Úrazovost ve strojírenském a chemickém průmyslu

Po léta bylo známo, že v odborných odvětvích strojírenského a chemického průmyslu netkví hlavní příčina úrazů v rizicích vyplývajících z technologické specifikace. Příčinu úrazů zde však představovala především manipulace s materiálem.

Ve strojírenských a chemických provozech se podle mého názoru rizika přenášejí do oblasti odbornosti obsluh a jejich přípravy na povolání. Velká většina zaměstnanců zastává funkce různých „operátorů“ výroby bez dostatečných zkušeností, nemyslím znalostí. Jsou vyhledána rizika související s pracovními činnostmi ve firmě a vypracován jejich seznam, zaměstnanec je s nimi seznámen, případně jeho znalosti jsou ověřeny. Přesto zaměstnancova nezkušenost v oboru může být příčinou vzniku nebezpečí potenciální škody a následně i úrazu.

Po události se vše jeví zdánlivě v pořádku (ze strany zaměstnavatele). Avšak ačkoli zaměstnanec vše absolvoval, způsobil svou chybou závažnou škodu na majetku či zdraví sobě nebo zaměstnavateli, případně dalším zaměstnancům. Zbývá tedy vyhodnotit příčinu události jako špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko anebo používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru. Jak jinak si vysvětlit např. výbuch elektrické pece, když mladík ani netušil, že ho vlhké železo může způsobit? Dostatečně si neuvědomil nesprávné použití technologického postupu o předehřevu materiálu či jeho obejití.

Vzhledem k nárůstu zaměstnanosti lze říci, že četnost úrazů se naopak mírně snižuje, a to se týká i těchto odvětví. Více než 30 % úrazů se stane zaměstnancům, kteří vykonávají konkrétní práci méně než jeden rok. Nejohroženější skupinou pracovníků jsou zaměstnanci ve věku 18 až 24 let. Patří sem zaměstnanci zaškolení, rekvalifikovaní apod.

Na druhém místě nechvalného žebříčku pracovní úrazovosti stojí naopak lidé ve věku 50 až 55 let. Tito již mají své návyky a pokud má dojít k jejich změně v jiném oboru, může se to stát zdrojem problémů. Školení, zácviky a rekvalifikace jsou zaměřeny na souhrn potřebných pracovních a technologických postupů, méně jsou naopak zaměřeny na školení bezpečnostních návyků, především u zaměstnanců rekvalifikovaných z jiných oborů, a na upozornění na přiměřeně předvídatelné nesprávné použití, které vychází z návodů na obsluhu, provoz a údržbu jednotlivých strojních či výrobních zařízení. Nejen u těchto zaměstnanců je pak velmi důležitá kontrola dodržování všech bezpečnostních předpisů a „návyků“.

Výrobce strojního zařízení musí dle platné legislativy zajistit posouzení rizik souvisejících se strojním zařízením, které chce uvést na trh nebo do provozu. Strojní zařízení pak má být projektováno a konstruováno s přihlédnutím k výsledkům procesu posouzení rizik takovým způsobem, aby plnilo svou funkci a mohlo být provozováno, seřizováno a udržováno, aniž by byly osoby vystaveny nepřiměřenému riziku. Přitom je třeba počítat i s jakýmkoli důvodně předvídatelným nesprávným použitím zařízení.

Výrobce musí dnes při posouzení rizika postupovat již podle ČSN EN ISO 14121-1, kde jsou zvažovány závažnosti škody s přihlédnutím k závažnosti zranění, a to zranění lehkému i těžkému nebo smrti a rozsahu škody (úrazu) u jedné osoby nebo několika osob. Musí zhodnotit vystavení osob nebezpečím, výskytu nebezpečných událostí a v neposlední řadě pod bodem 7.3.4 „Lidské faktory“ vzít v úvahu pasáže a) až f). V pasáži e) je zahrnuta i schopnost osob pracujících se zařízením uvědomit si rizika v dané situaci, což závisí na jejich zácviku, zkušenosti a schopnosti. V poslední větě tohoto bodu 7.3.4 je uvedeno, že musejí být také zvážena hlediska omezených schopností (např. vlivem nezpůsobilosti, věku).

Věk je dán zákonem. Nezpůsobilost by měla být prověřena u některých obzvláště náročných činností testem např. motorických schopností, schopností rozhodování se v krizové situaci, schopnostem zabránit škodě, úrazu. Znám firmy, které – aniž by se opíraly o doporučení nebo podmínku výrobce – tuto skutečnost zakomponovaly do svých dokumentů na základě svých vyhodnocení rizik a zkušeností.

Po vydání zákona o inspekci práce byly shledány následující závady převážně v oblasti strojírenského a chemického průmyslu:

  1. Nebyla systematicky hodnocena rizika poškození zdraví;
  2. Nebyly stanoveny bezpečné pracovní postupy;
  3. Chyběly předepsané provozní dokumentace ke strojům;
  4. Nebyly řádně označeny sdělovače a ovladače u strojů;
  5. Nebyly ověřovány znalosti o BOZP;
  6. Problémy se skladováním materiálu;
  7. Nedostatky u elektrických zařízení v prostorách s nebezpečím výbuchů;
  8. Zařízení a prostory obsahující nebezpečné látky nebyly označeny bezpečnostním značením;
  9. Zaměstnavatelé nevyhledávali a neposuzovali rizika poškození zdraví;
  10. Zaměstnanci neměli předepsanou zdravotní způsobilost;
  11. Zaměstnavatelé neposkytovali osobní ochranné pracovní prostředky dle vlastního seznamu;
  12. Ve výrobních objektech nebyly prováděny revize;
  13. Chyběly průvodní dokumentace ke strojům;
  14. Neprováděla se školení zaměstnanců;
  15. Výrobní a administrativní budovy byly v nevyhovujícím stavu;
  16. Nebyla zajišťována pravidelná kontrola a údržba strojů a technických zařízení.

Do dnešního dne se díky novým nařízením vlády vyjasnily tehdy problematické otázky, co se zastaralým zařízením a jakým způsobem ho uvést do provozu při splnění všech legislativních podmínek. Ke zvýšení bezpečnosti v chemických a strojírenských provozech – a nejen v nich – přispělo i nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. Zde je jasně stanoveno, jak postupovat při povolení práce v provozech a zvlášť v provozech s možným nebezpečím výbuchu. Touto částí se pak kromě specialistů v oboru elektro zabývá i provozovatel zařízení, na jehož vyhodnocení nejvíce záleží. Především u nových výrobních celků, jako je např. výroba  alternativních paliv, si tyto projekty bez vyhodnocení podle NV č. 406/2004 Sb. asi již nedovedeme představit.

Zůstává z větší části jeden problém, a tím je lidský faktor. Záleží především na bezpečnostních návycích. Bez nich a jejich soustavného sledování a kontroly nelze pracovní úrazy vyloučit.

Vzhledem k tomu, že se stále častěji objevuje skutečnost, kdy při zjišťování příčin úrazů se v rámci šetření hlavním důvodem stává porušení bezpečnostních předpisů ze strany zaměstnance (což většinou sám doznává), musí být prvořadým cílem zaměstnavatelů vysvětlit zaměstnancům, jakým rizikům vystavují sebe a své okolí.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail