Tepelný stres na pracovišti: rizika, dopady na produktivitu a možnosti odborné prevence

Globální oteplování a s ním spojené extrémní teploty představují podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jednu z největších hrozeb pro lidstvo v 21. století. Tento fenomén se přímo dotýká i oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), neboť tepelný stres v současnosti postihuje více než 2,4 miliardy pracovníků po celém světě, z čehož přes 130 milionů připadá na samotnou Evropu.

Fyziologické dopady vysokých teplot na organismus

Lidské tělo si standardně udržuje teplotu kolem 37 °C. Při expozici externímu teplu nebo zvýšené fyzické aktivitě reaguje organismus zvýšením průtoku krve k povrchu kůže a pocením, čímž se ochlazuje. Pokud však tento proces trvá příliš dlouho, dochází k odčerpávání energie z ostatních orgánů. Výsledkem je zvýšení srdečního tepu, rychlejší únava a výrazná ztráta koncentrace, která může dosáhnout až 40 %. Mezi další příznaky patří podrážděnost, bolesti hlavy, svalové křeče a zpomalení reakční schopnosti, což přímo ohrožuje bezpečnost pracovníka.

Korelace mezi teplotou a rizikem pracovních úrazů

Výzkumy v různých klimatických zónách potvrzují, že vysoké teploty v interiéru i exteriéru lineárně zvyšují riziko pracovních úrazů. Během vln veder vzrůstá riziko úrazů v průměru o 17,4 %. Statisticky se ukazuje, že s každým stupněm Celsia nad hranici 21 °C stoupá riziko pracovního úrazu o 1 %. Při teplotě 31 °C je tedy riziko vyšší již o 10 %.

Mezi nejohroženější skupiny patří mladí pracovníci (do 35 let), noví zaměstnanci a muži. Z hlediska odvětví jsou nejkritičtější podmínky u hasičů, v báňském a těžebním průmyslu, v zemědělství, stavebnictví a těžkém průmyslu.

Ekonomické dopady a pokles produktivity

Tepelný stres není pouze zdravotním rizikem, ale i významnou ekonomickou zátěží. Odhaduje se, že evropské hospodářství stojí ročně více než 160 miliard EUR (cca 0,9 % HDP EU) v důsledku nákladů na zdravotní péči a ztráty produktivity. Studie manuálně pracujících prokázaly, že produktivita klesá o 4 % na každý stupeň Celsia, jakmile teplota na pracovišti překročí 27 °C. Při teplotě 32 °C tak dochází k poklesu výkonu až o 20 %.

Možnosti prevence a ochranná opatření

Legislativa v oblasti ochrany veřejného zdraví a BOZP definuje konkrétní bezpečnostní opatření ke snížení nepříznivého vlivu zátěže teplem. Mezi základní patří:

• úprava pracovní doby a posun začátků směn,
• zařazování pravidelných přestávek v práci,
• zajištění klimatizace, nuceného větrání nebo stínění prostor,
• důsledné dodržování pitného režimu,
• využívání vhodného pracovního oděvu, OOPP a moderních technologií osobního chlazení.

Jedním z efektivních nástrojů pro manažery BOZP je sledování tepelného indexu, který kombinuje teplotu vzduchu a relativní vlhkost. Tento index pomáhá přesněji plánovat přestávky a určovat moment, kdy je nezbytné nasadit chladicí prostředky.

Technologie osobního chlazení jako moderní OOPP

V provozech, kde nelze teplotu prostředí regulovat kolektivními opatřeními (např. klimatizace), se jako klíčové jeví použití chladicích vest a doplňků. Data ukazují, že používání chladicí vesty stabilizuje teplotu jádra těla a snižuje srdeční frekvenci. Implementace těchto technologií může snížit úroveň dehydratace až o 20 % a zvýšit pracovní kapacitu o 36 %.

Z ekonomického pohledu je investice do těchto ochranných prostředků vysoce návratná – odhadovaný roční přínos činí přibližně 2 050 EUR na jednoho pracovníka, přičemž návratnost investice (ROI) může být dosažena již za 36 dní.

zdroj: Prezentace z Konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2026

Odborným partnerem pro řešení tepelného stresu a výhradním zástupcem inovativních technologií osobního chlazení nizozemské společnosti INUTEQ pro Českou a Slovenskou republiku je společnost PP SAFETY s.r.o., která v této oblasti spolupracuje s mezinárodním výzkumným konzorciem HEAT-SHIELD.