Zaměstnanost a pracovně právní vztahy

Ustanovení o pracovních podmínkách by měla být, dle zákoníku práce, obsažena i v části desáté (Péče o zaměstnance), hlavě I § 224–226 zákoníku práce, nazvané pracovní podmínky zaměstnanců.

Často se na nás obracíte s dotazem, jestli je přípustné, že zaměstnavatel monitoruje prostor pracoviště kamerou a záznam pak využívá ke kontrole zaměstnanců, jak pracují, případně k pokutě za porušování BOZP.

Právník Tomáš Smolík hovoří v radioporadně Českého rozhlasu na téma: šikana na pracovišti a její řešení, legislativa i prevence.

Domníváte se, že vám kolegové nebo váš nadřízený záměrně znepříjemňují život na pracovišti? Pak by mohlo jít o šikanu. Jak ji poznat a co dělat? Pokud si na vás zasedli kolegové, jedná se o tzv. mobbing, pokud vás trápí nadřízený, hovoří se o bossingu.

Šikana na pracovišti se může objevit ze strany nadřízených i kolegů a při určitém chování je na místě zpozornět. V období pandemie onemocněním covid-19 se kontakty mezi kolegy na pracovišti přechodně omezily.

Podle úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 „uprchlíkem je osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických

Zaměstnavatel je povinen oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR (ÚP ČR) volné pracovní místo a jeho charakteristiku v případě, že zamýšlí zaměstnávat cizince, který pro výkon zaměstnání potřebuje povolení k zaměstnání a oprávnění k pobytu, anebo zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu.

Zákoník práce (dále „ZP“) jako základní pracovněprávní předpis plní nejen funkci regulující personální praxi, ale řadou ustanovení chrání slabší stranu pracovněprávních vztahů – zaměstnance. Je to zejména v oblasti skončení pracovního poměru nebo změny druhu práce.

Pracovní poměr může být rozvázán, dvoustrannou dohodou o rozvázání pracovního poměru, jednostranně zaměstnancem nebo zaměstnavatelem.

Pracovní smlouva je nejběžnějším právním jednáním vedoucím ke vzniku pracovního poměru.

Zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele výpověď z organizačních důvodů a následně uzavřeli dohodu o narovnání, podle níž zaměstnavatel měl vyplatit zaměstnanci odstupné ve výši sedminásobku průměrného výdělku. Začal se však vymlouvat na nesprávné doručení tohoto dokumentu. Jak rozhodly soudy?

Měla jsem pracovní smlouvu na dobu určitou (1 rok) se zkušební dobou 3 měsíce. Jsem v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu.

Na našem pracovišti jsou vykonávány práce, které jsou zařazeny jako rizikové z hlediska hluku, pracovní polohy a lokální svalové zátěže. Tudíž se na pracovišti čerpají bezpečnostní přestávky. Je povinnost tyto přestávky evidovat?

Zaměstnanec se domáhal u soudů náhrady mzdy za dobu, kdy byl podle lékařských posudků zdravotně nezpůsobilý k práci a zaměstnavatel ho nepřevedl na jinou práci. Daly mu soudy za pravdu?

Můj pracovní poměr je na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 2 měsíce. Zaměstnavatel mi dal výpověď ze zdravotních důvodů a odmítá mi poskytnout náhradu mzdy s odůvodněním, že překážky v práci nejsou na straně zaměstnavatele, ale zaměstnance.

Jsem ve zkušební době. Vztahuje se na mě ochranná lhůta? Práce je otřesná a já nic nezmůžu, ale potřebuji jít na operaci a mít příjem. Mohu tedy např. 4. 11. ukončit pracovní poměr a 5. 11. nastoupit na neschopenku a pobírat nemocenské dávky?

Zaměstnanci mají právo účastnit se řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace, mohou založit radu zaměstnanců a v řádných volbách zvolit zástupce pro oblast BOZP.

V souvislosti s mimořádnou povodňovou situací Státní úřad inspekce práce připravil stručné shrnutí zákonných úprav pracovněprávních vztahů zaměstnanců a zaměstnavatelů postižených povodněmi.

V souvislosti s povodňovou situací se na oblastní inspektoráty práce obracejí zaměstnanci i zaměstnavatelé se svými dotazy. Ty nejčastější zde uvádíme. Budeme je průběžně doplňovat.

Jsem dárcem krve a vím, že mám nárok na den placeného volna. Toto volno mi můj zaměstnavatel poskytne, ale přijdu o příplatek 2500 Kč za 100% docházku. Má na to zaměstnavatel právo? Toto opatření se mi značně nelíbí.

Zaměstnavatel změnil zaměstnanci režim směn a ten se soudně domáhal navrácení původního. Žalobu odůvodňoval diskriminací a zásahem do rodinného života. Jak rozhodly soudy?

Poprosila bych o odborný pohled na problematiku příplatku za práci konanou ve svátek u noční směny, který v současné době praktikujeme v naší organizaci takto: a) nastupuje-li zaměstnanec na noční směnu v den předcházející svátku, dostává příplatek pouze za hodiny v den svátku, tj.

Naši operátoři dostávají řádně při nástupu OOPP, bohužel však někdy nevydrží déle než pár dní a utečou nám s nimi. Můžeme se jako zaměstnavatel domáhat nějakým způsobem náhrady škody? Lze jim za nevrácení OOPP strhnout náklady z výplaty?

Rád bych se zeptal, zdali máme zajistit vstupní prohlídku, a pokud ano, kdo by ji měl hradit v případě, že u nás budou vykonávata) veřejně prospěšné práce „sociálně slabí“ lidé cca 20 hod.