Náročné profese

V současnosti mohou do předčasného důchodu na základě počtu odpracovaných směn odcházet profese jako hlubinní horníci, zdravotničtí záchranáři a členové jednotek hasičského záchranného sboru podniku. Cílem návrhu novely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) bylo nerozšiřovat dále okruh rizikových zaměstnání o konkrétní profesní skupiny, ale specifikovat oblast zaměstnanců na objektivním a srovnatelném kritériu. Nejvhodnějším kritériem pro náročné profese byl stanoven sytém kategorizace prací podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), jež slouží jako nástroj pro hodnocení vlivu konkrétních pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců. Na základě odborných analýz Ministerstva zdravotnictví byl stanoven okruh osob, které získají zvýhodnění formou snížení důchodového věku. 

Stanovení kritérií pro náročné profese  

Každý zaměstnanec stráví v práci podstatnou část svého života, a proto může mít pracovní prostředí významný vliv na jeho zdraví. Vydefinování náročných profesí vycházelo z několika důvodu, jako je například trvale snižující se zásluhová část podle zákonem stanovených pojistně matematických pravidel, faktické zdravotní komplikace u osob, které již nejsou schopni rekvalifikace, či nedosáhnou invalidního důvodu a pro práci jsou nezpůsobilé. Bylo proto důvodné přistoupit k zavedení opatření, kdy může být snížen důchodový věk pro zaměstnance (pojištěnce), kteří vykonávají zdravotně rizikové práce, tj. rizikové zaměstnání podle zákona o důchodovém pojištění.  

Diferenciace věku odchodu do starobního důchodu je potřebná kvůli různému vlivu práce na lidský organismus. Žádný důchodový systém není schopen plně reflektovat veškeré individuální rozdíly v pracovních schopnostech osob. I částečná diferenciace však může pozitivně ovlivnit podmínky důstojného stáří u osob s vysokým rizikem odchodu do předčasného důchodu, někdy vynuceného. Některé typy prací jsou spojeny se zvýšeným rizikem ohrožení zdraví, vyšším potenciálním fyzickým opotřebením, nemocností, dále vyšším rizikem vzniku nemoci z povolání nebo možným omezením vykonávat takové práce v pozdějším věku z důvodu zdravotní nezpůsobilosti k dané práci či složitostí rekvalifikace (1). 

Tomuto návrhu na vymezení okruhu oprávněných osob předcházela analýza Ministerstva zdravotnictví, dále rešerše přístupu členských států Evropské unie (EU), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a dalších států, a také analýza dat hygienického registru KaPr ve vztahu k CZ ISCO (česká verze mezinárodní klasifikace zaměstnání) a dat zdravotně-sociálního pomezí získané od České správy sociálního zabezpečení (1).  

Pro detailní analýzu faktorů pracovních podmínek, nikoli jednotlivých profesí, byl mj. zvolen model Rakouska. Institut „Schwerarbeitspension“, resp. těžká práce, zahrnuje činnosti vykonávané ve zvlášť fyzicky nebo psychicky namáhavých podmínkách. Předmětem bylo stanovení standardní délky dočasné pracovní neschopnosti v návaznosti na analýzu a zvýšení efektivity kontrol posuzování dočasné pracovní neschopnosti, a to vše ve vztahu k faktorům pracovních podmínek a některým kódovým oblastem podle CZ-ISCO (1). 

Existující kategorizace prací je základním nástrojem pro hodnocení vlivu konkrétních pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců, a je proto využitelná i v oblasti důchodového pojištění pro výše uvedený účel. K zařazení prací do kategorií dochází na základě objektivního měření faktorů pracovních podmínek působících na konkrétním pracovišti, které je prováděno přímo u konkrétního zaměstnavatele, a to laboratoří, která je držitelem autorizace či akreditace, a to v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví (1, 2).       

Kategorizace prací a náročné profese  

Práce se zařazují do čtyř kategorií podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví podle § 37 zákona o ochraně veřejného zdraví. Kritéria pro zařazování prací do kategorií jsou definována v prováděcím předpise a to vyhlášce č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů. Nezbytným dotčeným právním předpisem je nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. 

Práce zařazené v kategorii čtvrté byly zvoleny z důvodu, že se jedná o nejrizikovější kategorii pro zdraví, jsou překračovány hygienické limity, tedy hrozí vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření, např. osobních ochranných pracovních prostředků (dále také „OOPP“) (1).  

V rámci definování náročných profesí byla vzhledem k rizikovosti pro zdraví analyzována i kategorie třetí, neboť i u ní jsou překračovány hygienické limity a expozice zaměstnanců faktorům pracovních podmínek není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a proto je třeba využívat osobní ochranné pracovní prostředky. Pro náročné profese byly pro kategorii třetí vybrány 4 faktory pracovních podmínek, a to vibrace, zátěž teplem, zátěž chladem a celková fyzická zátěž. Uvedené faktory pracovních podmínek mají značný vliv na zdraví zaměstnanců, neboť i při používání OOPP je nedostatečně či vůbec chráněné zdraví exponovaných zaměstnanců. Avšak v rámci legislativního procesu došlo k upuštění od kategorie třetí do náročných profesí (1).  

Výsledek legislativního procesu  

V rámci legislativního procesu došlo k odklonu od původního návrhu novely zákona. Důvodů bylo několik, např. udržitelnost trhu práce (aby nedošlo najednou k velkému odlivu zaměstnanců) či ekonomické aspekty. Pokud by do náročných profesí byly zahrnuty pouze vybrané faktory v kategorii třetí, jednalo by se přibližně o 109 000 zaměstnanců (viz tabulka č. 1), kteří by tak mohli odejít dříve do předčasného důchodu. Tuto možnost nakonec dle výsledků legislativního procesu návrhu novely zákona o důchodovém pojištění bude mít přibližně 12 000 zaměstnanců, jež vykonávají práci v kategorii čtvrté, splní-li další podmínky (počet odpracovaných směn v rizikovém zaměstnání).  

Tabulka č.1 Počty zaměstnanců dle vybraných rizikových faktorů v kategorii třetí a čtvrté 

zdroj: informační systém KaPr 

Období vykonávané práce zaměstnance je v náročné profesi evidováno v celém období pracovní kariéry. Zákon o ochraně veřejného zdraví ukládá zaměstnavatelům povinnost vést evidenci rizikových prací, jejíž součástí jsou i informace o počtu odpracovaných směn při rizikové práci. Předmětná evidence je vedena pro práce zařazené mezi rizikové práce, tj. práce v kategorii třetí a čtvrté, a dále práce zařazené do kategorie druhé, o nichž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (2). 

Zaměstnavatel je povinen tuto evidenci vést u každého zaměstnance, a to ode dne přidělení rizikové práce až do ukončení expozice, a následně tuto evidenci uchovávat po dobu 10, popřípadě 40 let, jde-li o práce s chemickými karcinogeny nebo mutageny, s azbestem, v riziku fibrogenního prachu, anebo o práci s biologickými činiteli, které mohou vyvolat latentní onemocnění, onemocnění, která mají velmi dlouhou inkubační dobu nebo způsobují onemocnění, která se opakovaně projevují remisemi či mohou mít závažné následky. Lze tedy objektivně předpokládat schopnost zaměstnavatele potvrdit práce v náročné profesi pro účely důchodového pojištění zpětně, a to minimálně v rozsahu 10 let zpětně od účinnosti novely zákona o důchodovém pojištění (2).  

Práce v náročné profesi, která bude odůvodňovat dřívější odchod do starobního důchodu, bude navíc spojena se zvýšenými náklady na výplatu důchodů, na kterých se musí zaměstnavatel alespoň částečně také podílet (1). 

Důchodový věk pojištěnce se stanoví tak, že od důchodového věku stanoveného se odečte určitý počet kalendářních měsíců, a to podle počtu odpracovaných směn v rizikovém zaměstnání, tj. v kategorii čtvrté. Celkem se odečte 15 kalendářních měsíců, odpracoval-li pojištěnec 2 200 až 4399 směn, nebo 30 kalendářních měsíců, odpracoval-li pojištěnec alespoň 4400 směn, s tím, že odpracoval-li pojištěnec v těchto zaměstnáních více než 4400 směn, přičte se k tomuto počtu kalendářních měsíců za každých dalších 74 směn odpracovaných v těchto zaměstnáních další 1 kalendářní měsíc. Nejvýše lze odečíst 60 kalendářních měsíců (1). 

Tím, že došlo o odstranění prací zařazených do kategorie třetí pro náročné profese, byl předložen návrh zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů (nyní již zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří). Uvedený zákon zavádí povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnancům, kteří u něho vykonávají rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, přispívat těmto zaměstnancům ve stanovené výši na jejich penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření. Návrh má za cíl přispět k tomu, aby zaměstnanci (v kategorii třetí u vybraných faktorů) na svých produktech III. penzijního pilíře nashromáždili dodatečné peněžní prostředky, z nichž by mohli financovat své životní potřeby v letech před dosažením důchodového věku v podobě tzv. předdůchodu (3). 

Byť v rámci legislativního procesu u zákona o důchodovém pojištění došlo k ukotvení pouze prací, jež jsou zařazeny do kategorie čtvrté, a které tak mohou být zařazeny mezi náročné profese, situace ohledně prací zařazených do kategorie třetí (s vybranými rizikovými faktory pracovních podmínek) byla vyřešena zákonem o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří tak, že zaměstnavatel bude přispívat těmto zaměstnancům na penzijní připojištění/doplňkové penzijní spoření. Byť došlo k rozštěpení do dvou zákonů, byl koneckonců zohledněn negativní vliv vybraných rizikových faktorů na zdraví zaměstnance.  

I když současné znění zákona o důchodovém pojištění stanovuje náročné profese pouze pro práce zařazené do kategorie čtvrté, je nutno i nadále hodnotit a analyzovat další faktory pracovních podmínek skrze prospektivní studie, tj. prokázání asociace mezi faktorem pracovních podmínek a zvýšenou nemocností, dále vstup do invalidních důchodů či analyzovat další kritéria ovlivňující sníženou pracovní schopnost či zdravotní komplikace související s prací.   

Závěr 

Novela zákona o důchodovém pojištění ukotvila nově statut náročných profesí, tj. možnost pro zaměstnance (pojištěnce) odejít do předčasného důchodu za podmínky odpracování určitého počtu směn v rizikovém zaměstnání. Novela tak respektuje zdravotní limity kohorty lidí vykonávající práce, jež může z dlouhodobého hlediska negativně ovlivnit jejich zdraví.  

Literatura 

1. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: https://kormoran.odok.gov.cz/odok/eklep3.nsf/form_Material.xsp?documentId=B91966; 
2. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-258;
3. Návrh zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=894.

rizikovost práce=stitek

rizikové faktory=stitek

téma bozpinfo=stitek

rizikovost práce=stitek

rizikové faktory=stitek

téma bozpinfo=stitek

rizikovost práce=stitek

rizikové faktory=stitek

téma bozpinfo=stitek

rizikovost práce=stitek

rizikové faktory=stitek

téma bozpinfo=stitek

rizikovost práce=stitek

rizikové faktory=stitek

téma bozpinfo=stitek

rizikovost práce=stitek

rizikové faktory=stitek

téma bozpinfo=stitek

rizikovost práce=stitek

rizikové faktory=stitek

téma bozpinfo=stitek