Užitečné rady k nové směrnici 2003/10/ES o fyzikálních faktorech hluku

Zdroj: 
Aktuální průzkumy v oblasti bezpečnosti práce dokazují že jedna třetina evropských pracovníků je déle než čtvrtinu pracovní doby vystavena vlivu vysoké hlučnosti.

Světová zdravotnická organizace uznala ztrátu sluchu způsobenou hlukem jako „nejrozšířenější nemoc z povolání s nevratnými následky“.  Nedávný průzkum také naznačuje, že asi sedm procent všech evropských pracovníků v průmyslu trpí poruchami sluchu, ke kterým může patřit hluchota, ušní šelesty (zvonění, pískání, bzučení nebo hučení v uších) nebo jiné sluchové vady. Roční výdaje na kompenzaci pracovníků v celé Evropě činí až 35 miliónů eur. Poruchy sluchu způsobené hlukem jsou nevratné, ale lze se jim vyhnout.

Cílem evropská směrnice 2003/10/ES o fyzikálních faktorech (hluku) je chránit pracovníky před ohrožením jejich zdraví negativním působením hluku.

Tato směrnice by měla být implementována státními zákony členských států Evropské unie (EU) v únoru 2006. Nové, snížené hladiny hluku působícího na pracovníky, stanovené směrnicí, by mohly znamenat, že zaměstnavatelé, kterých se v současné době netýkají stávající hladiny hluku, nebo kteří vyhovují platné legislativě, budou nejspíš muset zrevidovat hodnocení hluku na jejich pracovišti a přijmout taková opatření, aby splnili požadavky nové legislativy.

Podle stávající směrnice 86/188/EHS jsou zaměstnavatelé ze zákona povinni snižovat riziko poškození sluchu zaměstnanců, přijímat určitá opatření v případech, kdy by hladiny hluku působícího na zaměstnance mohly pře kročit nebo již překračují kteroukoliv ze tří „akčních hladin:

První akční hladina je stanovena jako osmihodinová průměrná hladina působícího hluku (nebo denní osobní hladina působícího hluku) na 85 dB(A). Druhá akční hladina je stanovena jako denní osobní hladina působícího hluku na 90 dB(A). Nejvyšší akční hladina je vrcholový akustický tlak 200 Pa.

Až bude implementována nová směrnice o fyzikálních faktorech (hluku), první akční hladina se sníží na 80 dB(A) (s vrcholovou hodnotou 112 Pa) a bude se nazývat Spodní akční hladina působení. Druhá akční hladina se sníží na 85 dB(A) (s vrcholovou hodnotou 140 Pa) a bude se nazývat Horní akční hladina působení. Zavádí se nová Mezní hladina působení (ELV) 87 dB(A) (200 Pa), která se nesmí překročit. Této mezní hodnoty ze dosáhnout používá ním vhodných osobních chráničů sluchu.

Zaměstnavatel je povinen chránit zaměstnance před poškozením sluchu způsobeným hlukem. Je-li pravděpodobné, že hladina hluku na pracovišti bude 80 dB(A) nebo vyšší, kompetentní osoba musí provést náležité posouzení rizika. Součástí posuzování rizika je měření denních osobních hladin působícího hluku, které lze stanovit na základě měření akustického tlaku v pracovním prostředí, přičemž se bere v úvahu prostorové uspořádání dílny, postup vytvářející hluk, počet lidí vystavených vlivu hluku, délka působení hluku atd. je-li však zřejmé, že existuje riziko hluku, měření se nemusí provádět a tudíž je třeba zaměřit úsilí na vhodná regulační opatření. Zaměstnavatelé musí provést kroky na snížení hlučnosti zdroje a působení hluku na zaměstnance, je-li to přiměřeně proveditelné.

V ideálním případě by měl být hluk regulován ve zdroji konstrukčním pro vedením nebo vhodným technickým způsobem. Není-li to však proveditelné, musí být poskytnuty vhodné osobní chrániče sluchu. Zaměstnanci by měli mít k dispozici na vyžádání vhodné chrániče sluchu, od ledna 2006 proti působení hluku nad spodní akční hladinou působení 80 dB(A), ale pod horní akční hladinu působení 85 dB(A). Tam, kde hladina hluku dosahuje nebo překračuje horní akční hladinu působení 85 dB(A), je používání vhodných chráničů sluchu povinné. Na trhu je k dispozici mnoho typů výrobků na ochranu sluchu od zátkových chráničů sluchu k jednomu použití po elektronické mušlové a zátkové chrániče. Dodavatelé pro středků na ochranu sluchu mohou poradit ohledně vhodných typů ochranných výrobků pro různá pracovní prostředí, jejich slučitelnosti s dalšími osobními ochrannými prostředky a dalšími otázkami, například nasazením a osobní volbou.

Hladina hluku v pracovním prostředí může často kolísat. Zaměstnanci mohou zjistit, že mají problém s hlukem na pracovišti, jestliže lidé musí křičet, aby se slyšeli na dva metry, po opuštění pracoviště jim zvoní v uších nebo používají vybavení vydávající hlasité, nárazové zvuky. Jako základní pří klady pracovních prostředí, v nichž může hlučnost překročit akční hladiny, lze uvést dílny, pily, slévárny, stáčecí závody, staveniště a textilní závody. Avšak nadměrnou hlučnost na pracovišti nemusí vytvářet jen průmyslová stroj ní zařízení a mechanické nářadí; velké vozidlo o délce sedmi metrů může vytvářet hluk kolem 95 dB(A) a prasata ve vepříně v době krmení mohou vydá vat neuvěřitelný hluk 100 dB(A).

K trvalému poškození nebo ztrátě sluchu může dojít buď okamžitě, např. účinkem náhlého, neobyčejně silného zvuku, nebo pozvolna při dlouhodobém působení hlasitých zvuků. jakmile je sluch trvale poškozen hlukem, neexistuje žádná léčba. Poškození sluchu může způsobovat také nespavost, stres, úzkost a může vést k potenciálnímu ohrožení pracovní bezpečnosti, protože může být překážkou ve slyšitelnosti životně důležitých sdělení a zvuků v nouzových situacích. Může mít také nepříznivý dopad na rodinu a společenský život, protože neumožňuje poslouchat normální, každodenní rozhovory.

ZDROJ:
Užitečné rady k nové směrnici 2003/10/ES o fyzikálních faktorech hluku. Inovace, č. 4, 2005, s. 4.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail