U organizace, která systémově řídí bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců na pracovišti, tj. řídí příslušná rizika, je klíčovým preventivním nástrojem proti vzniku pracovních úrazů provádění pravidelných kontrol a šetření pracovních úrazů, jejich analyzování, přijímání preventivních a nápravných opatření, včetně jejich dokumentování.
Nebezpečí mají schopnost způsobit úraz zaměstnance nebo poškození jeho zdraví. Účelem identifikace nebezpečí je tak proaktivní určení všech zdrojů, situací nebo činností vyplývajících z činnosti organizace s potenciálem způsobit pracovní úraz nebo poškození zdraví zaměstnance.
Nebezpečí:
Nebezpečí musí být na pracovišti identifikována před tím, než mohou být rizika související s těmito nebezpečími posouzena. Pokud neexistuje řízení nebo je stávající systém řízení nedostatečný, mělo by být implementováno efektivní řízení rizik (přijetí adekvátních opatření proti působení vyhodnocených rizik). Pro určení jaké typy potenciálních nebezpečí mají být zvážena, použijte kontrolní seznam.
Důvody pro provádění hodnocení rizik:
Pro snížení rizika na pracovišti:
DŮLEŽITÉ: Snížení rizika docílíme buď snížením pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události nebo snížením závažnosti úrazu nebo poškození zdraví nebo jejich kombinací.
Klíčové faktory hodnocení rizik:
Riziko je kombinací pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události nebo expozice a závažnosti úrazu nebo poškození zdraví. Přičemž přijatelné riziko je takové, které bylo sníženo na úroveň, kterou může organizace tolerovat se zřetelem na své právní závazky (požadavky právních a ostatních předpisů). Metodiky posuzování rizika musí odpovídat povaze rizik a činností organizace.
Při posouzení rizik na pracovištích hledáme odpovědi na následující otázky:
Rizika řídíme přijatými technicko-organizačními opatřeními, přičemž poskytnutí osobního pracovního prostředku je až ta poslední možnost.
DŮLEŽITÉ: Osobní ochranný pracovní prostředek je účinný pouze v případě, že je používán správným způsobem, tj. v souladu s návodem výrobce.
Na pracovištích existuje systém lidé – stroje – materiál. Všechny komponenty jsou vzájemně propojeny, takže selhání jednoho způsobí selhání celého systému. Hodnocení rizik musí zohlednit všechny komponenty a související nebezpečí a především lidský faktor.
Lidský faktor:
DŮLEŽITÉ: Jestliže hovoříme o tom, že lidský faktor je převažující příčinou pracovních úrazů, pak zaměření se právě na lidský faktor je tím nejdůležitějším preventivním nástrojem v prevenci pracovních úrazů a poškození zdraví zaměstnanců. V praxi však je většinou opomíjen.
Hodnocení rizik:
V organizacích můžeme uplatnit dva relativně samostatné systémy:
Oba systémy mají za cíl snížení pracovní úrazovosti a nemocí spojených s pracovní činností.
DŮLEŽITÉ: Podstatným prvkem normy OHSAS 18001 je vytvoření, implementování a udržování bezpečných pracovních postupů v organizaci, a to v rámci jednotlivých kapitol normy (tj. interní dokumentace). Rovněž požadavky právních a ostatních předpisů kladou důraz na dokumentování jejich plnění.
Správně zavedený systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vede:
Základní prvky efektivního řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci:
Zvláštní důraz klást na:
Přínosy efektivního řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci:
Norma OHSAS 18001 je založena na metodice známé jako cyklus Plánuj-Dělej-Kontroluj-Jednej (PDCA). PDCA (Plan-Do-Check-Act) je efektivní systém řízení bezpečnosti, založený na prevenci rizik a neustálém zlepšování.
Hlavními prvky normy OHSAS 18001 tak jsou:
Prevence v oblasti bezpečnosti práce a šetření pracovních úrazů jsou nástroji v boji proti pracovním úrazům. Organizace by tak měly používat jak proaktivní, tak reaktivní měření, a to s cílem předcházení pracovním úrazům a zabránění jejich opakování.
Mezi proaktivní měření patří například hodnocení souladu s požadavky právních předpisů a jinými požadavky, využití bezpečnostních prohlídek nebo kontrol na pracovišti, využití zdravotních vyšetření, atd. Mezi reaktivní měření patří například monitorování poškození zdraví, monitorování výskytu a míry vzniků incidentů a poškození zdraví (tj. pracovních úrazů), atd.
DŮLEŽITÉ: Nejlepším preventivním opatřením proti vzniku pracovního úrazu je zavedení funkčního systému řízení BOZP.
Praktický příklad
Zaměstnanec nepoužívá ochranné brýle při práci s bruskou na pracovišti. Ochranné brýle jsou položeny na pracovním stole v blízkosti brusiče. Nadřízený vedoucí brusiče, který právě prochází pracovištěm, zpozoruje, že zaměstnanec nepoužívá přidělený osobní ochranný pracovní prostředek. Vzhledem k jiným povinnostem však tomu nevěnuje pozornost. U zaměstnance dojde k poranění oka odletující částicí z brusného kotouče.
Jaké jsou vlastně kořenové příčiny tohoto zranění? K naleznutí odpovědi si můžeme položit následující otázky:
DŮLEŽITÉ: Častým závěrem může být konstatování: „Zaměstnanec nepoužíval osobní ochranný pracovní prostředek a nedodržoval pracovní postup“.
V praxi se můžeme setkat s tím, že zaměstnanci byl přidělen osobní ochranný pracovní prostředek a byl seznámen s návodem na používání, avšak v mnohých případech však pouze formálně.
DŮLEŽITÉ: Odhadem 90% nebezpečného chování jsou často výsledkem kořenových příčin.
Při šetření pracovních úrazů byste se měli ptát na těchto pět oblastí:
DŮLEŽITÉ: Jestliže v těchto oblastech bylo něco, co mohlo přispět k úrazu, zeptej se proč to je, tak jak to je, až nalezneš odpověď.
Vždy zjistěte kořenovou příčinu pracovního úrazu (například: pád z nestabilního, poškozeného žebříku):
Otázky:
Analýza úrazu:
Postoj zaměstnanců: pracoviště je nebezpečné, špatně organizované.
Postoj zaměstnavatelů: zaměstnanec je nepozorný, nedbá o svou bezpečnost.
Základní příčinou pracovního úrazu je:
V další části jsou uvedeny porušení jednotlivých ustanovení právních předpisů, které jsou na základě poznatků z vlastní praxe nejčastěji zjišťované na pracovištích s počtem do 250 zaměstnanců, se zdůrazněním podstatných částí ustanovení.
a. Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
Zaměstnavatel zajistí – § 3 odst. 4 písm. a), b), c):
Pracoviště a pracovní prostředí, s výjimkou pracovišť na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích a příjezdových polních cestách k nim, pracovišť užívaných při práci v lese, pracovišť obdobného charakteru a pracovišť na stavbách určených pro plnění funkcí lesa, musí splňovat další podrobnější požadavky, které jsou stanoveny v příloze k tomuto nařízení – § 4 odst. 1.
Sklopné a zdvižné dveře a vrata a otočná vrata musí být vybaveny bezpečnostním mechanismem zabraňujícím jejich nechtěnému pohybu. Spodní hrana sklopných a zdvižných mechanicky ovládaných vrat musí být označena značkami (například šikmým bezpečnostním šrafováním) – Příl. 3.4.6.
Vedení musí být na viditelných místech označeno bezpečnostními značkami v závislosti na druhu, teplotě a směru dopravy látek nebo přípravků – Příl. 2.2.4.
V jednom schodišťovém rameni nesmějí být méně než tři stupně. Ve stavbách pro výrobu a skladování musí být první (nástupní) a poslední (výstupní) stupeň v každém rameni rozeznatelný od okolní podlahy. Volné strany schodů a odpočívadel musí být opatřeny ochranným zařízením proti pádu osob a každé schodišťové rameno musí být vybaveno madlem alespoň po jedné straně – Příl. 5.10.
Dopravní komunikace uvnitř staveb a ve venkovních prostorách včetně schodišť, šikmých ramp, pevně zabudovaných žebříků a nakládacích a vykládacích prostorů a ramp musí být voleny a umístěny tak, aby zajišťovaly snadný, bezpečný a vyhovující přístup pro pěší nebo jízdu dopravních prostředků, aby nedocházelo k ohrožení zaměstnanců, zdržujících se v jejich blízkosti. Od ostatních ploch se stejnou úrovní musí být komunikace výrazně odlišeny a musí být dostatečně široké a trvale volné. Komunikace pro pěší musí být řešeny s ohledem na počet osob, které je budou používat; není-li stanoveno zvláštními právními předpisy jinak, musí být široké nejméně 1,1 m – Příl. 5.1.
Manipulační prostory rampy musí vyhovovat rozměrům manipulačních jednotek, kterými má být při nakládání a vykládání manipulováno, a rozměrům po nich pojíždějících dopravních prostředků. Volné okraje rampy musí být trvale označeny značkami označujícími nebezpečnou hranu a upozorňující na nebezpečí pádu osob nebo rizika střetu osob s překážkami – Příl. 6.1.
Ve skladech a jiných prostorech určených ke skladování musí být na dobře viditelných místech umístěny tabulky určující maximální přípustnou nosnost podlahy. Pokud se tam volně skladují sypké materiály, musí být trvale výrazně označena maximální skladovací výška sypkého materiálu nad podlahou. Ruční ukládání do regálů ve výšce nad 1,8 m musí být prováděno z bezpečných pracovních zařízení (například žebřík, schůdky, pojízdné schody, manipulační plošina). Zaměstnavatel zajistí, aby nebyly nadměrně zatěžovány části staveb a stavebních konstrukcí manipulovaným materiálem, pokud není prokázána dostatečná nosnost částí staveb a stavebních konstrukcí – Příl. 10.1.
Rozměry a druh manipulačních jednotek a způsob jejich bezpečného zakládání do regálu musí odpovídat požadavkům uvedeným v průvodní dokumentaci regálu. Regály musí být trvale označeny štítky s uvedením největší nosnosti buňky a nejvyššího počtu buněk ve sloupci. Manipulační jednotky, materiál a předměty musí být skladovány a stohovány tak, aby se i při ukládání, manipulaci nebo odebírání nemohly sesunout – Příl. 10.2.
b. Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením jsou – § 3 odst. 1 písm. a), b), d), p)
Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem – § 4 odst. 1.
Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak – § 4 odst. 2.
Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení – § 4 odst. 3.
c. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
Zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení a zajistí jejich provádění – § 3 odst. 1 písm. b):
d. Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky
Zaměstnavatel při provozování dopravy dopravními prostředky organizuje práci zaměstnanců v souladu s tímto nařízením, se zvláštními právními předpisy, návodem dodaným výrobcem pro provoz a používání dopravních prostředků a místním provozním bezpečnostním předpisem vydaným zaměstnavatelem, kterým se stanoví pracovní a technologické postupy pro bezpečné provozování dopravy, bezpečnost provádění jednotlivých pracovních operací s ohledem na zvláštnosti pracoviště a pracovní prostředí, na možné ohrožení zaměstnanců povětrnostní situací a na pravidla dorozumívání mezi zaměstnanci při pracovních operacích – § 3.
Další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování – § 4:
U zaměstnance, který řídí dopravní prostředek a na kterého se nevztahuje zvláštní právní předpis, je zaměstnavatel povinen zajistit, aby – Příl. 1, bod 3, písm. c):
e. Nařízení vlády č. 390/2021 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků
Zaměstnanec musí být s používáním osobního ochranného pracovního prostředku prokazatelně seznámen. Používání osobního ochranného pracovního prostředku více zaměstnanci je možné pouze v případě, že byla učiněna opatření, která zamezí ohrožení infekčními onemocněními.
Při hodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků se postupuje zejména podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
f. Nařízení vlády č. 375/2017 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů
Místnosti, uzavřené prostory nebo prostranství, kde jsou skladovány nebo dopravovány nebezpečné látky nebo směsi, musí být označeny vhodnou značkou výstrahy nebo výstražným symbolem nebezpečnosti v souladu s odstavcem 1, pokud nepostačuje označení umístěné na jednotlivých obalech nebo nádobách, zejména s ohledem na jeho velikost a zřetelnost. Sklady nebezpečných látek nebo směsí musí být podle dané situace označeny v blízkosti místa skladování nebo na dveřích skladu; při skladování většího počtu látek nebo směsí lze použít výstražné značky pro všeobecné nebezpečí. – § 4 odst. 3.
g. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění pozdějších předpisů
Zaměstnavatel vede evidenci o úrazech v knize úrazů v elektronické nebo listinné podobě. Evidence obsahuje tyto údaje (§ 2 odst. 1):
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1 - Nové Město
IČO: 00025950
DIČ: CZ00025950