Učitelé a zdraví

Zdroj: 
Učitelské povolání, patřící mezi společensky významné profese, je psychicky značně náročné. Tématu učitelé a zdraví je proto věnována pozornost již několik let. Článek se proto zabývá výsledky studií realizovaných Státním zdravotním ústavem v Praze, které byly uskutečněny ve spolupráci s Českomoravským odborovým svazem pracovníků ve školství (ČMOS PŠ).

Tématu učitelé a zdraví je věnována pozornost již několik let. Výzkum byl zatím zaměřen pouze na učitele pražských i mimopražských základních škol. Některé studie realizované  Státním zdravotním ústavem v Praze, byly uskutečněny ve spolupráci s Českomoravským odborovým svazem pracovníků ve školství (ČMOS PŠ).

Učitelské povolání, patřící mezi společensky významné profese, je psychicky značně náročné. Klade vysoké požadavky na osobnost učitele, který je pod trvalou kontrolou veřejnosti. Výsledky výzkumu opakovaně potvrzují zvýšenou psychickou pracovní zátěž u této profese, na níž se zvýšenou měrou podílí tyto okolnosti a rizikové faktory práce:

  • tlak na stálou přítomnost v práci bez ohledu na zdravotní a osobní důvody (obtížná zastupitelnost, nutné suplování kolegů),
  • psychická pracovní zátěž (jedná se o práci pod časovým tlakem, spojenou s vysokými nároky v oblasti jednání a vzájemné kooperace a spojenou s rizikem ohrožení zdraví jiných osob),
  • obtěžující hluk.

Psychická pracovní zátěž, která se projevuje především sníženou  pozorností a zvýšeným pocitem zodpovědnosti, se odráží i v motivaci k práci, ve vztazích na pracovišti, v jednání s lidmi, v pracovních i zdravotních rizicích, napětí, únavě, poklesu pracovní výkonnosti apod. Z výpovědí učitelů vyplývá, že nadměrný stres je u nich také vyvolán těmito zátěžovými situacemi: špatnými postoji žáků k práci, náročnou výukou žáků se špatným chováním, nízkou společenskou prestiží učitelů a  neodpovídajícím finančním ohodnocením.

Při hodnocení zdravého životního stylu se projevily závažné nedostatky v životosprávě u většiny učitelů. V poslední době byl však zaznamenán pozitivní trend vlivu edukace v této oblasti a stravovací návyky učitelů se mnohem zlepšily, kromě nízkého příjmu tekutin. Pitný režim je velkou rezervou ve zlepšování přístupu ke svému zdraví. Pedagogové jsou vystaveni chronickému pracovnímu stresu, který je pokládán za jeden z významných rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění (KVO). V zahraničních i našich studiích bylo již několikrát prokázáno vysoké riziko KVO u této profese. Zjištěn byl zejména vyšší výskyt arteriální hypertenze a její posun do nižších věkových skupin. Arteriální hypertenze je přitom pokládána za jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů pro rozvoj aterosklerózy a jejích komplikací, 2-3x zvyšuje riziko ischemické choroby srdeční (ICHS). Trvalým problémem a zdravotním rizikem je nedostatek mimopracovní pohybové aktivity, především aktivit vytrvalostního charakteru. Další zdravotní rizika představují kouření, nadváha a snížená odolností vůči stresu.  Délka pracovní neschopnosti za rok je v porovnání s celostátními statistikami pracovní neschopnosti v průměru velmi nízká, což vypovídá o skutečnosti, že většina onemocnění je léčena bez pracovní neschopnosti. Vzhledem k značnému riziku infekčních chorob a vysoké psychické pracovní zátěži, kterým jsou učitelé vystaveni, se může tato skutečnost nepříznivě odrazit v jejich zdravotním stavu.

Dlouhodobá psychická zátěž může vést až ke vzniku tzv."syndromu vyhoření". Posouzením stupně profesionálního vyhoření (burnout syndromu) bylo zjištěno, že třetina učitelů potřebuje více pozitivní podpory okolí, ale i více osobních zájmů a činností mimopracovních, vedoucích k uvolnění a snížení stresu. Nálezy svědčící o bezprostředním ohrožení syndromem profesionálního vyhoření se týkaly pouze malého procenta učitelů. Byla zaznamenána i zvýšená hladina celkového cholesterolu v krvi především v období po prázdninách, tj. od přípravného týdne až do konce září. Díky adaptačním mechanismům se u většiny učitelů hladina celkového cholesterolu postupně snížila. Téměř u třetiny učitelů, při vyloučení dalších rizik, bylo zaznamenáno zvýšení a přetrvávání vyšší hladiny celkového cholesterolu s největší pravděpodobností vlivem psychické zátěže. Těmto osobám je věnována pozornost v intervenčních projektech i individuálně.

V poslední době se nejen ve školství dostává do popředí fenomén šikany. Na pomoc dětem, rodičům i pedagogům byly vyrobeny ve Státním zdravotním ústavu dvě videokazety s tématikou šikany: „ Dětská šikana“ a „ Šikana ve škole“. (viz článek Publikace SZÚ)
 
Spolupráce s učiteli pokračuje nadále, i když je z jejich strany projevována menší ochota k aktivním změnám. V probíhajících intervenčních projektech jsou uplatňovány poznatky z předchozích studií, které mají napomoci ke snižování psychické pracovní zátěže a ostatních zdravotních rizik. 

Autor: PhDr. Vlasta Blažková, SZÚ Praha

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail