Umění řešit rozpory

Bez rozporů a konfliktů si nelze představit firemní praxi, jsou však velmi závažnou příčinnou poruch duševního zdraví podnikatele či manažera. Jak se s nimi vyrovnat?

Rozpory a konflikty provázející životní i pracovní situace mohou mít velmi vážné důsledky pro duševní zdraví podnikatele či manažera.

Projevují se jako obava, nechuť rozhodovat a cokoliv řešit, strachem z kontaktu s lidmi, vtíravou obavou ze zkažení nějakého úkolu apod. Rozpory lze v zásadě rozlišit na vnitřní a vnější.

Vnitřní rozpory se odehrávají v psychickém životě člověka. Příkladem může být situace manažera, který je povýšen do vedoucí funkce, pro niž nemá žádoucí předpoklady. Je si toho vědom a prožívá vnitřní rozpor, zda bude na danou řídící pozici stačit.

Vnější rozpory vznikají z kontaktu mezi lidmi. Pro podnikatele a manažery jsou velmi častou situací. Prosazovat určité záměry v zájmu firmy nemusí být vždy totožné se zájmy zaměstnanců.

Kdo má šanci úspěšně řešit a vyřešit rozporuplné situace?

Formální autorita a moc funkce dávají vedoucímu jistý precedens, ale nejde-li tu o řešení dané funkčním postavením, pak jsou k tomu nutné některé základní předpoklady:

  1. autorita – především neformální, to znamená, že podnikatelovo a manažerovo slovo má určitou váhu, prestiž, je přijímáno s ochotou akceptovat jej a splnit,
  2. dovednost orientovat se citlivě v rozporných situacích a vytvářet si objektivní soud,
  3. řešit rozpor věcně, nikoliv emotivně, přihlížet k lidem, kteří jsou jeho účastníky, ale nenechat se ovlivnit lidskou dimenzí rozporu (jako převažující). Sledovat věcný problém, mít zřetelný cíl, k němuž má řešení rozporu dospět, a také vést k řešení těchto rozporů.

Kdo chce v řešení rozporů uspět musí umět:

Orientovat se v situaci – rychlost orientace, přehled o atmosféře, odlišení podstatných okolností od nahodilostí, umění rozpoznat jádro rozporu, vhodnost vlastního jednání v rozporu vůči partnerům

Sebeovládat se – což je otázkou  ujasnění si vlastního projevu v rozporných situacích, vztahovačnosti, míry podléhání nevraživosti, odolnosti vůči afektům, velkorysosti vůči agresi.

Zbavit se stereotypu – překonat omyly druhých, nehodnotit všechny rozporné situace stejným metrem, neupírat sporným stranám pozitivní prvky, nebýt přesvědčen o tom, že já jednám vždy správně.

Dohovořit se s lidmi – tzn. Být si vědom toho, že na komunikaci a její úrovni nesmírně záleží řešení rozporů. Jde o správné chápání a interpretaci slov i vnímání neverbálních projevů účastníků rozporu.

Ne vždy se podaří rozpory řešit optimálním způsobem. Sklouzávají s různou intenzitou do konfliktu nebo se jinak střídavě vynořují a zase zanikají.

Konflikt má řadu významů. Obvykle se jím rozumí ostrý spor, srážka, rozkol, rozchod. Mezilidské konflikty náleží k nejsilněji stresujícím faktorům vůbec. Konflikt těsně souvisí se zátěží lidského organismu. Není-li podnikatel či manažer fit a v dobré fyzické i duševní kondici, snadněji sklouzne jeho jednání do konfliktu.

Konflikty je však třeba brát jako něco přirozeného, co patří k životu. Bez rozporů a konfliktů si nelze firemní praxi ani představit. Bylo by chybou dělat rovnítko mezi úspěšností podnikatele nebo manažera a existencí či neexistencí konfliktů.

ZDROJ:
Teplická, Katarína - Kameníková, Katarína: Umění řešit rozpory. Moderní řízení, č. 7 (2004), s. 63.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail