Požár a výbuch jsou negativní jevy, které v případě požáru z důvodu působení sálavého tepla i toxických zplodin a v případě výbuchu pro tlakové účinky způsobují celou řadu nežádoucích dopadů, např. zřícení stavebních konstrukcí, porušení konstrukcí mezi požárními úseky, poškození technologie. Jelikož právě výbuch trvá pouze několik milisekund, není reálný únik z ohrožených prostor, proto dochází ke ztrátám na lidských životech nebo k vážnému poškození zdraví.
Abychom předcházeli těmto negativním jevům, je zapotřebí přijmout určitá specifická organizační a technická opatření, vedoucí ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně prevence pracovních rizik a poskytování informací a výcviku.
Zaměstnavatelům tato povinnost vyplývá nejen ze zákoníku práce, ale po vstupu ČR do Evropské unie i z platné evropské legislativy. Ve vztahu k nebezpečí výbuchu se jedná především o směrnici Evropského parlamentu a Rady 99/92/EC, o minimálních požadavcích na zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků v prostředí s nebezpečím výbuchu (známou pod zkratkou ATEX 137). Na základě této směrnice bylo vydáno a od 1. září 2004 je účinné nařízení vlády (NV) č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. Toto NV představuje komplexní pojetí řešení bezpečnosti práce ve vztahu k nebezpečí výbuchu a definuje základní kroky a postupy ochrany před výbuchem.
Zaměstnavatel je dle uvedeného NV povinen:
Provést analýzu rizik - posouzení rizik - (§ 3) se zřetelem na:
Pozn.: Riziko musí být posuzováno komplexně se zřetelem na všechny okolnosti práce.
Zajistit ochranu před výbuchem, tzn. přijetí technických nebo organizačních opatření se zřetelem na předcházení vzniku výbušné atmosféry, zabránění iniciace výbušné atmosféry, případně snížení škodlivých účinků výbuchu tak, aby bylo zajištěno zdraví zaměstnanců. Tyto opatření lze kombinovat.
Po analýze a provedení technických a organizačních opatření:
Problematika lakování, jak již bylo uvedeno, přestavuje specifickou oblast z hlediska charakteru používaných látek a provedení technologie nanášení, která musí odpovídat požadavkům NV č. 406/2004 Sb.
V současné době dochází v technologii elektrostatického lakování především k nanášení práškových a tekutých nátěrových hmot, kterým je právem věnována odpovídající pozornost. Proto je zpracován přehled nových norem z této oblasti a především jsou definována možná nebezpečí a opatření, která vedou ke zvýšení bezpečnosti.
Problematika práškového nanášení byla do července 1998 ošetřena ČSN EN 50 177. Tato norma precizovala jednotlivé druhy stříkacích systémů, jejich provedení, podmínky údržby i čištění a v neposlední řadě i zajištění těchto pracovišť proti požáru (první a druhý stupeň hašení).
Od února 2006 platí v ČR ČSN EN 12 981 Lakovny - Stříkací kabiny pro nanášení organických práškových nátěrových hmot - Bezpečnostní požadavky, která rozšířila oblast bezpečnosti. Pro provozovatele znamená komplexní pohled nejen na protipožární a protivýbuchovou prevenci, ale i na celou řadu dalších ukazatelů, např. definování seznamu možných nebezpečí, bezpečnostních požadavků i ochranných opatření (ovládací systémy, elektroinstalace, větrání atd.).
Bezpečnostní požadavky a opatření
Z hlediska požáru
Z důvodu zamezení rychlého šíření plamene musí všechny prvky, části a konstrukce práškových lakovacích kabin a jejich zařízení splňovat požadavky požární ochrany dle ČSN EN 13 478. Jednotlivé základní části musí být z materiálů, jež nepodporují hoření
a jež jsou dostatečně odolné.
Práškové lakovací kabiny musí být vybaveny protipožárním detekčním systémem, který bude nezávislý na práškovém regeneračním systému.
Požární detekční systém musí:
Z hlediska výbuchu
Opatření musí:
Na základě analýzy rizik práškové lakovací kabiny, ve vztahu ke koncentraci uvnitř lakovací kabiny a k potenciálním zdrojům iniciace, je provedeno zařazení prostorů do zón (zóna 22, 21, 20) a přijetí patřičných technických opatření.
Převážně se jedná o lakovací kabiny s regeneračním systémem na opětovné používání práškových hmot. Odlučovače prášku (cyklóny, filtry) pak musí být protivýbuchově chráněny následujícím způsobem:
Do roku 2005 platila pro nanášení organických tekutých nátěrových hmot ČSN EN 50 176 Automatická elektrostatická stříkací pracoviště pro nanášení hořlavých tekutých nátěrových hmot. Precizovala rovněž jako u práškového nanášení (ČSN EN 50 177) jednotlivé druhy stříkacích systémů, jejich provedení, všeobecné a instalační požadavky, podmínky údržby i čištění a v neposlední řadě i zajištění těchto pracovišť proti požáru (první a druhý stupeň hašení).
Od roku 2005 v ČR platí ČSN EN 12 215 Lakovny - Stříkací kabiny pro nanášení organických tekutých nátěrových hmot - Bezpečnostní požadavky. Tato norma platí pro stříkací a vícezónové stříkací kabiny pro nanášení organických kapalných nátěrových hmot (barev, laků), pojednává o všech významných nebezpečích, pokud jsou používány dle stanovených podmínek a za podmínek předpokládaných výrobcem. V kapitole 5.7. definuje přesné a cílené bezpečnostní požadavky a opatření proti požáru a výbuchu, které se rovněž opírají o již přijaté evropské normy (ČSN EN 50 176, ČSN EN 13 478 apod.).
Bezpečnostní požadavky a opatření
Z hlediska požáru
Všechny stříkací kabiny, zpracovávající organické hořlavé látky, musí být vybaveny ručně spouštěným nebo automatickým požárním hasícím systémem. Instalace automatického hasícího požárního zařízení závisí na velikosti stříkací kabiny, přítomnosti obsluhy a nebezpečí požáru. Musí být zohledněny požadavky ČSN EN 13 478. Veškeré automatické stříkací kabiny musí být vybaveny systémem automatické požární signalizace. V případě požáru musí být automaticky zastaveno nucené větrání, přerušená dodávka tekuté nátěrové mory a uzavřeny
požární klapky.
Automatické stříkací kabiny, kde je stříkání zajištěno elektrostatickým stříkacím zařízením, musí být vybaveny automatickým požárním hasícím zařízením, viz příloha ČSN EN 50 176. Pro zabránění rychlého šíření požáru musí všechny prvky konstrukce stříkací kabiny a jejího zařízení vyhovovat požadavkům na ochranu a prevenci strojních zařízení před požárem dle ČSN EN 13 478.
Z hlediska výbuchu
Požadavky musí umožňovat:
U stříkacích kabin, kde je koncentrace hořlavých rozpouštědel rovna či vyšší než 25 % spodní meze výbušnosti, musí být stříkací kabina vybavena:
Zvláštní problematiku představují kombinované stříkací kabiny. Pro tyto kabiny platí od října 2005 norma ČSN EN 13 355 Lakovny-Kombinované stříkací kabiny-Bezpečnostní požadavky. Je určena pro kombinované stříkací kabiny pro nanášení organických kapalných nátěrových hmot s maximální teplotou sušení do 100 oC a pojednává o všech významných nebezpečích, pokud jsou používány dle stanovených podmínek a za podmínek předpokládaných výrobcem. V kapitole 5.8 jsou definována preventivní a ochranná opatření proti požáru a výbuchu, především ochrana kabin hašením, zohledňující ČSN EN 13 478.
Bezpečnostní požadavky a opatření
Z hlediska požáru
Kabiny musí mít instalovány ruční nebo automatické hasící požární zařízení. Instalace automatického hasícího požárního zařízení závisí na velikosti stříkací kabiny, přítomnosti obsluhy a nebezpečí požáru. Musí být zohledněny požadavky ČSN EN 13 478.
Z hlediska výbuchu
Požadavky musí umožňovat:
V říjnu 2006 vešla v platnost ČSN EN 12 581 Lakovny-Stroje pro máčení a elektroforetické nanášení organických tekutých nátěrových hmot- Bezpečnostní požadavky. Je určena a platí pro navrhování a konstrukci strojů pro namáčení a elektroforetické nanášení organických tekutých nátěrových hmot na průmyslové výrobky. Tyto stroje sestávají z následujících zařízení:
Rovněž pojednává o všech významných nebezpečích, nebezpečných situacích a událostech, týkajících se namáčení a elektroforetických nanášecích strojů, pokud jsou používány dle stanovených podmínek a za podmínek předpokládaných výrobcem. Kapitola 5.7 uvádí bezpečnostní požadavky a opatření proti požáru a výbuchu, resp. požadavky na prevenci dle ČSN EN 13 478. Zvláštní kapitola je věnována hasícímu zařízení, podmínkám, provedení
atd.
Bezpečnostní požadavky a opatření
Z hlediska požáru
Kabiny musí mít instalovány ruční nebo automatické hasící zařízení. Instalace automatického hasícího požárního zařízení závisí na velikosti stříkací kabiny, přítomnosti obsluhy a nebezpečí požáru. Musí být zohledněny požadavky ČSN EN 13 478.
Požadavky na požární hasící zařízení:
Z hlediska výbuchu
Požadavky musí umožňovat:
Součástí lakovacích kabin jsou i další strojní zařízení, která provádí různé předúpravy nanášených nátěrových hmot, např. dodávka a cirkulace nátěrových hmot, míchání.
Pro stroje pro dodávku a cirkulaci nátěrových hmot pod tlakem byla přijata v srpnu 2006 ČSN EN 12 621, zabývající se bezpečnostními požadavky. Je určena a platí pro navrhování a konstrukci výše uvedených strojů. Rovněž pojednává o všech významných nebezpečích, nebezpečných situacích a událostech, týkajících se strojů pro dodávku a cirkulaci nátěrových hmot a/nebo pomocných látek pod tlakem, pokud jsou používány dle stanovených podmínek a za podmínek předpokládaných výrobcem. Tyto stroje (mobilní i stabilní)
sestávají z následujících zařízení:
Bezpečnosti ve vztahu k požáru a výbuchu je věnována kapitola 5.8., kde se navrhují postupy a opatření pro jednotlivé části stroje a zařízení. Tato opatření se opírají vzhledem k požáru např. o ČSN EN 13 478, ve vztahu k výbuchu pak např. o ČSN EN 50 050 nebo ČSN EN 50 176.
Od dubna 2006 platí ČSN EN 12 757-1 Míchací stroje nátěrových hmot - Bezpečnostní požadavky - Část 1: Míchací stroje pro použití v autolakovnách. Platí pro navrhování a konstrukci míchacích strojů pro tekuté nátěrové hmoty, vybavené zásobníkem o maximálním obsahu ≤ 10 l, používané v autolakovnách.
Pojednává pouze o všech významných nebezpečích a situacích, týkajících se míchacích strojů, pokud jsou používány podle předpokladů a za podmínek stanovených výrobcem.
Míchací stroj může pracovat na principu míchání nebo vibrací (třepání), sestává z následujících zařízení:
V kapitole 5.6 jsou definovány podmínky a opatření ve vztahu k nebezpečí požáru (dle ČSN EN 13 478) a výbuchu. Požadavky ve vztahu k prevenci výbuchu závisí nejen na požadavcích uvedených v normě, ale také na situování nebezpečných prostorů, ve kterých je umístěn míchací stroj. Součástí lakoven, především uzavřených lakoven nebo zepředu otevřených stříkacích kabin, jsou systémy tepelného čištění odpadních plynů. Těmto systémům je věnována ČSN EN 12 753 Systémy tepelného čištění odpadních plynů ze zařízení pro povrchovou úpravu-Bezpečnostní požadavky. Je určena pro výše uvedené systémy, ve kterých je koncentrace čištěných odpadních plynů na vstupu do systému tepelného čištění bezpečně omezena v rozsahu koncentrací, uvedených v normě.
Mezi zařízení pro povrchovou úpravu patří:
Norma pojednává pouze o významných nebezpečích, bezpečnostních požadavcích a/nebo ochranných opatřeních ve vztahu k požáru a výbuchu.
Zvláštní kapitola je věnována konkrétním ochranným opatřením proti výbuchu:
Z uvedeného vyplývá, že přijetí diskutovaných norem představuje další potřebný krok pro provedení komplexního posouzení rizik nanášecích zařízení a jejich pomocných strojních součástí a následné zajištění odpovídajících požadavků protipožární i protivýbuchové prevence i ve vztahu k BOZP.
[1] ČSN EN 12 981 Lakovny - Stříkací kabiny pro nanášení organických práškových nátěrových hmot - Bezpečnostní požadavky
[2] ČSN EN 12 215 Lakovny - Stříkací kabiny pro nanášení organických tekutých nátěrových hmot - Bezpečnostní požadavky
[3] ČSN EN 13 355 Lakovny - Kombinované stříkací kabiny - Bezpečnostní požadavky
[4] ČSN EN 12 757-1 Míchací stroje nátěrových hmot-Bezpečnostní požadavky - Část 1: Míchací stroje pro použití v autolakovnách
[5] ČSN EN 12 753 Systémy tepelného čištění odpadních plynů ze zařízení pro povrchovou úpravu - Bezpečnostní požadavky
pravděpodobnost výskytu výbušné atmosféry a její trvání,
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1 - Nové Město
IČO: 00025950
DIČ: CZ00025950