Setkání koordinátorů BOZP s inspektory práce za účelem zvyšování BOZP na stavbách

Důležitou úlohu ve snižování rizikovosti při provádění pracovních činností na staveništích hrají koordinátoři BOZP. Této problematice se na portálu BOZPinfo věnujeme od doby, kdy pojem koordinátor BOZP na staveništi (dále jen „koordinátor“) pronikl do naší legislativy. Značně se například diskutovalo o tom, jak specifikovat vzdělání technického zaměření, které je předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby k činnostem koordinátora, jak často se má  koordinátor vyskytovat na stavbě nebo kolik koordinátorů má na dané stavbě působit.

Během doby, kdy se pojem koordinátor BOZP na staveništi u nás poprvé objevil v zákonu č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), se podmínky na českých stavbách značně proměnily. Hlavně z důvodu přísunu zahraničních pracovníků, především Ukrajinců, ale aktuálně například také Filipínců a jiných.

Významná novela zákona vyšla v roce 2016 (zákon č. 88/2016 Sb.), v loňském roce důležité změny v této oblasti přinesl zákon č. 318/2025 Sb., který nabyl účinnosti 1. 11. 2025. Novela měla opět za cíl zvýšit ochranu zdraví pracovníků a snížit rizika pracovních úrazů. 

„V letošním roce došlo v Praze již ke třem smrtelným pracovním úrazům, což je více než v loňském roce touto dobou. Jednalo se o propadnutí lešenáře světlíkem, pád z výšky zaměstnance z Ukrajiny a OSVČ, na jehož následky oba zemřeli," říká inspektor Milan Moravec z Oblastního inspektorátu po hl. m. Prahu na setkání koordinátorů s inspektory práce, které každoročně pořádají v pražské restauraci PUB U sousedů za účelem výměny zkušeností a samozřejmě také posílení BOZP na stavbách.

I když někdo může tvrdit, že nejúčinnější jsou smluvní pokuty, asi největší změnou směřující k posílení BOZP na stavbách týkající se koordinátorů je po poslední novele zákona zvýšení pravomoci koordinátora. Už není jen odborným poradcem zadavatele stavby, ale má podle § 15 odst. 6 zákona povinnost dát bezodkladně pokyn zhotoviteli nebo osobě podle § 12 zákona (OSVČ – pozn. redakce) k přerušení prací, pokud jsou fyzické osoby vystaveny bezprostřednímu ohrožení bezpečnosti, života nebo zdraví.

Někteří koordinátoři k této povinností přistupují s jistou rozpačitostí, možná i s obavami z nabyté zodpovědnosti. Kdy nastává okamžik k uplatnění této povinnosti?

„Setkal jsem se s tím, že důvodem bylo nepředání informace o technologickém postupu a o rizicích," říká inspektor Lukáš Král z Oblastního inspektorátu po hl. m. Prahu.

Koordinátor Petr Procházka z firmy PP Engineering Services s.r.o. vnímá tuto novou povinnost pozitivně. Od novelizace zákona měl už dvakrát příležitost ji uplatnit. „Možnost přerušení prací pomůže předcházet přímému ohrožení životů a zdraví, a také přináší koordinátorům větší respekt, což napomáhá k trvalému udržení podmínek pro bezpečné a práci neohrožující pracovní prostředí,“ říká.

A dodává, že důvodem bývá situace, kdy se poruší zákon či jeho prováděcí předpisy, dochází k přímému ohrožení života nebo zdraví a nedokážou to případně napravit ani kolektivní či osobní ochranné pracovní prostředky. V obou případech u něj nastal důvod k přerušení práce ve výkopu, který nebyl svahován ani zabezpečen v souladu s projektovou dokumentací a plánem BOZP a hrozilo bezprostřední sesunutí svahu. „Práce na místě zastavím, pracovníky vykážu z ohroženého prostoru, vše přivolanému stavbyvedoucímu a pracovníkům vysvětlím, přerušení prací s vysvětlením příčiny a doporučením nápravného řešení zapíšu do stavebního deníku a nechám zápis podepsat stavbyvedoucím. V případě, že stavbyvedoucí není momentálně přítomen, přizvu jeho zástupce a stavbyvedoucího kontaktuji telefonicky,“ vysvětluje Petr Procházka postup ostatním koordinátorům, kteří tuto zkušenost ještě nemají.

Není již povinností koordinátora dát pokyn k obnovení prací po zjednání nápravy, o následném opatření zákon nic neříká. O obnovení prací tedy musí rozhodnout stavbyvedoucí, nejlépe ve spolupráci s odborně způsobilou osobou v prevenci rizik zhotovitele.

Další z koordinátorů míní, že největší změnou, která po novele nastala, je trestní odpovědnost koordinátorů. Ta ale platila již dříve. Pokud došlo k újmě na zdraví či smrti pracovníků nebo jiných osob na stavbě, pak při splnění trestním zákonem stanovených podmínek mohl být koordinátor postižen za trestný čin.

„Je zde ale mnohem přísnější dikce zákona, mnohem snadněji lze sklouznout do trestního stíhání,“ říká Milan Moravec.

Ostatní změny po novele zákona tak významné nejsou, vše je akorát lépe popsáno.

K přísnější formulaci došlo například i v nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích, kde se po novele nařízením vlády č. 319/2025 Sb., kterou koordinátoři hodnotí jako zdařilou, v § 7 pojednávajícím o činnosti koordinátora během přípravy stavby, nově používá termín stanovuje místo původního doporučuje. To znamená, že koordinátor dává podněty a stanovuje technická řešení nebo organizační opatření, která jsou z hlediska zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a podmínek výkonu práce vhodná pro plánování jednotlivých prací, zejména těch, které se uskutečňují současně nebo v návaznosti; dbá, aby doporučované řešení bylo technicky realizovatelné a v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP a aby bylo, s přihlédnutím k účelu stanovenému zadavatelem stavby, ekonomicky přiměřené.

Závěrem můžeme konstatovat, že výkon činností koordinátora BOZP na staveništi náleží ke stěžejním a stále aktuálním tématům a v oblasti BOZP ve stavebnictví, které patří co do počtu pracovních úrazů mezi nejrizikovější odvětví. Je tedy pořád co zlepšovat. Změny v právních předpisech, profesní setkání a vzájemná informovanost by měly vést k jednomu cíli – zvýšení bezpečnosti práce a snížení pracovních úrazů.

koordinátoři BOZP na staveništi=stitek

stavby=stitek

stavebnictví=stitek