Zaměstnanost a pracovně právní vztahy

Policy Briefs VÚBP tentokrát na téma Právní úprava agenturního zaměstnání v komparaci s jinými státy Evropské unie a vysílání zaměstnanců dle § 43a zákoníku práce v kontextu BOZP.

Zaměstnanec nastoupil do práce a ten samý den přišel o život. Podle zaměstnavatele nedodržel bezpečnostní pokyn. Mají pozůstalí nárok na odškodnění, nebo se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela? Jak rozhodly soudy, čtěte v tomto článku.

Česká republika se během pandemie covid-19 potýkala s řadou nově vzniklých problémů, na které bylo potřeba promptně reagovat a s touto novou náročnou situací se musely vypořádat také orgány inspekce práce, neboť i oblast pracovněprávních vztahů byla pandemií covid-19 znatelně zasažena.

Shrnutí novinek, které do našeho právního řádu přinese směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152, ze dne 20. 6. 2019, o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.

Zaměstnanec se soudně domáhal odškodnění pracovního úrazu, zaměstnavatel požadoval zproštění odpovědnosti s odůvodněním, že zaměstnanec porušil pokyn BOZP tím, že k vykonání osobní potřeby, kterou před úrazem vykonal, nepoužil sociální zařízení, ale místo venku za halou, kde k úrazu došlo.

Stále nám posíláte dotazy na úpravu pracovní doby. Nejčastěji rozvrh svých směn s otázkou, jestli je to takto v souladu se zákonem. Úprava pracovní doby je zdánlivě jednoduše popsána v zákoníku práce části čtvrté § 78 – 100, mnohem složitější je však uplatňování těchto ustanovení v praxi.

V rámci širší odborné i laické veřejnosti by mohla přetrvávat zobecněná představa, že praktiky označované jako tzv.

Systematické provádění kontrol na úseku agenturního zaměstnávání patří mezi stálé priority SÚIP od počátku jeho činnosti.

Pojišťovna odmítla odškodnit pracovní úraz z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání kvůli neplatnosti pracovní smlouvy uzavřené mezi zaměstnavatelem a poškozeným zaměstnancem. Pracovní smlouvu za obě strany uzavřel tentýž člověk. Jak rozhodly soudy?

Problémový zaměstnanec odmítl po změně pracovních podmínek nastoupit do práce a soudně se bránil proti výpovědi a následnému okamžitému zrušení pracovního poměru. Jak rozhodly soudy?

Tento video spot je jedním z výstupů výzkumného úkolu Problematika nelegální práce s důrazem na pracovněprávní aspekty a související zajištění BOZP, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal výzkumný tým VÚBP ve spolupráci s Ústavem státu a práva Akademie věd ČR.

Zaměstnanec se domáhal zaplacení ušlé mzdy, protože mu zaměstnavatel dal, podle jeho názoru, neplatnou výpověď. Jak rozhodly soudy?

Cílem výzkumného úkolu je analyzovat, zmapovat aktuální stav, komparaci s relevantní zahraniční praxí, zpracovat návrhy vhodných změn, úprav, co se týče pracovněprávních aspektů, BOZP, související legislativy a předpisů, dále pak doporučení pro orgány inspekce práce.

Cílem projektu navrhnout soubor doporučení pro šikanované zaměstnance se zaměřením na identifikaci zákonných institutů, které může šikanovaný zaměstnanec úspěšně využít na svoji ochranu. Jedná se zejména o ustanovení zákoníku práce, zákona o inspekci práce a tzv. antidiskriminačního zákona.

Cílem výzkumné aktivity je průběžné vyhodnocení dopadů pandemie covid-19 a 4. průmyslové revoluce na trhu práce, dále pak chování osob, jež jsou ohroženy ztrátou zaměstnání a požadavky zaměstnavatelů na nové kvalifikační předpoklady zaměstnanců.

Cílem výzkumné aktivity je vyhodnocení dopadů navýšení rodičovského příspěvku a změny jeho nárokovosti od 1. 1. 2020 na chování domácností (dopady na nabídku práce a zaměstnanost – extensive a intensive margin).

Přepracování vymezení nelegální práce s ohledem na trendy v jiných zemích EU, zejména Itálii, Německo, Rakousko, Francii a Slovensko. Analytický podklad bude mapovat právní úpravu včetně sankcí.

Výzkumný úkol bezprostředně navazuje na projekt institucionální podpory 02-2020-VÚBP Kvalita pracovního života 2020.

Výzkumný úkol bude stavět na nově rozšířené webové aplikaci KPŽ a teoretických a empirických základech shromážděných v minulých letech, za účelem aktualizace časových řad o kvalitě pracovního života v ČR pro další roky a dalšího rozšíření obsahu webových stránek pro využití širší veřejností.

Měnící se trh práce vyžaduje zvýšení tlaku na digitalizaci pracovněprávní dokumentace s dopady do dokumentace BOZP. Součástí příprav na zvýšení odolnosti společnosti je posílení právní úpravy týkající se distančního výkonu práce.

Česko vykazuje jeden z nejvyšších podílů OSVČ na pracovní síle v EU. Podle statistik ČSSZ celkový počet OSVČ (na hlavní a vedlejší činnost) již přesáhl 1 milion pracovníků a počty stále rostou.

Nařízení vlády o stanovení seznamu států, u jejichž občanů se nevyžaduje k zaměstnání nebo výkonu práce povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta

Nařízení vlády o maximální částce příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce

Nařízení vlády o stanovení druhu prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat