Zaměstnanost a pracovně právní vztahy

Zaregistrujete se u agentury práce, která vás pak vyšle pracovat do nějaké společnosti. Kdo je v takovém případě vaším zaměstnavatelem, na jakou mzdu máte nárok a jak je to s čerpáním dalších benefitů? Přinášíme přehled pravidel.

Za závislou práci podle § 2 se považují také případy, kdy zaměstnavatel na základě povolení podle zvláštního právního předpisu dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti

Požadavky na zvýšení počtu pracovníků ve výrobní firmě pro určité období lze řešit legálně na základě sjednaných smluv o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce mezi uživatelem a agenturou práce, tímto způsobem je možné zajistit větší flexibilitu pracovní síly v souladu se zákonem.

Novela zákona o zaměstnanosti nabyla účinnosti 29. července 2017. Změny nastávají zejména u agenturního zaměstnávání, zavádí se například kauce, kterou budou muset agentury práce složit.

Zákoník práce stanoví, že po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Podmínky agenturního zaměstnávání upravuje § 307a a §§ 308–309 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zprostředkování zaměstnání agenturami práce upravují §§ 58 až 66 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Agentury práce tak i nadále mohou bez omezení opakovaně uzavírat pracovní smlouvy na dobu určitou.

Pracovní doba a doba odpočinku v zákoníku práce 

Pracovní směna je předepsaný minimální počet hodin práce jednotlivce v jednom pracovním dni podle pracovní smlouvy; počet hodin se v různých průmyslových odvětvích liší, ale zpravidla se pohybuje mezi čtyřmi až osmi hodinami v každém intervalu 24 hodin.

Využití poznatků o vztahu člověka k pracovním podmínkám je základním předpokladem racionální organizace práce. Jde především o posouzení zvláštností a náročnosti pracovní činnosti na člověka a jeho výkonové schopnosti, tj.

Ustanovení o pracovních podmínkách by měla být, dle zákoníku práce, obsažena i v části desáté (Péče o zaměstnance), hlavě I § 224–226 zákoníku práce, nazvané pracovní podmínky zaměstnanců.

Často se na nás obracíte s dotazem, jestli je přípustné, že zaměstnavatel monitoruje prostor pracoviště kamerou a záznam pak využívá ke kontrole zaměstnanců, jak pracují, případně k pokutě za porušování BOZP.

Právník Tomáš Smolík hovoří v radioporadně Českého rozhlasu na téma: šikana na pracovišti a její řešení, legislativa i prevence.

Domníváte se, že vám kolegové nebo váš nadřízený záměrně znepříjemňují život na pracovišti? Pak by mohlo jít o šikanu. Jak ji poznat a co dělat? Pokud si na vás zasedli kolegové, jedná se o tzv. mobbing, pokud vás trápí nadřízený, hovoří se o bossingu.

Šikana na pracovišti se může objevit ze strany nadřízených i kolegů a při určitém chování je na místě zpozornět. V období pandemie onemocněním covid-19 se kontakty mezi kolegy na pracovišti přechodně omezily.

Podle úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 „uprchlíkem je osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických

Zaměstnavatel je povinen oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR (ÚP ČR) volné pracovní místo a jeho charakteristiku v případě, že zamýšlí zaměstnávat cizince, který pro výkon zaměstnání potřebuje povolení k zaměstnání a oprávnění k pobytu, anebo zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu.

Zákoník práce (dále „ZP“) jako základní pracovněprávní předpis plní nejen funkci regulující personální praxi, ale řadou ustanovení chrání slabší stranu pracovněprávních vztahů – zaměstnance. Je to zejména v oblasti skončení pracovního poměru nebo změny druhu práce.

Pracovní poměr může být rozvázán, dvoustrannou dohodou o rozvázání pracovního poměru, jednostranně zaměstnancem nebo zaměstnavatelem.

Pracovní smlouva je nejběžnějším právním jednáním vedoucím ke vzniku pracovního poměru.

Zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele výpověď z organizačních důvodů a následně uzavřeli dohodu o narovnání, podle níž zaměstnavatel měl vyplatit zaměstnanci odstupné ve výši sedminásobku průměrného výdělku. Začal se však vymlouvat na nesprávné doručení tohoto dokumentu. Jak rozhodly soudy?

Měla jsem pracovní smlouvu na dobu určitou (1 rok) se zkušební dobou 3 měsíce. Jsem v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu.

Na našem pracovišti jsou vykonávány práce, které jsou zařazeny jako rizikové z hlediska hluku, pracovní polohy a lokální svalové zátěže. Tudíž se na pracovišti čerpají bezpečnostní přestávky. Je povinnost tyto přestávky evidovat?

Zaměstnanec se domáhal u soudů náhrady mzdy za dobu, kdy byl podle lékařských posudků zdravotně nezpůsobilý k práci a zaměstnavatel ho nepřevedl na jinou práci. Daly mu soudy za pravdu?