovatelském průmyslu

Úrazem postižený zaměstnanec obsluhoval ve výkupně barevných kovů motorový manipulační vozík. Z uvedeného vozíku, který nechal nastartovaný a nezajistil ho proti posunu ruční brzdou, vystoupil a šel se podívat dopředu k manipulační jednotce (bedně s mědí). Ta byla naložena na vidlicích motorového manipulačního vozíku ve výšce cca 10 cm nad komunikací. Následně došlo k svévolnému posunu uvedeného vozíku a zaměstnanec, který se nacházel mezi naloženou bednou a stěnou skladu, byl motorovým manipulačním vozíkem s naloženou bednou přimáčknut na zeď v oblasti hrudníku. Úrazem postižený zaměstnanec byl nalezen až zákazníkem, a to bez známek života.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail