Školní úraz, nebo jen diskomfort žáka nezvyklého sportovat?

V poslední době se nám ve škole rozmáhá situace, že rodiče nosí do školy lékařské zprávy k údajným úrazům vzniklým ve škole, ale my si nejsme jisti, co je vlastně úraz a co není. Pokud by žák špatně došlápl při běhu na 600 m a podvrtl si kotník, je zřejmé, že se jedná o školní úraz. Ale jak je to v situaci, kdy žák běžně nesportuje a po tomto běhu ho bolí kotník? Nikdo ze spolužáků ani z učitelů si nevšiml, že by špatně došlápl. V podstatě jde o to, že ho vlastně bolí kotník, protože není běžně zvyklý na nějakou sportovní zátěž. To by ale přece neměl být školní úraz. O co se legislativně opřít?

Podle § 391 odst. 2. zákoníku práce za škodu, která vznikla dětem v mateřských školách, žákům základních škol a základních uměleckých škol při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá právnická osoba vykonávající činnost dané školy; při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti s ní odpovídá za škodu právnická osoba vykonávající činnost daného školského zařízení.

Podle ustanovení § 29 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (školský zákon), platí, že školy a školská zařízení jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.

K provedení tohoto ustanovení byla vydána vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění pozdějších předpisů. Ve vyhlášce se hovoří také o tom, jaké údaje mají být v knize úrazů, kde se evidují všechny úrazy dětí, žáků a studentů, ke kterým došlo při činnostech uvedených v § 29 odst. 2 školského zákona, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola nebo školské zařízení o úrazu dozví. 

Žádný obecně závazný právní předpis neobsahuje definici pojmu školní úraz. Tuto definici bychom našli v Metodickém pokynu MŠMT k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: 37 014/2005-25, který je závazný pouze pro školy a školská zařízení přímo zřízená MŠMT. Ostatní školy a školská zařízení jej mohou používat podpůrně při zpracování svých školních řádů nebo vnitřních řádů. V článku 21 metodického pokynu se uvádí, že „úrazem žáků je úraz, který se stal žákům při vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Jedná se tedy zejména o úrazy žáků na vycházkách, výletech, zájezdech, putováních, exkurzích, při koupání, při výuce plavání a lyžařském výcviku, sportovních a turistických kurzech, zahraničních výletech, při účasti na soutěžích a přehlídkách.“

Při odškodňování školních úrazů žáků základních, středních a vysokých škol se vychází ze stejných zásad jako při náhradě škody a nemajetkové újmy, která vznikne zaměstnancům v pracovním poměru při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním podle zákoníku práce. U školních úrazů riziko za činnost spojenou s výchovně vzdělávací činností nese plně škola. A podobně jako u zaměstnavatelů by tedy i ve škole mělo dojít k prošetření úrazu. Nepíšete, jaký úraz se přesně stal, jaké má následky, jen, že ho bolí kotník. To zřejmě žádný úraz není. Ale nemusí být jako školní uznán například úraz, když žák přijde po dvou dnech, že ho bolí kotník, protože špatně došlápl na tělocviku a přitom si toho nikdo nevšiml.

školství=stitek

školy=stitek

úrazy=stitek