Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí patří mezi základní povinnosti zaměstnavatele. Zahrnuje identifikaci potenciálních nebezpečí, analýzu jejich pravděpodobnosti a závažnosti, a posouzení vlivu na pracovníky a organizaci. Rizikovými faktory jsou zejména faktory fyzikální, chemické, biologické činitele, prach, fyzická zátěž, psychická a zraková zátěž a nepříznivé mikroklimatické. Zaměstnavatel je povinen omezovat jejich působení technickými, technologickými a jinými opatřeními, kterými jsou zejména úprava pracovních podmínek, doba výkonu práce, zřízení kontrolovaných pásem, používání vhodných osobních ochranných pracovních prostředků nebo poskytování ochranných nápojů. Cílem tohoto procesu je minimalizovat rizika a vytvořit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí, které podporuje produktivitu a pohodu zaměstnanců.
FAQ Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo zdravotnictví Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce Státní zdravotní ústav Technická inspekce ČR Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Výzkumný ústav bezpečnosti práce
Pracovní lékařství je aplikovaný obor medicíny, jehož předmětem je ochrana zdraví před poškozením prací, vytváření a udržování příznivých pracovních podmínek a pracovního prostředí, sledování zdravotního stavu zaměstnanců, zabezpečení léčby nemocí z povolání a dalších onemocnění souvisejících s prací. Hygiena práce je obor, který se zabývá ochranou zdraví v souvislosti s vykonávanou pracovní činností. Cílem je předcházet poškození zdraví z práce a vzniku nemocí z povolání. Zaměřuje se tedy převážně na pracovní podmínky a rizikové faktory pracovního prostředí. Kontrolními orgány jsou Krajské hygienické stanice, které provádějí dozor nad dodržováním legislativních požadavků, schvalují vybrané dokumenty atd. Nedílnou součástí jsou i pracovnělékařské služby, jejichž poskytovatelé nabízí odborné poradenství v oblasti hygieny práce, zajišťují pracovnělékařské prohlídky, preventivní dohledy nad pracovními podmínkami a další.
FAQ Pracovní lékařství a hygiena práce Státní zdravotní ústav Krajské hygienické stanice Ministerstvo zdravotnictví ČR Státní ústav pro kontrolu léčiv Klinika pracovního lékařství 1. LF UK Toxikologické informační středisko
Kategorie Pracovněprávní vztahy se zabývá různými aspekty vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci se zaměřením na oblast BOZP. Patří sem témata jako vznik a skončení pracovního poměru, pracovní doba, dovolená, práva a povinnosti vyplývající z pracovního práva apod. Cílem je informovat zaměstnavatele, zaměstnance a odbornou veřejnost o této problematice, poskytnout přehled o aktuálních právních předpisech a poskytnout odpovědi na otázky z oblasti pracovněprávních vztahů.
FAQ Zaměstnanost a pracovně právní vztahy Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Úřad práce ČR Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce Ministerstvo vnitra ČR Výzkumný ústav bezpečnosti práce Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Česká správa sociálního zabezpečení
Práce a pracoviště se neustále mění v důsledku zavádění nových informačních a komunikačních technologií, látek a pracovních procesů, změn ve složení pracovní síly a pracovního trhu a nových podob zaměstnání a organizace práce. Vznikají tak nová rizika a výzvy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků. Je nutné je předjímat a zabývat se jimi, aby se do budoucnosti zajistila bezpečná a zdravá pracoviště. Tento tematický okruh poskytuje informace k jednotlivým tipům nově vznikajících rizik a poskytuje podklady pro jejich účinnou prevenci.
FAQ Současné trendy a technologie Evropská agentura pro BOZP (EU-OSHA) Eurofound
Statistická data z oblasti BOZP jako jsou pracovní úrazovost, pracovní neschopnost, inspekce práce, nemoci z povolání, ocenění v BOZP, nebezpečných událostí či kvalita pracovního života atp.
FAQ Data a statistiky Český statistický úřad SÚIP Aplikace - OPENDATA BOZP
Systém prevence závažných havárií je určen pro objekty, ve kterých je umístěna nebezpečná látka, aby snížil pravděpodobnosti vzniku a omezení následků možných závažných havárií na životech, zdraví lidí, zvířat, životním prostředí a majetku, a to jak v těchto objektech, tak i v jejich okolí. Právní rámec je dán zejména zákonem č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) a příslušnými prováděcími právními předpisy.
FAQ Prevence závažných havárií Ministerstvo životního prostředí HZS Hlavního města Prahy Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií VÚBP MAPIS - integrovaný a znalostní systém prevence závažných havárií
Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na KS a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury. Úkolem krizového řízení je ochránit život a zdraví obyvatel, nedopustit degradaci života obyvatel, znečištění životního prostředí, zabránit velkým majetkovým škodám.
Ochrana obyvatelstva: Cílem ochrany obyvatelstva je eliminovat nebo alespoň maximálně snížit následky mimořádných událostí na životy a zdraví osob a jejich majetek.
Ochrana obyvatelstva je širokou „multiresortní“ disciplínou, kterou není možné vysvětlovat a řešit jen jako plnění úkolů civilní ochrany, zejména varování, evakuaci, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva, ale jako soubor činností a úkolů odpovědných orgánů veřejné správy, právnických a podnikajících fyzických osob a také občanů, které vedou k zabezpečení ochrany života, zdraví, majetku a životního prostředí, v souladu s platnými právními předpisy.
FAQ Krizové řízení a ochrana obyvatelstva Systém krizového řízení Krizové řízení
Požární ochranou se rozumí účinná ochrana života a zdraví lidí a majetku před požáry. Vychází ze zákona o požární ochraně. Zákon ukládá povinnosti pro ministerstva a jiné správní úřady, právnické a fyzické osoby, stanoví postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany.
Základním principem zákona ve vztahu k právnickým a podnikajícím fyzickým osobám je rozdílné nastavení po vinností v závislosti na míře požárního nebezpečí provozovaných činností. Rozsah povinností pro jednotlivé kate gorie právnických a podnikajících fyzických závisí na tom, jakou provozovanou činnost právnická nebo podnikající fyzická osoba vykonává. Zákon dále stanoví základní povinnosti fyzických osob v oblasti požární ochrany – při předcházení vzniku požáru a po vzniku požáru a rovněž určuje orgány a činnost státního požárního dozoru a stanoví postihy vyplývající z po rušení právních předpisů. Významná část zákona upravuje činnost jednotek požární ochrany.
FAQ Požární ochrana Mimořádné události (MV ČR) Vzdělávací portál jednotek hasičské ochrany
Zaregistrujete se u agentury práce, která vás pak vyšle pracovat do nějaké společnosti. Kdo je v takovém případě vaším zaměstnavatelem, na jakou mzdu máte nárok a jak je to s čerpáním dalších benefitů? Přinášíme přehled pravidel.
Požadavky na zvýšení počtu pracovníků ve výrobní firmě pro určité období lze řešit legálně na základě sjednaných smluv o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce mezi uživatelem a agenturou práce, tímto způsobem je možné zajistit větší flexibilitu pracovní síly v souladu se zákonem.
Novela zákona o zaměstnanosti nabyla účinnosti 29. července 2017. Změny nastávají zejména u agenturního zaměstnávání, zavádí se například kauce, kterou budou muset agentury práce složit.
Zákoník práce stanoví, že po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Podmínky agenturního zaměstnávání upravuje § 307a a §§ 308–309 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zprostředkování zaměstnání agenturami práce upravují §§ 58 až 66 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Agentury práce tak i nadále mohou bez omezení opakovaně uzavírat pracovní smlouvy na dobu určitou.
Pracovní doba a doba odpočinku v zákoníku práce
Pracovní směna je předepsaný minimální počet hodin práce jednotlivce v jednom pracovním dni podle pracovní smlouvy; počet hodin se v různých průmyslových odvětvích liší, ale zpravidla se pohybuje mezi čtyřmi až osmi hodinami v každém intervalu 24 hodin.
Využití poznatků o vztahu člověka k pracovním podmínkám je základním předpokladem racionální organizace práce. Jde především o posouzení zvláštností a náročnosti pracovní činnosti na člověka a jeho výkonové schopnosti, tj.
Ustanovení o pracovních podmínkách by měla být, dle zákoníku práce, obsažena i v části desáté (Péče o zaměstnance), hlavě I § 224–226 zákoníku práce, nazvané pracovní podmínky zaměstnanců.
Zákonná definice otevřených dat je upravena v zákoně o svobodném přístupu k informacím (106/1999 Sb.) ve znění pozdějších předpisů. Ten v § 3 odst.
MPSV vede evidenci odborně způsobilých osob (fyzických osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik a fyzických osob k činnostem koordinátora BOZP na staveništi) za účelem zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle zákona č. 309/2006 Sb.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) poskytuje informace o výplatách nemocenských dávek v souvislosti s pracovními úrazy a nemocemi z povolání. Data jsou dostupná na webových stránkách ČSSZ zde https://www.cssz.cz/web/cz/nemocenska-statistika
Cílem této publikace je seznámit koordinátory BOZP na staveništi se stavebním právem z poněkud jiného úhlu pohledu, než je možno si z obvyklých zdrojů přečíst.
Úvodní část publikace představuje souhrnný a obecný úvod k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v tomto kontextu seznamuje s některými aspekty státního dozoru v této oblasti a problematikou školení zaměstnanců o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
V druhé části této publikace na téma prevence rizik u vybraných činností, oblastí, strojů a technických zařízení je pozornost soustředěna na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců ve stavebnictví a v železniční dopravě, na bezpečnost a ochranu zdraví osob provádějících práce ve výškách a nad
Třetí díl publikace je věnován bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců v zemědělství, lesnictví, textilním průmyslu, obchodu a veřejném stravování, v ubytovacích a stravovacích službách, v zařízeních sociálních služeb poskytovaných jako služby pobytové, ve zdravotnictví a v administrativě.
Poslední díl vybraných opatření pro prevenci rizik zahrnuje téma bezpečnosti práce zaměstnanců ve školách a školských zařízeních. Toto téma je posledním z těch, která se zabývají bezpečností a ochranou zdraví zaměstnanců v pracovněprávním vztahu, a která jsou obsažena v předchozích třech dílech.
Péče o malé podniky v oblasti ochrany zaměstnanců je hlavním úkolem národních služeb prevence. Hlavní odpovědnost za provádění prevence má podnikatel. Vzhledem k tomu, že správné provádění tohoto úkolu předpokládá znalosti, musí mít podnikatel k dispozici odpovídající informační materiál.
Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2023 vztahují k 4,767 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti.
Bezpečnost a zdraví by měly být důležité nejen pro velké firmy, ale především pro malé rodinné podniky. Úraz či onemocnění mohou mít pro existenci rodinné firmy vážné důsledky. Rizika se objevují všude - v dílně, na staveništi, v domě.
Hodnoty absolutních ukazatelů celkové pracovní úrazovosti mírně klesly, hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti meziročně významně vzrostly.
Publikace jako návodná příručka představuje tuzemským výrobcům hlavní povinnosti při uvádění funkčních a bezpečných prostředků na trh a provádí je složitým procesem posouzení shody.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1 - Nové Město
IČO: 00025950
DIČ: CZ00025950